Denní archiv Leden 10, 2019

0

Nech mě jít, prosím

Louis Lasker má svou rodi­nu nade všech­no rád. Jedinou výjim­ku před­sta­vu­jí situ­a­ce, kdy čle­ny své rodi­ny upřím­ně nesná­ší. Tenhle roz­por má ale hned něko­lik důvo­dů. Rozvod otce, smrt mat­ky, odliš­né pova­hy jeho bra­trů. Rodina spo­lu moc neko­mu­ni­ku­je. Proč by taky měla? Vždyť už si řek­li úpl­ně všech­no! No co když si ve sku­teč­nos­ti neřek­li vůbec nic? Rodinnou ruti­nu naru­ší až Louisův otec, sta­rý pan Lasker, a jeho ozná­me­ní. Prozradí, že dospěl do posled­ní­ho stá­dia smr­tel­né nemo­ci a požá­dá syny, aby ho dopro­vo­di­li do Curychu, kde chce pod­stou­pit euta­na­zii.

Louisovi brat­ři to odmít­nou udě­lat. Louis si taky nemys­lí, že je to dob­rý nápad, ale roz­hod­ne se otco­vo přá­ní spl­nit. Nejdřív se zdá, že si muži nebu­dou mít co říct, no o co dýl jsou na ces­tě, o to jsou si bliž­ší. Počáteční roz­pa­ky zmi­zí a nahra­dí je vzpo­mín­ky a poz­dě­ji nejrůzněj­ší opi­lec­ké a jinak anar­chis­tic­ké eska­pá­dy. Hlavní otáz­ka ale zůstá­va nezod­po­vě­ze­na. Má Louis své­ho otce takří­ka­jíc k smr­ti rád?

Anglický spi­so­va­tel Edward Docx napsal již čty­ři kni­hy. Jeho nej­no­věj­ší kni­ha Nech mě jít vyprá­ví o zra­ně­ných citech, smí­ře­ní, živo­tě i umí­rá­ní a vyda­lo ji nakla­da­tel­sví Domino.

Cesta za smrtí... nebo za životem?

I když je se může zdát, že je kni­ha hlav­ně o umí­rá­ní, není to prav­da. Právě nao­pak. Vypráví spíš o tom, co je v živo­tě důleži­té, o citech, kte­ré je potře­ba vylé­čit, o malých věcech a rados­tech, kte­ré se poz­dě­ji uká­žou jako vel­ké. Je to zlo­ži­té téma, ale autor o něm píše s leh­kos­tí, téměř něž­ně, vyhý­bá se sen­ti­men­ta­li­tě a to všech­no koře­ní cynic­kým humo­rem.

Později se na ces­tu za smr­tí při­dá­va­jí taky Ralph a Jack Laskerovi, a tak do Curychu míří celá rodi­na. Každý z nich se ale se vzniklou situ­a­cí vyrov­ná­vá jinak. Všechny však pře­kva­pí, když si uvě­do­mí, že ces­ta za smr­tí je ve sku­teč­nos­ti ces­ta plná živo­ta, kte­rý moh­li spo­leč­ně pro­žít, kdy­by v minu­los­ti kona­li jinak. Konečně se vzá­jem­ně pozná­va­jí, odpouš­tí si a začí­na­jí jeden dru­hé­ho chá­pat. Ovlivní obno­ve­né rodin­né vzta­hy roz­hod­nu­tí pana Laskera pod­stou­pit euta­na­zi? To není pod­stat­né. V tomhle pří­bě­hu není důleži­tý cíl, nýbrž ces­ta. Cesta, kte­rou si uži­je­te a kte­rá vás při­nu­tí zamys­let se.

 

Hodnocení: 80%

 

 

Nech mě jít

Autor: Edward Docx

Originální název: Let Go My Hand

Překlad: Tereza Horáková

Vydáno: Domino, 2018

Počet stran: 400…

Autor:
0

Jasně zářící Hvězda Severu

Před dva­nác­ti lety se mla­dič­ká Su-min vyda­la na roman­tic­ký výlet na odleh­lý jiho­ko­rej­ský ost­rov a pak záhad­ně zmi­ze­la. Její sest­ra Jenna ale nevě­ří, že je mrt­vá. Když ji pak CIA v téhle sou­vis­los­ti požá­dá o spo­lu­prá­ci, Jenna sou­hla­sí. Ve stej­né době sta­rá paní Mun žijí­cí v seve­ro­ko­rej­ské pro­vin­cii Rjanggang najde v lese balí­ček s jiho­ko­rej­skou pomo­cí a při pro­de­ji věcí, kte­ré v něm našla, v sobě nalez­ne obchod­nic­ký talent. V hlav­ním měs­tě se život seve­ro­ko­rej­ské­ho diplo­ma­ta Čoa poma­lu, ale jis­tě hrou­tí do pro­pas­ti.

Jeho bra­tr se uchá­zí o vyso­kou poli­tic­kou funk­ci. K tomu, aby ji zís­kal, je však potřeb­né pro­ká­zat bez­chyb­ný ide­o­lo­gic­ký původ. Bratři jsou ado­p­to­vá­ni, o své sku­teč­né rodi­ně nic nevě­dí. Čo si nemys­lí, že je tohle šet­ře­ní dob­rý nápad, a radí bra­t­ro­vi, aby se o funk­ci neu­chá­zel. Nejdřív se zdá, že je vše v pořád­ku, no když taj­ná poli­cie obje­ví něko­lik nebez­peč­ných infor­ma­cí, jsou brat­ři nucě­ni bojo­vat neje­nom o své kari­é­ry a posta­ve­ní, ale i o svůj život.

Anglický spi­so­va­tel D. B. John čer­pal při psa­ní kni­hy inspi­ra­ci ze vzpo­mí­nek na svůj pobyt v Severní Koreji. Předtím, než začal psát, se důklad­ně sezná­mil nejen s tím, jak fun­gu­je CIA, ale pře­če­tl i něko­lik auto­bi­o­gra­fic­kých knih od seve­ro­ko­rej­ských uprch­líků. Díky tomu je jeho pří­běh až mra­zi­vě rea­lis­tic­ký a svým způsobem děsi­vý.

Fasáda prosperity a za ní... hlad, strach a bída

První, co na kni­ze zaujme, je pro nás téměř nezná­mé pro­stře­dí, ve kte­rém se kni­ha ode­hrá­vá. Autor si dal zále­žet, aby před­sta­vil všech­ny aspek­ty seve­ro­ko­rej­ské­ho živo­ta a to nejen oby­čej­né­ho živo­ta oby­čej­ným chudých lidí, ale i živo­ta pří­sluš­ní­ku pri­vi­le­go­va­né vrst­vy. Pravidla a záko­ny, kte­ré pla­tí v Severní Koreji, působí neu­vě­ři­tel­ně a mohou čte­ná­ře šoko­vat. Nikdo z míst­ních si však nedo­vo­lí je zpo­chyb­ňo­vat a pokud se náho­dou něja­ký odváž­li­vec najde, neskon­čí to s ním dob­ře, pro­to­že dona­še­či taj­né poli­cie jsou všu­de, stej­ně jako pro­pa­gan­da. Celá spo­leč­nost tak při­po­mí­ná legen­dár­ní potěm­ki­nov­ské ves­ni­ce, ve kte­ré mají domy fasádu pro­spe­ri­ty, štěs­tí a spo­ko­je­nos­ti. Jen ško­da, že se za ní ukrý­vá hlad, strach a bída.

To ostat­ně na vlast­ní koži zjis­tí všich­ni tři hrdi­no­vé. Paní Mun i diplo­mat Čo, kte­ří pocho­pí, jak celá spo­leč­nost fun­gu­je, a taky Jenna, kte­rá si v CIA zís­ká pověst odbor­ni­ce na Severní Koreu a odha­lí něko­lik tajem­ství nepřá­tel­ské­ho reži­mu. Postavy i jejich pohnut­ky jsou pro­pra­co­va­né, a tak o nich ani na oka­mih neza­po­chy­bu­je­te a bude­te jim držet pal­ce a dou­fat v jejich šťast­ný konec. Je však šťast­ný konec v tota­lit­ním reži­mu vůbec mož­ný?

To nepro­zra­dím, ale jak už ano­ta­ce napo­ví­dá, střet postav pove­de k smr­tí­cí­mu závě­ru. Dočkáte se tedy akce, napě­tí a pře­kva­pe­ní. Kromě toho kni­ha nabí­zí něko­lik pod­nětů k zamyš­le­ní a ote­vře­ný konec sli­bu­je pokra­čo­vá­ní. V doslo­vu pak autor vysvět­lí sku­teč­nos­ti, kte­ré do romá­nu zakom­po­no­val, a dopo­ru­čí kni­hy, kte­ré bys­te si měli pro­číst, pokud o Severní Koreji a živo­tu v ní chce­te vědět víc. D. B. John ve Hvězdě seve­ru, kte­rá je jeho prvo­ti­nou, doká­zal, že psát umí - a na thrille­ro­vém nebi tak zazá­ři­la daší hvězda.  Snad se již brzy dočká­me jeho dal­ších pří­běhů.

 

Hodnocení: 100%

 

 

Hvězda Severu

Autor: D. B. John

Originální název: Star of The North

Překlad: Jiří Kobělka

Vydáno: Domino, 2018

Počet stran: 480…

Autor:
0

Terapie - S03E04 - Čtvrtek 16:00

Tak je čtvr­tý díl, už víme čtvr­té­ho účast­ní­ka Terapie, kte­rý cho­dí k Markovi Poštovi. Je jím dvo­ji­ce Jenovéfa Boková  Ivana Chýlková. Matka s dce­rou, kte­ré se kvů­li stal­kin­gu pře­stě­ho­va­ly do Prahy.

Petr Zelenka zůstá­vá a ten­to­krát je to snad nej­za­jí­ma­věj­ší dvo­ji­ce, co může navští­vit psy­cho­lo­gic­kou porad­nu. Dvojice hlav­ních postav čtvr­teč­ní sean­ce je oprav­du pove­de­ná. Mamka, kte­rou živí man­žel a dce­ra, kte­rá se bez své mámy a jejich (otco­vých) peněz ani nic nekou­pí.

Obě dvě hereč­ky umí hrát a Karel Roden je jenom tak do počtu. Chýlková i Boková si své dia­lo­gy uží­va­jí a mys­lím si osob­ně, že je to dob­ré zakon­če­ní týden­ní­ho mara­to­nu všech nových postav

Je vel­ká ško­da, že v pátek už žád­ná epi­zo­da nebu­de. Paní Magálová se seri­á­lu už nezú­čast­ní a tak vše bude na Karlu Rodenovi, aby kaž­dý týden pro­žil 4 pří­běhy a uměl pora­dit.

V pon­dě­lí zpě­vač­ce, v úte­rý ste­var­do­vi, ve stře­du páno­vi, co po auto­ne­ho­dě ztra­til paměť a ve čtvr­tek dvo­ji­ci mámy a dce­ry, kte­ré si žijí na vyso­ké noze.

Po prv­ním týd­nu musím říct, že se tře­tí série poved­la. Vše je jas­né ihned z prv­ních epi­zod, a tak mne příští týden čeka­jí dal­ší díly, kde se dozví­me co všech­no paci­en­ty Marka Pošty trá­pí.

Hodnocení dneš­ní epi­zo­dy 100 %

Autor:
0

Favoritka (The Favourite) – Recenze – 70%

Počátek 18. století, Velké Británii vládne královna Anna, poslední Stuartovna (Olivia Colman). Téměř všechna zásadní rozhodnutí však činí s jejím důvěřivým pověřením její blízká přítelkyně a rádkyně Sarah (Rachel Weisz), jejíž manžel je generálem Anglie. Sarah si své pracně vydobyté postavení v těsné blízkosti vrcholu aristokracie bedlivě střeží, pak ale na dvůr přijíždí její sestřenice Abigail (Emma Stone), která zprvu touží jen po práci služebné, avšak pozvolna se jí podaří vetřít do Anniny přízně. Tím započíná ctižádostivý a nenávistný boj o pozici královniny favoritky, jež s sebou nese i postup ve společenském žebříčku a množství dalších výhod, a o níž se ani jedna z dam nehodlá s nikým dělit.
 
Favoritka (The Favourite) – Recenze
Zdroj fotek: cinemart.cz

Historickou směs vztahového kostýmního dramatu a (hodně) černé komedie natočil původem řecký režisér Yorgos Lanthimos, jehož předchozí filmy (Špičák, Humr, Zabití posvátného jelena) jsou bizarními a ujetými satirickými obrazy pokřivené lidské společnosti, která se řídí absurdními pravidly udávanými nějakou autoritativní mocí. V případě Favoritky mu ke stejnému účelu posloužilo skutečnými událostmi inspirované a silně zkarikované prostředí britského královského dvora, v němž dvojici hlavních hrdinek (Abigail a Sarah) definuje jejich konstantně přiživovaný zápal v přetahování se o moc.

Kromě toho ale Lanthimosovy předešlé snímky dokázaly diváka vždy šokovat a překvapovat něčím, co nejenže zapadalo do jejich zvláštně vykolejených fikčních světů, ale navíc se to vyloženě vzpíralo zdravému rozumu (např. v Humrovi se lidé měnili ve zvířata, v Zabití posvátného jelena sužovala rodinu hlavního hrdiny jakási pomstychtivá vyšší moc), čemuž Favoritka již nemůže vyhovět, neb její děj – z režisérovy dosavadní tvorby zatím nejméně příběhově vyšinutý – nic takového neobsahuje (za což může dost možná to, že tentokrát nepsal scénář ani on, ani jeho oblíbený scenárista Efthymis Filippou). Favoritce tak zbývá akorát snaha šokovat obrazy špinavého a prohnilého královského dvora, kde si služebné pálí ruce louhem, před poddanými se tutlají lesbická dostaveníčka a šlechta se baví házením pomerančů po nahých mužích (ve zpomaleném záběru).

Favoritka (The Favourite) – Recenze

Favoritce je tudíž potřeba předem přistupovat jako k o něco konzervativnější a obyčejnější podívané, než jaká by se od Lanthimose dala čekat, a v níž jsou středobodem herecké výkony tří zmíněných hereček, které všechny hrají naprosto fantasticky, jejichž barvité a prokreslené postavy jsou unikátně napsané, a díky nimž to v jejich vzájemné interakci správně jiskří. Sarah i Abigail jsou chladnokrevné a uvědomělé mrchy, co jsou ochotné jít si za svým přes mrtvoly a hrají spolu jízlivou hru, která z nich se dovede lépe přetvařovat a být škodolibější a zákeřnější, zatímco královna Anna je snadno manipulovatelná, emocionální, maniodepresivní, životními traumaty zlomená a fyzicky i psychicky nemocná vladařka, sloužící jim jako prostředek k dosažení vyšší životní úrovně, sociálního statusu a jistého pohodlí. Všichni muži kolem nich jsou přitom záměrně ztvárněni jako podivíni, nadržení slaboši a načančaní panákové s napudrovanými obličeji a v nepadnoucích parukách.

Filmu se rozhodně nedá upřít formální sofistikovanost, s jakou je jeho příběh řazen do kapitol (název každé z nich je tvořen větou, která má trochu jiný význam pro použití v dialogu než ve vztahu ke kapitole jako takové), nebo s jakou se v něm pracuje s obrazem. Za zmínku stojí obzvlášť kamera, která často využívá efekt rybího oka, aby dojem z pokřiveného prostředí vynikl i vizuálně, a exceluje ve vytváření symbolických kompozic (ve scéně lovu je Abigail snímána tak, aby to vypadalo, že její puška míří na Sarah, což metaforicky komentuje její záměr). Dobová stylizace je výborná, zejména co se týče designu interiérů.

Favoritka (The Favourite) – Recenze

Po určité době se ale přesto Favoritkastává poněkud monotónní vyprávěnkou, jelikož vzájemná nevraživost mezi Abigail a Sarah roste jen pozvolna (a nic jiného film kupředu nepohání) a nikdy nedosahuje takové krutosti a nelidskosti, aby to někomu výrazněji zvedlo tep nebo aspoň způsobilo mrazení v zádech (to jen zřídka a náznakově). Po dvou hodinách očekávání nějakého silného vyvrcholení pak snímek skončí smutnou pointou, která je cokoli, jen ne úderná, a která akorát relativizuje hodnotu toho, čeho se hrdinky celou dobu snažily pro sebe dosáhnout.

Favoritka je pozoruhodný film, který budou znalci díla Yorgose Lanthimose vnímat možná trochu jinak než zbytek divácké obce, který ke snímkům tohoto originálního a osobitého tvůrce dosud neměl šanci přičichnout – ten totiž nebude udiven režisérovým odklonem od výstřední divnosti k relativní běžnosti a naopak jej bude překvapovat nápadité ztvárnění satirického prostředí, v němž se svébytné a vypočítavě chladné hrdinky filmu pohybují.




Autor:
0

Poletíme?

NOVÝ VIDEOKLIP — Živelná turbošansónová parta Poletíme? dokazuje, že novoroční kocovina se jí rozhodně netýká! Početná formace okolo frontmana a uznávaného výtvarníka Rudolfa Brančovského hned zkraje roku přichází s novým videoklipem k jednomu ze svých největších koncertních hitů, písni Pojď se mnou lásko má z loňského alba Chce to hit!. Klip zaujme nejen tím, že je kompletně natočen na dron, ale i faktem, že se jeho režie zhostila populární zpěvačka a herečka Barbora Poláková společně s Jiřím Zemanem.

Celý článek na stránkách SUPRAPHON.cz

Autor:
0

Top-ten her dle filmů - 1. část (10. - 8.)

Mnoho fil­mů je spo­je­no s jeho her­ní adap­ta­cí. Bohužel se ale vel­mi čas­to stá­vá, že hra pod­le fil­mu je pou­ze malým výtru­sem. V pře­váž­né vět­ši­ně vyjde spo­lu s fil­mem hra, kte­rá žád­né nor­mál­ní hrá­če vůbec neza­jí­má, kou­pí si ji jenom ti zary­tí fanouš­ci fil­mu, kte­ří si chtě­jí pocit z fil­mu zopa­ko­vat.

V tom­to pře­hle­du najde­te 10 nej­lep­ších her pod­le fil­mu. Vybráno je to peč­li­vě, něco z his­to­rie, něco z dět­ských her, a tak si může­te udě­lat před­sta­vu, co si může­te zahrát pod­le filmových/komiksových adap­ta­cí.…

Autor:
0

Černota - Poznejte životy lidí, kteří žijí za hranicí zákona.

Internetová tele­vi­ze Stream rela­tiv­ně nedáv­no zařa­di­lo do své pro­gra­mo­vé nabíd­ky nový pořád s názvem Černota. Ten má pojed­ná­vat o dro­gách, pro­sti­tu­ci, bez­do­mov­cích, zkrát­ka o všem, co tvo­ří jakousi odvrá­ce­nou stra­nu naše­ho hlav­ní­ho měs­ta. Chtělo by se pln zados­tiu­či­ně­ní zakři­čet „Hurá!“, nicmé­ně v éře „info­ta­in­men­tu“ je tře­ba být opa­tr­ný.…
Autor:
0

Raubíř Ralf a internet | Ralph Breaks the Internet


Raubíř Ralf byl před necelými sedmi lety docela nečekaný hit. Animák pro celou rodinu, který se dokázal tak neskutečně dobře svézt na vlně retro zábavy, že se u něj zvládlo bavit jak dítě tak řada dospělých, si vysloužil chválu snad na všech frontách. Nyní ovšem do kin vstupuje pokračování, které oblíbené hrdiny posílá na internet. Podařilo se ovšem tvůrcům opět zachytit onu magii jedničky nebo se jedná o nastavovanou kaši s očividnou snahou vytřískat z materiálu co nejvíc?

Ralf a Vanilopka Von Šmak se spolu i po letech stále kamarádí a a vyvádí spolu každý den, když herna zavře a oni nemají práci ve svých automatech. Jednoho dne však dojde k nehodě, díky které je Vanilopčina hra poškozená a díky jejímu stáří ji provozovatel herny označí na odpis. Jedinou záchranou pro ni by bylo, kdyby se mu podařilo získat náhradní díl, který však na internetových aukcích stojí doslova jmění. to ovšem Vanilopka a Ralf nehodlají nechat jen tak a vydávají se tedy do hlubin internetu získat náhradní díl pro její hru a zachránit tak všechny její obyvatele.     


Obnovit kouzlo, se kterým si jednička získala zástupy věrných fanoušků rozhodně nebyl lehký úkol. Přeci jen spousta citovaných her z prvního dílu je to, na čem mnoho rodičů vyrůstalo a k dětem se to nyní v rámci retro vlny vrací. Naproti tomu internet, který je hlavním tématem dvojky, je dnes již plnohodnotnou součástí běžného života, tedy by se dalo říci, že dvojka má podstatně lepší výchozí pozici. Není tomu ovšem tak. 


Ačkoliv je totiž téma internetu poměrně obsáhlé a skýtá nespočet možností jak pobavit diváka na ony necelé dvě hodiny, které film v kině zabere, výsledný film je jakýmsi trochu rozpačitým pokusem, jak toho docílit. Jistě, oba hlavní hrdinové, kteří se ve dvojce vracejí, jsou pořád zábavní jako byli posledně a rozvoj jejich vztahu i tentokrát drží hlavní linku pohromadě (byť hlavní konflikt nezvládá utáhnout tolik, jako posledně), obsahově dvojka docela výrazně zaostává. 

Ve svém jádru totiž chybí nějaká výraznější záporná postava - jistě, vymezení časovým limitem a pár sekundárních padouchů sice funguje pro potřeby filmu, nějaký jasně daný zloduch filmu ale přeci jen trochu chybí. Ba co více, samotný příběh působí spíše jako prostor pro epizodní taškařice, spíše než jako celistvá záležitost. Ano, dílčí momenty a hry s jednotlivými stránkami / motivy / stereotypy jsou pořád vlastně docela fajn a zábavné, nedrží ovšem tak dobře pohromadě a ve výsledku tak má člověk pocit nahodilosti. Díky tomu se v rámci těch 113 minut nachází několik momentů, kdy se člověk začne vlastně docela nudit.     


Ano, pořád je Raubíř Ralf a internet vlastně docela fajn animovaný film, u kterého se dá vypnout a bavit se humorem na adresu důvěrně známých věcí, k preciznosti a nápaditosti jedničky má tahle druhá kapitola ovšem hodně daleko. Na rozdíl od ní totiž tentokráte je ve filmu podstatně méně odlišujících videoherně charakteristických prvků a motivů (byť i v podání z internetového prostředí) neboť se Phil Johnston a Rich Moore rozhodli vydat cestou více běžného animáku, redukujíc osobité narážky na štěky známých postav a značek. Je to fajn, "ale". 

Pokud jste se tedy bavili u jedničky, dvojka vám dopřeje sice trochu nastavovaný, přesto docela sympatický nášup. Velké věci nebo nějaký dramatický postup ovšem od snímku Raubíř Ralf a internet vážně nečekejte. Slušný animák s neokoukanou tématikou, nápaditosti ovšem tentokrát znatelně ubylo a díky tomu se vám film vykouří z hlavy podstatně rychleji, než by bylo zdrávo.      
Dvojka Ralfa a Vanilopky je vlastně docela fajn, nicméně ony úkroky směrem k běžnějšímu animáku a absence výraznější nápaditosti jsou na filmu zatraceně znát. ti co se bavili u jedničky se budou bavit i tentokrát, žádné obdobně velké věci ale tentokrát nečekejte. Je to celkem škoda, neboť dvojka je vlastně ve všech ohledech obětí úspěchu jedničky. Tohle je totiž vlastně jen lehce nadprůměrný animák s originální tématikou, kterému chybí trochu více nápadu, originalních a vůči konkurenci se vymezujících prvků a především nějaký výraznější záporák.    

Raubíř Ralf a internet
(Ralph Breaks the Internet, Ralph Breaks the Internet: Wreck-It Ralph 2, Wreck-It Ralph 2, Ralph búra internet)
Animovaný / Dobrodružný / Komedie / Rodinný

USA, 2018, 113 min

Režie: Phil Johnston, Rich Moore
Scénář: Phil Johnston, Pamela Ribon
Hudba: Henry Jackman
Hrají: John C. Reilly, Sarah Silverman, Gal Gadot, Taraji P. Henson, Jack McBrayer, Jane Lynch, Alan Tudyk, Alfred Molina, Ed O'Neill, Sean Giambrone, Flula Borg, Timothy Simons, Ali Wong, Kristen Bell, Mandy Moore, Kelly Macdonald, Idina Menzel, Auli'i Cravalho, Anthony Daniels, Ming-Na Wen, Anika Noni Rose, Irene Bedard, Rebecca Wisocky, Paige O'Hara, Jodi Benson, Ana Ortiz, Tim Allen, Vin Diesel, Daniel Platzman, Dan Reynolds, Jenica Bergere
Producenti: Clark Spencer
Střih: Jeremy Milton, Fabienne Rawley
Scénografie: Cory Loftis

Mládeži přístupný

 V kinech od: 10.01.2019 Falcon
 V kinech od: 10.01.2019 Saturn
 V kinech od: 21.11.2018 Walt Disney US

https://www.csfd.cz/film/443901-raubir-ralf-a-internet/
https://www.imdb.com/title/tt5848272/

Autor:
0

#1889: DC komiksový komplet 53: Batman - Muž, který se směje & Arkham - 90 %


DC komiksový komplet 53: Batman - Muž, který se směje & Arkham (The Man Who Laughs/Arkham Asylum)
Vydalo Eaglemoss Collections v pevné vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako "Batman: The Man Who Laughs", "Batman: Arkham Asylum - A Serious House on Serious Earth" a jako "Batman 327" v nakladatelství DC Comics. České vydání se prodává v plné ceně za 229 Kč na stáncích. Předplatit je možné sérii na stránkách nakladatele.

Scénář: Ed Brubaker, Grant Morrison, Len Wein
Kresba: Doug Mahnke, Dave McKean, Irv Novick

Příběhy "Muž, který se směje" a "Arkham" rozhodně nejsou na českém trhu novinkami. Již vyšly. Ten první byl součástí knihy "Batman: Kameňák a další příběhy", druhá část se pak objevila v češtině již v roce 2007 jako "Batman: Arkham - Pochmurný dům v pochmurném světě". To už je přece jen docela dlouho, co tento komiks u nás vyšel, a tak je fajn, že si ho připomínáme, protože i když ho napsal Grant Morrison, kterého jako oblíbeného autora jednoduše nemám, tohle je příběh, který se mu povedl. Ač nutno říct, že to není jen jeho zásluha, velkou na tom má i jeho spoluautor, Dave McKean, jehož specifická výtvarná tvorba, která spojuje nejen klasickou kresbu, ale i další formy grafiky, malby. Jeho koláže jsou proslulé a překvapivě se mu je podařilo dostat i do panelového komiksu, nikoli pouze na obálku. A vypadá to skutečně úchvatně.

V knize "DC komiksový komplet 53: Batman - Muž, který se směje & Arkham" se tak spojují dva na první pohled podobné, ale přitom diametrálně odlišné komiksy. Příběh "Muž, který se směje" j komiks, který se vrací k základům, je to komiks, který trochu, ale ne moc důkladně, vysvětluje to, co bylo naznačeno v komiksu "Kameňák". Prostě takové něco navíc, co dál buduje legendu Jokera, i když z mého pohledu je až trochu moc vysvětlující. Joker je postava, která by neměla mít jasný origin a Brubaker jako kdyby si to trochu uvědomoval. Nechce být doslovný, nechce být dogmatický, stále zde nechává hluchá místa, takže je možné si jen domýšlet, jak to vlastně všechno bylo. Modernější příběhy se tak snaží o to, aby v Jokerově případě nebyla okolo jeho originu doslovnost, jako tomu bylo v případě komiksu "Detective Comics 168", ke bylo spojení mezi Jokerem a Red Hoodem odhaleno. Osobně si myslím, že to je škoda, protože na Jokerovi by bylo mnohem zajímavější to, kdyby se nikdy nikdo nedověděl, odkud přišel, jaké byly jeho kořeny.

Příběh "Arkham" má spojující postavu - Jokera - ale je to komiks, který je od "Muže, který se směje" hodně odlišný. Jako kdyby se Morrison a McKean snažili o zachycení čirého šílenství, které je s postavou Jokera spojeno. Ale nejde jen o šílenství samotného Jokera. Morrison dobře poukazuje na skutečnost, že i Batman je šílencem, protože kdo normální by měl sílu na to, aby neustále bojoval s takovými záporáky jako jsou Joker, Two-Face, Mad Hatter a další. Díky tomuto komiksu se nám lehce představují i další Batmanovi, s nimiž se v komiksu až tolik nesetkáváme - Doctor Destiny, Professor Milo nebo Maxie Zeus. Ale jsou jen figurkami, které ukazují Batmanovo šílenství, a to v kulisách Arkhamu, jenž je sám místem, kde se všechno šílené koncentruje v neskutečných dávkách. To není místo, kde může přetrvávat kdokoli normální. A díky Davu McKeanovi takový Arkham skutečně je. Temný, depresivní, bizarní, pohlcující.

Kniha "DC komiksový komplet 53: Batman - Muž, který se směje & Arkham" obsahuje ještě příběh "Batman 327", kde se Bruce Wayne nechá dobrovolně zavřít do Arkhamu, aby zjistil, kdo odsud řídí nekalé praktiky. Představuje se nám zde jeden z oněch méně známých záporáků, ale na příběhu je strašně vidět, jak má odlišnou atmosféru od těch novějších. To šílenství zde jen lehce probleskuje, není to tak depresivní jako "Batman: Arkham - Pochmurný dům v pochmurném světě". Ale skoro se zdá, že Len Wein pochopil, jaké šílenství se v Temném rytíři vlastně skrývá. Bylo na jiných, aby to odhalili. I když jsou příběhy v knize "DC komiksový komplet 53: Batman - Muž, který se směje & Arkham" odlišné, oba ukazují na to, jaký Batman je. A rozhodně se jedná o jedny z nejlepších příběhů, jaké kdy byly s Batmanem napsány.

Na Comics Blogu najdete také recenzi na knihy:
"DC komiksový komplet 1: Batman - Ticho, kniha první"
"DC komiksový komplet 2: Batman - Ticho, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 3: Green Lantern - Tajemství původu"
"DC komiksový komplet 4: Batman a syn"
"DC komiksový komplet 5: Superman - Utajený počátek"
"DC komiksový komplet 6: Batman - Dlouhý Halloween, kniha první"
"DC komiksový komplet 7: Batman - Dlouhý Halloween, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 8: Green Lantern - Rok jedna"
"DC komiksový komplet 9: Superman - Pro zítřek, kniha první"
"DC komiksový komplet 10: Superman - Pro zítřek, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 11: JLA - Babylonská věž"
"DC komiksový komplet 12: Superman - Poslední syn Kryptonu"
"DC komiksový komplet 13: Superman/Batman - Nepřátelé státu"
"DC komiksový komplet 14: JLA - Rok jedna, kniha první"
"DC komiksový komplet 15: JLA - Rok jedna, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 16: Harley Quinn - Preludia a nokurňa"
"DC komiksový komplet 17: Superman - Muž z oceli"
"DC komiksový komplet 18: Batman - Smrt v rodině"
"DC komiksový komplet 19: Lex Luthor - Muž z oceli"
"DC komiksový komplet 20: JLA - Země 2"
"DC komiksový komplet 21: The Brave and the Bold - Vládci štěstí"
"DC komiksový komplet 22: Superman - Supermanova smrt"
"DC komiksový komplet 23: Flash - Zrozen k běhu"
"DC komiksový komplet 24: Robin - Rok jedna"
"DC komiksový komplet 25: Superman/Batman - Supergirl"
"DC komiksový komplet 26: Triumvirát"
"DC komiksový komplet 27: Wonder Woman - Ztracený ráj"
"DC komiksový komplet 28: JLA - Hřebík"
"DC komiksový komplet 29: Batman - Zkáza, jež postihla Gotham"
"DC komiksový komplet 30: Wonder Woman - Kruh"
"DC komiksový komplet 31: Superman - Brainiac"
"DC komiksový komplet 32: Catwoman - Selinina velká loupež"
"DC komiksový komplet 33: JLA - Spravedlnost, kniha první"
"DC komiksový komplet 34: JLA - Spravedlnost, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 35: Batgirl - Rok jedna"
"DC komiksový komplet 36: Batman - Zrození démona, kniha první"
"DC komiksový komplet 37: Batman - Zrození démona, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 38: Mladá spravedlnost - Jejich vlastní liga"
"DC komiksový komplet 39: Catwoman - Po stopách Catwoman"
"DC komiksový komplet 40: Green Arrow - Prázdný toulec, kniha první"
"DC komiksový komplet 41: Green Arrow - Prázdný toulec, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 42: Flash - Válka lotrů"
"DC komiksový komplet 43: Batman - Podivná zjevení"
"DC komiksový komplet 44: Superman - Odkaz, kniha první"
"DC komiksový komplet 45: Superman - Odkaz, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 46: Wonder Woman - Oči Gorgony"
"DC komiksový komplet 47: Plastic Man - Na útěku"
"DC komiksový komplet 48: DC Nová hranice, kniha první"
"DC komiksový komplet 49: DC Nová hranice, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 50: Flash - Návrat Barryho Allena"
"DC komiksový komplet 51: JLA - Další hřebík"
"DC komiksový komplet 52: Wonder Woman - Bohové a smrtelníci"
"DC komiksový komplet: Krize na nekonečnu Zemí"
Autor: