Denní archiv Prosinec 5, 2018

0

Smrtelné stroje (Mortal Engines) – Recenze – 40%

Americké post-apokalyptické sci-fi Smrtelné stroje se odehrává někdy po roce 3100, kdy zbytky civilizace, z velké části vyhlazené před tisícovkou let ničivou globální válkou, přežívají povětšinou v motorizovaných městech na běžících pásech (která se požírají mezi sebou), případně kdesi za hranicí východní Evropy za velkou zdí (kam města nesmějí). Motorizovaný Londýn má pod palcem jeden z jeho vládců jménem Thaddeus (Hugo Weaving), jemuž jde po krku zjizvená dívka Hester (Hera Hilmar), které před lety zabil matku. Hester však její pomsta nevyjde kvůli mladému muzejnímu archivářovi Tomovi (Robert Sheehan), s nímž se posléze ocitne na útěku… 
 
Smrtelné stroje (Mortal Engines) – Recenze – 40%
Zdroj fotek: cinemart.cz

Smrtelné stroje jsou adaptací prvního dílu čtyřdílné knižní ságy z let 2001-2006 a spadají do stejného žánru jako například série Hunger Games, Divergence či Labyrint a disponují i podobnými prvky, zejména dvojicí mladých hrdinů, bojujících proti mocnějšímu korporátnímu nepříteli ve fantaskním světě dystopické budoucnosti. Kromě toho ale obsahují i podobné nešvary, především překvapivě tuctový, zkratkovitý a šablonovitý děj, na němž je extrémně výrazně poznat, že jeho předlohou je mnohem obsáhlejší a komplexnější román, následkem čehož je většina postav zredukována na nezajímavé figurky, příběh je omezen na prostoduché torzo a představení světa, v němž se děj odehrává, je kupodivu zcela ignorováno.

Věc se má totiž tak, že příběh je sice zasazen do prostředí, jež je už od pohledu velice atraktivní, úžasné, originální a nápadité, avšak přesto se o něm divák nedozví vůbec nic. Bylo by určitě nesmírně zajímavé slyšet, jak došlo k výstavbě těch motorizovaných měst, jak ta města fungují, kdo válčí proti komu, co se stalo s jinými městy (ve filmu je z těch známých jenom Londýn) a jaká situace panuje na jiných místech po světě (film se odehrává v Evropě). Nic z toho se ale ve filmu neřeší, ani cokoli dalšího v tomto smyslu. Nějakým vysvětlováním se totiž nikdo nezdržuje, takže třeba i tu zásadní skutečnost, že se příběh odehrává někdy po roce 3100, musíte sami vyčíst z kontextu dialogů pronášených až v průběhu filmu.

Hlavní hrdinka je pak standardní rebelka toužící po pomstě, předurčená zamilovat se do náhodného mladíka, v jehož společnosti je nucena trávit čas, ovšem aniž by vznik takového vztahu měl v tomto případě jakékoli opodstatnění – za celou dobu se mezi hrdiny nestane vůbec nic romantického, ani jiskra nepřeskočí, dotyční dokonce ani na okamžik nepůsobí nijak zamilovaně (ani na konci filmu ne). Tom je navíc mimořádně nevýrazný a většinu filmu stráví ve vleku událostí, jejichž sled nemá jak ovlivnit.

Smrtelné stroje (Mortal Engines) – Recenze – 40%

Většina dalších postav následně už nestojí moc za řeč, protože buď neudělají za celý film nic moc relevantního, nebo se ani pořádně nedozvíte, co jsou zač – kromě zmíněného Thaddeuse (Hugo Weaving je z herců jediný, jehož kreace se dají nazvat dobrým hereckým výkonem) a jakéhosi robotického zombie-lovce, jenž Hester pronásleduje a chce ji zabít, a jehož minulosti je věnováno víc času než jakékoli jiné vedlejší postavě, přestože je to minulost dost zvláštní a přitažená za vlasy. Vtipné je ovšem to, že jde o zabijáckou mrtvolu, která akorát vraždí lidi, ale tvůrci filmu se jejím prostřednictvím stejně snaží loudit z diváků emoce, slzy a dojetí, což se míjí účinkem přímo katastrofálně.

Film natočil málo známý režisér Christian Rivers, dlouholetý spolupracovník Petra Jacksona. Na to, jak se Peter Jackson dušoval, že Smrtelné stroje jsou jeho vysněným projektem (film produkoval a podílel se i na scénáři spolu s dalšími dvěma scenáristy, kteří s ním adaptovali už i Pána prstenů a Hobita) tak je výsledný film až překvapivě generickým a navíc i dost nepodařeným, nesmyslným a špatně vyprávěným zástupcem žánru „young adult fantasy“, který může být uspokojivý snad pouze pro skalní fanoušky tohoto žánru a případně i jako zjednodušená filmová ilustrace pro čtenáře knižní předlohy (s místy podstatně změněným dějem). Kupodivu i kvalita digitálních triků (od prestižního studia Weta Digital) je značně proměnlivá.

Smrtelné stroje (Mortal Engines) – Recenze – 40%

Samotný Christian Rivers, pro něhož jsou jinak Smrtelné stroje režijním celovečerním debutem (předtím natočil akorát jeden krátkometrážní horor a jeden segment z hororového povídkového filmu), pak ještě jakžtakž zvládá akční scény (úvodní honička dvou měst správně navnadí), ale se zbytkem si poradit nedokázal – a ani scénář, mizerně vystavěný, schematický a plný do očí bijících nekonzistencí a klišé, mu pravděpodobně nebyl oporou. Výsledný produkt pak působí, jako by byl poslepovaný z různých jiných filmů od Star WarsPána prstenů po Terminátora a posledního Šíleného Maxe (s nímž Smrtelné stroje sdílejí kromě autora hudebního doprovodu i zdařilý industriálně-steampunkový vizuál), a skutečně inovativních nebo neotřelých nápadů je v něm vyloženě sporadicky (a když už, tak svou bizarností výrazně vyčnívají – třeba když jsou v londýnském muzeu historie vystaveny tisícileté sošky dvou Mimoňů coby dávných amerických božstev).

Šance, že vzniknou podle zbývajících románů v sérii další filmová pokračování, se každopádně bude odvíjet podle toho, jestli Smrtelné stroje vydělají dost peněz. Naštěstí ale nejsou ukončeny otevřeným závěrem, takže by ani tolik nevadilo, kdyby další díly už nevznikly – a kdyby přeci jen, tak snad je bude natáčet někdo schopnější.




Autor:
0

Křest knihy Průvodce stalinistickou Prahou

Ve čtvr­tek 22.listopadu se konal v Praze v Literární kavár­ně Academia křest nové kni­hy Jiřího Padevěta Průvodce sta­li­nis­tic­kou Prahou 1948 – 1956.

Kniha je obsáh­lou pub­li­ka­cí, kte­rá je kon­ci­po­va­ná jako his­to­ric­ký prů­vod­ce po mís­tech v Praze, kte­rá jsou spo­je­ná s komu­nis­tic­kou repre­sí pro­ti obča­nům Československa. Zavede čte­ná­ře na mís­ta, kde byli lidé muče­ni či věz­ně­ni, do bytů, kde se schá­ze­li pro­ti­ko­mu­nis­tič­tí odbo­já­ři s kurý­ry taj­ných slu­žeb demo­kra­tic­ké­ho svě­ta, na mís­ta, odkud popr­vé vysí­la­la Československá tele­vi­ze, ad.

Na křtu kni­hy byli kro­mě auto­ra Jiřího Padevěta pří­tomni také kmo­t­ři kni­hy, sená­tor a býva­lý před­se­da Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš a his­to­rik půso­bí­cí v Ústavu pro stu­di­um tota­lit­ních reži­mů dr. Jan Kalous.…

Autor:
0

Vyšla nová kniha Ivana Krause

Ve stře­du 21.listopadu pro­bě­hl v Praze v Literární kavár­ně Academia na Václavském náměs­tí křest nové kni­hy spi­so­va­te­le Ivana Krause Soukromý Hollywood.

Kmotrem kni­hy je výtvar­ník Jiří Slíva, kte­rý navr­hl pře­bal kni­hy, ve kte­ré se Ivan Kraus vra­cí k růz­ným vzpo­mín­kám a zážit­kům ze své­ho živo­ta. Autor vzpo­mí­ná na význam­né posta­vy a mís­ta před devě­ta­osm­de­sá­tým rokem, na zážit­ky z doby emi­gra­ce, na své přá­te­le, vzpo­mín­ky z voj­ny, apod.…

Autor:
0

V pondělí 3.prosince měl v Praze v Kině Ponrepo svoji premiéru film Rekonstrukce, dílo Jiřího Havlíčka a Ondřeje Nováka.

Projekce fil­mu pro­běh­la v rám­ci pro­jek­cí Paralelní kino, kdy se pro­mí­ta­jí stu­dent­ské a expe­ri­men­tál­ní fil­mu za účas­ti jejich tvůr­ců, spo­leč­ně s dal­ší­mi kli­py a sním­ky. Diváci se pak podí­va­li na kli­py od Ondřeje Nováka pro sku­pi­nu Schwarzprior a sním­ky od Jiřího Havlíčka.

Pondělní večer uvá­dě­ly kurá­tor­ky Johana Ožvold a Sylva Poláková, kte­ré krát­ce poho­vo­ři­ly o Paralelním kině a poté pře­da­ly slo­vo hos­tům, tvůr­cům Jiřímu Havlíčkovi a Ondřeji Novákovi. Ti před­sta­vi­li svůj spo­leč­ný film Rekonstrukce a struč­ně poho­vo­ři­li o natá­če­ní fil­mu, o výbě­ru hlav­ní­ho před­sta­vi­te­le, o mís­tech natá­če­ní, apod.

Snímek Rekonstrukce byl nato­čen pod­le sku­teč­né udá­los­ti, kte­rá se sta­la v roce 2015. Tehdy dva nezle­ti­lí mla­dí­ci bru­tál­ně zabi­li muže a za svůj čin byli odsou­ze­ni. Tvůrci ale nechtě­li natá­čet bru­tál­ní čin, ale chtě­li ho nato­čit jako rekon­struk­ci. Do role mla­dist­vé­ho Oldy obsa­di­li tvůr­ci Jaroslava Květoně, pro kte­ré­ho je to prv­ní fil­mo­vá zku­še­nost.

Na pro­jek­ci byli pří­tomni také dal­ší tvůr­ci fil­mu – Šimon Dvořáček, kame­ra­man, a Jan Richtr, mixáž zvu­ku.…

Autor:
0

Smrtelné Stroje (Mortal Engines) - Recenze - 60%

Vítejte v post-apokalyptickém svě­tě. Světě, kte­rý si lid­stvo (jak jinak) zni­či­lo samo svý­mi zbra­ně­mi. Pár lidí pře­ži­lo a pře­ži­la i někte­ré měs­ta. A z těch se za těch uply­nu­lých cca 1000 let sta­li pre­dá­to­ři. Smrtelnými stro­ji (mimo zbra­ní) se tak sta­la prá­vě měs­ta, kte­rá jsou nyní mobil­ní. důvo­dem je jejich pře­ži­tí a neu­tu­cha­jí­cí hlad po suro­vi­nách.
Londýn je nej­vět­ší a nej­dra­věj­ší. Ale to není ani tak důle­ži­té. Mezi jeho sme­tán­kou žije Thaddeus Valentine (Hugo Weaving), inže­nýr, kte­rý má s měs­tem tro­chu jiné plá­ny než sta­ros­ta. Do Londýna se díky jeho čin­nos­ti dosta­ne i Hester Shaw (Hera Hilmar) mají­cí s panem Valentinem nevy­ří­ze­né účty. A chce si je vyří­dit hned zkra­je. Ale to by nebyl něja­ký pošuk, aby jí to nepo­dě­lal. Zde je to Tom Natsworthy (Robert Sheehan). Místní arche­o­log, cho­va­jí­cí k Valentinovi hlu­bo­kou úctu, jej zachrá­ní a Hester pře­ka­zí plá­ny.
Věci ale rych­le nabe­rou jiný směr a Tom s Hester se oci­ta­jí na stej­né stra­ně a jejich cílem nebu­de nic men­ší­ho, než zasta­vit Londýn, kte­rý se pod vede­ním Valentina chys­tá udě­lat něco nemys­li­tel­né­ho.
Cestu těch­to dvou, kdo a co se jim posta­ví do ces­ty, to máte už brzy mož­nost shléd­nout v kině.

Nejprve si pro­jde­me pár základ­ních věcí. Je nut­no říct, že film vzni­kl dle kniž­ní před­lo­hy Philipa Reevese. Konkrétně tedy čtyř knih, kte­ré tvo­ří sérii zva­nou Kroniky Hladových Měst. Já tuto recen­zi píšu s ohle­dem na to, že jsem před­lo­hy neče­tl. Ale oka­mži­tě můžu pro­zra­dit, že kni­hy budou roz­hod­ně lep­ší než film.
Na fil­mu chtěl pra­co­vat osob­ně Peter Jackson, ale kvů­li prá­ci na Hobitovi use­dl na pro­du­cent­ské křes­lo a tak nějak všem jenom kecal do prá­ce. Režii pře­ne­chal své­mu pří­te­li a kole­go­vi Christianovi Riversovi, kte­rý má na kon­tě v pod­sta­tě jen pár doku­men­tů. Na Smrtelných Strojích se podí­le­lo cel­kem dost lidí, kte­ří pra­co­va­li na Hobitovi, což je na jed­nu stra­nu dob­ře, ale občas je vidi­tel­ný ruko­pis na ško­du.
Každého divá­ka hned na začát­ku musí uchvá­tit monu­men­tál­ní vizu­ál. Není to ale o cel­ko­vé kva­li­tě, kte­rá je na vyso­ké úrov­ni. Jde spíš o to, v jakých per­spek­ti­vách se tu pohy­bu­je­me. Města jsou obrov­ská a tvůr­cům dalo zabrat ztvár­ně­ní per­spek­ti­vy a poci­tu, jak malý je okol­ní svět. Celou výpra­vu dopro­vá­zí ste­am­pun­ko­vý nádech, kte­rý už má dáv­no spous­tu fanouš­ků a vizu­ál­ní­mu zpra­co­vá­ní pomá­há svý­mi drob­nost­mi. A v tom tkví dal­ší kouz­lo vizu­ál­ní strán­ky fil­mu. I veli­ké scé­ny muse­ly být vytvo­ře­ny s ohle­dem na detai­ly (pří­ro­dy, samot­ných měst, oble­če­ní). A páno­vé a dámy z gra­fic­ké­ho stu­dia se zde před­ved­li.
Zvukově je na tom film také veli­ce dob­ře. Většinu scén dopl­ňu­jí zvu­ky samot­ných stro­jů a o hlav­ní část zvu­ku, tedy soun­d­track, se posta­ral Junkie XL. Ten doka­zu­je své kva­li­ty, kte­ré už dří­ve před­ve­dl v tako­vých pec­kách jako Deadpool, Amazing Spiderman 2, 300-Vzestup Říše nebo Divergence.

Další pove­de­nou věcí na fil­mu je jeho obsa­ze­ní. Kromě Hugo Weavinga a Stephena Langa (ale toho bez­tak nepo­zná­te) zde hra­je spous­ta (ne)herců, nebo her­ců méně zná­mých a spí­še seri­á­lo­vých. A to včet­ně hlav­ních postav. Všichni hra­jí své role veli­ce dob­ře. Škoda jen, že role jsou strikt­ně vyme­ze­né a nedá­va­jí moc mož­nos­tí uká­zat více cha­rak­te­ro­vých rysů samot­ných her­ců a here­ček. K her­cům tedy žád­né výtky.
Vlastně jen tako­vá zají­ma­vost a moje řeč­nic­ká otázka....Kde štáb vyhra­bal tu JiHAE? Postava zají­ma­vá, zahra­ná solid­ně, hereč­ka zvlášt­ní, hlav­ně je ale zpě­vač­ka a skla­da­tel­ka. Působí tak tro­chu jako blesk z čis­té­ho nebe, však si jí najdě­te na Google 😉
Poslední sig­ni­fi­kant­ní věcí fil­mu je samot­né zasa­ze­ní pří­bě­hu. Je to ste­am­punk, ale není to alter­na­tiv­ní his­to­rie, i když to tak půso­bí. Je to post-apo, ale ne tak úpl­ně nuk­le­ár­ní. Tady je před­lo­ha koneč­ně tro­chu jiná opro­ti kla­sic­kých stan­dar­dům. Díky tomu­to zvlášt­ní­mu pro­po­je­ní obo­jí­ho má divák koneč­ně zase chuť obje­vit něco nové­ho. A ve fil­mu se dočká­me něko­li­ke­ro odha­le­ní, jak to se svě­tem vlast­ně je, a jak lid­stvo skon­či­lo v pojízd­ných obřích měs­tech.
Doplněno o tro­chu humor­ných scén to tvo­ří zají­ma­vý mix, kte­rý bude cílit na mlad­ší divá­ky, pří­pad­ně rodin­né návštěvy kinosá­lů. Jestli se však dočká­me pokra­čo­vá­ní, to je ve hvězdách.

A proč je pokra­čo­vá­ní ve hvězdách? Schválně jsem nej­pr­ve shr­nul kla­dy fil­mu, a nyní se tro­chu poro­ch­ňá­me v tom, co se nepo­ved­lo.
První a hlav­ní chy­bou (a dalo se to čekat) a kniž­ní před­lo­ha. Ta je, co jsem našel na webu, zají­ma­vě zpra­co­va­ná. Ale už jenom fakt, že Kroniky jsou 4, zna­me­ná, že scé­nárist­ky měly těž­kou prá­ci. Bohužel z toho vze­šlo obli­gát­ně něco, co je děra­vé jako emen­tál. Spousta scén ani nedá­vá smy­sl, někte­ré na sebe nava­zu­jí dost mecha­nic­ky, až nuce­ně. Příběhově je tak film okleš­těn na emoč­ní mini­mum, aby divák pocho­pil kdo je kdo, a zby­tek štá­bu aby pak mohl točit svo­je hrač­ky.
Zmínil jsem zvlášt­ní a zají­ma­vé zasa­ze­ní. Ano to je vskut­ku uni­kát­ní a divák má chuť obje­vo­vat infor­ma­ce o tom, co se sta­lo. Ale „arte­fak­tů“ z dáv­né doby se krom něko­li­ka vtip­ných nará­žek a uká­zek Mimoňů o moc více film neu­ká­že. A to je hroz­ná ško­da. Příležitostí k tomu, uká­zat sta­rý svět je tu něko­lik. dokon­ce bychom tu měli i jed­no­ho vypra­vě­če dob minu­lých (ale to by byl spo­i­ler). Film tak těká ze stra­ny na stra­nu a nedo­ká­že podat divá­ko­vi uce­le­ný obraz tak, aby měl zájem se do těch­to reá­lií vrá­tit. Příběh pak dopl­ňu­je spous­ta nelo­gic­kých věcí, ať už tech­nic­ké­ho rázu (jako posled­ní scé­na je fakt jako nápor), tak i co se postav týče.
Dialogy tady půso­bí jen jako vata, kte­rá niko­ho zají­mat nebu­de. Jak jsem řekl, zahra­né je to solid­ně, ale pros­tě z toho máte ten diva­del­ní dojem, kdy víte, že je to hra­né a nic tu není uvě­ři­tel­né. Tady to chtě­lo dát vol­nou ruku her­cům, ale chá­pu, že to bylo čás­teč­ně z obav, jak by to pak dopadlo. Navíc tyto sil­ně skrip­to­va­né čás­ti půso­bí jen jako ber­lič­ka, nebo oslí můs­tek k tomu, co se bude dít násled­ně. Scény jsou tak pra­po­div­ně sle­pe­né a film nepů­so­bí jed­not­ných dojmem.
Pomalu se blí­žím k závě­ru, tak zmí­ním ješ­tě drob­nos­ti.
Na veli­kém plát­ně půso­bí bojo­vé scé­ny dost cha­o­tic­ky, což se naštěs­tí netý­ka­lo pano­ra­mat a zábě­rů měst. Hudba byla dob­rá a nos­né téma zní takřka celý film, jen mi chy­bě­lo pár drob­nos­tí, kte­ré by dokres­li­ly niter­něj­ší poci­ty, tem­něj­ší atmo­sfé­ru, nebo něja­ké ty pře­kva­pi­věj­ší tóny, kte­ré Junkie XL umí. Prostě asi měl také dost svá­za­né ruce při své tvor­bě.
Jo a ješ­tě jed­na tako­vá řeč­nic­ká otáz­ka. V celém fil­mu (kte­rý je gen­de­ro­vě vyvá­že­ný, jak jinak v dneš­ní době) jsou muži vyob­ra­ze­ní buď jako mago­ři s tou­hou po moci, nebo jako totál­ní hňu­po­vé, co nej­ra­dě­ji drží hubu a krok, a nebo jako při­slu­ho­va­či. Přisluhovači žen. Žen sil­ných, chyt­rých, vyna­lé­za­vých, nebojácných.....že by to byla sho­da náhod (scé­nář psa­ly dvě ženy)????

Na závěr samot­né hod­no­ce­ní. Opět zde máme pří­pad pro­mr­ha­né­ho poten­ci­á­lu. Nezáživný děj, málo „lóru“, nelo­gič­nos­ti, drob­né tech­nic­ké a herec­ké nedo­stat­ky. To vše má za násle­dek, že z fil­mu je opět pop­cor­no­vá zába­va, kte­rá neu­ra­zí, ale pří­liš nena­dchne. Film stál prý něja­kých 100 mili­o­nů dola­rů, což je hod­ně ale naštěs­tí ne tolik jako spous­ta jiných veli­kých AAA pro­pa­dá­ků. Takže pokud pokra­čo­vá­ní (na kte­ré se Peter Jackson tak těší) nevznik­ne, tak to asi niko­ho zají­mat nebu­de.
Smrtelné Stroje roz­hod­ně nejsou nato­če­né špat­ně, ale je to pros­tě někde nad prů­mě­rem, tak­že já dávám 6o%.…

Autor:
0

#1863: Tomb Raider Archivy S.4 - 50 %


Tomb Raider Archivy S.4 (Tomb Raider Archives Volume 4)
Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě v roce 2018. Vyšlo původně jako "Tomb Raider 0", "Tomb Raider 1/2", čísla 1 až 12 série "Tomb Raider Journeys", "Tomb Raider: Origins", "Tomb Raider: Epiphany", "Tomb Raider: Takeover", "Tomb Raider: Arabian Nights" a "Tomb Raider: The Greatest Treasure of All" v letech 2000 až 2005. Souborně vyšlo v roce 2018. České vydání má 528 stran a prodává se v plné ceně za 1 300 Kč.

Scénář: Fiona Avery, James Bonny, Dan Jurgens
Kresba: Různí

Asi už sem se prostě smířil s tím, že komiksové série s Larou Croft není scenáristicky vyloženě skvělá, protože při čtení knihy "Tomb Raider Archivy S.4" mi to nevadilo. Snažil jsem se více soustředit na kresbu než na vyprávění, a ta stojí za to. Někdy je taková celkem tradiční, ale jsou zde dva tvůrci, kteří vynikají. Oba se objevují až na konci. Prvním je Billy Tan, jehož obraz jsou spíše malbou, protože byly vybarvovány vodovými barvami. Tím druhým je autor předmluvy Joe Jusko, který zase vsadil na fotorealističnost, která Laře rozhodně sluší. A ten lev je zde prostě božský. Až jsem si chvílemi říkal, jestli nejsou některé stránky jen upravenými fotografiemi, aby to všechno do toho stylu sedělo. Tohle je něco, co vás na knize "Tomb Raider Archivy S.4" skutečně zaujme a díky čemuž si čtení užijete, i když vás třeba příběhy neohromí.

Hlavní komiksová série už se nám dojela v předchozích knihách, tady jsou vlastně sebrané další příběhy, které se točily kolem Lary. Většinu prostoru pak zabírají sešity "Cesty za dobrodružstvím" - celkem dvanáct sešitů, jež v sobě mají vlastně jeden kompaktní příběh. Jednotlivé díly na sebe navazují, jsou zde postavy, které se objevují častěji, je zde nějaká základní linie. Netvrdím, že je skvělá, má svoje mouchy, ale nějak se to snaží držet pohromadě. Tohle je docela fajn. Bohužel se pak ukazují prvky, které jsou překvapivé. Třeba součástí příběhu "Cesty za dobrodružstvím" je i skutečnost, že Lara slíbila, že nikoho nikdy nezabije. Hned v dalším příběhu mimo tuto sérii ale říká, že jí zabíjení nebaví, ale někdy se nedá nic dělat. Je strašná škoda, že si redaktoři originálního vydání trochu více nepohlídali konzistenci jednotlivých příběhů.

Tohle by se dalo říct i o tom, kdo všechno Laru ovlivňoval. Přijde mi, že v téhle knize už se objevilo až trochu moc těch, kdo byli jejími mentory. Nebo že by Elektřin komplex, který si Lara kompenzuje tím, že byla a je ráda ve společnosti starších mužů, kdežto ty stejně staré od sebe spíše odhání? Asi, trochu by to souviselo i s tím, že v sobě má postava hodně erotického, i když v sexuálních scénách ji vlastně nevidíme. Její vztahy jsou spíše platonické, což u takové hrdinky překvapuje. Ale aspoň se mluví o tom, že měla nějaké partnery. Asi se tím jen posiluje její pozice samostatné, sebevědomé hrdinky, která nikoho nepotřebuje, a už vůbec ne chlapa. I takový Chase Carver je zde jen jako lichotník a přicmrndávač, který se samotným hledáním pokladů moc nepomůže. Ale však je to komiks o Laře a nikoli o jiných postavách, ty jsou prostě jen kulisami.

Sbírka "Tomb Raider Archivy S.4" obsahuje příběhy, které lze považovat za bonusové, ale přece jen je zde jedna celá samostatná série, která vytváří pocit, že to všechno, co se zde objevuje, je kompaktnější. Osobně se mi moc nelíbí, že příběhy s Larou Croft nemají v rámci celku větší návaznost, že je v podstatě většinou jedno, kdy se odehrávají, který následuje po kterém, ale i tohle k Laře patří. Buď si jí oblíbíte i s tímhle, anebo nikoli. Lara je prostě svá, a to i v komiksové podobě. Líbilo by se mi, kdyby se tu vytvořil kompaktní svět, kde nebudou jen přibývat postavy za postavou, aby stejně rychle mizely. Ale takový komiks prostě není. Za mě bohužel, někomu jinému ale tohle vadit nebude. V první řadě s knihou "Tomb Raider Archivy S.4" dostáváte Laru Croft, což je to hlavní, proč vlastně její komiksy budete číst. Na tu ženskou se chcete dívat. A v knize "Tomb Raider Archivy S.4" je kresba, v níž Laru skutečně chcete vidět.

Knihu "Tomb Raider Archivy S.4" zakoupíte na stránkách nakladatelství Comics Centrum se slevou.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Tomb Raider Archivy S.1"
"Tomb Raider Archivy S.2"
"Tomb Raider Archivy S.3"
Autor:
0

Léčba kardiovaskulárních onemocnění

V předložené publikaci se čtenář dozví o léčebných postupech u nejčastějších nebo nejdůležitějších kardiovaskulárních onemocnění. Najdeme zde moderní postupy léčby srdečních a cévních onemocnění, od hypertenze, přes srdeční selhání, zánětlivá srdeční onemocnění, ischemickou chorobu srdeční – jak akutní, tak chronickou, hypertrofické kardiomyopatie, léčbu poruch srdečního rytmu, tromboembolické choroby včetně plicní embolie a plicní hypertenze, dále také ischemickou chorobu končetin, léčbu spánkové apnoe, dyslipidemie, léčbu po srdeční transplantaci a erektilní dysfunkci. Na závěr je podán návod pro kardiology jak interpretovat závěry klinických studií. Publikace je opět velmi dobře dokumentována obrázky, schématy a tabulkami. S předchozí publikací Farmakoterapie kardiovaskulárních onemocnění tvoří takřka nedílný komplet a obě knihy tak pokrývají celou oblast přístupu ke kardiovaskulárním chorobám. Kniha je určena zejména kardiologům, internistům, lékařům urgentních příjmů a všem lékařům v první linii. Knihu recenzoval: Prof. MUDr. Miloš Táborský, Ph.D., FESC, MBA, předseda České kardiologické společnosti.

Zboží si můžete koupit na Grada.cz za 293.00 Kč

Autor:
0

Úvod do psychologie

Vyhledávaná publikace s didaktickou pečlivostí charakterizuje stěžejní psychologické pojmy a zároveň čtenáře seznamuje s historií i aktuálním směřováním oboru. Důraz je kladen na vyčlenění základních psychologických jevů, procesů a činností, díky nimž se člověk ve světě, v druhých lidech i v sobě samém orientuje a zvládá nároky smysluplného života. Klíčové kapitoly jsou věnovány tématu osobnosti – její skladbě a vývojovým fázím. Nastíněny jsou také základy sociální a vývojové psychologie.

Zboží si můžete koupit na Grada.cz za 297.00 Kč

Autor:
0

Nemoci střev

Publikace je souhrnným dílem pojednávajícím o nemocech střeva, má jasnou, přehlednou strukturu, je rozčleněna na část obecnou a část speciální. Obecná část obsahuje genetiku, embryologii, anatomii a histologii, fyziologii a patofyziologii. Další kapitoly v obecné části pojednávají o střevním mikrobiomu, velmi podrobně o symptomatologii a vyšetřovacích metodách. Speciální část je rozčleněna na nemoci duodena, tenkého střeva, slepého střeva a Bauhinovy chlopně, červovitého přívěsku, tračníku, konečníku a řiti. Zvláštní kapitoly jsou věnovány např. ileózním stavům, stomiím, infekcím střeva, včetně sexuálně přenosných a parazitárních onemocnění, AIDS, těhotenství, funkčním onemocněním, průjmu a zácpě, krvácení a břišním katastrofám. Kapitoly, u kterých je to přínosné, obsahují chirurgické a pediatrické dodatky. Kolektiv autorů byl sestaven z 49 odborníků z celé České republiky, knihu recenzovali prof. MUDr. Aleš Hep, CSc., a prof. MUDr. Jan Wechsler CSc. Bohatě obrazově dokumentovaná barevná publikace je určena zejména gastroenterologům, internistům, chirurgům, pediatrům, ale i dalším spolupracujícím odbornostem.

Zboží si můžete koupit na Grada.cz za 1274.00 Kč

Autor:
0

Reklama

Nové vydání základní české knihy o reklamě je kompletně aktualizované a doplněné o nové trendy a příklady, například v online reklamě nebo oblasti působení a výzkumu efektivnosti reklamy. Začínající marketéři a studenti VŠ v knize najdou vše důležité o tom, jak naplánovat a vytvořit tu "správnou" reklamu, která splní své cíle. Dozví se, jak připravit reklamní kampaň, jak sestavit rozpočet a zvolit média, jak komunikovat s různými cílovými skupinami, účinně využívat slova a barvy, vybrat vhodný název, jméno produktu a logo. Autoři se dále věnují působení reklamy a jejímu měření, radí jak vybrat reklamní agenturu a představují nové trendy v marketingové komunikaci. V přílohách čtenáři najdou užitečné informace o legislativě spojené s reklamou, seznam tisku věnující se marketingu, odkazy na asociace komunikačních agentur a důležité adresy.

Zboží si můžete koupit na Grada.cz za 254.00 Kč

Autor:
0

Hormony v harmonii

Laskavý průvodce hormonální terapií, v němž se autorky snaží překlenout bariéry mezi klasickou a alternativní medicínou. Zpracovaly témata od PMS přes fertilitu až po menopauzu a doplnily řadou diagnostických testů, rad i receptů. Kniha vznikla díky spolupráci dvou žen, které se ve své praxi problémy žen denně zabývají – gynekoložky a bioložky vzdělané v naturopatii. Mile, vtipně, a s ženským citem napsaný rádce zabývající se příznaky problémů žen v jejich plodném i přechodovém období. Velkou předností knihy je skutečnost, že z žen nedělá oběti jejich situace nebo věku, ale naopak jim dodává sebedůvěru ve vlastní síly. Publikace je dále doplněna vybranými vkusnými recepty a neodolatelnými fotografiemi pořízenými se skromným severským šarmem. Text je psaný lehkou čtivou formou, přesně tak, jak žena po celodenní práci uvítá. Tento průvodce, kromě odborných rad nabízí to, na co žena většinou ve svém shonu nepomyslí – citlivý přístup, který ji nenápadně přeladí na příjemnou strunu a dodá pocit sounáležitosti s ostatními ženami v podobné situaci. Žena tak přestává být v zoufalém labyrintu nároků na ni kladených osamocena, ale naučí se brát svoji životní roli s nadhledem a humorem.

Zboží si můžete koupit na Grada.cz za 254.00 Kč

Autor: