Denní archiv Prosinec 3, 2018

0

TATA / BOJS

POKRAČUJÍ V OSLAVÁCH 30. LET! — Když je vidíte na pódiu, řekli byste to do nich jen stěží, ale je to tak – oblíbení pěšáci rock'n'rollu letos slaví neuvěřitelné 30té narozeniny! A nebyli by to Tata Bojs, kdyby tohle výjimečné jubileum nepojali náležitě stylově. Ostatně, kdo byl přítomen na první části oslav v červnu na festivalu Metronome, mohl by vyprávět. Pomyslný druhý díl narozeninového kvasu je na programu právě teď, a má hned několik chodů. Pošmáknout si můžete mimo jiné na skvěle provedené reedici kultovního Nanoalba, jež vyjde v následujících dnech jako luxusní „white double LP“. A velké věci jsou k vidění také v pražském DOXu, kde v pátek 30. 11. odstartovala výstava TATA 30JS – vizuálně-hudební pře(ds)tavení historie jedné kapely, již kapela doprovodí několika speciálním koncerty.

Celý článek na stránkách SUPRAPHON.cz

Autor:
0

Blade 2 - Někdy je pokračování ještě lepší než originál. Když se Guillermo del Toro něčeho chopí, většinou to dopadne hodně dobře, ale ne pak přímo v tomto případě.

„Blade 2“ není až tak špat­ným pokra­čo­vá­ním, i když to říkám hlav­ně pro­to, že jej nato­čil můj oblí­be­nec Guillermo del Toro. Když se však člo­věk na film podí­vá kri­tic­kým okem, je to pře­ce jen tak tro­chu vykrá­dá­ní původ­ní­ho fil­mu a kopí­ro­vá­ní scén. Ne, nechci tvr­dit, že fil­my jsou totož­né, to vůbec ne, ale pod­sta­ta zůstá­vá stej­ná a někte­ré scé­ny vám oprav­du při­jdou jak přes kopí­rák. Přesto si „Blade 2“ sto­jí doce­la dob­ře, ale­spoň v rám­ci dané­ho sub­žán­ru akč­ních horo­rů. V rám­ci upí­ří­ho horo­ru se zase o tako­vý pře­vrat nejed­ná.…

Autor:
0

Kam chodí malé myšky spát?

Také na vás děti úto­čí se vše­mi mož­ný­mi mys­li­tel­ný­mi i nemys­li­tel­ný­mi otáz­ka­mi, na kte­ré čas­to mar­ně hle­dá­te odpo­věď? K těm jed­no­duš­ším by moh­lo pat­řit i to, kde se v noci zví­řát­ka scho­vá­va­jí a kde v zimě byd­lí. A co tře­ba tako­vá malá myš­ka? Kde slo­ží hla­vu? Po pře­čte­ní kníž­ky Domeček pro myš­ku děti zjis­tí, že i tako­vé malé stvo­ře­ní jako je myš, má občas plnou hla­vu sta­ros­tí s byd­le­ním. Britský ori­gi­nál ilu­stro­val Alex Barrow a tex­ty napsa­la Gabby Dawnay. Do češ­ti­ny pře­lo­ži­la, či spí­še pře­ver­šo­va­la Ludmila Hénková.

Útlá kníž­ka je urče­na pro nejmen­ší čte­ná­ře, kte­ří s malou myš­kou postup­ně hle­da­jí vhod­ný domov, kde by se moh­la natr­va­lo usa­dit. Myška při svém puto­vá­ní postup­ně míjí obyd­lí jiných postav, kte­ré zná­me z pohá­dek a vyprá­vě­ní pro děti a pro­jde kus svě­ta, než si vybe­re doko­na­lý domov.  Nejprve s myš­kou pro­jde­me kolem domeč­ků tří pra­sá­tek, věže Šípkové Růženky, ochut­ná­me ze stře­chy per­ní­ko­vé cha­loup­ky, vyhne­me se plné­mu domeč­ku v botě, až v dál­ce myš­ka spat­ří vel­ký opuš­tě­ný hrad. Konečně bytel­né obyd­lí, po kte­rém tak tou­ži­la, ale co si sama počne v obrov­ském hra­dě?  Ale po ote­vře­ní těž­kých vrat čeká na malou ces­to­va­tel­ku pře­kva­pe­ní. Jaké? To už zjis­tí malí čte­ná­ři sami.

S ohle­dem na cílo­vou sku­pi­nu čte­ná­řů je vět­ši­na pro­sto­ru věno­vá­na ilu­stra­cím, kte­ré občas vypa­da­jí, jako by je kres­li­lo dítě ško­lou povin­né, což před­po­klá­dám, byl záměr ilu­strá­to­ra. Texty jsou ve ver­ších v typic­kém ově­ře­ném ryt­mu a b a b.

Kniha jako celek půso­bí roz­to­mi­le a při­ná­ší pří­běh, kte­rý je mož­ný dětem číst před spa­ním nebo jen tak pro poba­ve­ní. Škoda jen, že Domeček pro myš­ku je vel­mi útlý a obsa­hu­je jen pár lis­tů. Určitě by se dalo najít ješ­tě víc mož­nos­tí, kam moh­la myš­ka na své ces­tě zaví­tat. Vtipným detai­lem je mapa myš­či­na puto­vá­ní ztvár­ně­ná na před­ní dvoj­stra­ně a jeli­kož je vyve­de­ná pou­ze v obry­sech, obá­vám se, že řada malých čte­ná­řů vez­me pas­tel­ky a  tuto část kni­hy si dotvo­ří k obra­zu své­mu.


  • Název kni­hy:     Domeček pro myš­ku
  • Autorka:              Gabby Dawnay
  • Ilustrace:             Alex Barrow
  • Rok vydá­ní:        2018
  • Nakladatelství: C Press (Albatros Media)
Autor:
0

Podporujte kreativitu svých dětí

V posled­ní době je trh doslo­va zapla­ve­ný návo­dy, jak si sám doma vyro­bit to či ono. Od jíd­la počí­na­je, přes kos­me­ti­ku, hrač­ky a deko­ra­ce­mi kon­če. Většina z těch­to návo­dů je urče­na pro dospě­lé, ale pro dlou­hé pod­zim­ní a zim­ní veče­ry se vždy hodí něco, čím zaba­vit děti, kte­ré se doma nudí. Pokud nepa­t­ří­te k rodi­čům, kte­ří by je bez výči­tek odlo­ži­li před tele­vi­zi, zbystře­te! Na pul­tech sku­teč­ných i vir­tu­ál­ních knih­ku­pec­tví se obje­vi­la kníž­ka pod­po­ru­jí­cí kre­a­ti­vi­tu dětí i dospě­lých, jejichž pomoc budou malí šiku­lo­vé při výro­bě potře­bo­vat. Tvořivá díl­na s podti­tu­lem Celoroční inspi­ra­ce pro klu­ky a hol­ky z pera Libuše Schneiderové při­ná­ší dal­ší nápa­dy, co s dět­mi zku­sit doma vyro­bit. Obligátní zví­řát­ka z kašta­nů a sně­hu­lá­ky z vaty jsme už zkou­še­li asi všich­ni a nastal čas posu­nout se dál.…

Autor:
0

Prvním koučem The Voice Česko Slovensko je Vojta Dyk!

Televize Nova už na jaře nasa­dí do vysí­lá­ní jeden z nej­ú­spěš­něj­ších svě­to­vých for­má­tů The Voice. Do kře­sel zased­ne čtve­ři­ce osob­nos­tí vybra­ných z nej­lep­ších čes­kých a slo­ven­ských zpě­vá­ků a muzi­kan­tů. Který sou­tě­ží­cí dosta­ne šan­ci na postup, roz­hod­ne prá­vě kouč oto­če­ním své­ho křes­la.

Prvním kou­čem The Voice Česko Slovensko bude zpě­vák a muzi­kant Vojta Dyk, kte­rý bude vůbec popr­vé v his­to­rii sou­čás­tí tak­to vel­ké talen­to­vé show. Vojta má jeden z nej­vět­ších hla­so­vých roz­sa­hů na čes­ké i slo­ven­ské hudeb­ní scé­ně, je uzná­va­ným pro­fe­si­o­ná­lem ve svém obo­ru a v sou­čas­né době exce­lu­je ve swin­go­vé for­ma­ci B-Side Band. „Už dlou­ho jsem dostá­val nabíd­ky na růz­né pořa­dy nejen na TV Nova, kte­ré jsem úspěš­ně odmí­tal. Rozhodování bylo dlou­hé, pro­to­že se moc do tele­viz­ní zába­vy necpu, ale tady mi dává smy­sl to, že všich­ni lidé, kte­ří se sou­tě­že budou účast­nit, už vlast­ně umí zpí­vat, jde jen o to jim pomoct, nakop­nout, mož­ná i pora­dit. Takže žád­né zesměš­ňo­vá­ní, ušklí­bá­ní se, ale spíš sna­ha o pomoc. Tedy vlast­ně samá pozi­ti­va. S tím do toho jdu. To mi dává smy­sl,“ říká Vojta Dyk.

„Tato show je o hla­se, hle­dá­me nej­lep­ší hlas obou zemí a na ničem jiném vlast­ně nezá­le­ží. To je prá­vě síla toho­to for­má­tu, a pro­to je i nadá­le jed­nou z nej­lep­ších show na svě­tě,“ říká kre­a­tiv­ní pro­du­cent a reži­sér show Pepe Majeský.

Kdo bude vítě­zem show The Voice Česko Slovensko, sta­ne se novou pěvec­kou hvězdou a navíc zís­ká výhru v hod­no­tě dvou mili­o­nů korun? The Voice Česko Slovensko už na jaře na obra­zov­kách tele­vi­ze Nova.…

Autor:
AktaX010

Akta X - Můj boj 1 (My Struggle) - S10E01 - Akta X jsou zpátky, nebo ne?

Fenomén, jeden z nej­ú­spěš­něj­ších pořa­dů, kul­tov­ní seri­ál, kte­rý má i po 13 letech od posled­ní klap­ky obrov­skou fanouš­kov­skou základ­nu – i tak by se dala popsat Akta X, mys­te­ri­óz­ní, sci-fi seri­ál 90. let. I pro­to vzbu­di­lo v břez­nu minu­lé­ho roku obrov­ské vlny nad­še­ní pro­hlá­še­ní, že bude nato­če­na nová série. Fanoušci čeka­li původ­ní štáb, původ­ní her­ce a hlav­ně chtě­li zpát­ky tem­nou atmo­sfé­ru, tro­chu stra­chu a obav, kte­ré cíti­li při sle­do­vá­ní 9 před­cho­zích sérií. Bohužel, něco se spl­nit dá, ale někte­ré věci už nikdy nebu­dou stej­né.…

Autor:
0

#1861: Krakatit - 60 %


Krakatit
Vydalo nakladatelství CPress v pevné vazbě v roce 2018. Vydání má 120 stran a prodává se v plné ceně za 399 Kč.

Scénář: Jan Štěpánek podle Karla Čapka
Kresba: Jan Štěpánek

Přiznám se, s komiksem "Krakatit"" mám trochu problém, tedy alespoň se zpracováním, které prezentoval Jan Štěpánek. Jednu adaptaci "Krakatitu" už jsme v knižní podobě měli, jednalo se o komiks "Krakatit" od Hzy Bažanta, kde mi moc nesedla kresba, ale v porovnání se Štěpánkovým pojetím se jedná o relativně originální počin. Chvíli jsem se na Štěpánkův komiks díval a nějak jsem nedovedl pochopit, proč je to vlastně grafická adaptace filmu s Karlem Högerem v hlavní roli, kdy očividně i Štěpánkův Prokop je Högerem, stejně jako jsou ostatní komiksové postavy podobné svým předobrazům ze známého a uznávaného Vávrova filmového zpracování. Takže ve Štěpánkově komiksu nedostáváme jen jednu adaptaci, ale rovnou adaptace dvě. Adaptaci román i adaptaci filmu, což je trochu zbytečně moc.

Přiznám se, od adaptace komiksové bych čekal trochu více originality, trochu více vlastního pojetí. Není nutné si Prokopa spojovat s Högerem, stálo by za to mít jiné obličeje, takové, jaké si Jan Štěpánek sám vytvořil ve vlastní představivosti. Tohle mi v komiksu "Krakatit" hodně chybělo. Myslím si, že ho to trochu sráží, protože myšlenky, jež jsou v komiksu zachyceny, jsou nadále velmi silné. Adaptací původního díla dochází k tomu, že se může to zásadní vytratit, ale tohle se Štěpánkovi podařilo zachovat. Nosné myšlenky Čapkova díla zde jsou, a to i přesto, že v komiksovém podání může být dění ještě trochu zmatečnější, než jak je tomu v podání beletristickém. Přesto si nemyslím, že by se čtenář v díle ztrácel.

Původní Čapkův "Krakatit" je románem o tom, jak se člověk dokáže upnout na válku, a to i přesto, že s ní vlastně nechce mít nic společného, nechce, aby se jakkoli podílel na tom, že budou umírat lidé. Je to klasický příběh dobrého a zlého, kde ale není nutně jednoznačné, kde to dobro je, případně odkud přijde, protože i Prokopova postava je do jisté míry nejasná. Tohle se podařilo v komiksu skvěle zachytit, stejně jako se povedlo převést onu touhu po destrukci, lidskou touhu ničit, která je spojena nejen s válkou, ale celkově s potřebou po moci, jenž je pro člověka bohužel typická. Nezáleží na tom, jak moc destruktivní síla bude, protože následky, ty se řeší až poté, nikoli před tím, než k nim dojde. V tomhle ohledu byl Čapek skutečně prorocký, protože sílu takového úderu, který Krakatit měl, je možné vztáhnout na atomovou bombu, ale přeneseně i na moderní formy vlky, kdy jsme schopni zabíjet v podstatě od počítače, kdy nám jen stačí sledovat obraz z družice a navést rakety na požadované místo. Síla a význam takového úderu jsou děsivé.

Komiks Jana Štěpánka tohle dovede přenášet. Je v tom ta horečka, ten Prokopův špatný psychický stav, které všemu dávají nesmírnou sílu a jen podtrhávají závažnost sdělení, jež je nám prezentováno. Ani po téměř sto letech tak myšlenky knihy neztrácejí na významu a na síle, což je skutečně dechberoucí. Přesto si stále myslím, že by bylo lepší si přečíst samotnou Čapkovu knihu. Komiks "Krakatit" se jeví jako stravitelnější, ale jak říkám, až příliš si bere z filmového zpracování, což je škoda. Samo filmové zpracování je relativně stravitelnější než kniha. I u něj je pak zajímavé, že mu nevadí sedmdesát let věku, pořád je to film, na který se lze dívat a z něhož si člověk něco vezme. Tohle platí i pro komiks, ale ty základy položil už Čapek, Jan Štěpánek ty myšlenky dovedl dobře do komiksu zakomponovat.

Komiks "Krakatit" můžete zakoupit na stránkách Albatros Media.
Autor: