Denní archiv Únor 11, 2019

Kapela světového formátu na prknech Janáčkova divadla!0

Kapela světového formátu na prknech Janáčkova divadla!

Sobotní hudební večer, který přichystalo francouzsko-skotské uskupení The Celtic Social Club pro diváky Janáčkova divadla, byl ukázkou famózní harmonie tradiční muziky s jinými hudebními směry. Na publikum tak čekala neotřelá současná adaptace keltských melodií, provedených skupinou skvělých hudebníků, protkaná Rock, Folk i Blues.

Celý text na stránkách Národního divadla Brno

Autor:
0

Alita: Bojový Anděl (Alita: Battle Angel) – Recenze – 70%

Polovina 26. století, Země. Doktor a kybernetický inženýr Ido (Christoph Waltz) hledá na skládce náhradní díly pro své pacienty, když v tom nalezne ženské torzo kyborga (lidský mozek, vše ostatní robotické) a rozhodne se jej opravit. Výsledkem jeho práce je robotická Alita, dospívající dívka se ztrátou paměti, která zaujme roli Idovy dcery. Po několika dnech však začne být jasné, že Alitina minulost je spojena s bojovým výcvikem, jenž z ní kdysi udělal výkonný a nebezpečný stroj na zabíjení.
 
Alita: Bojový Anděl (Alita: Battle Angel) – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

Film Alita: Bojový Anděl, natočený podle japonského komiksu, měl původně režírovat James Cameron (Titanic, Avatar), ten však dal nakonec po letech příprav přednost čím dál tím zdlouhavější práci na pokračováních Avatara, ustoupil do pozice producenta a režisérskou štafetu předal Robertu Rodriguezovi (Desperado, Sin City), který dál pracoval na Cameronově scénáři spolu se scenáristkou Laetou Kalogridis (Prokletý ostrov, Noční hlídka).

Zásadní informace spočívá v tom, že hlavní hrdinka Alita je celá kompletně digitální – její tělo bylo vytvořené v počítači a byl mu vtisknut virtuálně zaznamenaný herecký výkon reálné herečky. Stejnou metodou sice vznikal třeba i Glum v Pánovi prstenů, mimozemská rasa Na´vi v Avatarovi, drak Šmak v Hobitovi a spousta dalších, Alita je však první postavou tohoto typu, která je obdařena lidským fotorealistickým obličejem, jehož jedinou částí, která je záměrně trochu stylizovaná, jsou oční bulvy, zhruba dvakrát větší oproti normálu. Z technického hlediska je to docela revoluce.

Ve filmu se kromě toho vyskytuje ještě několik dalších, kompletně digitálních postav, prostředí a objektů, nic z toho na sebe ale nestrhává pozornost tolik jako titulní Alita, která si ve snímku projde velkou spoustou různých emocí od nadšení a zamilovanosti po ubrečený smutek a vztek, přičemž je zajímavé a svým způsobem i strhující to sledovat a zároveň zkoumat, nakolik to emocionálně funguje podle předpokladů, a kdy to i přes nejlepší dostupnou digitální technologii pořád působí příliš uměle a počítačově (zatím to vypadá, že čím extrémnější emocionální projev, tím menší věrohodnost).

Alita: Bojový Anděl (Alita: Battle Angel) – Recenze

Další pozoruhodnou skutečností je to, že děj filmu se sice odehrává v jakési post-apokalyptické budoucnosti, ovšem aniž by tato byla na začátku jakkoli představena. U filmů podobného typu v úvodu obvykle zazní hlas vypravěče, jenž diváky do fantaskního futuristického světa a jeho pravidel zasvětí, nicméně tady nic takového není, a tudíž zákonitosti prostředí, do nějž se Alita znovuzrodila, postupně objevujeme až spolu s ní. V důsledku toho je řada postav (zejména doktor Ido, ale zpočátku i mladý motorkář Hugo, do nějž se Alita okamžitě zakouká) nucena zaujmout pozici vysvětlujících průvodců, kteří hrdinku (a zároveň diváky) provází po okolí a seznamují ji s jeho zvyklostmi.

Postupně se tedy dozvídáme, že někdy po roce 2200 došlo ke střetu Země s mimozemšťany, který lidstvo vyhrálo a útočníky zahnalo (a moc toho po mimozemšťanech nezbylo). Zdevastovaná společnost se následně oddělila na spodinu žijící na povrchu (obyčejní lidé) a smetánku obývající levitující vzdušná velkoměsta (privilegovaná vyšší třída), přičemž svět dole svým průmyslem a zemědělstvím zásobuje i ty nahoře. Alita i ostatní přitom žijí ve městě, nad nímž se vznáší poslední vzdušné velkoměsto svého druhu. Zločince už nehoní policie, nýbrž lovci odměn, jimiž se může stát kdokoli. A všichni lidé jsou posedlí nebezpečným sportem zvaným Rollerball, jenž vypadá jako ragby křížené s rychlobruslením, v němž je povoleno zabíjet soupeře (a nápadně to připomíná stejnojmenný sport z filmu Rollerball z roku 1975 a z jeho o sedmadvacet let mladší předělávky).

Alita: Bojový Anděl (Alita: Battle Angel) – Recenze

Ve filmu se toho následně děje tolik, že to působí jako směs dvou až tří filmů dohromady, což v kombinaci s pozvolným představováním světa a postav v něm žijících, kdy je zmíněno vždy jen to nejnutnější k pochopení zápletky, nutně vede k tomu, že vzniká velká spousta nesrovnalostí, nejasností, logických mezer a otázek, na něž se odpovědí nedočkáte. Proč Hugo tak touží po životě v oblacích (jak to v tom vzdušném městě vypadá, se ve filmu neukazuje), když život na povrchu vůbec není špatný? Jak mohou v Rollerballu vůbec vznikat šampioni, když ty nejlepší hráče unáší a rozebírá na kusy zlá mafie? Proč se někdo snaží v jednu chvíli zabít Alitu tak komplikovaným způsobem, když by stačilo vypsat na ni zatykač (a zabili by ji lovci odměn)?

Tomu, jestli jednotlivé aspekty děje dávají smysl a nakolik do sebe zapadají jednotlivé příběhové linie, se tvůrci filmu věnovali s nejmenší důležitostí a nejméně důkladně a zjevně jim úplně stačilo, že to dává smysl a drží pohromadě „tak nějak zhruba“ (nebo to tak přinejmenším působí). Včetně měnících se motivací postav (ty vedlejší mají tak málo prostoru, že u nich dá práci detekovat alespoň náznak hloubky), důvodů, které je k těm změnám motivací vedou a mnohých témat od otcovsko-dcerovského vztahu, přes otázky týkající se hranice mezi člověkem a strojem, až po vyloženě jalovou romantickou zápletku mezi Alitou a Hugem, které jsou všechny realizovány velmi naivně, banálně a na úkor toho, že se toho musí ve filmu během dvou hodin odvyprávět co nejvíc a pokud možno co nejvíc nahuštěně.

Alita: Bojový Anděl (Alita: Battle Angel) – Recenze

Podstatně více úsilí bylo oproti tomu vynaloženo při práci na vizuální a trikové stránce filmu, která je fantastická a v určitých ohledech i pokroková. Při tom množství postav, záporáků, akcí, motivů a podnětů je skoro s podivem, že to všechno Robert Rodriguez zvládl ukočírovat s až překvapivou přehledností, soustředěností a srozumitelností. Na akční scény, prošpikované efektní, pečlivou a nápaditou choreografií, je radost pohledět, uhrančivý je i design a výtvarné zpracování leckterých prostředí a především pak těch postav, které mají více částí těla robotických než lidských. Pořád se něco děje a rozhodně to je dobrá a spektakulární zábava, akorát je potřeba přijmout svět ve filmu i s jeho zákonitostmi a spolu se vzezřením hlavní hrdinky bez touhy se v tom jakkoli obšírněji vrtat a analyzovat to.

Alita: Bojový Anděl je rozhodně nejvelkolepější a nejmohutnější film Roberta Rodrigueze, u nějž se naštěstí netřeba obávat, že by někdy sklouzl do žánru ultra-béčkové slátaniny (Machete, Machete zabíjí), nebo vzhledem k tomu, že je mládeži přístupný, do nějaké dětinské bizarní břečky (série Spy Kids, Prckové). Maximálně je párkrát nechtěně směšný svou místy přehnanou snahou být co nejstylovější a nejefektnější, což je ve scénách, kdy např. hlavní hrdinka uroní slzu a před dopadem na zem ji rozsekne mečem vedví, už natolik přes čáru, že je to vyloženě kontraproduktivní. Ze všeho nejvíc (i díky své romantické linii) nakonec Alitapřipomíná další z filmů natočených podle nějakého young-adult sci-fi/fantasy románu, akorát je dějově napěchovanější, osobitější, japonsky ujetá, zručně natočená a opřená o poměrně solidní komiksovou předlohu.




Autor:
0

Právem MOJE

Mladá a ambi­ci­óz­ní práv­nič­ka Francine Dayová sto­jí jen kou­sek od nej­vyš­ší­ho oce­ně­ní své kari­é­ry - udě­le­ní titu­lu advo­kát Jejího Veličenstva. K tomu však potře­bu­je něja­ký vel­ký pří­pad. Takový, kte­rý se dosta­ne na titul­ní strán­ky novin. Tím by mohl být roz­vod Martina a Donny Joyových, ve kte­rém jde o vel­ké bohat­ství. Francine zastu­pu­je Martina a jejich vztah by byl čis­tě pra­cov­ní, pokud by doká­za­li igno­ro­vat vzá­jem­nou při­taž­li­vost. To se jim však nepo­ved­lo, a tak se z advo­kát­ky a její­ho kli­en­ta sta­li milen­ci.

Jenže pak beze sto­py zmi­ze­la Martinova žena a z Martina se stal hlav­ní pode­zře­lý. Vyšetřování odkry­lo něko­lik pře­kva­pe­ní. Tehdy Francine zjis­ti­la, že mož­ná prá­vě ona vidě­la Donnu Joyovou napo­sle­dy živou. Co má však dělat, když si na těch něko­lik klí­čo­vých hodin vůbec nevzpo­mí­ná?

J.L. Butler je pseu­do­nym brit­ské spi­so­va­tel­ky a novi­nář­ky Tasminy Perry,úspěšné autor­ky sedm­nác­ti knih. Právem moje je jejím prv­ním thrille­rem, kte­rý se roz­hod­la vydat pod pseu­do­ny­mem.

Hlavní hrdin­ka je popi­so­vá­na jako bri­lant­ní práv­nič­ka. Jen ško­da, že ní je vždyc­ky jenom do oka­mi­hu, než na scé­nu nastou­pí sexy mili­ar­dář. Když se tak sta­ne, hrdin­ka pře­stá­vá pře­mýš­let a jedi­né, na co se doká­že sou­stře­dit, jsou její poci­ty lás­ky a tou­hy. Pokud pomi­ne­me tohle, je hlav­ní hrdin­ka doce­la sym­pa­tic­ká a inte­li­gent­ní, ale ved­lej­ší posta­vy jsou pro­pra­co­va­něj­ší a jejich osu­dy mají vět­ší šan­ci zaujmout čte­ná­ře.

Příběh se ode­hrá­vá v atrak­tiv­ním pro­stře­dí práv­nic­ké komo­ry a poua­vý je i pohled do záku­li­sí různých pří­padů pro­jed­ná­va­ných v soud­ních síních. Příběh se postup­ně zamo­tá­vá, napě­tí se stup­ňu­je a kro­mě toho autor­ka píše vel­mi čti­vě, tak­že bude­te mít pro­blém se od kni­hy odtrh­nout. Na kon­ci na vás čeká pře­kva­pi­vé rozuz­le­ní, ale i tak je kni­ha spíš psy­cho­lo­gic­kým romá­nem než  plno­hod­not­ným thrille­rem, tak­že pokud máte tenhle žánr v obli­bě, z kni­hy Právem moje zkla­má­ni nebu­de­te.

 

Hodnocení: 80%

 

 

Právem moje

Autorka: J. L. Butler

Originální název: Mine

Překlad: Ondřej Frühbauer

Vydáno: Metafora, 2018

Počet stran: 400…

Autor:
0

Supraphonline INFO ÚNOR

Přinášíme nový newsletter o nejzajímavějších titulech z nabídky internetového obchodu Supraphonline. Nabízíme nejen novinky a archivní tituly z široké nabídky Supraphonu, ale i mnoho archivních raritních nahrávek, které nevyšly na CD. V nabídce Supraphonline naleznete také tituly dalších vydavatelů, jako jsou např. Universal Music, Warner Music, Animal Music, Popron Music, Galén, Championship, Opus, 100Promotion a mnoho dalších.

Celý článek na stránkách SUPRAPHON.cz

Autor:
0

Irena Nováková Kafková, Vladimír Kafka: Ateliér života

Vladimír Kafka pat­řil meze neza­po­me­nu­tel­né tera­pe­u­ty lid­ských duší a spi­so­va­te­le, jejichž tvor­ba byla darem. Ateliér živo­ta vzni­kl jako odpo­věď na před­cho­zí kni­hu Život naži­vo, kdy rukou, jež pomoh­la této moud­ré kni­ze na svět, byla ruka jeho ženy, pro­to­že Vladimír již ode­šel do své­ho domo­va, z něhož nás při­šel před pade­sá­ti lety poctít svou pří­tom­nos­tí.…

Autor:
0

Návrat z minulosti - skutečný příběh z období 1. světové války

Žijeme v době plné před­sud­ků. Rozštěpové vady rtu a pat­ra pat­ří mezi vady, kte­ré lze ope­ro­vat v čas­ném stá­diu po naro­ze­ní. Následná reha­bi­li­ta­ce, odhod­lá­ní pomoc svým tak­to posti­že­ným dětem je nároč­ná. Nezisková orga­ni­za­ce Šťastný úsměv, z.s. pomá­há dětem naro­ze­ným s roz­ště­pem obli­če­je. Snaží se o to, aby roz­štěp nebyl tabu, aby kaž­dý věděl, že tato vada je jen malá chy­bič­ka, kte­rá se sta­la úpl­ně na počát­ku těho­ten­ství při vývo­ji obli­če­je. Napravit tuto vadu však trvá vel­mi dlou­ho a není to tak snad­né.  Je nesmír­ně důle­ži­té vytr­vat a nevzdá­vat se. …

Autor:
0

Líný učitel – jak učit dobře a efektivně

Chcete být tím nej­lep­ším uči­te­lem a při­tom vyna­lo­žit mno­hem méně ener­gie než dopo­sud? Baví vás prá­ce s dět­mi? Aby mohl být uči­tel líný, musí být chyt­rý. A chyt­rý ve škol­ní tří­dě zna­me­ná pře­de­vším kre­a­tiv­ní, didak­tic­ky zna­lý a uči­tel­sky kom­pe­tent­ní. Takto zní defi­ni­ce líné­ho uči­te­le od Roberta Čapka. …

Autor:
0

Světla zimní noci - podmanivý příběh dvou žen, který překoná i ty nejtemnější časy

Píše se rok 1944. Nou vyhna­li z domu, pro­to­že otě­hot­ně­la s němec­kým vojá­kem. Dítě ji ode­bra­li. Pracuje na malém nádra­ží, kde jed­no­ho dne dove­zou vlak plný židov­ských dětí, kte­ré vezou do kon­cen­t­rač­ní­ho tábo­ra. Nou jed­no dítě vez­me a ute­če s ním pryč. Dostane se ke kočov­né­mu cir­ku­su, kde začne cvi­čit na visu­té hrazdě a nau­čí se nebez­peč­nou akro­ba­cii. Tam chce skrýt svou identi­tu a dítě, kte­ré pojme­no­va­la Theo. Seznámí se s milou židov­kou Astrid. Mezi nimi se vytvo­ří pou­to na celý život. Nou se zami­lu­je do Luca. Je to pří­liš nebez­peč­né, aby s ním moh­la Nou žít a dokon­ce ode­jít. Astrid si vez­me Petera, výbor­né­ho cir­ku­sá­ka. On při svém vystou­pe­ní pro­ná­ší různá slo­va pro­ti němec­ké říši. Zatknou ho a Astrid už ho nikdy neu­vi­dí. Čeká s ním dítě. Obě ženy skrý­va­jí v sobě vel­ká tajem­ství. Odejde Nou pryč od cir­ku­su? Jak to vše zvlád­ne Astrid? Pokud se chce­te dozvě­dět vel­ké rozuz­le­ní, nevá­hej­te a pusť­te se do čte­ní. …

Autor:
0

#1911: Nejmocnější hrdinové Marvelu 64: Red Hulk - 40 %


Nejmocnější hrdinové Marvelu 64: Red Hulk (Red Hulk)
Vydalo Hachette Fascicoli v pevné vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako čísla 22 až 24 a 42 až 46 druhé řady série "Red Hulk" v nakladatelství Marvel. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích.

Scénář: Jeph Loeb, Jeff Parker
Kresba: Různí

Když se měla na trhu objevit kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 64: Red Hulk", docela jsem se těšil, protože i když Red Hulk zní jako další klon Hulka, kterým vlastně je, tak je to postava, jež má docela zajímavou historii. Jenže když zjistíte, že se v knize "Nejmocnější hrdinové Marvelu 64: Red Hulk" objevují sešity ze série "Hulk" s čísly 22 až 24 a 42 až 46, to nadšení trochu opadne, protože tady se nedostáváte k prvním sešitům, kde se Red Hulk objevil, ale už k těm, kde byla jeho totožnost odhalena. A bylo to právě ono tajemství, na němž postava Red Hulka stála a díky kterému byla tak zajímavá. Z tohohle pohledu je kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 64: Red Hulk" redaktorsky naprosto blbě sestavena, nemluvě o tom, že to zásadní je prozrazeno nikoli sešitem 22, ale rovnou úvodníkem redaktora. Pokud jste Red Hulkovu totožnost náhodou neznali, tahle vám dovede čtení docela zkazit.

Jasně, chápu, že to asi pro většinu lidí nebude velká neznámá, přece jen, aktuálně už je dobře známé, kdo je ve skutečnosti Red Hulk, ale pokud zde máme sérii "Nejmocnější hrdinové Marvelu", neočekávám, že t hlavní se dozvím hned s první sešitem. Jasně, chápu, že do jedné knihy není možné narvat čísla 1 až 22, alespoň ne do jedné knihy formátu "Nejmocnějších hrdinů Marvelu", ale tady v tom případě je prostě škoda, že se editoři rozhodli dodržet onu snahu zachytit origin postavy. On v tom sice je, je součástí čísla 23, ale to už jste tak nějak stejně uprostřed dění, netušíte, co se dělo, ale je vám rovnou předloženo to hlavní odhalení celé série, ta velká bomba, na kterou fanoušci původně čekali 22 čísel. Tady to kazí čtení a jako bomba to prostě nefunguje a ani fungovat nemůže. Je velká škoda, že to bylo pojato touto cestou, ale v Hachette se prostě rozhodli, že nám chtějí Hulka představit za každou cenu. A tak nás nejprve čeká jeden velký, třídílný spoiler a pak pětidílný příběh, který popravdě není vůbec ničím zajímavý.

Sám spoilerovat nebudu, a tak se raději zaměřím na druhý příběh. Ten je zbytečně dlouhý a představuje nám Hulka už jako kladnou postavu, která je nějakým záhadným způsobem najednou součástí Avengers. Vzhledem k tomu, že první třídílný příběh končí tak, že tomu nic nenasvědčuje, netušíme, proč je najednou s Avengers zadobře. Stejně tak jsou divné motivace k tomu, co dělá. Prostě to, proč se Hulk přenese kamsi do arabských zemí, jen proto, aby mohl hudrovat nad smrtí jednoho starého přítele, s nímž se rozhádal a už ho několik let neviděl, je spíš taková berlička, než skutečná motivace, které můžete věřit. A pak to začne být ještě divnější. Podivná nesourodá skupina se dostane do tajemného města, které vyrostlo zničehonic. To celé je protkané trochu pohádkami "Tisíce a jedné noci", trochu sci-fi mimozemskými tématy a do toho i lehce psychedelickými výjevy. V konečném důsledku je to ale jen akční rubačka, kde se objevují divné charaktery. A o Red Hulkovi to řekne opravdu hodně málo.

Po přečtení knihy "Nejmocnější hrdinové Marvelu 64: Red Hulk" tak můžete konstatovat, že máme na trhu knihu s Red Hulkem. A to je tak jediné, co můžete konstatovat. Nebudete za sebou mít čtení nějakého super příběhu, to zásadní je vám řečeno z rychlíku a bez potřebného náboje. Je to velká škoda, protože ta postava v sobě od začátku měla skvělý potenciál, ale očividně nebylo možné jej přenést do českého prostředí v takto okleštěné podobě. A tak si touto knihou opravdu jen můžete zaškrtnout postavu, která nám tu chyběla. Nic víc. Jasně, pořád dostáváme osm sešitů původního komiksu, ale zrovna tohle nejsou sešity, které takhle poskládané mají moc velkou hodnotu, ať už z hlediska kvality nebo rozvoje postavy. Bohužel tohle je cena za to, že příběhy vycházejí na pokračování v dlouhých sériích, které jsou mezi sebou ještě navzájem provázány. To pak prostě někdy nejde udělat jednoduchý výběr, který bude dobrý.

Na Comics Blogu najdete:
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 1: Avengers"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 2: Spider-Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 3: Wolverine"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 4: Hawkeye"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 5: Iron Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 6: Captain America"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 7: Hulk"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 8: Power Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 9: Bratři ve zbrani"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 10: Captain Marvel"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 11: Fantastic Four"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 12: X-Men"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 13: Black Widow"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 14: Strážci galaxie"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 15: Human Torch"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 16: Vision"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 17: Falcon"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 18: Deadpool"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 19: Valkyrie"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 20: Punisher"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 21: Nick Fury"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 22: Black Panther"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 23: Mockingbird"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 24: Defenders"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 25: Daredevil"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 26: Doctor Strange"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 27: Scarlet Witch"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 28: Iron Fist"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 29: Blade"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 30: Inhumans"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 31: Beast"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 32: Thor"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 33: Shang-Chi"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 34: Warlock"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 35: Hank Pym"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 36: Herkules"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 37: Wasp"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 38: Ghost Rider"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 39: Wonder Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 40: Silver Surfer"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 41: Elektra"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 42: Black Knight"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 43: Moon Knight"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 44: Star-Lord"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 45: Mýval Rocket"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 46: Captain Britain"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 47: Nova"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 48: Machine Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 49: Spider-Woman"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 50: Ant-Man (Scott Lang)"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 51: She-Hulk"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 52: Cloak a Dagger"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 53: Captain Marvel (Carol Danversová)"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 54: War Machine"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 55: Spider-Girl"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 56: Marvel Boy"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 57: Sentry"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 58: Jessica Jonesová"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 59: Winter Soldier"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 60: Young Avengers"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 61: Generation X"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 62: Invaders"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 63: West Coast Avengers"…
Autor: