Denní archiv Říjen 1, 2018

0

Neviditelní (TV seriál)

Vypadají jako my, mlu­ví jako my, ale mají něco navíc – gen, kte­rý jim umož­ňu­je dýchat vodu. Aniž to tuší­me, žijí mezi námi. Vodní lidé. Není to pohád­ka – je to rea­li­ta a čis­tá prav­da.
Neviditelní je název tři­nác­ti­díl­né­ho kome­di­ál­ní­ho seri­á­lu o men­ši­ně, žijí­cí v uta­je­ní mezi námi. O vod­ních lidech. Vypadají jako my, mlu­ví jako my, ale mají něco navíc – akvagen, kte­rý jim umož­ňu­je dýchat vodu. V posled­ní době jich ubý­vá. Páření se „suchý­mi“ totiž sni­žu­je kva­li­tu jedi­neč­né­ho genu a vod­ní­ci postup­ně při­chá­ze­jí o svou zázrač­nou schop­nost. Někdy se mezi nimi obje­ví tzv. „vlk“, tedy vod­ník, kte­rý o sobě nevě­děl, že je vod­ník. A když se vod­nic­kým vlkem sta­ne zná­mý praž­ský lob­bis­ta Laušman a navíc před objek­ti­vy tele­viz­ních kamer, nastá­vá pro­blém. A hned dvo­ji­tý – suchý noto­ric­ký pod­vod­ník Laušman má v patách poli­cii a nově obje­ve­ný vod­ník Laušman vod­ní lidi, kte­ří se bojí pro­zra­ze­ní. Díky váha­vos­ti a neschop­nos­ti obou sku­pin Laušmanových nepřá­tel zís­ká lob­bis­ta spo­jen­ce, kte­rý mu zachrá­ní život. A netu­ší, co všech­no jeho záchra­nou roz­pou­tá...


Autor:
0

Ranč Stříbrný poník - Hvězda - podaří se zkrotit poníka Hvězdu a najde se ztracený pejsek?

Terka má devět let a k tomu o rok mlad­ší sest­ru Míšu. Obě milu­jí zví­řa­ta, ovšem zatím­co Míša milu­je psy a nej­víc babič­či­nu kolii Lejdy, Terka je blá­zen do koní a poní­ků. Holky měly štěs­tí, pro­to­že je rodi­če vez­li na ranč jejich babič­ky, kde moh­ly strá­vit výji­meč­ně celé léto. Maminka zapar­ko­va­la auta a už tam byly - na ran­či Stříbrná hvězda. Stříbrná, pro­to­že jejich babič­ka se tak jme­no­va­la. Děvčata vyběh­ly z auta tak rych­le, že jim mamin­ka ani nesta­či­la. Babička je už víta­la na pra­hu. Terka babič­ce zamá­va­la a pro­lít­la oko­lo ní - co nej­rych­le­ji chtě­la být u poní­ků. To však mamin­ka nestr­pě­la.

Terka se muse­la jít důstoj­ně při­ví­tat. Terka nechtě­la babič­ku ura­zit a tak šla k ní. Babička měla pocho­pe­ní a posla­la ji za poní­ky. Ta letě­la s větrem o závod. Kdepak by jí ostat­ní sta­či­ly. Na lou­ce na ran­či se pás­li Albert, Fanča, Bublina a Blesk. Ti byli na ran­či už v době, kdy byla Terka malá hol­ka. Mezitím při­šla babič­ka a Terka se jí svě­ři­la, že je moc ráda, že tu bude celé léto - sko­ro tomu nemoh­la uvě­řit. Zatím babič­ka všech­ny zavo­la­la domů, chtě­la jim totiž něco uká­zat - Lejdy měla tři ště­ňát­ka. Míša byla oka­mži­tě u vytr­že­ní.

Když se s nimi sezná­mi­ly, babič­ka se roz­hod­la uká­zat jim novou ponič­ku. Jelikož se pra­la s ostat­ní­mi, dala ji babič­ka do stá­je. Terka se nemoh­la dočkat. Pak ji při­ved­la. Terka ote­vře­la údi­vem pusu, pro­to­že tak pěk­né­ho poní­ka ješ­tě nevi­dě­la. Babička ji pojme­no­va­la Hvězda, což Terce při­šlo výstiž­né. Babička mlu­vi­la o tom, jak se k ní Hvězda dosta­la - pro­da­la jí ji jed­na dív­ka odna­pro­ti, pro­to­že Hvězda jí niči­la tráv­ník. Nakonec doda­la, že je Hvězdě sedm let, a že je nepo­sed­ná. Babička ji chtě­la vykar­tá­čo­vat, ale Terka se nabíd­la, že to udě­lá. Babička ji však varo­va­la a měla i cel­kem proč - Hvězda vzdo­ro­vi­tě poho­di­la hla­vou a zadu­pa­la, což se moc nelí­bi­lo mamin­ce - a to neby­lo ješ­tě všech­no.

 

Moc hez­ký pří­běh o zví­řa­tech na ran­či, kde teda hra­je hlav­ní roli poník. Rozhodně je to dob­ré čte­ní pro děti, ale mys­lím, že niko­mu neu­blí­ží, když si to pře­čtou i ti odrost­lej­ší. Rozhodně dopo­ru­ču­ju, má 96 stran.

 

  • Autor: D.L . Greenová
  • Žánr: belet­rie pro děti
  • Nakladatelství: CPRESS
  • Datum vydá­ní: 27. 08. 2018
Autor:
0

MICHAL HORÁK

Vysokoškolskej song — Po rozjetém jarním songu a klipu Hej teto!, pojednávajícím o neblahém osudu křečka, přichází talentovaný mladý písničkář Michal Horák s další novinkou. Tentokrát s pro něj typickým nakažlivým humorem a nadhledem pro změnu reflektuje náročný život vysokoškoláků. Aby toho nebylo málo, představuje se Horák v klipu k písni Vysokoškolskej song v poměrně netypické roli. Vydal se totiž do dosud neprobádaných vod vlnících se v rytmu hip hopu. Na klip se podívejte zde: https://www.youtube.com/watch?…

Celý článek na stránkách SUPRAPHON.cz

Autor:
0

Charles Aznavour

Charles Aznavour (armén­sky: Շառլ Ազնավուր, * 22. květ­na 1924, Paříž -1. říj­na 2018) byl arménsko-francouzský šan­so­ni­ér, zpě­vák, pís­nič­kář, textař, herec, diplo­mat a pod­ni­ka­tel. Hrál nebo vystu­po­val v 60 fil­mech, slo­žil přes 1000 pís­ní a pro­dal přes 100 mili­o­nů hudeb­ních nosi­čů.

Životopis

Narodil se jako syn armén­ských uprch­lí­ků Míši a Kédar Aznavurjanových, kte­ří se usíd­li­li v Paříži asi rok před jeho naro­ze­ním. Tatínek vedl restau­ra­ci, mamin­ka zpí­va­la po paříž­ských kaba­re­tech, barech a šan­tá­nech. Mladý Charles se na svo­ji diva­del­ní a hudeb­ní dráhu při­pra­vo­val v diva­del­ních a balet­ních kur­zech. První začát­ky své pro­fe­si­o­nál­ní kari­é­ry pro­dě­lal neú­spěš­ně s pia­nis­tou Pierrem Rochem. Intenzivně pra­co­val pro Édith Piaf, kte­ré psal pís­ňo­vé tex­ty i celé pís­nič­ky, ta mu pak roce 1945 veli­ce pomoh­la k prv­ní­mu ame­ric­ké­mu a kanad­ské­mu tur­né. Roku 1950 se Charles defi­ni­tiv­ně osa­mo­stat­nil, nej­pr­ve půso­bil jako textař a pís­nič­kář, psal pro jiné zná­měj­ší zpě­vá­ky a šan­so­ni­é­ry. Teprve poz­dě­ji začal zpí­vat sám. Jeho cha­rak­te­ris­tic­ký hlas má své chrapla­vé zabar­ve­ní způ­so­be­né nedo­my­ka­vos­tí hla­si­vek, na kte­ré si poslu­cha­či a kri­ti­ka muse­li dost dlou­ho zvy­kat. Později se pro­sla­vil i jako vel­mi úspěš­ný fil­mo­vý herec. Je také vel­mi úspěš­ným pod­ni­ka­te­lem, vlast­ní své vlast­ní vel­ké hudeb­ní vyda­va­tel­ství a kon­cert­ní agen­tu­ru. Dodnes prá­vem pat­ří mezi nej­vět­ší hvězdy svě­to­vé­ho šan­so­nu.

Charles Aznavour je čas­to ozna­čo­ván za „fran­couz­ské­ho Franka Sinatru“, čas­to zpí­val o lás­ce. Psal muzi­ká­ly, kolem tisí­ce pís­ni­ček, stov­ku desek a obje­vil se v šede­sá­ti fil­mech. Jeho nej­slav­něj­ší rolí je asi role ve fil­mu Střílejte na pia­nis­tu Francoise Truffauta. Aznavour zpí­val v mno­ha jazy­cích (samo­zřej­mě fran­couz­sky, pak ang­lic­ky, ital­sky, špa­něl­sky, němec­ky, rus­ky, armén­sky, por­tu­gal­sky), což mu nako­nec pomoh­lo dostat se až na jed­nu z nej­slav­něj­ších scén svě­ta - newy­or­skou Carnegie Hall a na dal­ší před­ní špič­ko­vé scé­ny po celém svě­tě. Velkým Aznavourovým hudeb­ním poči­nem je pís­nič­ka Que C’est Triste Venise. Jejím auto­rem je armén­ský hudeb­ník 18. sto­le­tí Sayat Nova a Aznavour ji zpí­val v něko­li­ka jazy­ko­vých muta­cích: Francouzsky, ital­sky (Com’è Triste Venezia), špa­něl­sky (Venecia Sin Ti), ang­lic­ky (How Sad Venice Can Be) a němec­ky (Venedig im Grau). Tahle pís­nič­ka je jed­na z nej­zná­měj­ších více­ja­zyč­ných pís­ni­ček Charlese Aznavoura.

V roce 1970 Charles Aznavour zazna­me­nal obrov­ský úspěch ve Velké Británii, když jeho pís­nič­ka She obsa­di­la prv­ní mís­to brit­ských hit­pa­rád. Další dob­ře zná­mou pís­nič­kou na brit­ských ost­ro­vech je potom Dance in the Old Fashioned Way.

Aznavour je vel­kým obdi­vo­va­te­lem kanad­ské­ho Québecu, kde hrál v mon­tre­al­ských kaba­re­tech před tím, než se pro­sla­vil. Pomohl také k úspě­chu que­bec­ké textař­ce Lyndě Lemay (* 1966) ve Francii.

Po niči­vém zemětře­se­ní v „jeho“ Arménii v roce 1988, zalo­žil Aznavour cha­ri­ta­tiv­ní spo­lek Aznavour pro Arménii, se kte­rým vybí­ral pení­ze pro zemětře­se­ním posti­že­né oblas­ti. Se svým švagrem, Georgesem Garvarentzem, napsa­li pís­nič­ku Pour Toi, Armenie, kte­rá oku­po­va­la prv­ní mís­ta hit­pa­rád po tři­náct týd­nů. Zisky z pro­de­je této pís­nič­ky šly do Arménie. V Jerevanu v Arménii je po Aznavourovi pojme­no­va­né náměs­tí. V roce 1995 byl Charles Aznavour jme­no­ván vyslan­cem a stá­lým zástup­cem při UNESCO v Arménii. Aznavour je také čle­nem Armenia Fund International Board of Trustees. Tato orga­ni­za­ce poskyt­la více než 150 mili­o­nů dola­rů na huma­ni­tár­ní pomo­ca roz­voj infrastruk­tu­ry v Arménii po roce 1992. V roce 1997 dostal Aznavour nej­vyš­ší fran­couz­ské stát­ní vyzna­me­ná­ní - Řád Čestné legie.

V anke­tě ame­ric­ké zpra­vo­daj­ské tele­viz­ní sta­ni­ce CNN a inter­ne­to­vé­ho dení­ku Time Online byl Charles Aznavour v roce 1998 zvo­len za Největšího uměl­ce sto­le­tí na celém svě­tě. Hlasovalo pro něj 18 % lidí, před­čil i Elvise Presleyho nebo Boba Dylana. Poté, co zemřel Frank Sinatra je Charles Aznavour pova­žo­ván za posled­ní­ho z tzv. „Velkých“.

Jeho pís­nič­ky zpí­va­lo mno­ho osob­nos­tí svě­to­vé hud­by - od Freda Astaira a Binga Crosbyho po napří­klad Raye Charlese nebo Lizu Minnelli (s tou Charles Aznavour nazpí­val duet Mon emou­vant amour). V roce 1974 nahrál ame­ric­ký jaz­zman Jack Jones album celé sesta­ve­né z pís­ní Charlese Aznavoura nazva­né „Write Me A Love Song, Charlie“, kte­ré bylo zno­vu vydá­no v roce 2006. Pro film Notting Hill nahrál zase brit­ský hudeb­ník Elvis Costello slav­nou Aznavourovu sklad­bu „She“. Písničky Charlese Aznavoura také čas­to zpí­vá jeho dob­rý pří­tel, špa­něl­ský tenor Plácido Domingo. Především pozo­ru­hod­nou a výji­meč­nou ver­zi Ave Maria z roku 1994, kte­rá se řadí k Aznavourovým vrcho­lům.

Na začát­ku pod­zi­mu 2006 Aznavour zahá­jil své roz­luč­ko­vé tur­né kon­cer­ty v Kanadě a USA, dopro­vá­zen nad­še­ný­mi ohla­sy divá­ků i kri­ti­ků. Roku 2007 Aznavour zahá­jil tur­né v Japonsku a Asii. V dru­hé polo­vi­ně roku 2007 vidě­la Paříž návrat Aznavoura na prk­na Kongresového palá­ce, kde ode­hrál cel­kem 20 před­sta­ve­ní. Tyto kon­cer­ty byly dlou­ho dopře­du bez­na­děj­ně vypro­da­né. Následovaly kon­cer­ty v Holandsku a Belgii a po zbyt­ku Francie. Aznavour se tak lou­čil se svý­mi poslu­cha­či. Jeho roz­luč­ko­vé tur­né má trvat do roku 2010. Aznavour se ve svých 84 letech těší vyni­ka­jí­cí­mu zdra­ví, stá­le zpí­vá v mno­ha jazy­cích bez pomo­ci tech­ni­ky, kte­rá zob­ra­zu­je text tak, aby to nevi­dě­li divá­ci (jak je dneska obvyk­lé).

Dne 30. září 2006 měl Aznavour kon­cert v Jerevanu, hlav­ním měs­tě Arménie jako začá­tek „kul­tur­ní sezó­ny“ „Arménie mon amie“ ve Francii.

V roce 2006 odces­to­val 82letý Aznavour na Kubu, kde spo­leč­ně s Chucho Valdesem nahrál své zatím posled­ní album Color ma vie, ovliv­ně­né latinsko-americkými rytmy. Toto album pak před­sta­vil na kon­cer­tě v Moskvě v dub­nu 2007. Později, v čer­ven­ci 2007, Aznavour zpí­val na kon­cer­tě na slav­ném fran­couz­ském fes­ti­va­lu Vieilles Charrues Festival, kde zahrál své nej­vět­ší hity.

V úno­ru 2008 Aznavour dokon­čil tur­né v Portugalsku. V led­nu 2008 se zúčast­nil hudeb­ní sou­tě­že fran­couz­ské tele­vi­ze Star Academy, kde si s jed­ním sou­tě­ží­cím zazpí­val svůj obrov­ský hit Emmenez-Moi. Na jaře 2008 se Aznavour vydal do Jižní Ameriky, kde měl vel­ké množ­ství kon­cer­tů v Argentině, Brazílii, Chile a Uruguayi.

V pro­sin­ci 2008 mu pre­zi­dent Arménie udě­lil armén­ské občan­ství. Dne 7. úno­ra 2009 byl jme­no­ván armén­ským vel­vy­slan­cem ve Švýcarsku, kde zemi zastu­pu­je také u OSN v Ženevě a dal­ších mezi­ná­rod­ních orga­ni­za­cí.

V roce 2011 se na inter­ne­tu roz­ší­ři­la zprá­va, že Aznavour zemřel. Ten však v reak­ci na to v radiu RTL s úsmě­vem pro­hlá­sil „Já nejsem mrt­vý“. V témže roce, ve věku 87 let, usku­teč­nil řadu kon­cer­tů v paříž­ské Olympii.

V roce 2012 vystu­po­val v Montréalu, 2013 vydá­vá album pís­ní, kte­ré slo­žil s Gilbertem Bécaudem v letech 1950-70.

V roce 2014 nazpí­val v due­tu s mla­dou fran­couz­skou zpě­vač­kou Zaz na jejím albu píseň “ J´aime Paris au mois de mai“ a ke svým 90 naro­ze­ni­nám uspo­řá­dal celo­svě­to­vé tur­né od Izraele přes Velkou Británii, Itálii, Polsko, USA až po Kanadu.

V květ­nu 2015, ve svých 91 letech, vydá­vá album Encores.

Charles Aznavour v Československu

V býva­lém Československu kon­cer­to­val Aznavour pou­ze jed­nou v Bratislavě v lis­to­pa­du 1978. V Praze měl vystou­pit ješ­tě v roce 1969, kon­cert ale v sou­vis­los­ti se smr­tí Jana Palacha zru­šil.

V létě 2001 (od 20. 6. do 3. 7.)  natá­čel v Praze níz­ko­roz­počto­vý TV film Angelina, kde ztvár­nil v hlav­ní roli posta­vu Luciena. V roli vylé­če­né býva­lé alko­ho­lič­ky, kte­rá se živí taxi­ka­ře­ním, si zahrá­la hereč­ka Jana Švandová.

6. dub­na 2016 vystou­pil v praž­ském Kongresovém cen­t­ru s pro­gra­mem, při kte­rém zazpí­val nej­zná­měj­ší pís­ně své hudeb­ní kari­é­ry.

Ve dnech 15. a 16. břez­na 2018 Aznavour opět navští­vil Prahu. Dne 15. břez­na se zúčat­nil slav­nost­ní­ho zahá­je­ní Mezinárodního praž­ské­ho fil­mo­vé­ho fes­ti­va­lu - Febiofest. Byla mu udě­le­na cena Kristián za celo­ži­vot­ní pří­nos svě­to­vé kine­ma­to­gra­fii. Dne 16. břez­na vystou­pil na kon­cer­tu v Kongresovém cen­t­ru Praha v rám­ci toho­roč­ní­ho svě­to­vé­ho tur­né, kde zazně­ly jeho nej­zná­měj­ší pís­ně.

Foto Licence

Já, drži­tel autor­ských práv k tomu­to dílu, ho tím­to zve­řej­ňu­ji za pod­mí­nek násle­du­jí­cích licen­cí:
GNU headTento doku­ment smí být kopí­ro­ván, šířen nebo upra­vo­ván pod­le pod­mí­nek Svobodné licen­ce GNU pro doku­men­ty ver­ze 1.2 nebo libo­vol­né vyš­ší ver­ze pub­li­ko­va­né nada­cí Free Software Foundation. Dokument nemá neměn­né čás­ti ani tex­ty na před­ním či zad­ním pře­ba­lu. Kopie tex­tu licen­ce je k dis­po­zi­ci v oddí­le nazva­ném GNU Free Documentation License.
w:cs:Creative Commons
uveďte autora
Tento sou­bor pod­lé­há licen­ci Creative Commons Uveďte auto­ra 3.0 Unported
Dílo smí­te:
  • šířit – kopí­ro­vat, dis­tri­bu­o­vat a sdě­lo­vat veřej­nos­ti
  • upra­vo­vat – poz­mě­ňo­vat, dopl­ňo­vat, vyu­ží­vat celé nebo čás­teč­ně v jiných dílech
Za těch­to pod­mí­nek:
  • uveď­te auto­ra – Máte povin­nost uvést úda­je o auto­ro­vi a tom­to díle způ­so­bem, kte­rý sta­no­vil autor nebo posky­to­va­tel licen­ce (ne však tak, aby vzni­kl dojem, že pod­po­ru­jí vás nebo způ­sob, jakým dílo uží­vá­te).
©Držitel autor­ských práv k tomu­to sou­bo­ru dovo­lu­je jeho uži­tí komu­ko­li pro jaký­ko­li účel, za pod­mín­ky, že je drži­tel práv správ­ně uve­den. Další šíře­ní, tvor­ba odvo­ze­ných děl, komerč­ní vyu­ži­tí i všech­na dal­ší uži­tí jsou dovo­le­na.
Můžete si zvo­lit libo­vol­nou z těch­to licen­cí.

Detaily o článku Charles Aznavour

Autor:
0

RADŮZA

MUŽ S BÍLÝM PSEM — Album Muž s bílým psem, které Radůza věnovala všem autorům trampských písniček a indiánských příběhů a svým rodičům, kteří ji zasvětili do lásky k trampingu, obsahuje nejen šestnáct nových písní, ale i knihu s indiánskou tematikou, již písničkářka napsala, a to jak ve formě tištěné, tak ve formě audioknihy, kterou načetl František Segrado. Součástí projektu, který shodou náhod vychází v roce, kdy slavíme 100 let českého trampingu, je i zpěvníček s texty písní a akordickými značkami. Novinka vychází 5. října 2018 ve vydavatelství Radůza Records a bude v exkluzivní distribuci Supraphonu.

Celý článek na stránkách SUPRAPHON.cz

Autor:
0

VEŘEJNÁ PŘEDNÁŠKA O HISTORII PLATÝZU A PŘILEHLÉM OKOLÍ

Ve čtvr­tek 4. říj­na 2018 se na vol­ném pro­stran­ství pasá­že Platýz usku­teč­ní veřej­ná před­náš­ka na téma „Historie Platýzu a při­lehlé­ho oko­lí“. V pře­krás­ném pro­stře­dí nemo­vi­té kul­tur­ní památ­ky bude­te mít mož­nost sezná­mit se se zají­ma­vou a dlou­ho­do­bou his­to­rií objek­tu. O pou­ta­vé his­to­rii toho­to objek­tu Vám bude na veřej­ném pro­stran­ství pasá­že Platýz vyprá­vět archi­tekt Petr Kučera v čase od 18:00 do 19:30. To vše v samém cen­t­ru Prahy, na adre­se Národní 37, Praha 1.

 

Platýz je nemo­vi­tou kul­tur­ní památ­kou ve vlast­nic­tví hlav­ní­ho měs­ta Prahy, jež ve svém stře­du ský­tá klid­nou, pří­jem­nou a přá­tel­skou atmo­sfé­ru čin­žov­ní­ho domu s pes­trou nabíd­kou náku­pů v obcho­dech či pose­ze­ní v kavár­nách a restau­ra­ci. Objekt však nabí­zí nejen zají­ma­vou sou­čas­nost, ale též fas­ci­nu­jí­cí kul­tur­ní a umě­lec­kou his­to­rii. V objek­tu Platýz pro­běh­ne dne 4. 10. 2018 v pro­sto­ru pasá­že Platýz veřej­ná před­náš­ka o his­to­rii toho­to památ­né­ho domu v kon­tex­tu a sou­vis­los­ti s blíz­kým oko­lím.

Dozvíte se mno­ho zají­ma­vé­ho nejen o Starém palá­ci, nájem­ním domě, maji­te­li Janovi Plataisovi (Platejs) z Plattenštejna, ale také o Uhelném trhu, Národní tří­dě, Kostelu sv. Martina ve zdi či Perlové uli­ci. Součástí před­náš­ky bude též pro­mí­tá­ní his­to­ric­kých foto­gra­fií objek­tu, kte­ré dopl­ní mlu­ve­né slo­vo pana archi­tek­ta Kučery.

Přednášku zajiš­ťu­je zná­mý archi­tekt Petr Kučera, zna­lec his­to­ric­ké archi­tek­tu­ry a urba­nis­mu, celo­ži­vot­ní obdi­vo­va­tel Prahy a orga­ni­zá­tor popu­lár­ně nauč­ných vychá­zek a před­ná­šek (www.facebook.com/petrkucera85; www.petrkucera.net). Součástí pro­gra­mu bude též mož­nost zahřát se tep­lý­mi nápo­ji, kte­ré pro Vás za akč­ní ceny při­pra­ví Café Platýz – kou­zel­ná kavár­na s pří­jem­nou atmo­sfé­rou síd­lí­cí prá­vě v pasá­ži Platýz. Zároveň na Vás již tra­dič­ně čeka­jí dáreč­ky od jazy­ko­vé ško­ly Jipka, kte­rá tak­též síd­lí pří­mo v objek­tu Platýz a nyní zde prá­vě star­tu­je pod­zim­ní semestr, kde si zájem­ci mohou vybrat ze širo­ké nabíd­ky jazy­ko­vých kur­zů. Přijďte tedy navští­vit tuto akci na adre­su Národní 37, Praha 1 a dozvě­dět se něco nové­ho o důle­ži­té čás­ti cen­t­ra Prahy.

Vstup i pro­gram akce je zce­la zdar­ma. Více infor­ma­cí o této i mno­ha dal­ších akcích, sou­čas­ném dění i boha­té his­to­rii objek­tu Platýz nalez­ne­te na Facebookových strán­kách https://www.facebook.com/PlatyzNarodni37.…

Autor:
Prima - 01.10.20180

Prima - 01.10.2018

Televizni program na 01.10.2018 na programech TV Prima.

Prima Family

Název programu Popis Od Do

Prima Max

Název programu Popis Od Do

Prima Cool

Název programu Popis Od Do

Prima Comedy Central

Název programu Popis Od Do
Děkujeme webu http://xmltv.tvpc.cz za poskynutí dat.
Autor:
0

V první říjnový týden nás čekají pouze o víkendu kvalitní filmy

Tento týden je na fil­mo­vou kva­li­tu vel­mi sla­bý. Televize asi už ani neví, co dávat v tel­ce. Blíží se ale 100 leté výro­čí zalo­že­ní repub­li­ky, a tak je tele­vi­ze plná archiv­ních sním­ků, kte­ré pro tele­viz­ní nad­šen­ce sto­jí při­po­me­nout. Mezi archiv­ní­mi sním­ky v úte­rý vyční­vá film Gulag - ame­ric­ký sní­mek o útě­ku ze Sibiře (Nova Cinema) a ve stře­du Uloupená hra­ni­ce na  ČT2 (o roce 1938). O víken­du nás ale čeka­jí ame­ric­ké trhá­ky 12 Opic a kla­si­ka Sedm Statečných.…

Autor: