Denní archiv Únor 12, 2019

18.06.2020 19:00 - Opera Národního divadla - Stavovské divadlo - „Don Giovanni“0

18.06.2020 19:00 - Opera Národního divadla - Stavovské divadlo - „Don Giovanni“

Toto Mozartovo geniální dílo navždy zakreslilo Prahu do mapy světové operní historie. Po pražském úspěchu Figarovy svatby Mozart přijal zdejší objednávku na novou operu a zpracoval oblíbený příběh o prostopášníkovi Donu Juanovi. Tak jako v žádné jiné jeho opeře se mu podařilo mistrně propojit groteskní svět s prvky vysloveně tragickými. Světová premiéra v roce 1787 v dnešním Stavovském divadle byla dalším Mozartovým pražským triumfem. Scénografické řešení současné inscenace Národního divadla vychází z legendárního nastudování Dona Giovanniho, které mělo ve Stavovském divadle premiéru v roce 1969 a bylo dílem režiséra Václava Kašlíka a scénografa Josefa Svobody. Scénografie, která invenčně pracuje s architektonickými prvky hlediště Stavovského divadla a nechává pokračovat proscéniové lóže jako hlavní prvek dekorace dále do jeviště, zúročuje vzácnou skutečnost, že jsme přímo v místě dávné světové premiéry této „opery oper“. Účinkuje orchestr, sbor a balet opery Národního divadla. Opera je nastudována v italském originále a v představení jsou použity české a anglické titulky. Délka představení: 3 hodiny Foto: František Ortmann a Hana Smejkalová

Celý článek na stránkách Národního divadla

Autor:
18.04.2020 14:00 - Balet Národního divadla - Národní divadlo - „Oněgin“0

18.04.2020 14:00 - Balet Národního divadla - Národní divadlo - „Oněgin“

Jedno z nejslavnějších děl ruské literatury inspirovalo mnoho dalších tvůrců ke vzniku svébytných adaptací. Naše baletní verze slavného Puškinova románu o osudovém setkání lehkomyslného mladíka s upřímně milující dívkou je pojata jako strhující taneční drama o lásce, přátelství a smrti. Nechybí lyrické scény ani dramatické střety čtveřice ústředních postav – Oněgina, Taťány, Olgy a Lenského. Výpravná podívaná s jasně odstíněnými charaktery hlavních hrdinů zaujme citem pro typicky ruskou atmosféru období romantismu. Ozdobou inscenace jsou brilantní taneční kreace.

Celý článek na stránkách Národního divadla

Autor:
13.06.2020 14:00 - Balet Národního divadla - Národní divadlo - „Čarodějův učeň“0

13.06.2020 14:00 - Balet Národního divadla - Národní divadlo - „Čarodějův učeň“

Obnovená premiéra 6. června 2020 Hraje Orchestr Národního divadla Autorské taneční divadlo hudebního skladatele Zbyňka Matějů, choreografa Jana Kodeta a režisérského tandemu SKUTR na motivy lužickosrbské legendy z přelomu 17. a 18. století vypráví o chlapci Krabatovi, který se přiblížil černé magii a je jí fascinován, dokud nepozná, že ho může zahubit. Příběh zobrazuje nebezpečí střetů se záhadnými silami, které dokážou poblouznit i fascinovat. Hlavní hrdina dojde k poznání, že jen láska může přemoci i ta nejtemnější kouzla.

Celý článek na stránkách Národního divadla

Autor:
25.06.2020 19:00 - Opera Národního divadla - Národní divadlo - „Špalíček“0

25.06.2020 19:00 - Opera Národního divadla - Národní divadlo - „Špalíček“

Premiéry 25. a 26. června 2020 Sbor a Orchestr Národního divadla Kühnův dětský sbor Balet se zpěvy Bohuslava Martinů je volným pásmem pohádek, lidových her a říkadel, které skladatel čerpal mimo jiné ze sbírek Karla Jaromíra Erbena, Boženy Němcové, lidových sbírek a jarmarečního divadla evropského středověku. Špalíček je zarámován cyklem dětských her a výjevů z venkovského života (Hra na hastrmana, Hra o kohoutkovi a slepičce, Hra na zlatou bránu aj.), mezi kterými zazní Pohádka o kocourovi v botách, Pohádka o ševci a smrti, Legenda o svaté Dorotě a Pohádka o Popelce. Poprvé byl Špalíček uveden roku 1933 právě v Národním divadle, a to v choreografii Josefa Jenčíka, jedné z nejpozoruhodnějších osobností české prvorepublikové taneční avantgardy. Po více než třiceti letech vrátí jedno z nejoblíbenějších děl Bohuslava Martinů na repertoár Národního divadla vynikající choreograf, tanečník a emeritní dlouholetý šéf Baletu Národního divadla Petr Zuska ve spolupráci s dirigentem a hudebním ředitelem Opery Národního divadla Jaroslavem Kyzlinkem. Nová inscenace hravého a pohádkového Špalíčku je určena především našim nejmladším divákům a jejich rodičům.

Celý článek na stránkách Národního divadla

Autor:
04.06.2020 19:00 - Činohra Národního divadla - Stavovské divadlo - „Idiot“0

04.06.2020 19:00 - Činohra Národního divadla - Stavovské divadlo - „Idiot“

Mladého knížete Myškina, zchudlého epileptika, čekají po návratu ze švýcarského sanatoria tak nečekané a podivné události, že upadne znovu do své duševní nemoci. Lidé, kteří nemohou pochopit jeho neskonalou dobrotu, ho s výsměchem označují za idiota. Ale nejsou nemocnými nakonec oni sami? Do zkaženého světa plného intrik, kariérismu a sobectví přivádí Dostojevskij netypického hrdinu, v jehož osudu ztvárnil svoji představu ideálně krásného člověka, upřímného, až dětsky důvěřivého. Muže, který stále doufá a miluje.

Celý článek na stránkách Národního divadla

Autor:
16.02.2020 11:00 - Opera Národního divadla - Národní divadlo - „Jakobín“0

16.02.2020 11:00 - Opera Národního divadla - Národní divadlo - „Jakobín“

Orchestr Národního divadla Sbor Národního divadla Balet Opery Národního divadla Kühnův dětský sbor Premiéry: 8. a 9. října 2011 Dvořákův Jakobín je jednou z nejoblíbenějších a nejuváděnějších českých oper. Příběh, líčící na jedné straně poměry českého maloměsta a na straně druhé návrat „podezřelého“ emigranta zpět do vlasti, bývá často chápán v naivistické nadsázce. Je ovšem spíše nesen – především díky Dvořákovu hudebnímu géniu – ve smíšené a nejednoznačné atmosféře melancholie, sentimentu, humorného nadhledu i sebeironie. Jako v mnoha jiných podobně laděných českých dramatických dílech končí i zde všechny nakupené a vyhrocené konflikty v pokorném, smířlivém a vlídném zmoudření. Do idealizovaného českého města na konci 18. století se z Paříže vrací hraběcí syn, který byl kdysi otcem vyhnán pro svou svobodomyslnost. Než je mu dovoleno, aby se se svým otcem smířil, musí spolu se svou ženou projít klubkem maloměstských intrik, které směřují místní obyvatelé jak vůči sobě samým, tak – kvůli podezření z „jakobínství“ – vůči hraběcímu synu Bohušovi a jeho ženě. Setkáme se s řadou klasických a oblíbených dramatických typů – se šťastně zamilovanými Jiřím a Terinkou, mezi něž se chce vklínit namyšlený purkrabí Filip, s mocichtivým hraběcím synovcem Adolfem či dobráckým učitelem Bendou. Podstatnou roli v příběhu hraje tradičně oslavovaná česká hudebnost, láskyplný vztah Čechů k hudbě, která svou vřelostí a něhou dokáže obměkčit i nejzatvrzelejší srdce. Školní scéna, v níž učitel Benda chystá s dětmi slavnostní kantátu na počest nového pána, pak patří po zásluze do zlatého fondu české opery. Opera je nastudována v češtině a v představení jsou použity české a anglické titulky. Fotografka inscenace: Hana Smejkalová Přibližná délka představení včetně přestávek:3 hodiny, dvě přestávky po 20 minutách.

Celý článek na stránkách Národního divadla

Autor:
28.05.2020 19:00 - Opera Národního divadla - Národní divadlo - „Švanda dudák“0

28.05.2020 19:00 - Opera Národního divadla - Národní divadlo - „Švanda dudák“

Premiéry 28. a 30. května 2020 Sbor a Orchestr Národního divadla „Čechové, Němcové, světe – přistupte! Dávat se totiž bude pohádka o dvou dějstvích a pěti obrazech na slova Miloše Kareše a v úpravě Maxe Broda. A o čem bude? O lípách v květu. O Královnách Temnoty, které nevyklenou, co zatoužily vyklenout. O loupežnících, kteří nadělají spoustu dobra. O Čertu, který prohraje v mariáši. Dorotka je totiž zde. A Švanda umí neuvěřitelné věci – s tím svým inštrumentem. Ať žije český dudák! Ať žije Dorotka! Koně, zbrojnoši, muži s kosou, polívka na oběd, orloj ukradený ďáblu, kočáry, bryčky, zvony všech ladění, hromy, blesky, hrozivé zjevy, netopýři a pekelný mariáš. Na konec pak všichni křičí: Sláva!“ Takto už nyní zve režisér Vladimír Morávek publikum všech generací a zvláště pak děti a jejich rodiče k návštěvě nevšedního představení opery Švanda dudák od českého (a později také amerického) skladatele Jaromíra Weinbergera. Ten patří – vedle pánů Smetany, Dvořáka, Janáčka a Martinů – k těm několika šťastným našincům, jejichž operní dílo slavilo úspěch nejen doma, ale i ve světě. V polovině 20. let minulého století, tedy v době první československé republiky, napsal spolu s humoristou Milošem Karešem volné pokračování proslulé Tylovy národní báchorky Strakonický dudák. Švanda se oženil se svou Dorotkou, ale doma moc nemá stání. A tak když mu loupežník Babinský vymaluje, co je ve světě čeká... Následuje opravdu bláznivá historie, něco na způsob operního komiksu, který nás provede veselými i dosti horkými chvilkami dudáka Švandy a jeho loupežnického kumpána. I když se zdá, že je s našimi hrdiny už docela amen, vždycky nakonec zvítězí klenoty naší národní povahy – vychytralost a láska k hudbě. Fantastická i docela skutečná lidová opera Jaromíra Weinbergera sbírala ovace na mnoha evropských scénách a v překladu a úpravě Maxe Broda (mimo jiné přítele a spolupracovníka Franze Kafky a Leoše Janáčka) se Švanda dudák dostal roku 1931 dokonce až na jeviště Metropolitní opery v New Yorku.

Celý článek na stránkách Národního divadla

Autor:
14.05.2020 20:00 - Činohra Národního divadla - Nová scéna - „Duchové jsou taky jenom lidi“0

14.05.2020 20:00 - Činohra Národního divadla - Nová scéna - „Duchové jsou taky jenom lidi“

Staří lidé. V domovech důchodců nacházejí své poslední útočiště. Kdysi měli energii, vedli soukromý a občanský život, a teď jejich těla jen předstírají, že jsou tím, čím kdysi byla. Střepy zkušeností, řeči, které se nedostanou přes okraj postele, krevní podlitiny, jež lze vysvětlit jako „náklonnost ošetřovatelů“. Sny se mění v noční můry, člověk se spotřebovává zevnitř. Německá autorka nejmladší generace (narodila se roku 1991) vynáší na světlo to, co není příjemné poslouchat – hlas bezmocnosti, pronikající do našich uší bez vyzvání a naléhavě.

Celý článek na stránkách Národního divadla

Autor:
26.03.2020 19:00 - Opera Národního divadla - Národní divadlo - „Piková dáma“0

26.03.2020 19:00 - Opera Národního divadla - Národní divadlo - „Piková dáma“

Premiéry 26. a 29. března 2020 Sbor a Orchestr Národního divadla Je rozum spolehlivým strážcem našich životů nebo jen jejich naivním svědkem, jehož hlas je sotva slyšet? Toužíme skutečně po tom, o čem říkáme, že po tom toužíme? Jsme svobodní anebo prokletí? To jsou nadčasová témata jedné z největších ruských oper – Čajkovského Pikové dámy, romantického thrilleru o třech kartách přinášejících štěstí, hororu, psychologického dramatu i tragikomedie, ale také v nejlepším slova smyslu velké operní show o životě „nerozumného člověka“ ve „století rozumu“. Právě do racionalistického 18. století umístil Čajkovskij děj proslulé stejnojmenné Puškinovy novely, kterou v mnoha rysech výrazně pozměnil. Hlavním hrdinou již není podvodník Hermann cynicky předstírající lásku, aby získal bohatství, nýbrž vnitřně rozháraný, tak trochu podivínský a snad i směšný mladík, který si splete osudovou vášeň k ženě s vášní ke hře a penězům. Na rozdíl od Puškina chystá Čajkovskij svému hrdinovi i jeho domnělé lásce Líze velmi tragický konec. A Puškinův ironický úsměšek nahrazuje soucitem, pláčem a modlitbou. Čajkovskij totiž sám dobře věděl, jaké to je dělat fatálně chybná životní rozhodnutí, zápasit s hlasy svého nitra a před spořádanou, šťastnou a „normální“ společností svá skutečná přání potlačovat. Snad právě proto také pojmenoval svého hrdinu nikoli německým příjmením Hermann (česky obvykle Heřman) jako Puškin, nýbrž křestním jménem German, které se sice v ruštině téměř stejně píše, ale má zcela jiný význam: germanus, tedy blízký člověk, bratr... Opera Piková dáma je obdařena vrcholnou Čajkovského hudbou plnou jímavosti, napětí, barevnosti, prudkých kontrastů, tragicky ztišených propadů i velkých zvukových vrcholů. Je přímou předzvěstí Čajkovského mistrovské hudební závěti – jeho poslední, šesté a záhadné symfonie zvané „Patetická“, přesněji a výmluvněji však „Vášnivá“... Piková dáma se odehrává v Petrohradě a tam také měla roku 1890 svou světovou premiéru. Tamtéž zazněla o tři roky později poprvé i „Vášnivá“ symfonie a právě tam také krátce nato za dodnes nejasných okolností její autor, Germanův „blízký člověk“ zemřel...

Celý článek na stránkách Národního divadla

Autor:
12.03.2020 19:00 - Činohra Národního divadla - Stavovské divadlo - „Stát jsem já“0

12.03.2020 19:00 - Činohra Národního divadla - Stavovské divadlo - „Stát jsem já“

Autor hry je francouzský herec a režisér, který pracuje pro film, televizi i divadlo. Stát jsem já jeho prvním publikovaným divadelním textem, který vznikl na základě stejnojmenné inscenace, s níž se Macaigne vydal na úspěšné evropské turné. Hra vypráví mýtus o zrození národa a o zrození státu. Je to příběh království a zároveň rodinná sága. Vše začíná králem, kterého všichni chtějí zabít jako symbol diktátorského režimu, jemuž dávno odzvonilo. Děj se odehrává v neznámé zemi, v neznámém království, ale neustále se odkazuje na náš svět. Jsou zde použity reálné proslovy Nicolase Sarkozyho, citace z her Thomase Bernharda, odkazy na Donalda Trumpa a zmiňují se snad všechny státy naší planety. Je to země vymyšlená, vzdálená, která však s námi nějak až příliš nebezpečně souvisí. Je to hra o společnosti, která se nedokáže přerodit a točí se v kruhu prokletí a vlastních selhání. Ve hře se objevuje spousta popových písní, okouzlujících novinářek, šarmantních moderátorů a vtipných a chytrých politiků. Protože: i když se mluví o politice a nenapravitelnosti lidského ducha, musí to být hlavně zábava. Ve výsledku je to pohádka o jednom království, kde, aby se všichni měli dobře, musí se nejdřív povraždit.

Celý článek na stránkách Národního divadla

Autor:
20.02.2020 19:00 - Balet Národního divadla - Národní divadlo - „Oněgin“0

20.02.2020 19:00 - Balet Národního divadla - Národní divadlo - „Oněgin“

Obnovená premiéra 20. února 2020 Hraje Orchestr Národního divadla Balet Národního divadla navázal na již započatou tradici v uvádění baletů slavného choreografa Johna Cranka. Oněgin bezesporu patří k vrcholným dílům tohoto autora. Balet, založený na slavném veršovaném románu A. S. Puškina, sleduje příběh znuděného ruského aristokrata, který odmítá lásku mladé dívky Taťány a dává přednost flirtování s její sestrou Olgou. O několik let později si Oněgin uvědomí, že udělal chybu – je však příliš pozdě. Proslavený Crankův balet vyžaduje expresivní herecké výkony, brilantní taneční techniku a velmi hluboký smysl pro široké emoční vyjádření jednotlivých postav. Kromě překrásných roztoužených scén pas de deux Oněgina a mladé Taťány obsahuje představení působivé sborové taneční scény. Inscenace byla uvedena na prestižních světových scénách, jako je Royal Ballet v Londýně, Paris Opera, Dutch National Ballet, Teatro alla Scala v Miláně, Boston Ballet, Staatsballett v Berlíne, Bolšoi Teatr v Moskvě, American Ballet Theatre v New Yorku a dalších.

Celý článek na stránkách Národního divadla

Autor:
11.02.2020 19:00 - Balet Národního divadla - Národní divadlo - „Kylián - Mosty času“0

11.02.2020 19:00 - Balet Národního divadla - Národní divadlo - „Kylián - Mosty času“

Premiéra 13. listopadu 2019 GODS AND DOGS – česká premiéra BELLA FIGURA PETITE MORT ŠEST TANCŮ (SECHS TÄNZE) Tanec nevyjadřuje jen radost, smutek nebo jiné citové rozpoložení, může být i modlitbou, rituálem, terapií nebo intelektuální strukturou. Tanec má nekonečné množství abstraktního nebo realistického ztvárnění. A když se dělá profesionálně, je to, jako by tanečník říkal: Já jsem umělecké dílo! Jiří Kylián Balet Národního divadla uvádí inscenaci KYLIÁN - Mosty času, která znovu představí díla slavného českého rodáka, choreografa Jiřího Kyliána, jenž se nepochybně stal ikonou světového tance. Komponovaný večer představí divákům čtyři opusy – v české premiéře choreografii Gods and Dogs, která nahradí Žalmovou symfonii z minulé sezony a v reprízách pak díla Bella Figura, Petite Mort a Šest tanců.

Celý článek na stránkách Národního divadla

Autor:
23.01.2020 19:00 - Opera Národního divadla - Národní divadlo - „Turandot“0

23.01.2020 19:00 - Opera Národního divadla - Národní divadlo - „Turandot“

Premiéry 23. a 25. ledna 2020 Sbor a Orchestr Národního divadla Turandot je nejen poslední operou Giacoma Pucciniho, ale v symbolické rovině vlastně posledním mohykánem zlatého věku italské romantické opery. Puccini jako největší z Verdiho dědiců však nikdy v této tradici neustrnul, velmi smělým způsobem ji rozvíjel a obohacoval o příměsi a příchutě nových uměleckých stylů konce 19. a začátku 20. století. A tak v jeho Turandot, psané v letech 1921–1924, již toho skutečně romantického mnoho nezůstalo. Předlohou opery je stejnojmenná commedia dell‘arte Carla Gozziho, autora vzývaného na počátku 20. století především avantgardou, její námět pochází z perského či mongolského Orientu, oblasti obdivované zejména stoupenci secese, libreto děj zasazuje do středověkého Pekingu a v příběhu zesiluje pohádkové či lépe řečeno mytologické prvky, oblíbené symbolisty, pro romantickou operu zásadní téma milenecké lásky zde obestírají tajemné motivy ledu, ohně, měsíce a slunce a erotická vášeň tu záhadně plane v těsném sousedství s prudkou, bezcitnou nenávistí, což bychom hledali spíše u děl inspirovaných dekadencí či psychoanalýzou. Avšak to, co přes veškerý modernismus dává Turandot punc romantické opery, je typický Pucciniho hudební jazyk. I v něm najdeme mnoho „výstředních“ prvků – od orientálních parafrází, přes brutální zvuk orchestru a disonantní harmonie až po divoce komplikované sborové a ansámblové scény, ale přece jen nade vším vítězí Pucciniho mistrovská melodická invence v duchu odkazu jeho velkých italských operních předchůdců, zároveň ovšem zcela originální, nezaměnitelná, zkrátka pucciniovská. Turandot se do historické budovy Národního divadla vrací po více než čtyřiceti letech. Její nové nastudování je v rukou hudebního ředitele Opery Národního divadla Jaroslava Kyzlinka a režisérky Kathariny Wagner, umělecké ředitelky Bayreuther Festspiele a pravnučky velkého německého skladatele.

Celý článek na stránkách Národního divadla

Autor:
05.12.2019 19:00 - Činohra Národního divadla - Národní divadlo - „Král Oidipús“0

05.12.2019 19:00 - Činohra Národního divadla - Národní divadlo - „Král Oidipús“

Králi Oidipovi mohl dlouho leckdo závidět jeho štěstí – rozluštil hádanku Sfingy, stal se respektovaným vládcem Théb a založil velkou rodinu. Zkrátka miláček bohů! Pak ale přišel strmý pád. Poznávaná minulost je totiž vždycky součástí přítomnosti a hodnotit dary Osudu můžeme pouze zpětně… Tragédie řeckého dramatika Sofokla zpracovává starou báji o krutém životním údělu muže, jenž nevědomky zabije svého otce a ožení se s vlastní matkou, aby se tak naplnila strašná předpověď delfské věštírny. Příběh vladaře, jenž musí nastolit řád i za cenu sebezničení..

Celý článek na stránkách Národního divadla

Autor:
30.11.2019 19:00 - Balet Národního divadla - Stavovské divadlo - „Leonce & Lena“0

30.11.2019 19:00 - Balet Národního divadla - Stavovské divadlo - „Leonce & Lena“

Česká premiéra 30. listopadu 2019 Hraje Orchestr Národního divadla Slavný německý choreograf Christian Spuck vytvořil balet Leonce a Lena v roce 2008 pro Aalto Theater v Essenu podle literární předlohy německého spisovatele Georga Büchnera z roku 1836. Pohádka založená na satirické komedii vypráví příběh melancholického, stále zasněného Leonce, prince z království Poppo a krásné Leny, princezny z Pipi, kteří byli svými rodiči od narození zaslíbeni v manželství. Oba dva se proti rozhodnutí královských otců vzbouří. V předvečer svatby nezávisle na sobě uprchnou do Itálie, kde se nepoznáni v opuštěném hostinci do sebe zamilují. Po návratu do království Poppo je sice odhalena jejich identita, ale Leonce a Lena již neberou svůj sňatek jako zvůli rodičů, ale jako zásah vyšší prozřetelnosti a nakonec přijímají své předurčené místo jako král a královna. Inscenace byla uvedena na prestižních světových scénách, jako je Grands Ballets Canadiens v Montréalu, Stuttgarter Ballett nebo Zürich Ballett.

Celý článek na stránkách Národního divadla

Autor:
14.11.2019 20:00 - Činohra Národního divadla - Nová scéna - „Kosmos“0

14.11.2019 20:00 - Činohra Národního divadla - Nová scéna - „Kosmos“

Za tento román z roku 1965 byl Witold Gombrowicz nominován na Nobelovu cenu za literaturu. Je příkladem autorova mistrovství a snese srovnání třeba s ikonickým Camusovým Cizincem. Hlavní hrdina utíká z domova do zakopanského letoviska, opouští známý svět ukotvený v kosmu souborem soudů a názorů na skutečnost a objevuje svět nový, zaplněný prapodivnými věcmi. Vytvořit z nich nový, logicky uspořádaný systém však může být nad jeho síly. Na jevišti Nové scény bude debutovat současný umělecký šéf brněnského HaDivadla, který je známý svým výrazným rukopisem i silným společenským názorem.

Celý článek na stránkách Národního divadla

Autor:
07.11.2019 19:00 - Činohra Národního divadla - Stavovské divadlo - „Oběd u Wittgensteina“0

07.11.2019 19:00 - Činohra Národního divadla - Stavovské divadlo - „Oběd u Wittgensteina“

Některé skutečnosti nelze vyslovit, musí se ukázat – tak lze volně parafrázovat výrok filozofa Wittgensteina, jímž se nechal inspirovat jeden z nejvýznamnějších rakouských dramatiků při psaní této hry, která byla v Česku uvedena pod názvem Ritter, Dene, Voss. Tři sourozenci jako esence celého světa: drobná soukromá pekla, dávné křivdy, výčitky, stíny mrtvých předků. Silná psychologická hra, které se ovšem česká divadla spíše vyhýbají, pro tři mimořádné herce slibuje další možnost, jak pro moderní světovou dramatiku získat i diváky Národního divadla.

Celý článek na stránkách Národního divadla

Autor:
03.10.2019 19:00 - Opera Národního divadla - Stavovské divadlo - „Lolita“0

03.10.2019 19:00 - Opera Národního divadla - Stavovské divadlo - „Lolita“

Sbor a Orchestr Státní opery Premiéry 3. a 5. října 2019 Americký bestseller o vášnivém sexuálním vztahu vzdělaného čtyřicátníka, literárního vědce a spisovatele Humberta ke dvanáctileté Lolitě, nenucené, drzé a sexuchtivé Američance 40. či 50. let, vzbudil po vydání bouřlivé kontroverzní ohlasy. Svému autorovi Vladimiru Nabokovovi (1899–1977), rusko-americkému romanopisci a básníkovi, přinesl po počáteční vlně odporu celosvětový věhlas. Téměř čtyřicet let po vydání Nabokovova nejslavnějšího románu vznikla jeho operní verze z pera ruského skladatele Rodiona Ščedrina (*1932). Bylo to jeho páté jevištní dílo inspirované ruskou klasickou literaturou – po opeře Mrtvé duše (1976, podle Gogola) a baletech Anna Karenina (1972, podle Tolstého), Racek (1979) a Dáma s psíčkem (1985, obojí podle Čechova). Operu Lolita na své vlastní libreto složil z podnětu Mstislava Rostropoviče, který dirigoval její světovou premiéru (ve švédském překladu libreta) 14. 12. 1994 ve Stockholmu. Mnohovrstevný příběh, v němž se prolínají témata smyslnosti, lásky a hříchu, bude uveden v české premiéře. Ščedrinova hudba vychází z mnoha podnětů, nejsilnější z nich je tradice zpěvu ruské ortodoxní církve, jejíž ohlasy nalezneme i v této opeře. Zatímco operní Ščedrin vstupuje na české jeviště teprve podruhé (20. 12. 1978 se v Brně uskutečnila československá premiéra opery Mrtvé duše), jeho balety v čele s Carmen jsou u nás dobře známé. Citát z Carmen s jistou sebeironií zakomponoval i do Lolity. Většinu baletů složil pro svou manželku, slavnou primabalerínu Maju Pliseckou, která v Praze několikrát vystupovala. První českou inscenaci Ščedrinovy Lolity vytvoří se svým týmem publiku Opery Národního divadla a Státní opery již dobře známá slovenská režisérka a performerka Sláva Daubnerová, která dokáže dát operním dílům 20. století osobitý výklad a sugestivní i provokativní vizuální přitažlivost.

Celý článek na stránkách Národního divadla

Autor:
Grilované kuře podle šéfkuchaře: Ďábelsky dobrá specialita!0

Grilované kuře podle šéfkuchaře: Ďábelsky dobrá specialita!

Máte rádi jíd­la, kte­rá mají říz? Tak to je dneš­ní lahůd­ka přes­ně pro vás! Připravte si s námi ďábel­ské kuřát­ko, vhod­né na gril i na pánev.

Dnešní pořad Kuchař ví! inter­ne­to­vé tele­vi­ze Stream.cz potě­ší všech­ny milov­ní­ky křeh­ké­ho kuře­cí­ho masa s pořád­nou dáv­kou chil­li papri­ček. Zdeněk Marcín, šéf­ku­chař Pražského kuli­nář­ské­ho insti­tu­tu, vám před­ve­de recept, kte­rý na let­ních gri­lo­vač­kách doo­prav­dy oce­ní­te.

Pojďte se podí­vat, jak při­pra­vit pikant­ní kuře, kte­ré voní po česne­ku, chil­li a bylin­kách, a na gril je pros­tě per­fekt­ní. Navíc se dozví­te tipy, jak kuře s kos­tí správ­ně naříz­nout a mari­no­vat, aby dob­ře nasá­lo chuť mari­ná­dy a rych­le­ji se pro­peklo.

Autor:
0

#1912: Terka a její jednorožec prostě válí! - 45 %


Terka a její jednorožec prostě válí! (Phoebe and Her Unicorn: Unicorn on a Roll)
Vydalo nakladatelství CPress v brožované vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako "Phoebe and Her Unicorn: Unicorn on a Roll" v roce 2015. České vydání má 224 stran a prodává se v plné ceně za 299 Kč.

Scénář: Dana Simpson
Kresba: Dana Simpson

Po knize "Terka a její jednorožec" tu máme pokračování, které prostě jen navazuje v tom smyslu, že jsou zde další sebrané díly webového stripu "Phoebe and Her Unicorn". Není to vyloženě špatné čtení, a i když je cíleno spíše na dívčí publikum, jsou zde prvky, které vás mohou trochu pobavit. Přece jen, některá z postav, ať už Terka nebo Marigold sem tam docela dobře zahlásí. A navíc se mi ještě líbí skutečnost, že strip není složen z jednorázových epizod, které nemají návaznost, ale existuje zde ona návaznost, která posouvá děj i vztahy některých postav. Takže na stránce dostáváte uzavřený strip, ale zároveň se jeho prostřednictvím rozvíjí děj. Tohle je moc fajn a ukazuje to, že autorka je celkem schopná, a to i přesto, že si zvolila celkem jednoduché postavy a jednoduchý děj. Ale proč ne, pokud je to zábavné a pokud to funguje už od roku 2012 a čtenáři zde nadále jsou.

Hlavním tématem stripů je interakce mezi dvěma postavami, ale přece jen vidíme, že se vyvíjí postava Terky, že se mění její vztah ke spolužačce, kterou nejprve nesnášela, že je zde možná nějaký kluk, který se jí líbí, že si prožívá strasti, které jsou s dětstvím spojené. A to všechno je podáno s lehkostí a naivitou. K tomu příběhu to patří. Autorka ví, na jakou skupinu cílí, což je dobře, protože tomu podřizuje jednotlivé stripy a funguje to. Líbivé jsou i barvy, které jen pomáhají černým linkám, v nichž je komiks primárně kreslen a které mají ty správné tvary, aby to bylo na první pohled příjemné. Líbí se mi, jak Dana Simpson dovede skvěle pracovat s mimikou. Komiks "Terka a její jednorožec prostě válí!" asi vyloženě neuchvátí, ale cílovou skupinu bude bavit. Jednorožci jsou prostě vděčné téma. Ale teď k tomu negativnějšímu, co tahle kniha přináší. A to není samotné komiks, ale podoba českého vydání.

Kniha "Terka a její jednorožec prostě válí!" je další ukázka toho, že ani v dnešní době překlady nejsou vždy dokonalé. Ve stripu původně z 25. prosince 2012 se objevuje termín "holiday gift". Samozřejmě, že je to v knize na straně 53 přeloženo jako "prázdninový dárek"... I když je holiday obecné slovo, v tomhle kontextu má prostě význam "vánoční". To opravdu nikomu nepřišlo divné spojení "prázdninový dárek"? Jak často si nějaký prázdninový dárek na Vánoce dáváme? O tom, jak došlo k přeložení stripu hned na následující straně ani nemá cenu hovořit, tam už by to chtělo od překladatele opravdu hodně invence, aby zůstal vtip zachován. Ono se toho bohužel v takové stripové knize najde ale víc. Na straně 56 je poslední Marigoldina hláška v originále "Party down", což je v podstatě opak toho, co v češtině říká. Tam řekne: "A je po večírku." Smysluplnější a vtipnější překlad by bylo něco jako: "Tomu říkám pařba!" Víc už v porovnávání překladu s originálem pokračovat nebudu. Jako kdyby autorka překladu jela spíše strojově a řekla si, že tohle je kniha pro děti, že zase nemá až tak cenu do překladu vkládat něco víc, vždyť to skoro nikdo číst nebude. Anebo alespoň skoro nikdo, kdo by to mohl kritizovat.

Vídám to v poslední době docela dost, u větších i menších nakladatelstvích, že je až moc patrné, jak se některé knihy prostě odflákli. Komiks "Terka a její jednorožec prostě válí!" má pěkný lettering, barvy jsou dobré, ale překlad prostě kulhá, a to hodně. Jasně, stripy není jednoduché překládat, netvrdím, že ano, ale pokud se přeloží špatně, celkově to knize ubližuje. Překlad knihy "Terka a její jednorožec prostě válí!" by zasloužil větší péči. Ale to není jen problém téhle knihy a už vůbec nejen problém komiksu, špatné překlady nebo špatná vydání jsou v českých podmínkách relativně normální. Je to dáno tím, že toho vychází strašně moc a pořád se jedná o byznys, na němž se snaží vydavatel vydělat. Čtenář by tím neměl ale trpět, neměl by dostávat něco, co je do jisté míry zmetek. "Terka a její jednorožec prostě válí!" není žádná vysoká literatura, ale i tahle kniha, pokud už ji někdo vydává, si zaslouží lepší přístup.

Komiks "Terka a její jednorožec prostě válí!" můžete zakoupit na stránkách Albatros Media.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Terka a její jednorožec"
Autor: