Denní archiv Říjen 17, 2018

0

S11E02: The Ghost Monument

Za dáv­ných časů v his­to­rii se byl jeden Pán času, zachra­ňo­val svět, něko­li­krát umřel a rege­ne­ro­val se, až se po posled­ní smr­ti se rege­ne­ro­val do ženy.  Nová dok­tor­ka ztra­ti­la svo­ji loď a až po jed­né krát­ké kapi­to­le na Zemi a jed­né kapi­to­le na pla­ne­tě „Zatracení“ najde svo­jí mod­rou poli­cej­ní bud­ku.

Jak jsem psal v před­cho­zí recen­zí nová Doktorka to má váž­ně těž­ké, po toli­ka dílech s muži, dostat svo­jí rege­ne­ra­ci na kva­li­tu, kte­rou celý seri­ál vyža­du­je. 50. letá his­to­rie se neza­pře a je oprav­du těž­ké najít nové pří­běhy a záplet­ky, kte­ré se nebu­dou opa­ko­vat.

Vymýšlet pří­běh Doktorky a její tří spo­leč­ní­ků je čím dál těž­ší, ale přes­to tvůr­ci vymýš­le­jí dal­ší pří­běhy kolem hlav­ní dvo­ji­ce, tro­ji­ce... 4 hlav­ních postav. Tentokrát je to jed­no­du­chý pří­běh o finál­ní ces­tě dvou závod­ní­ků, kte­ří mají blíz­ko k cíli a jejich vesmír­ná ces­ta bude zakon­če­na spo­leč­ným fini­šem.

Nová dok­tor­ka je stá­le zma­te­ná, kde jsou ty časy, kdy se před­cho­zí dok­to­ři vrh­li do řeše­ní svých cest s ver­vou a odhod­lá­ním, se kte­rým se dosta­li na záda smr­ti a doká­za­li zachrá­nit celou pla­ne­tu i své přá­te­le. Nová dok­tor­ka je stá­le nejis­tá o tom, co vlast­ně ví a co všech­no umí vyře­šit. Její ces­ta je pros­tě nepro­bá­da­ná a změ­na z x mužů na ženu pro Doktora není vůbec leh­ká.

Po dru­hém díle už víme, kdo také bude hlav­ním zápo­rá­kem série. Tím budou lov­ci lidí - Stenzanská váleč­nic­ká rasa, pro kte­rou je důle­ži­té najít zabít (ulo­vit) vyzna­če­nou oso­bu, mimozemšťana…Samozřejmě, že to urči­tě nebu­de v kaž­dém pří­bě­hu, ale urči­tě se s nimi setká­me v posled­ním díle 11. Sezóny.

Tentokrát je dru­hý pří­běh novo­do­bé Doktorky pove­de­něj­ší než před­cho­zí. Člověk Doktorce více věří a postup­ně začí­ná mít v obli­bě její spo­leč­ní­ky, kte­ří jsou kaž­dý úpl­ně jiný a Doktorku dopl­ňu­jí.

Příběh o finá­le závo­du je také pove­de­ný. Jak se mají poznat cha­rak­te­ry lidí, že… než v závo­du na život a na smrt. Finálová dvo­ji­ce závod­ní­ků se také poved­la a jejich dia­lo­gy také sto­jí za pozor­nost.

Nesmíme zapo­me­nout i na pla­ne­tu, na kte­ré se finá­lo­vý závod ode­hrá­vá. Není to mrt­vá pla­ne­ta, jak se zdá, ale na 7 oso­by  (Pán času + 4 lidé + 2 závo­dí­cí) čeká mno­ho nebez­pe­čí, kte­rá se daří zdár­ně pře­ko­nat.

A co v posled­ních minu­tách oče­ká­vá­me? Novou Tardis.. A je tam, nová, rene­ro­va­ná a čeka­jí­cí na své­ho pilo­ta v mís­tě a čase.

Je vidět, že je Doktor Who zase úpl­ně jiný než před­cho­zí. Dámská ver­ze hlav­ní posta­vy mu slu­ší a dává mu více citu, kte­rý pro lidi bude ješ­tě více zají­ma­věj­ší, když se o živo­tě Pána času dozví­me tro­chu více z jeho his­to­rie a věci, kte­ré ji během před­cho­zí rein­kar­na­cí pozna­me­na­ly.

Hodnocení: 80 %

Autor:
0

Říjen v přítomnosti sexy krasavců z Hollywoodu

Hollywoodské trhá­ky jsou nabi­té sexy muži, kte­ří láka­jí do kina i k tele­viz­ním obra­zov­kám. Poslední dobou jsou to spí­še Ryan Gosling a Ryan Reynolds, kte­ří uča­ro­va­li pře­de­vším mla­dé gene­ra­ci, ale ani star­ší muži stá­le nejsou z kola ven! Některým ženám se roz­kle­pou kole­na při pohle­du na Leonarda DiCapria, jiné již dlou­há léta pro­pa­da­jí kouz­lu Brada Pitta. Který nesmí chy­bět ve výčtu nej­víc sexy her­ců vám?

Idoly Zlaté éry Hollywoodu

Zlatý věk Hollywoodu trval více než 30 let, od konce němé éry v americkém filmu ve 20. letech do pozdních 60. let. Paul Newman, James Dean, Marlon Brando nebo Montgomery Clift, herci, kteří podle slov Leonarda DiCapria hráli svojí přirozeností a k nimž on jako mladý vzhlížel, se stali nesmrtelnými legendami. Je také bezpochyby jasné, že byli naprostými idoly své doby a že po nich zatoužilo nejedno dívčí srdce. A není se čemu divit.

Komu věk roz­hod­ně neu­blí­žil?

Ač už jim táh­ne na zaslou­ži­lý věk, ve výčtu nej­krás­něj­ších mužů Hollywoodu by stá­le nemě­li chy­bět George Clooney, kte­rý v popře­dí pomy­sl­né­ho žeb­říč­ku stál dlou­há léta, nebo Liam Neeson. Tito gentle­ma­ni ztvár­ni­li mno­ho herec­kých rolí, díky kte­rým se zapsa­li do pamě­ti mno­ha ženám. Že jste již dlou­ho nevi­dě­li žád­né jejich fil­my? Užijte si říj­no­vé veče­ry prá­vě s těmi­to muži na tele­viz­ní sta­ni­ci AMC!

 

George Clooney

George Clooneyho není tře­ba před­sta­vo­vat, i když šíře jeho zábě­ru by moh­la lec­ko­ho pře­kva­pit. Je nejen holly­wo­od­ským her­cem, ale i reži­sé­rem a pro­du­cen­tem. Také díky své pra­co­vi­tos­ti stá­le pat­ří k nej­ob­lí­be­něj­ším, a pře­de­vším nej­ví­ce vydě­lá­va­jí­cím celebri­tám sou­čas­nos­ti. George Clooney ztvár­nil mno­ho iko­nic­kých rolí, neza­po­me­nu­tel­ná je i ta z fil­mu Američan z roku 2010, kde hrál hlav­ní roli nájem­né­ho vra­ha Jacka ukrý­va­jí­cí­ho se na ital­ském ven­ko­vě. Připomeňte si jej 17. říj­na od 22 hodin na tele­viz­ní sta­ni­ci AMC a užij­te si pod­zim­ní večer v té nej­lep­ší spo­leč­nos­ti.

Jason Statham

Bývalý model značky Levi’s a známý padouch z akčních filmů Jason Statham se stal díky jeho rolím akčních hrdinů idolem žen po celém světě. Zároveň se však stává terčem závisti mnoha mužů, protože po jeho boku stojí světová topmodelka Rosie Huntington-Whiteley, která je známá i díky pózování pro Victoria´s Secret. Jason Statham se na vašich obrazovkách se objeví 26. října od 22 hodin ve filmu Zastav a nepřežiješ. V něm ztvárňuje roli velmi svérázného nájemného vraha jménem Chev Chelios, jehož hranice mezi životem a smrtí je velmi tenká, a musí tak svádět neustálý boj o přežití.

Liam Neeson

Posledním krasavcem, na kterého se můžete na televizní stanici AMC v říjnu těšit, je Liam Neeson. Tento velmi urostlý akční hrdina oslavil své 63. narozeniny a stal se nezapomenutelnou legendou mnoha hollywoodských filmů. Tentokrát se vám představí jako bývalý agent CIA Bryan Mills, jehož hlavním úkolem je zachránit život své unesené dcery.

Autor:
0

Jan Žižka představí i německé hvězdy

Už čtvr­tý týden pokra­ču­je reži­sér a pro­du­cent Petr Jákl v natá­če­ní his­to­ric­ké­ho vel­ko­fil­mu Jan Žižka. Vedle hvězd­ných her­ců Michaela Caina či Bena Fostera odha­lil již něko­lik dal­ších zají­ma­vých jmen v obsa­ze­ní, stá­le si však nechá­vá pár es v ruká­vu. Ve sku­pi­ně nej­bliž­ších bojov­ní­ků Žižky tak najde­me kro­mě Tila Schweigera napří­klad dal­ší dvě němec­ké hvězdy.

Nepřehlédnutelným bude jis­tě Němec Werner Daehn, kte­rý hrál napří­klad ve fil­mu Valkýra po boku Toma Cruise, ve váleč­ném dra­ma­tu Nepřítel před bra­na­mi nebo v osca­ro­vé­ho fil­mu Životy těch dru­hých. S Petrem Jáklem se popr­vé setkal při natá­če­ní ame­ric­ké­ho fil­mu xXx, kde spo­lu hrá­li pro­tiv­ní­ky Vina Diesla. „Během natá­če­ní se z nás sta­li přá­te­lé. Zjistili jsme, že máme stej­né názo­ry na fil­my a věci oko­lo, “ pro­zra­dil Daehn. Jákl jej pak obsa­dil dokon­ce i do své režij­ní prvo­ti­ny, fil­mu Kajínek. „Jan Žižka je dal­ší moje prá­ce s Petrem. Vždycky je lep­ší, když se zná­te, nemu­sí­te pak tolik mlu­vit, pro­to­že víte, jak ten dru­hý rea­gu­je, jak pře­mýš­lí, všech­no je pak snaz­ší,“ vysvět­lil herec, kte­rý ztvár­ní Ulricha. „Já jsem na tomhle vyros­tl. Žil jsem v jed­nom z nej­star­ších němec­kých měst, v ovzdu­ší plném refor­má­tor­ství, husit­ství, tohle všech­no se mě dotý­ká. Můj otec byl uči­tel děje­pi­su a já obdi­vu­ju všech­ny, kdo se his­to­rii věnu­jí tře­ba natá­če­ním fil­mů. Mladé gene­ra­ci musí­me o naší his­to­rii vyprá­vět ale­spoň takhle,dodal herec, jehož posta­va také pochá­zí z Německa, a tak na plát­ně pro­ne­se i pár slov ve své mateř­šti­ně.

Neméně zná­mým her­cem ve sku­pi­ně bojov­ní­ků kolem Jana Žižky je Vinzenz Kiefer, kte­ré­ho u nás sle­du­je­me hlav­ně v nej­ú­spěš­něj­ším němec­kém akč­ním kri­mi­se­ri­á­lu Kobra 11. Hrál také ale napří­klad v thrille­ru Jason Bourne. „Moje posta­va jmé­nem Conrad se sta­rá o pení­ze. Vyjednává prá­ci a dohlí­ží, aby za ni všich­ni dosta­li zapla­ce­no. Zároveň je to tako­vý stře­do­vě­ký kra­sa­vec, zále­ží mu na tom, aby dob­ře vypa­dal a měl hod­ně peněz,“ řekl o své roli nad­še­ně pohled­ný němec­ký herec a věr­ný par­ťák Semira. „Já jsem už od dět­ství snil o tom, že se jed­nou sta­nu rytí­řem. A to se teď děje. Takovéhle role jsou důvo­dem, proč jsem se dal na herec­tví,“ vysvět­lil Vinz. „Příběh Jana Žižky je sám o sobě sil­ný a Petr Jákl navíc ví přes­ně, co od nás chce, mám rád jeho ener­gii. Můžete se ho zeptat na coko­liv a vždyc­ky zná odpo­věď. A to je pro mě jako pro her­ce důle­ži­té, potře­bu­ju reži­sé­ro­vi důvě­řo­vat. Navíc je na něm oprav­du vidět, že mu na tom zále­ží a sna­ží se to dělat na vyso­ké úrov­ni. Až je mi sko­ro líto, že v pro­sin­ci skon­čí­me,“ dodal s úsmě­vem herec.

Skupina kolem Jana Žižky je vel­mi roz­ma­ni­tá a her­ci jsou růz­ných národ­nos­tí, nicmé­ně kaž­dý má svou přes­ně vyme­ze­nou roli. „Žoldáci v té době pochá­ze­li také z růz­ných zemí, z Německa, ze Švédska, ze Španělska, Francie… Proto jsme i my posklá­da­li podob­nou par­tu, jako by si ten­krát vybral Jan Žižka. A kaž­dý z nich má svo­ji přes­ně vyme­ze­nou roli ve sku­pi­ně, stej­ně jako ten­krát,“ vysvět­li reži­sér a pro­du­cent Petr Jákl.

Štáb vel­ko­fil­mu Jana Žižky se momen­tál­ně pohy­bu­je v oko­lí Prahy, aby za pár dní opět vyra­zil natá­čet do loka­cí po celé České repub­li­ce, kde bude natá­čet až do pro­sin­ce. Do kin by měl být film Jan Žižka uve­den v roce 2020.…

Autor:
0

Hovory s TGM – Recenze – 60%

Celovečerní režijní debut filmového producenta Jakuba Červenky Hovory s TGM se odehrává v roce 1928, kdy spisovatel Karel Čapek přijíždí za tehdejším československým prezidentem Masarykem, aby s ním pohovořil o knize, kterou spolu právě dokončili – Hovory s T. G. Masarykem – neb prezident si její vydání na poslední chvíli rozmyslel. Jde o konverzační nízkorozpočtové dobové drama, v němž spolu Masaryk (Martin Huba) a Karel Čapek (Jan Budař) 80 minut hovoří během procházky v lese a pak je konec.
 
Hovory s TGM – Recenze
Zdroj fotek: Bontonfilm

Minimalistický film se tudíž opírá čistě jen o silně nadprůměrné herecké výkony obou pánů v hlavních rolích (prakticky nikdo jiný ve filmu nevystupuje), o scénář Pavla Kosatíka (České století), jenž si dovolil obě postavy české historie mírně relativizovat, přičemž čerpal z jejich soukromé korespondence, Čapkovy knihy i jiných dobových materiálů, a o vizuální stránku, tvořenou obrazem nasnímaným v televizním formátu 4:3 a barevně evokujícím staré kolorované pohlednice. A z poměrně zdařilé režie, která spolu se scénářem dělá ze snímku místy spíš obecnější dialogovou úvahu na nejrůznější témata, pouze permutujícími informace z dochovaných zdrojů, než realisticky působící psychologický a politický film, který by byl dobově vyloženě přesný a důsledně nakládal s fakty – ostatně tvůrci určitou scenáristickou licenci připouštějí.

Celková představa, kterou o obou mužích film vytváří, tím pádem sice není plně věrná jejich autentickým předobrazům a Pavel Kosatík si je zjevně trochu uzpůsobil tak, aby mu to víc zapadalo do jeho vlastní vize, ale jelikož je tato vize poměrně soudržná, tak to ničemu moc nevadí. Na postavě Masaryka je tak znát zřejmá snaha ukázat ho jako obyčejného muže, oproštěného od idealizované nálepky tatíčka zakladatele a pochybujícího o některých vlastních činech, aniž by ho ale film obíral o auru významného a schopného politika. Prezentován je coby rázný řečník libující si v dlouhých monolozích, vedle jehož charismatu působí o něco zdrženlivější Karel Čapek trochu jako nedopečený student. Čapek je zas vylíčen coby autor s řadou traumat a komplexů, ovšem také se schopností umět je navenek překrývat výrazem optimistického nadhledu. Oba herci dodávají svým postavám patřičnou hloubku a zajímavost.

Hovory s TGM – Recenze

Zároveň je na tvůrcích znát, že když nechávají Masaryka mluvit o svých známostech se ženami, nadávat na určité politiky nebo vyjadřovat mírně ambivalentní postoj k víře v Boha, tak to považují za odvážné vstupování na tenký led. Přitom právě odvaha je to, co poměrně zajímavým promluvám mezi oběma muži znatelně chybí, zejména ve smyslu odvahy dostat do jejich rozhovoru nějaký výraznější konflikt. Rámcová konstrukce založená na Masarykově rozhodnutí zakázat publikování Čapkovy knihy těžko vyvolá nějaké drama či napětí, když je jasné, že kniha nakonec přeci jen bude muset vyjít. Nabízelo by se najít nějaký názorový nesouhlas v hovoru obou postav a vystavět na tom filozofický, ideologický nebo nějaký jiný rozkol, ale tahle možnost zůstala nevyužitá – jen na jednom místě se Čapek trochu urazí, jenže pak okamžitě nastane smíření a po zbytek filmu si s Masarykem víceméně už jen přitakává.

Hovory s TGM jsou rozhodně nadprůměrným filmem, který ohromně táhnou nahoru herecké výkony Martina Huby a Jana Budaře. Akorát je to film velmi nedramatický, v dialogové rovině poněkud banální a svým mimořádně úsporně minimalistickým a statickým (de facto divadelním) vzezřením více vhodný pro televizní obrazovku než pro kino.




Autor:
0

Mars láká i odrazuje

Tvůrci nové­ho fil­mu Mars měli mož­nost  nato­čit na vědec­ké základ­ně upro­střed pouš­tě v ame­ric­kém Utahu film. Ve skrom­ných pod­mín­kách pra­co­val fil­mo­vý štáb spo­lu s malou sku­pin­kou her­ců  po dobu tří týd­nů. Režisér Benjamin Tuček nato­čil film, kte­rý je obtíž­ně žánro­vě zařa­di­tel­ný. Ve fil­mu hra­jí z vel­ké čás­ti her­ci spja­tí s diva­del­ním sou­bo­rem Vosto5 - Halka Třešňáková, Jiří Havelka, Tomáš Jeřábek, Petr Prokop, Petra Nesvačilová, ale také Tereza Nvotová, kte­rá s Tučkem pra­co­va­la na scé­ná­ři, nebo Ondřej Doule, archi­tekt, kte­rý se zabý­vá poby­tem člo­vě­ka ve vesmí­ru a archi­tek­tu­rou ve vesmí­ru a má za sebou spo­lu­prá­ci s NASA.

Příběh zachy­cu­je sku­pi­nu lidí, kte­ří spo­leč­ně trá­ví na sta­ni­ci něko­lik dní, kde je stá­lým nájem­ní­kem huma­no­id­ní  robot. Každý má své před­sta­vy i jiný způ­sob, jak se s poby­tem vyrov­ná­vá.   Když scé­nář nena­bí­dl her­cům moc mož­nos­tí , sou­stře­di­la  na sebe pozor­nost krás­ná poušt­ní kra­ji­na. Pochopitelně svou vel­kou roli tu má i stís­ně­ný a tro­chu chát­ra­jí­cí modul simu­lu­jí­cí pobyt na Marsu.

Na tis­ko­vé kon­fe­ren­ci  k fil­mo­vé pro­jek­ci se jen část tvůr­ců vyjá­d­ři­la, že by je pobyt na Marsu lákal. S fil­mem Mars je to podob­né. Na jed­nu stra­nu láká na zají­ma­vou a poe­tic­kou podí­va­nou, ale sou­čas­ně budí roz­pa­ky nad  vyprá­vě­ným pří­bě­hem.…

Autor:
0

Od podzimu do léta pohádka k nám přilétá – roční projekt pro mateřské školy

Pohádka je v našem živo­tě nesmír­ně důle­ži­tá. Již odma­lič­ka jsme slý­chá­va­li pohád­ky od našich babi­ček či pra­ba­bi­ček. Provází nás celým živo­tem.  Děti zna­jí v dneš­ní době pře­de­vším ty kres­le­né ame­ric­ké pohád­ky. Ty tra­dič­ní, kte­ré se lido­vou slo­ves­nos­tí pře­dá­va­ly z gene­ra­ci na gene­ra­ci jsou bohu­žel čas­to opo­mí­je­ny a je to ško­da. V mateř­ské ško­le slou­ží nejen jako pro­stře­dek pro uklid­ně­ní dětí, před poled­ním spán­kem, ale hlav­ně jako výcho­dis­ko pro výchov­ně vzdě­lá­va­cí prá­ci. Pohádka nám pomá­há nasta­vit pra­vi­dla a pomo­ci při adap­ta­ci dětí v mateř­ské ško­le. …

Autor:
0

22 July


Netflix tenhle podzim rozhodně plánuje konkurovat tradičním filmovým distributorům v kinech. Nedávno jsem se na pár řádcích věnoval temnému thrilleru Hold the Dark, nyní přichází další snímek, který od 10. října mohou předplatitelé této služby zhlédnout. Oblíbený režisér Paul Greengrass se ve svojí novince 22 July věnuje událostem z července 2011, kdy pravicový extrémista Anders Behring Breivik usmrtil 77 lidí na ostrově Utøya v Norsku. Má tahle dramatická rekonstrukce událostí onoho osudného dne co nabídnout, zvláště poté, co se v kinech a po festivalech ještě nedávno promítal podobný norský snímek na motivy stejné události Utøya, 22. července?  


22. července 2011 začal pro mnoho lidí v Norsku jako každý další běžný den. To co ovšem měl naplánováno extrémista Anders Behring Breivik (Anders Danielsen Lie) mělo otřást nejenom celým národem ale rezonovat celou Evropou. Poté, co v centru Osla odpálil auto plné výbušnin na následky čehož zemřelo celkem 8 lidí, se vydal na ostrov Utøya vzdálený 30 kilometrů od norské metropole, kde se teprve měl odehrát jeho nejhrůznější čin. Během necelé hodiny a půl na ostrově vyvraždil celkem 69 lidí, převážně mladistvých... 

Je celkem škoda, že si Paul Greengrass nedovolil jít trochu více do hloubky s tímto tématem. Přeci jen práce s atmosférou a samotnou energií jednotlivých scén mu jde, jak už mnohokrát ve své kariéře dokázal a na čem jiném předvést svůj um než na další skutečné události, která může dát prostor jeho thrillerovému umu. Problém ale je, že July 22 není ani thrillerem, ani dechberoucí rekonstrukcí jako třeba jeho Let 93. Tahle novinka je totiž spíše takovou trochu bezkrevnou dvou a půlhodinkou, jejíž jádro spočívá v soudním procesu se samotným masovým vrahem.


Člověk by si při pohledu na stopáž asi řekl, že bude dostatek času věnován samotnému Breivikovi a jeho vnitřním motivacím a přípravám samotného činu, aby pak tvůrce mohl naplno nechat vyniknout nejenom samotný akt, ale i jeho následky. Bohužel tomu tak není, byť se ve zredukované formě film Breivikovi na začátku a během soudního procesu věnuje, celá část příběhu po zatčení střelce je překvapivě brzo u konce a samotný akt, stejně jako charakter vraha nemá moc šanci rezonovat v divácích. Navíc, v momentě kdy začne soudní proces, se film spoléhá spíše na velká prohlášení a emocionální střípky jak pozůstalých a přeživších tak i samotného Breivika, to je ovšem na jeden z nejznámějších útoků posledních několika dekád zatraceně málo. 

Nechci tu tvrdit, že by film nevyvolával emoce, spíše chi poukázat na to, že s přihlédnutím k charakteru filmu, útoku samotného a tvůrčího týmu stojícího za filmem bych čekal od téhle novinky daleko víc než jen v podstatě strnulou a nikam se moc neposunující dramatickou rekonstrukci soudního procesu s jedním z největších vrahů nejenom Norské historie. Jistě, sem tam nějaký ten moralizující moment se dostaví, na dvě a půl hodiny toho film předvede a nabídne zatraceně málo.  

  
Řemeslně se jedná o takový standard posledních let, který se příliš práci s filmem jako takovým moc nevěnuje. Abych pravdu řekl, July 22 na mě působilo z letošní filmové produkce Netflixu asi nejvíce jako televizní záležitost, spíše než jako něco, co by mělo jít na plátna kin. jistě pro zaujaté jedince tahle rekonstrukce nabídne docela sterilní pohled především do následků Útoků v Norsku z roku 2011, pro ty ostatní toho ale na ploše dvou a půl hodiny moc zase nečeká. 

Pokud vám ke štěstí tedy stačí možná trochu lacině vyhlížející popisná dramatizace toho, co se vlastně v Norsku v roce 2011 událo, pak nemá moc smysl vám tenhle snímek rozmlouvat. Pokud ale čekáte dramatickou rekonstrukci hodnou dřívějších filmů Paula Greengrasse, pak u July 22 nejspíše narazíte. Ona snaha o trochu obsáhlejší pohled na problematiku jedince a jeho činů má především problém diváka vtáhnout a vytvořit tak na něj emocionální nátlak.    

Paul Greengrass natočil na motivy jednoho z nejkrvavějších útoků poslední doby docela překvapivě odosobněný film, který se sice snaží pojmout celou problematiku trochu obsáhleji, díky velkému důrazu na soudní proces a nedostatečnému rozvíjení událostí předcházejících útoku a útoku samotného, trpí nejenom film na nedostatečnou atmosféru a absenci nějaké větší emocionální investice ze strany diváka. Připočtěte si k tomu trochu delší stopáž a máte film, který za hranicemi strohého předávání informací a předžvýkávání některých motivací moc víc nepředvede.   

22 July
Životopisný / Drama / Thriller

Norsko / Island / USA, 2018, 143 min

Režie: Paul Greengrass
Scénář: Paul Greengrass
Hudba: Sune Martin
Hrají: Jonas Strand Gravli, Thorbjørn Harr, Anders Danielsen Lie, Seda Witt, Lars Arentz-Hansen, Jon Øigarden, Anneke von der Lippe, Øystein Martinsen, Maria Bock, Marit Andreassen, Ola G. Furuseth, Tommy Hyving, Tone Danielsen, Endre Hellestveit, Monica Borg Fure, Turid Gunnes, Kenan Ibrahimefendic, Marita Fjeldheim Wierdal, Isak Bakli Aglen, Harald Nordmann, Anders Kulsrud Storruste, Selma Strøm Sönmez, Hilde Olaussen, Lena Kristin Ellingsen, Anja Maria Svenkerud
Producenti: Eli Bush, Gregory Goodman, Paul Greengrass, Scott Rudin
Střih: William Goldenberg
Scénografie: Liv Ask
Kostýmy: Margrét Einarsdóttir


V kinech od: 05.10.2018 Norsk Filmdistribusjon

https://www.csfd.cz/film/638738-22-july/
https://www.imdb.com/title/tt7280898/




Autor:
0

TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU

KOMPLETNÍ FILMOVÁ HUDBA K. SVOBODY — U vydavatelství Supraphon vychází kompletní nahrávka filmové hudby Karla Svobody z pohádky Tři oříšky pro Popelku v nové delší verzi, ve věrné interpretaci, s původní náladou a současným zvukem. Český národní symfonický orchestr pod taktovkou dirigenta Jana Chalupeckého hraje Karla Svobodu.

Celý článek na stránkách SUPRAPHON.cz

Autor: