Měsíční archiv Prosinec 2018

0

Nejlepší filmy roku 2018

Letos jsem nakonec rozdělil nejlepší filmy roku do třech kategorií po deseti, přičemž vycházím z filmů, které byly v roce 2018 uvedeny v českých kinech, případně z nových filmů, které měly v tomto roce premiéru na nějakém domácím či zahraničním festivalu nebo v televizi. V potaz jsem pochopitelně bral pouze ty filmy, které jsem viděl, u většiny z nich je přiložen i odkaz na recenzi. A seřazeny jsou podle abecedy.


Nejprve top 10 filmů z české kino-distribuce:

Akta Pentagon: Skrytá válka (90%)

Avengers: Infinity War (90%)

Coco (90%)

Děsivé dědictví (90%)

Mission: Impossible – Fallout (80%)

Nit z přízraků(80%)

Ready Player One: Hra začíná (90%)

Roma (90%)

Tři billboardy kousek za Ebbingem (80%)

Záhada Silver Lake (80%)

Avengers: Infinity War

Následuje dalších 10 filmů z české kino-distribuce, co se nedostaly do top 10, ale jen o chlup:

Bohemian Rhapsody (80%)

Climax (80%)

Jack staví dům (80%)

Odnikud(80%)

Psí ostrov (80%)

Spider-Man: Paralelní světy (80%)

Teheránská tabu (80%)

Tísňové volání (80%)

Tvář vody (80%)

Velká hra(80%)


Zvláštní uznání pro nejlepší český film:

Jan Palach (80%)

Sedící slon

A top 10 filmů mimo českou kino-distribuci (Složka 64 bude v kinech v roce 2019):

Dragged Across Concrete (80%)

Freaks (80%)

La sombra de la ley (Gun City) (90%)

Nepřátelé (90%)

Pásky z Nagana (80%)

Robin Williams: Mysl na dlani (80%)

Sedící slon (90%)

Složka 64 (90%)

The Spy Gone North (90%)

They Shall Not Grow Old (90%)


Jinak vám moc děkuji za to, že mé texty čtete, a přeji Vám krásný nový rok plný zdraví, štěstí, radosti, úspěchů a pohody.


Autor:
0

Pohádky v hantecu 2 - pikantní pohádky nejenom pro moravské uši

Nabitá Mary - žili byli dva brat­ři, jeden byl boha­tý a ten dru­hý byl chudý a navíc se sta­ral o dce­ru Marušku. K tomu byl vdo­vec. Staršího bra­t­ra nikdo kvů­li jeho lako­mos­ti nechtěl. Maruška, když cho­di­la do ško­ly, tak šla slou­žit k cham­ti­vé­mu strý­ci. Ten ji slí­bil, že až bude mít po matu­ri­tě, tak ji vypla­tí.

Jak Žanek han­tý­ro­val špa­něl­sky - v jed­né rodi­ně byl jedi­ná­ček Žanek. Byl sice hod­ný, ale bohu­žel v hla­vě bylo pus­to, a to i přes­to, že vycho­dil šest tříd ško­ly. Co se týká mlu­ve­ní, tak to také zrov­na neby­la žád­ná slá­va. Matka dosta­la jed­nou nápad - dala mu pení­ze, aby se při­hlá­sil na něja­ký jazy­ko­vý kurz.

Sedum krka­vech - žila byla rodi­na se sed­mi syny. Jednou mat­ka pek­la chléb a syno­vé zlo­bi­li. Snášela to, ale pohár trpě­li­vos­ti pře­te­kl a ona zakle­la, aby zkr­ka­vě­li. Bohužel pro ni se jí to vypl­ni­lo - pro­mě­ni­lo se sedm synů v sedm krkav­ců a odle­tě­li.

Válka vo Budulínkovi - žili byli babič­ka a děde­ček a měli u sebe malé­ho chla­peč­ka Budulínka. Porodila ho jejich dce­ra a bohu­žel nevě­dě­la, kdo je jeho otec. Babička s dědeč­kem šli jed­nou pryč a babič­ka mu kladla na srd­ce, aby niko­mu neo­t­ví­ral. Jak tak čekal, při­šla liš­ka.

Nevodsponěná a paz­gři­vec - kdy­si dáv­no žil správ­ný chla­pík se tře­mi dce­ra­mi. Byl to vekslák a neži­vil se zrov­na pocti­vě. Měl co dělat, aby svo­je dce­ry uži­vil - zůsta­ly totiž sirot­ci po mamin­ce. Ty dvě star­ší - s těmi měl potí­že, cho­di­ly pořád po dis­ko­té­kách a kou­ka­li po klu­cích.

Micmen v šufla­tech - jed­nou žil mly­nář se tře­mi syny, kocou­rem a oslem. Mlynář mlel a syno­vé mu pomá­ha­li. Když mly­nář umí­ral, tak odká­zal nej­star­ší­mu mlýn, pro­střed­ní­mu osla a nejmlad­ší­mu kocou­ra. Starší brat­ři byli s dědic­tvím sro­zu­mě­ni, nejmlad­ší se na kocou­ra moc netvá­řil a chtěl z kocou­ra nechat udě­lat ruka­vi­ce.

Devět pohá­dek, ovšem necha­la bych to oprav­du dětem až od 15 let, pro­to­že jsou to svým způ­so­bem pikant­ní pohád­ky, konec­kon­ců tomu nasvěd­ču­je i obal. Nicméně jsou dost dob­ré, je to všech­no v han­tecu, nikdo se nemu­sí bát, vždyc­ky na kon­ci sou vysvět­le­ná slo­víč­ka. Audiokniha trvá 1 hodi­nu a 50 minut. Rozhodně dopo­ru­ču­ju.

  • Autor: Honza Žanek Hlaváček
  • Žánr: povíd­ky
  • Vydavatelství: Jan Hlaváček
  • Interpret: Borek Kapitančík
Autor:
0

#1881: Gantz 21 - 70 %


Gantz 21 (ガンツ)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako kapitoly 238 až 247 v sérii "Gantz". České vydání má 212 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Hiroja Oku
Kresba: Hiroja Oku

Série Gantz" už mě nebaví tolik, jako mě bavila na začátku, kdy mě skutečně okouzlila tou směsí akce a pubertálního rozjaření, ale tohle už nějak vyprchalo, Hiroja Oku není už tak ujetý, jak bych si přál, není tak v pohodě, jako dřív, kdy se nebál pěkných pitomostí. Jako kdyby za celou dobu trochu zvážněl a ta nadsázka se zde už neprojevuje tolik, a pokud ano, tak je to většino uspíš v nějakém bonusovém materiálu, jako je tomu i v případě knihy "Gantz 21". Na závěr vás tam čeká takový zvláštní bonusový fotokomiks, který asi opravdu ukazuje na to, že se autor trochu kope do zadku. Ono když nemusíte vymýšlet příliš velké množství dialogů, tak vám to asi tvorbu komiksu celkově trochu zkracuje. A tak vás napadají takové srandy, jako si z plastelíny vytvořit svou vlastní 3D panenku některé z komiksových postav.

Děj se nám trochu zlomil s tím, co se stalo Kuronovi. Tedy nejprve to, že vlastně z Gantzu odešel, aby žil zase normální život. To mu tak úplně dopřáno nebylo. Teď sledujeme následky toho, co se dělo dál s jeho skupinou, která musí stále přijímat úkoly na vraždění divných mimozemšťanů. A ani tentokrát to nebudou řádná ořezávátka a na bojovou skupinu čekají pořádně ostří mimozemšťané. Někteří doslova ostří, protože končetiny budou létat vzduchem ve velkém množství. A tohle je hlavní doména dílu "Gantz 21". Opravdu je to hodně krvavé a v jednu chvíli docela i bizarně drsné, což se mi líbilo. Jako kdyby se Hiroja zase jednou trochu odvázal, i když trochu jiným směrem než doposud. Takový by měl být "Gantz" častěji.

Co je také velkou doménou knih "Gantz 21", to je skutečnost, že se nám zde posouvá děj. Ne že bychom dostávali nějaká vysvětlení, ale jsou zde nové skutečnosti, které se odhalují a které by možná mohli vést k tomu, že jsou třeba i pochopíme, o čem tahle série vlastně je. Tedy pokud opravdu není jen o tom, že se lidé ve speciálních kombinézách, které z nich dělají superbojovníky, budou dál a dál rubat s mimozemšťany, kteří už ani nemají tak bizarní podoby jako doposud. Ale normální rozhodně nejsou, pořád jsou pěkně divní. A hlavně hodně smrtonosní. Tohle pocítí mnohem více postav a osob než doposud, protože právě jeden z nových zvratů přináší do světa Gantz něco trochu jiného, co tu doposud nebylo. Není to nic vyloženě převratného, ale v téhle sérii jste rádi, že k něčemu takovému vůbec dojde.

S knihou "Gantz 21" tedy nečekejte, že se série výrazně změní, ale přece jen dostává trochu jiný náboj. A zjistil jsem, že mi vlastně vůbec nevadí, že tam Kei Kurono není. S tím si uvědomíte, že Hiroja Oku vlastně nenapsal nijak skvělou hlavní postavu, že mnohem zajímavější než hlavní postava, je tým jako celek, případně svět Gantzu, od kterého pořádně nevíte, co čekat. Kromě hnusného umírání a scén, kde dialogy přicházejí spíše jako vzácné koření. "Gantz 21" tak vybočuje jen trochu, právě tím, že se svět Gantz zase trochu více otevírá, dějí se v něm nové věci, a to všechno v šílené akční kadenci, která vás strhne a knihu zase snadno přelouskáte. Už se vyloženě netěším na každý díl, ale jsem pořád zvědavý na to, jak se tuhle mangu podařilo zakončit. Ještě je toho před námi ale dost.

Komiks "Gantz 21zakoupíte na stránkách Crew.

Autor:
0

Režisérka Irena Pavlásková natáčí svůj sedmý film

Režisérka Irena Pavlásková natá­čí film Pražské orgie. Scénář napsa­la pod­le slav­né kni­hy nedáv­no zesnu­lé ame­ric­ké lite­rár­ní legen­dy, drži­te­le Pulitzerovy ceny, Man Bookerovy ceny a desí­tek dal­ších lite­rár­ních oce­ně­ní Philipa Rotha. V hlav­ních rolích jsou uzná­va­ný kanad­ský herec Jonas Chernick a drži­tel­ka pres­tiž­ní­ho oce­ně­ní pro nej­lep­ší hereč­ku MFF v Benátkách Ksenia Rappoport.

Pro Irenu Pavláskovou jsou Pražské orgie sed­mým celo­ve­čer­ním hra­ným fil­mem. Za svo­je fil­my zís­ka­la řadu význam­ných oce­ně­ní, včet­ně cen z fes­ti­va­lů kate­go­rie A, jako je Speciální cena z MFF Cannes, Grand Prix z MFF Montrealu, ceny z MFF Moskva, dále Grand Prix Paříž Cretéil a mno­hé jiné. Její fil­my se kro­mě toho těší divác­ké návštěv­nos­ti.

Příběh fil­mu Pražské orgie nás zavá­dí do Prahy polo­vi­ny 70. let, kam při­jíž­dí slav­ný ame­ric­ký spi­so­va­tel Nathan Zuckerman – čas­to vyu­ží­va­né spi­so­va­te­lo­vo alter ego – aby odve­zl ruko­pis poví­dek napsa­ných v jazy­ce jidiš, jejichž autor byl zavraž­děn nacis­ty. Pro Zuckermana je praž­ská návště­va bizar­ním stře­tem s tota­li­tou ovlá­da­ným náro­dem a podi­vu­hod­ným usku­pe­ním reži­mem uml­čo­va­ných uměl­ců. Díky hle­dá­ní ruko­pi­su se sezná­mí se své­ráz­nou a nezkrot­nou Olgou a pro­nik­ne na vyhlá­še­né večír­ky, na nichž kaž­dý hle­dá únik ke krát­ké svo­bo­dě po svém. Zuckerman se sta­ne divá­kem i účast­ní­kem deka­dent­ní­ho před­sta­ve­ní plné­ho zma­ře­ných snů.
Spisovatel Philip Roth vychá­zel při psa­ní nove­ly Pražské orgie z vlast­ních zážit­ků. Roth v 70. letech do Prahy jez­dil a setká­val se s čes­ký­mi zaká­za­ný­mi auto­ry – Kunderou, Klímou, Vaculíkem a jiný­mi. Rovněž se stý­kal s čes­kou komu­ni­tou v New Yorku, v 70.a 80. letech posky­to­val pod­po­ru čes­ko­slo­ven­ským spi­so­va­te­lům. V roce 1976 odmít­la komu­nis­tic­ká moc Rotha do Československa vpus­tit, vrá­til se až v roce 1990. Letos v břez­nu Philip Roth ve věku 85 let zemřel.

Irena Pavlásková zís­ka­la od Philipa Rotha prá­va na zfil­mo­vá­ní Pražských orgií před pěti lety. Osobně se s ním setka­la v jeho domě v Connecticutu. „Chtěl vědět, jaký mám k téma­tu kni­hy vztah, jak jsem vní­ma­la tota­li­tu, už před­tím si vyžá­dal moje fil­my... Po tří­ho­di­no­vém poví­dá­ní mi řekl: Já vám ta prá­va dám! Než jsem se vrá­ti­la do Prahy byl už v Dilii v e-mailu návrh smlou­vy od agen­ta pana Rotha. Bylo to sku­teč­ně bles­ko­vé a uni­kát­ní. Je mi nesmír­ně líto, že pan Roth ode­šel, hlu­bo­ce se mě to dotklo. Zavazuje mě to ješ­tě víc k dob­ré­mu fil­mo­vé­mu výsled­ku. Philip Roth se těšil, že při­je­de na pre­mi­é­ru, a já mám tro­chu pocit viny, že jsem nese­hna­la finan­ce rych­le­ji, aby se toho dožil. Důvěra, kte­rou mi pan Roth dal, je pro mě nesku­teč­ným zážit­kem a závaz­kem,“ říká reži­sér­ka a sce­nárist­ka Irena Pavlásková.

Po celou dobu byla s Philipem Rothem v písem­ném kon­tak­tu, pro­bí­ra­li, co je tře­ba ve fil­mu zdů­raz­nit, dis­ku­to­va­li o hlav­ních význa­mo­vých lini­ích pří­bě­hu, mlu­vi­li o herec­kém obsa­ze­ní.
Nathana Zuckermana hra­je v Pražských orgi­ích Jonas Chernick. Kanadský herec, sce­náris­ta a pro­du­cent se podí­lel na desít­kách kanad­ských a ame­ric­kých tele­viz­ních seri­á­lů a fil­mů, řada z nich byla uve­de­na na uzná­va­ných fes­ti­va­lech v Sundance, Torontu nebo Šanghaji. Hrál ve více než 60 fil­mech a zís­kal mimo jiné oce­ně­ní Canadian Screen Awards – Nejlepší herec ve fil­mu The Best Laid Plans nebo Gemini Award pro Nejlepšího her­ce ve ved­lej­ší roli v seri­á­lu The Border a jeho nej­zná­měj­ším fil­mem je mezi­ná­rod­ně úspěš­ná kome­die My Awkward Sexual Adventure.

Roli Olgy ztvár­ní ve fil­mu rus­ká hereč­ka Ksenia Rappoport. Rodačka z Petrohradu je vel­mi respek­to­va­nou fil­mo­vou a diva­del­ní hereč­kou, pra­vi­del­ně hra­je v zahra­nič­ních fil­mech. Byla nomi­no­vá­na na Evropskou fil­mo­vou cenu za hlav­ní úlo­hu v dra­ma­tu Giuseppe Tornatoreho Neznámá, po boku Gérarda Depardieu si zahrá­la v živo­to­pis­ném sním­ku Rasputin, za hlav­ní roli v ital­ském thrille­ru Dvojitý čas, zís­ka­la v roce 2009 na fil­mo­vém fes­ti­va­lu v Benátkách Volpiho pohár pro nej­lep­ší hereč­ku.

Do dal­ších rolí v Pražských orgi­ích obsa­di­la Irena Pavlásková Pavla Kříže, Kláru Issovou, Jiřího Havelku, Miroslava Táborského, Martina Stránského, Jana Hrušínského nebo Petra Vondráčka.

Film Pražské orgie pro­du­ku­je spo­leč­nost Prague Movie Company Ireny Pavláskové a Viktora Schwarcze. Viktor Schwarcz pat­ří k nej­re­spek­to­va­něj­ším čes­kým pro­du­cen­tům posled­ní­ho dva­ce­ti­le­tí. Je drži­te­lem Českého lva pro nej­lep­ší film za sní­mek Poupata. Jako nezá­vis­lý pro­du­cent je pode­psán pod dvě­ma desít­ka­mi čes­kých fil­mů, s Irenou Pavláskovou spo­lu­pra­co­val již na fil­mech Zemský ráj to napo­hled (2009) a Fotograf (2015).
Koproducentem fil­mu je Česká tele­vi­ze, film vzni­ká s pod­po­rou Státního fon­du kine­ma­to­gra­fie a Slovenského fil­mo­vé­ho fon­du. Byl pod­po­řen Filmovým fon­dem Magistrátu hl.m. Prahy. S pre­mi­é­rou počí­tá dis­tri­bu­tor, spo­leč­nost Bioscop, na pod­zim příští­ho roku.

 

 …

Autor:
0

Míša a její malí pacienti: Nečekaní hosté - Míša opět pomáhá zvířátkům

Míša je tepr­ve sed­mi­le­tá hol­čič­ka, kte­rá není až tak v uvo­zov­kách úpl­ně běž­ným děv­čát­kem, kte­ré cho­dí do ško­ly. Bydlí v malém měs­teč­ku a jejím nej­lep­ším kama­rá­dem je psík Pupík. Nejraději má kro­mě zví­řat i čte­ní a nej­víc milu­je kni­hu o dob­ro­druž­stvích dok­to­ra Dolittla. Také trá­ví spous­tu času na zahra­dě, kde ukrý­vá svá tajem­ství. V zahra­dě sto­jí sta­rá lípa, ve kte­ré Míšin tatí­nek posta­vil pro svou malou dce­ru malý dome­ček. Ovšem není to dome­ček na hra­ní, Míša si v něm totiž zří­di­la oprav­do­vou nemoc­ni­ci pro zví­řát­ka, kte­rou pojme­no­va­la Lipová kli­ni­ka . Míša je léčí a vychá­zí jí to, pro­to­že rozu­mí jejich řeči, ale to je prá­vě to její tajem­ství.

Ví o tom jen Pupík a Míšin děde­ček Jakub, kte­rý je vete­ri­ná­řem. Samozřejmě o tom vědí i všech­na zví­řát­ka, kte­rá také vědí, že se na Míšu mohou vždyc­ky spo­leh­nout. Jednoho dne v létě šla Míša s mamin­kou do lesa sbí­rat jaho­dy. Když už měla Míša plný hrne­ček, tak navrh­la mamin­ce odpo­či­nek. Ta však neby­la una­ve­ná a šla sbí­rat dál, ovšem Míša s Pupíkem si dali pau­zu. Když tak Míša leže­la, Pupík začal ště­kat. Míša ho tiši­la, ale neby­lo to moc plat­né. Pupík vyra­zil do lesa a Míša se poma­lu zača­la pro­pa­dat do spán­ku. Najednou ji vzbu­di­lo šku­bá­ní, až se lek­la.

Byl to Pupík, kte­rý ji tahal za sukýn­ku, hlav­ně aby šla s ním - něco totiž našel. Začal o tom hned vyprá­vět - v les­ním kap­ra­dí našel malou sovu. Pupík spě­chal tak, že mu Míša sotva sta­či­la. Zeptala se, jest­li Pupík mys­lí, že potře­bu­je pomoct. Pupík trval důraz­ně na názo­ru, že se jí muse­lo něco špat­né­ho stát. Míša se tedy už na nic nepta­la a pospí­cha­la za Pupíkem. Pupík se zčis­ta­jas­na zasta­vil před malým keří­kem a začal popla­ká­vat. Míša roz­hr­nu­la lis­ty a uvi­dě­la šedou ope­ře­nou kulič­ku, kte­rou hned pozdra­vi­la. Začala se sovič­ky vyptá­vat, ale ta mlče­la doslo­va jako ryba.

 

Rozkošná pohád­ka pro děti - to jedi­né se na to dá říci. Celý pří­běh je moc pěk­ně napsa­ný, celá kni­ha je dopl­ně­ná půvab­ný­mi ilu­stra­ce­mi, obál­ka bez­vad­ná, tak­že za mě roz­hod­ně dopo­ru­ču­ju. Má 48 stran.

  • Autor: Aniela Cholewińska-Szkolik
  • Žánr: dob­ro­druž­ství pro děti
  • Nakladatelství: CPRESS
  • Datum vydá­ní: 03. 12. 2018

 …

Autor:
0

(Ne)obyčejný kluk – originální a přesto inspirující román o chlapci s deformitou obličeje

Hledáte ori­gi­nál­ní a inspi­ru­jí­cí román plný las­ka­vos­ti, citu, nespra­ve­dl­nos­ti i boles­ti? Na moti­vy kni­hy (Ne)obyčejný kluk nato­čil reži­sér Stephen Chbosky film s Jacobem Tremblayem, Julií Robertsovou a Owenem Wilsonem v hlav­ních rolích. Neváhejte a pře­čtě­te si ten­to ohro­mu­jí­cí pří­běh.

Auggie  je dese­ti­le­tý kluk, kte­rý se naro­dil s vro­ze­nou defor­mi­tou obli­če­je. Prozatím ješ­tě necho­dil do ško­ly. Podstoupil spous­ty nepří­jem­ných a boles­ti­vých ope­ra­cí. Rodiče se roz­hod­nou, že je již ten čas a Auggie nastou­pí do Beecherovy ško­ly do páté tří­dy. Rodiče i jeho sest­ra Olivia mu jsou nesmír­nou opo­rou. Přijmou ho noví spo­lu­žá­ci bez pro­blé­mů? Zvyknou si na něj? Podaří se mu pře­svěd­čit je, že je navzdo­ry své­mu vzhle­du stej­ný jako oni? …

Autor:
0

Osobnost předškolního pedagoga – sebereflexe, sociální kompetence a jejich rozvíjení

Pracujete v mateř­ské ško­le? Chcete se stát uči­tel­kou a spl­nit si tak svůj sen? Cítíte ve své prá­ci něja­ké meze­ry? Dokážete změ­nit svůj pří­stup k dětem i ostat­ním kole­gům? Vydavatelství Portál při­ná­ší veli­ce zají­ma­vou pub­li­ka­ci s názvem Osobnost před­škol­ní­ho peda­go­ga a jeho sebe­re­flexe.

Kniha ote­ví­rá řadu důle­ži­tých témat  jako jsou pro­fes­ní kom­pe­ten­ce uči­te­le v mateř­ské ško­le, komu­ni­ka­ce s rodi­či i dět­mi, pro­ble­ma­ti­ka inklu­ze, spo­lu­prá­ce s kole­gy, zpět­ná vaz­ba i sebe­re­flexe uči­te­le jako muže, jeho před­nos­ti a nega­ti­va, dále  morál­ní ctnos­ti před­škol­ní­ho peda­go­ga. Jsou zde otáz­ky k sebe­re­fle­xi na řadu témat i čin­nos­tí uči­tel­ky. …

Autor:
0

Adventní pohádkový kalendář - krátká pohádka na každý den před vánočním časem

O nej­vět­ším páno­vi a nej­vět­ších botách - v malé ves­nič­ce bylo pár cha­lou­pek a v jed­né byd­le­li tři děti s tatín­kem, kte­rý byl švec a milo­va­nou mamin­kou. Tatínek celé dny vyhlí­žel něko­ho, kdo by potře­bo­val šev­ce. Horší bylo to, že k němu občas cho­di­li sou­se­dé, od kte­rých si odmí­tal vzít pení­ze, pro­to­že byli také chu­dí.

O prin­cezně na hráš­ku - byl jed­nou jeden princ, kte­rý se chtěl ženit, ovšem měl zásad­ní pod­mín­ku - chtěl jenom oprav­do­vou prin­cez­nu. Tak hle­dal po celém svě­tě, ale u žád­né si nebyl jis­tý, jest­li je ona tou pra­vou prin­cez­nou. Jednoho bouř­li­vé­ho veče­ra někdo zakle­pal na krá­lov­ské dve­ře.

O kou­zel­né šupi­ně a upe­če­ném štěs­tí - v jed­nom malém měs­teč­ku byd­lel pekař se svou ženou cuk­rář­kou. Měli svůj krá­mek v pří­ze­mí domu, ve kte­rém byd­le­li. Lidé k nim cho­di­li rádi. Ovšem nej­mi­lej­ší­mi zákaz­ní­ky byli děti. Dlouhá léta man­že­lé tak žili, i když byli spo­ko­je­ní, tak měli jed­nu nena­pl­ně­nou tou­hu - děti.

Sněhulák - Mioko se sko­ro roz­pla­ka­la, ovšem udr­že­la se, pro­to­že tam byli klu­ci a ona nechtě­la pla­kat před nimi. Koneckonců to oni tohle způ­so­bi­li. Chtěla si s nimi hrát a sta­vět sně­hu­lá­ka, avšak ti ji mezi sebe nechtě­li. Tak tedy ode­šla. Ovšem za chví­li ji napadla myš­len­ka, aby se vrá­ti­la s pro­sí­kem.

Dvě obry­ně a kra­le­vic Hlini - byl jed­nou jeden krá­lov­ský syn jmé­nem Hlini, jenž byl vel­mi bys­trý. Jednoho dne si vyjel Hlini s dvo­řa­ny na lov, ovšem při­šla mlha a kra­le­vic Hlini se ostat­ním ztra­til. Nikdo ho nemohl najít a král vypsal odmě­nu pro toho, kdo jej nalez­ne.

Myška nevěs­ta - byl jed­nou jeden král a ten měl tři syny, kte­ří když vyrost­li se jen doma tak pofla­ko­va­li. Král se jed­no­ho dne rozzlo­bil a naří­dil jim, že si musí jet hle­dat nevěs­ty. Bez nich jen ani nesmí napad­nout se vra­cet. Tak se krá­lov­ští syno­vé vyda­li na urče­nou ces­tu.

Jedná se o 24 krát­kých pohá­dek, načte­ných zná­mý­mi čes­ký­mi her­ci, kte­ré urči­tě potě­ší jak děti, tak i dospě­lé. Je totiž úpl­ně jed­no, jaké­ho věku jsou poslu­cha­či - není totiž žádá ostuda poslou­chat pohád­ky ani v dospě­lém věku. Obal je moc pěk­ně vyve­de­ný k tomu­to téma­tu. Audiokniha má 2 hodi­ny a 32 minut. Rozhodně dopo­ru­ču­ju.

  • Žánr: pohád­ky
  • Vydavatelství: Popron Music
  • Interpret: Jan Čenský, Hana Krtičková, Ivana Andrlová, Daniela Krhutová, Petr Rychlý, Ulrika Kotajná, Marek Libert, Otakar Brousek ml.
Autor:
0

Harry Potter a Ohnivý pohár - Je mu čtrnáct a umí čarovat lépe než politici v české poslanecké sněmovně.

Toto letí… jako by to bylo vče­ra, co se do kin pro­dral prv­ní díl Harryho Pottera a co jsme se moh­li stát svěd­ky nelí­tost­ných roze­pří mezi fanouš­ky Pána prs­te­nů a čte­ná­řů knih J. K. Rowlingové.

No dáv­no… jak se to vez­me. Čtyři roky jsou čty­ři roky a za tu dobu se lec­cos změ­ni­lo. Režiséři, atmo­sfé­ra, vzhled ústřed­ních her­ců, před­sta­vi­tel Brumbála…

Ano – udá­lo se toho nemá­lo.…

Autor:
0

Bourneovo ultimátum - třetí díl, který měl zakončit trilogii

Agent bez minu­los­ti (2002) a Bournův mýtus (2004) uká­za­li, že ve vodách špi­o­ná­že se neu­mí čvach­tat jen Bond, James Bond, ale jsou tu i jiné „ryby“. A jed­nou z těch nej­lep­ších byl i Jason Bourne. Hrdina vyni­ka­jí­cích špi­o­náž­ních thrille­rů, kte­ré uká­za­ly, že Matt Damon se i přes svůj prů­měr­ný vzrůst a nijak oká­za­lou sva­lo­vou výba­vu může s klid­ným svě­do­mím paso­vat do role akč­ní­ho hrdi­ny. Navíc, Bourneova dob­ro­druž­ství táh­nou (Agent bez minu­los­ti vydě­lal v kinech s roz­poč­tem 60 mili­o­nů 214 mili­o­nů, Bournův mýtus s roz­poč­tem 75 mili­o­nů 289 milo­nů a Bourneovo ulti­má­tum má také našlápnu­to k vel­kým čís­lům), tak­že si potře­tí může­me užít Bourneovo hle­dá­ní jeho vlast­ní minu­los­ti.…

Autor:
0

Anna ze Zeleného domu - román o tom, jak malá holčička najde štěstí

Paní Ráchel Lyndeová byd­le­la v sou­sed­ství Cuthbertových. Byla to dáma, jejíž dům neby­lo rad­no minout, pokud chtěl člo­věk zůstat u ostat­ních jako ten, kte­rý vyzná­vá dob­ré mra­vy. Tato dáma totiž bez ohle­du na to, kolik je zrov­na hodin, sle­do­va­la, co se kde udě­je. Jakmile zjis­ti­la, že něco není pat­řič­né, tak neda­la pokoj, dokud nepři­šla na to, jak to dát do pořád­ku - samo­zřej­mě pod­le své­ho. Na dru­hé stra­ně se jed­na­lo o vyni­ka­jí­cí hos­po­dy­ni, kte­rá se zvlá­da­la sta­rat jak o sebe, tak i v uvo­zov­kách čmu­chat do sou­kro­mí ostat­ních sou­se­dů. Jednoho červ­no­vé­ho dne se však zača­lo něco dít prá­vě v sou­sed­ství.

Matouš Cuthbert, sou­sed paní Lyndeová, byl oble­čen ve svá­teč­ním odě­vu a bylo vidět, že poje­de někam z Avonlea. Jelikož jez­dil pryč jen vzác­ně, hned jí bylo jas­né, že se něco děje. Paní Lyndeová pře­mýš­le­la, a to dlou­ho, avšak nic kloud­né­ho nevy­mys­le­la, tudíž se roz­hod­la, že se půjde pří­mo zeptat Matoušovy sest­ry. Vydala se tedy k Marille Cuthbertové do Zeleného domu, kde se svým bra­t­rem byd­le­la. Paní Ráchel ráz­ně zakle­pa­la na jejich dve­ře a vstou­pi­la bez vyzvá­ní. Marilla Cuthbertová sedě­la u sto­lu s pro­stře­nou veče­ří a plet­la. Ještě než madam Lyndeová zavře­la dve­ře, pře­lét­la stůl - byly na něm tři talí­ře.

Hned jí bylo jas­né, že se zde čeká návště­va, pro kte­rou jel Matouš. Začala hned dedu­ko­vat až se jí z toho zača­la točit hla­va. Marilla ji hez­ky při­ví­ta­la a oka­mži­tě ji švítor­ně zva­la pro­stře­né­mu sto­lu. Marilla se samo­zřej­mě zají­ma­la o to, jak se paní Ráchel daří. Ta se tro­chu vzpa­ma­to­va­la a pro­nes­la, že se mají dob­ře, ovšem pokra­čo­va­la s tím, že se o ně bála, když vidě­la Matouše jet do měs­ta - hned si totiž pomys­le­la, že jede pro dok­to­ra. Marilla byla chá­pa­vá a tuto návště­vu oče­ká­va­la, vzhle­dem k pova­ze pani Lyndeové. Marilla jí osvět­li­la, že Matouš jel pro chlap­ce, kte­ré­ho si osvo­ji­li v sirot­čin­ci.

 

Takto začí­ná nej­slav­něj­ší román této autor­ky. Kdo to ješ­tě nezná nebo neče­tl, tak by se jim to urči­tě líbi­lo. Je to las­ka­vé vyprá­vě­ní o malém děv­čát­ku, kte­ré najde sku­teč­ný domov. Moc se mi líbí obál­ka. Má 292 stran. Rozhodně dopo­ru­ču­ju.

  • Autor: Lucy Maud Montgomeryová
  • Žánr: dob­ro­druž­ství pro děti
  • Nakladatelství: Albatros
  • Datum vydá­ní: 03. 12. 2018
Autor:
0

#1880: Alisik 2: Zima - 70 %


Alisik 2: Zima (Alisik 2: Hiver)
Vydalo nakladatelství Crew v pevné vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako "Alisik 2: Hiver" v roce 2014. České vydání má 92 stran a prodává se v plné ceně za 279 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Hubertus Rufledt, Helge Vogt
Kresba: Helge Vogt

Kniha "Alisik 1: Podzim" přinesla na náš trh celkem zajímavý evropský - konkrétně německý - komiks, který se přece jen trochu vymyká, a to především grafickým zpracováním. Na první pohled je to trochu emo, ale na druhý pohled v tom cítíte, jako kdyby to bylo něco trochu víc než jen komiks, jako kdyby se to snažilo přecházet mezi komiksem a klasickou knihou, ale vlastně i výtvarným uměním jako takovým. Samozřejmostí je pak ještě použití užité grafiky, jako jsou třeba výstřižky z novin. A to všechno v příběhu, který někam směřuje a chce nám vyprávět něco zajímavého. Jako kdyby to ani jinak nešlo, když tu máme holku, co ztratila paměť, která je navíc mrtvá a jejími jedinými přáteli jsou další mrtví, kteří se ještě neodebrali nebo nebyli schopni odebrat na druhou stranu, ať už je ta druhá strana jakákoli.

Ale abychom Alisik nekřivdili, tak má přece jen ještě jednoho přítele, který je docela živý, i když také má určitou formu postižení. Tím je slepota. Chlapec se jmenuje Ruben a podle všeho přišel o zrak celkem nedávno, a to vlivem jedné dopravní nehody, kterou zavinil bohatý podnikatel. Ruben ale podle všeho nebyl jedinou obětí této nehody. Tou fatální se stala dcera samotného podnikatele. Ta s ním jela ve voze a podle všeho jí náraz auta katapultoval ven. Alespoň to jsou základní informace, jež mám a s nimiž můžeme pracovat. Nabalují se na ně další, i když celkem pozvolna. Rufledt a Vogt si jedou svým tempem, ví přesně, jak příběh bude dlouhý, a tak nechtějí prozradit všechno, kdy jsme teprve v polovině. Ještě nás čekají knihy "Alisik 3: Jaro" a "Alisik 4: Smrt".

To tempo mi ale vyhovuje, protože díky němu se můžeme něco málo dovědět o tom, co se Alisik skutečně stalo, stejně jako se můžeme dovědět o tom, kde se to vlastně ocitla a jaké jsou příběhy ostatních postav, s nimiž sdílí ten zvláštní stav mezi smrtí. Tvůrci si pak dali záležet, aby ty příběhy nebyly nezajímavé, což je prezentováno hned v úvodu, anebo i později, kdy zjišťujeme, jak se to vlastně mělo v cirkuse Corona. Jsou to vedlejší příběhy, nejsou zas až tak zásadní pro to, co se stalo Alisik, ale přesto jsou dobré. A nevadí, že na chvilku odvedou vaši pozornost. Zaprvé proto, že komiks není nijak rozsáhlý, a za druhé proto, že mě nesmírně baví, jak je to celé graficky zpracované. Každé stránce bylo dopřáno dostatek péče. A je to znát. Navíc je z toho trochu cítit inspirace Timem Burtonem, což rozhodně není na škodu.

Kniha "Alisik 2: Zima" je velmi dobrým pokračováním prvního dílu. Kvalita je v podstatě na stejné úrovni, nedochází k tomu, že by šla dolů, ale není ani nikam významně posouvána. Nevadí to, protože autoři si jedou to své. A to stačí. Je to dobré. Nejen, že vás bude zajímat, kdo jsou všechny ty postavičky, které se zde objevují a hřbitově, ale primárně vás strhne Alisik a její osud. I když budete mít pocit, že zde bylo všechno řečeno, stále zde zůstává ještě dost velká nejistota z toho, co se hlavní hrdince stalo. A to je dobře. Příběh je tak sice pohádkově fantasy, ale zároveň příjemně temně bizarní. Má to svou specifickou atmosféru, která se mi velmi líbí. Není to vyloženě temně hororové, ale nakročeno je k tomu velmi dobře. Za mě trochu nenápadný komiks, tolik se o něm nemluví, ale velmi povedený.

Komiks "Alisik 2: Zima" zakoupíte na stránkách nakladatelství Crew.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Alisik 1: Podzim"
Autor: