Denní archiv Červenec 5, 2018

0

Prázdninová oddechovka s nádechem červené knihovny, a přec i tak trochu „Zvláštní příběh“

Toužíte-li po odpo­čin­ko­vé lite­ra­tu­ře s jed­no­du­chým dějem a leh­kou záplet­kou, zce­la urči­tě se vám bude líbit kni­ha s názvem „Zvláštní pří­běh“ od Kataríny Gillerové, jež vyda­lo nakla­da­tel­ství Motto.

Zvláštní pří­běh vás hned na prv­ní pohled upou­tá svo­jí vel­mi „něž­nou“ obál­kou, na kte­ré spat­ří­te v ruce kyti­ci žlu­tých růží, jež jsou sym­bo­lem celé kni­hy, ale i jakým­si klí­čem k dlou­ho uta­jo­va­né­mu „tajem­ství“, jež mělo být navždy pohřbe­no.

Abych řek­la prav­du, od kni­hy jsem čeka­la dale­ko více, mno­hem víc zají­ma­věj­ší odha­le­ní „skry­té­ho tajem­ství“, mož­ná mno­hem víc pro­ple­te­nou záplet­ku a lep­ší rozuz­le­ní děje tak, aby neby­lo pro čte­ná­ře jen jed­ním vel­kým zkla­má­ním.

Pokud ale čte­nář hle­dá odpo­čin­ko­vou lite­ra­tu­ru, kni­hu, u kte­ré nechce moc pře­mýš­let a rád se nechá uná­šet poklid­ným dějem, je tato kni­ha vhod­ná prá­vě pro tyto chví­le poho­dy a odpo­čin­ku. U téhle kni­hy urči­tě nemu­sí­te nijak zvlášť pře­mýš­let nebo hle­dat něja­ké skry­té posel­ství, je to pros­tě kla­sic­ká odde­chov­ka s náde­chem čer­ve­né knihov­ny.

Zvláštním pří­bě­hem pro­vá­zí pro­střed­ní ze tří dospě­lých sester, a to Karolína. Tři sest­ry, kaž­dá s křest­ním jmé­nem na K, jed­na krev, a pře­ci kaž­dá z nich je úpl­ně jiná, s jinou pova­hou, jiný­mi sny, plá­ny a život­ním osu­dem, s růz­ný­mi sta­rost­mi a roz­lič­ný­mi pro­blémy.

Nejstarší Katka, kdy­si naděj­ná pre­mi­ant­ka, jež měla nakro­če­no být jed­nou vel­mi úspěš­nou ženou, nako­nec skon­či­la jako svo­bod­ná mat­ka s malou, roz­pus­ti­lou dcer­kou. S úžas­nou dcer­kou, jež stme­lu­je celou tuto rodi­nu dohro­ma­dy, kte­rá jí baví a roze­smí­vá svo­jí dět­skou bez­pro­střed­nos­tí a dobrou nála­dou. Nyní Katka žije s novým pří­te­lem, ale v závě­ru kni­hy pozná­me, že ač se po celý ten­to pří­běh jevil jako doko­na­lý part­ner, tak to bylo jen „vněj­ší pozlát­ko“. A jak jed­na blbá chy­ba může zha­tit živo­ty a plá­ny tří lidí....?

A nejmlad­ší sest­ra Karin? Ta vás nao­pak odzbro­jí svo­jí vel­mi slo­ži­tou pova­hou, nespou­ta­nos­tí, nezkrot­nos­tí, rebel­stvím a hlav­ně svo­jí vel­kou a neú­stup­nou pali­ča­tos­tí. Co si usmys­lí, to musí mít, pev­ně si jde za svým, a někdy mož­ná jen jako pro­test a vzdor vůči svým rodi­čům, kte­rým nechce při­znat, že i oni mohou mít někdy prav­du a i ona se může mýlit. Karin to je pros­tě patent na samé prů­švi­hy a kata­stro­fy; a svým rodi­čům bude pros­tě vzdo­ro­vat za kaž­dé situ­a­ce.

Celým pří­bě­hem ale pro­vá­zí Karolína, pro­střed­ní ze sester, kte­rá se díky svým sestrám cítí tak tro­chu oby­čej­ná, a dost čas­to i  nevi­di­tel­ná a pře­hlí­že­ná, neboť její rodi­če řeší buď nej­star­ší nebo nejmlad­ší ze sester, a na ni tak nějak nema­jí čas. Možná je to i tím, že ona jako pro­střed­ní moc dob­ře ví, co na roz­díl od svých sester může, a co nao­pak nemů­že...

Karolína ve svém živo­tě zaži­je spous­tu nepří­jem­ných situ­a­cí, a nej­vět­ší z nich bude asi zkla­má­ní z vel­ké lás­ky, kdy ji milo­va­né­ho muže odlou­dí její star­ší tetič­ka - sest­ra její mat­ky, a kdy po pře­pa­de­ní v prá­ci dosta­ne výpo­věď.

Vlivem všech těch­to okol­nos­tí se nako­nec roz­hod­ne vyces­to­vat do Londýna za svo­jí nej­lep­ší kama­rád­kou Miou a začít pra­co­vat v jed­nom z tam­ních saló­nů. Možná i tak tro­chu dou­fá, že s postu­pem času vyšumí  všech­ny ony nepří­jem­né udá­los­ti a ona začne zno­vu žít napl­no, mož­ná i s novou lás­kou.

V Londýně, v jed­né z tam­ních a typic­kých kavár­ni­ček, jed­no­ho dne pozná­vá vel­mi šar­mant­ní­ho a  tajem­né­ho muže, kte­rý si jen tak při­sed­ne k její­mu stol­ku a na stůl polo­ží kyti­ci žlu­tých růží. Karolína se chtě nechtě do něj zami­lu­je, a jeho kouz­lo si jí nato­lik pod­ma­ní, že se poma­lu začí­ná topit ve svých citech, ale záro­veň tou­ží pood­ha­lit jeho rouš­ku tajem­ství, jež kolem tajem­né­ho cizin­ce záhad­ně krou­ží a halí ho do opa­ru „nezná­ma“.

Proč se k ní cho­vá tak zvlášt­ně? Proč ji nechal byd­let po svém boku v jeho vel­mi luxus­ním síd­le, spo­lu sdí­let jeho život i za cenu, že si ji nikdy intim­ně nepus­til k tělu?  Proč nedá­vá pří­le­ži­tost a ani sám nevy­hle­dá­vá mož­nost intim­ně se s ní sblí­žit? Není to zvlášt­ní?

Co od ní chce a jak to mezi nimi ve sku­teč­nos­ti je? Je to mezi nimi sku­teč­ný a oprav­do­vý vztah? Můžou bez sebe žít? Nalezne Karolína odpo­vě­di na své otáz­ky a kdo ví, tře­ba i muže své­ho živo­ta? Neměla by radě­ji dát před­nost své­mu kama­rá­do­vi, jež při ni vždy stál, vždy ji ochra­ňo­val, a když bylo nej­hůř, tak i držel nad vodou? Nebo už je pří­liš poz­dě?

Příběh je plný neo­če­ká­va­ných zvra­tů, udá­los­tí a odha­le­ní šoku­jí­cí­ho tajem­ství „zvlášt­ní­ho“ muže s kyti­cí růží, mož­ná je jen veli­ká ško­da, že se šťast­né­ho kon­ce u toho­to pří­bě­hu nedo­čká­me, jak by se na prv­ní pohled dalo u toho­to žán­ru čekat. Ostatně, všech­ny osu­dy skon­čí tak nějak nedo­ře­še­né, dále ply­nou­cí svým vlast­ním živo­tem a sám čte­nář se jen může domní­vat, jak dál budou ony osu­dy asi pokra­čo­vat.

„Je zají­ma­vé, klik lidí vám vstou­pí do živo­ta, jen­že někte­ří se v něm mih­nou jen na oka­mžik, aby se potom navždy ztra­ti­li.“

Já osob­ně bych u této kni­hy uví­ta­la o něco více vese­lej­ší a šťast­něj­ší konec a „uspo­řá­da­něj­ší“ život hlav­ní hrdin­ky Karolíny s násti­nem „šťast­něj­ší“ budouc­nos­ti, a kdo ví, tře­ba i vyhlíd­ky na novou lás­ku....

Ten, komu neva­dí vel­mi jed­no­du­chý, sro­zu­mi­tel­ný pří­běh o oby­čej­ných lidech s běž­ný­mi osu­dy a s náde­chem čer­ve­né knihov­ny, kde chy­bí dob­rá záplet­ka a doko­na­lé rozuz­le­ní děje, může si prá­vě při této odde­chov­ce skvě­le odpo­či­nout a doko­na­le vyčis­tit mysl.

Kniha je roz­dě­le­na do kapi­tol zvý­raz­ně­ných vel­ký­mi pís­me­ny a pod­tr­že­ním. Děj kni­hy vás pro­ve­de nejen pří­tom­nos­tí, ale hlav­ně i minu­los­tí jed­not­li­vých pro­ta­go­nis­tů, tak­že se postup­ně dozví­dá­te o tom, proč zrov­na jed­na­jí tak jak jed­na­jí, a jak je život postup­ně dostr­kal do dneš­ních „zaži­tých“ kole­jích, co všech­no tomu muse­lo před­chá­zet. Možná prá­vě díky násti­nu jejich minu­los­ti vám budou hlav­ní hrdi­no­vé o něco bliž­ší a pocho­pí­te, proč jsou zrov­na tako­ví, jací jsou.

To co chy­bí na obsa­hu kni­hy, to kni­ha kaž­do­pád­ně dohá­ní po vizu­ál­ní strán­ce, kde pod oba­lem je krás­ně čer­ve­ná s bílý­mi pun­tí­ky, jež pod­tr­hu­je ten fakt, že se jed­ná o kníž­ku z „čer­ve­né knihov­ny.“

ZVLÁŠTNÍ PŘÍBĚH

Napsala: Katarína Gillerová

Vydalo nakla­da­tel­ství Motto ve spo­leč­nos­ti Albatros Media a.s.

Vydání prv­ní

Praha 2017

Počet stran: 269

Autor:
0

Nechte se znovu nakopnout do života s knihou „DESATERO pro holky v nejlepších letech“.

Je vám pade­sát? Šedesát? Sedmdesát? Víc?

Chcete se obě­sit? Utopit? Spolykat práš­ky?

Zkuste si před­tím pře­číst tuhle kníž­ku.

Zase na star­tu.... asi tak nějak se cítí spous­ta žen: tj. sta­rá, ošk­li­vá, str­ha­ná žen­ská, o kte­rou nemá nikdo zájem, a kte­rá jen poslou­ži­la své­mu úče­lu, a nyní je odkopnu­tá jako již nepo­třeb­ná hrač­ka a mož­ná i nahra­ze­na mlad­ší kopií...

Když děti ode­jdou z domo­va a pes do věč­ných lovišť, nastá­vá svo­bo­da. Dost čas­to při­chá­zí ve stej­nou dobu, kdy kon­čí­te i se svým zaměst­ná­ním, tak­že je to svo­bo­da něko­li­ka­ná­sob­ná. Už nemu­sí­te brzy vstá­vat, už neho­ní­te kaž­dou minu­tu a netře­se­te se, že při­jde­te poz­dě do jes­lí, do škol­ky, do dru­ži­ny, na pora­du... Už se nebo­jí­te, že nestih­ne­te auto­bus, vlak, tram­vaj... Máte svo­bo­du, neo­me­ze­ně mož­nos­tí, ale čas­to taky plno stra­chu a pochyb­nos­tí. Spoustu vtí­ra­vých myš­le­nek, že život ute­kl, ani neví­te jak, že už o vás nikdo nesto­jí, nejste niko­mu potřeb­né, že už se za vámi žád­ný muž­ský neo­hléd­ne, a že už bude­te cho­dit jenom po dok­to­rech, a pla­kat nad hro­by svých blíz­kých.

Nemáte rády naro­ze­ni­ny, štve vás, že svíč­ky už by se na dort ani nevešly a mož­ná by vám ani nesta­čil dech na jejich sfouk­nu­tí. Ono ale oprav­du není nut­né dovo­lit myš­len­kám, aby se ubí­ra­ly tím­to smě­rem, pro­to­že život je krás­ný v jakém­ko­liv věku. Záleží pře­ce jenom na vás, jaký bude. Vy samy jste jeho reži­sé­rem, hlav­ní hrdin­kou i pro­du­cent­kou.

Rády a čas­to říká­me, že čas je jedi­ný spra­ved­li­vý soud­ní senát na svě­tě, pro­to­že všem odmě­řu­je stej­ně. Minuta má šede­sát sekund na hodin­kách koho­ko­liv, v kte­rém­ko­liv kou­tě země­kou­le. Je stej­ně dlou­há na hodin­kách ze zla­ta a posá­ze­ných dia­man­ty jako na bake­li­to­vém budí­ku za dvac­ku z obchod­ní­ho řetěz­ce. Tak proč se zabý­vat něčím, co stej­ně nezmě­ní­me? Proč si neu­žít kaž­dou vte­ři­nu, minu­tu, hodi­nu, den, týden, měsíc, rok? (Autorky)

DESATERO:

1)    Nic netr­vá věč­ně

2)    Neobtěžujte dru­hé svý­mi pro­blémy

3)    Vypusťte včas děti do živo­ta

4)    Buďte aktiv­ní a nor­mál­ní

5)    Sex na rok naro­ze­ní nedbá

6)    Vězte, že nikdo není doko­na­lý

7)    Mlčeti zla­to

8)    Pořád může­te něco nové­ho začít

9)    Na roz­dá­vá­ní máte času dost

10)  Nikdy není poz­dě!

Odkdy pat­ří ženy do staré­ho žele­za? Tato kni­ha vám uká­že, že pokud se ale­spoň tro­šič­ku bude­te sna­žit, a dáte na někte­ré z dob­ře míně­ných rad toho­to prů­vod­ce, tak si tak urči­tě nebu­de­te při­pa­dat NIKDY. Ostatně vše není jen o vzhle­du, ale o tom, jak se ve sku­teč­nos­ti cítí­me tam „uvnitř“. A je jen na nás, jak moc chce­me na sobě pra­co­vat či niko­liv.

Kniha vám nazna­čí a uká­že, jakým smě­rem se máte vydat, kde a jak na sobě pra­co­vat, pomů­že vám zno­vu obje­vit sebe sama. Tu žen­skou tj. spo­ko­je­nou, vitál­ní a hlav­ně sebe­vě­do­mou žen­skou, kte­rá si i po „odle­tu svých dětí z hníz­da“ umí svůj život uží­vat napl­no, rado­vat se z kaž­do­den­ních malič­kos­tí, milu­jí­cí nejen svůj život, ale hlav­ně i sama sebe. Ostatně člo­věk je tak mla­dý, jak mla­dý se cítí, tak proč se necí­tit stá­le tře­ba na tři­cet, čty­ři­cet let....

„Žijete jenom jed­nou! Tak by to mělo být zába­va!“ (Coco Chanel)

Stárněte osl­ni­vě!!!! Žádná žena není ošk­li­vá, jen někte­ré jsou líné!!! A pro­to vám autor­ky šikov­ně pora­dí, jak zapra­co­vat na svém zevnějš­ku, jak o sebe pečo­vat, dbát, jak pozmě­nit svůj „fád­ní“ šat­ník, zaži­té zvy­ky, a jakým novým akti­vi­tám bys­te se nao­pak moh­li začít věno­vat.

Desatero vám pomů­že najít tu správ­nou život­ní rov­no­váhu, poskyt­ne dob­ré tipy na to, jak napl­nit svůj nově naby­tý „vol­ný“ čas, při­ná­ší nej­růz­něj­ší tipy na akti­vi­ty, ale i to jak se nevy­hý­bat pří­pad­né lás­ce, pro­to­že i ta může při­jít v jakém­ko­li věku. Kromě „chu­tě“ a nápl­ně živo­ta se nevy­hý­bá ani otáz­kám týka­jí­cí se pří­pad­né nemo­ci a smr­ti.

Kniha je moc hez­ky zpra­co­va­ná, dopl­ně­ná o úsměv­né his­tor­ky, jež vám polech­ta­jí brá­ni­ci, ale i o výro­ky a citá­ty zná­mých osob­nos­tí, jež vás nave­dou na tu správ­nou ces­tu za pozná­ním sebe sama.  Hledáte-li nový smy­sl živo­ta, urči­tě si tuto kni­hu nenech­te ujít. Bude vám vel­kým pomoc­ní­kem na své ces­tě sebe­po­zná­ní.

Pokud nebu­de­te chtít „Desatero“ číst celé, sta­čí nalis­to­vat kon­krét­ní kapi­to­lu - jed­no z při­ká­zá­ních, začíst se a vzít si z toho to, co prá­vě potře­bu­je­te pro kon­krét­ní den nebo pro­blém.

Tento „Průvodce pro hol­ky v nej­lep­ších letech“ aneb „Nové i tra­dič­ní poznatky a postu­py, kte­ré sto­jí za to vyzkou­šet“ vám zpes­t­ří a obo­ha­tí kaž­do­den­ní „mož­ná i tak tro­chu nud­ný a fád­ní“ život.

A pokud si bude­te chtít tro­chu zaex­pe­ri­men­to­vat, může­te se pus­tit do vaře­ní jed­not­li­vých eli­xí­rů. Autorky při­da­ly něko­lik osvěd­če­ných recep­tů, jež si dle jed­no­du­ché­ho návo­du může­te sami při­pra­vit např. „Životabudič“, „Česnekový eli­xír mlá­dí“, „Elixír z žen­še­nu“, „Granátový eli­xír“, „Odvar na posí­le­ní duše“, „Elixírová polév­ka“, a aby toho neby­lo málo, při­da­ly i malý bonus navíc v podo­bě „Receptu na dlou­ho­vě­kost pod­le Zity Kubátové“.

Kniha „zla­tých“ rad, úsměv­ných his­to­rek, moud­rých citá­tů v kom­bi­na­ci gro­tesk­ních a humor­ných ilu­stra­cí vytvo­ři­lo geni­ál­ní­ho prů­vod­ce pro „ženy nejen v letech“, kte­rý je pří­jem­ně nala­dí, povzbu­dí a pomů­že najít nový smy­sl živo­ta. A to nejen ženám v „letech“ ale i ostat­ním věko­vým kate­go­ri­ím.

DESATERO PRO HOLKY V NEJLEPŠÍCH LETECH

Napsaly: Marie Formáčková a Michaela Zindelová

Ilustrace: Lubomír Lichý

Vydalo nakla­da­tel­ství XYZ

Praha 2017

Počet stran: 237

Autor:
LG představila svůj nový OLED televizor a je to bomba!0

LG představila svůj nový OLED televizor a je to bomba!

LG je per­spek­tiv­ní fir­ma, kte­rá už má za sebou řadu úspě­chů, a pro­to se není čemu divit, že občas se pouš­tí do zají­ma­vých hlá­še­ní. Tentokrát při­šli s tím, že OLED tele­vi­ze již nebu­dou v domác­nos­tech něčím výji­meč­ným, ale běž­nou sou­čás­tí. Ve svém tvr­ze­ní dále uvá­dě­jí, že tomu nebu­de dlou­ho a tuto osvě­tu datu­jí do roku 2014. Myslím si, že je to vel­mi suve­rén­ní tvr­ze­ní, ale proč ne. Třeba se jim jejich před­po­věď vypl­ní.

Firma LG chce příští rok vyro­bit a také pro­dat 760 000 OLED tele­vi­zo­rů. V roce 2014 pak rov­ných 6.7 mili­ó­nů a o rok poz­dě­ji již 17 mili­ó­nů. Jsou to zají­ma­vá čís­la, kte­rá ovšem nemu­sí reflek­to­vat s rea­li­tou. Je pře­ci jenom hos­po­dář­ská kri­ze, kte­rá v někte­rých zemích vel­mi sílí a dostá­vá lidi úpl­ně na samot­né dno. Nehledně na to, že Češi si kou­pi­li nové tele­vi­ze při pře­cho­du na digi­tál­ní vysí­lá­ní. Proto nebu­dou mít teď o OLED tele­vi­ze tako­vý zájem, v jaký LG dou­fá.

Silný trh nebu­de tedy v Evropě, ale spí­še v Japonsku a Číně, kde si lidé mohou tako­vé­to vychy­táv­ky dovo­lit. USA samo­zřej­mě nebu­de poza­du, a jak to bude s Evropou, to se ješ­tě uvi­dí.

Každopádně držím LG pal­ce, pro­to­že se jed­ná o sil­nou a per­spek­tiv­ní znač­ku, kte­rá dělá kva­lit­ní výrob­ky a OLED tele­vi­ze jsou tím zář­ným pří­kla­dem.

Tento člá­nek byl sou­čás­tí zanik­lé­ho webu 3Dmovie.cz.

Autor:
0

Každý z nás zná nějaké „Mýty a předsudky o zvířatech“, ale je to skutečně všechno pravda, co se o nich říká? Anebo je ve skutečnosti všechno tak trochu jinak?

Je prav­da, co se o nich říká? Zkuste mýty a před­sud­ky o nich roz­lousk­nout pro­střed­nic­tvím kni­hy „Mýty a před­sud­ky o zví­řa­tech“ od Pavly Hanáčkové, jež vyda­lo nakla­da­tel­ství Albatros.

Lidé čas­to zví­řa­tům při­su­zu­jí vlast­nos­ti, kte­ré nejsou pří­liš licho­ti­vé. Hady poklá­da­jí za sliz­ké, liš­ky za pod­ši­té, osly za hloupé, pštro­sy za zba­bě­lé a žra­lo­ky za živo­tu nebez­peč­né. Čím si to ale ta nešťast­ná zví­řa­ta doo­prav­dy zaslou­ži­la? Jistě uzná­te, že zce­la neprá­vem.


S pomo­cí této kni­hu máte mož­nost blí­že nakouk­nout do lesů, savan, vod­ních toků i na oby­čej­né dvor­ky pří­mo za těmi­to zví­řát­ky a zjis­tit, jak to vlast­ně ve sku­teč­nos­ti všech­no je.

Ukáže vám, že někte­ré vlast­nos­ti lidé zví­řa­tům při­sou­di­li bohu­žel tak tro­chu omy­lem, a tak­to zkres­le­né a myl­ně vytvo­ře­né mýty a před­sta­vy o zví­řa­tech se myl­ně tra­du­jí již dlou­há léta.

Pověry jako tako­vé se moc na prav­dě neza­klá­da­jí, a pro­to nevěř­te vše­mu, co v tele­vi­zi nebo pohád­kách vidí­te, pro­to­že vět­ši­nou tako­vý obrá­zek bývá sku­teč­né­mu cho­vá­ní a vlast­nos­tem dané­ho zví­řát­ka vel­mi vzdá­le­ný. O tom se samo­zřej­mě pře­svěd­čí­te na všech strán­kách kni­hy.

A na jaká zví­řát­ka a jejich vlast­nos­ti a s nimi spo­je­né pově­ry se zamě­ří­me? Na neto­pý­ra, med­vě­da, osla, liš­ku, pštro­sa, hye­nu, pra­se, kry­su, vlka, hada, žra­lo­ka, žel­vu, slo­na, cha­me­le­o­na či čer­nou koč­ku.

Každému s výše uve­de­ných zví­řá­tek je věno­va­ná celá dvou­stra­na kni­hy tzv. kapi­to­la. Dohromady je jich pat­náct, pat­náct před­sud­ků, pat­náct zví­řat. Vlevo naho­ře je pojme­no­vá­no zví­řát­ko spo­lu s myl­ným nebo chyb­ně uvá­dě­ným a tra­do­va­ným před­sud­kem, jež se váže k jeho oso­bě. O jed­not­li­vých zví­řát­kách se dozví­te spous­tu zají­ma­vých věcí, a záro­veň se vám poku­sí vyvrá­tit ony před­sud­ky a mýty na něko­li­ka zají­ma­vých pří­kla­dů.

Všechny popis­ky, zmín­ky o zví­řát­kách jsou dopl­ně­ny kou­zel­ný­mi, barev­ný­mi obráz­ky od Linh Dao, jež vás sku­teč­ně dosta­nou a vtáh­nou do bada­tel­ské ces­ty za „boře­ní jed­not­li­vých mýtů“.

Knihu si zami­lu­jí všech­ny děti, jež milu­jí zví­řát­ka a rády by se o nich dozvě­dě­ly mno­hem více. Navíc pomo­cí roz­to­mi­lých a pře­krás­ných obráz­ků si budou tak­to zís­ka­né infor­ma­ce o nich lépe pama­to­vat.

Předsudek č. 1 : NETOPÝR: krve­žíz­ni­vý upír

Předsudek č. 2 : MĚDVĚD: postrach lesa

Předsudek č. 3 : OSEL : malý pali­čák

Předsudek č. 4 : LIŠKA : vychyt­ra­lá zrzeč­ka

Předsudek č. 5 : PŠTROS : ope­ře­ný zba­bě­lec

Předsudek č. 6 : HYEANA : uchech­ta­ný budižkni­če­mu

Předsudek č. 7 : PRASE : špi­na­vý lenoch

Předsudek č. 8 : KRYSA : zlo­dě­jí­ček z kaná­lu

Předsudek č. 9 : VLK : nebez­peč­ný samo­tář

Předsudek č. 10 : HAD : sliz­ký záškod­ník

Předsudek č. 11 : ŽRALOK : postrach moří

Předsudek č. 12 : ŽELVA : poklid­ný loudal

Předsudek č. 13 : SLON : báz­li­vý obr

Předsudek č. 14 : CHAMELEON : mis­tr pře­vle­ků

Předsudek č. 15 : ČERNÁ KOČKA : cho­dí­cí smů­la

Děti si tuhle kni­hu zami­lu­ji a mož­ná jen tro­chu zali­tu­jí, že ač je kni­ha pěk­ně zpra­co­va­ná, moh­lo by se na jejich krás­ně barev­ných strán­kách obje­vo­vat více zví­řá­tek.

MÝTY A PŘEDSUDKY O ZVÝŘATECH. Je prav­da, co se o nich říká?

Napsala: Pavla Hanáčková

Ilustrovala: Linh Dao

Vydalo nakla­da­tel­ství Albatros Media a.s. v Praze

První vydá­ní

Počet stran: 35

 …

Autor:
0

Bus Simulator 18 (Bezkonkurenční simulátor MHD)

Máme simu­lá­tor evrop­ských tirá­ků, máme simu­lá­tor ame­ric­kých a na co se zapo­mí­ná? Na dál­ko­vou, pří­pad­ně měst­skou, dopra­vu. Autoři dvou TIR simu­lá­to­rů plá­nu­jí vydat simu­lá­tor dál­ko­vé auto­bu­so­vé dopra­vy. A co měst­ská? Tu udě­la­li ten­to rok auto­ři ze Stillalive stu­di­os.

Plánovaný datum vydá­ní je 13. čer­ven­ce, a tak mají recen­zen­ti dost času na to, aby moh­li vychvá­lit nebo zkri­ti­zo­vat simu­lá­tor auto­bu­so­vé měst­ské dopra­vy.

Co nás čeká? No měs­to. Není to měs­to leda­ja­ké, je to Seaside Valley, kte­ré je dosta­teč­ně vel­ké na to, abychom si moh­li ces­tu užít. Dopravy a kři­žo­va­tek je dost a pro fanouš­ky je při­pra­ve­no něko­lik kru­ho­vých objez­dů a mimo­ú­rov­ňo­vých kři­žo­va­tek. Město je dosta­teč­né vel­ké na jízdu a zastá­vek je také dosta­teč­ný počet.

Nebylo by simu­lá­to­ru bez správ­ných auto­bu­sů. Na výběr jsou oprav­du dost zná­mé znač­ky Mercedes-Benz, Setra, MAN a IVECO BUS. Díky těm­to auto­bu­sům vyrá­ží­te na ces­ty po měs­tě.

Je pro vás při­pra­ve­no něko­lik důle­ži­tých úko­lů, při kte­rých se nau­čí­te správ­né ovlá­dá­ní, ces­to­va­ní a říze­ní a samo­zřej­mě i pla­ce­ní ces­tu­jí­cích.  Po něko­li­ka snad­ných úko­lech už máte vydě­lá­no na prv­ní vlast­ní auto­bus a řidi­če a začí­ná­te svo­je lin­ky postup­ně roz­ši­řo­vat a obsa­zo­vat měs­to svo­jí fir­mou, až se sta­ne­te mono­pol­ním doprav­cem celé­ho měs­ta.

Na roz­díl od TIR simu­lá­to­rů nese­dí­te jenom za volan­tem, ale může­te vystou­pit, zkon­t­ro­lo­vat své ces­tu­jí­cí, při­sta­vit plo­ši­nu pro inva­li­du a samo­zřej­mě se tro­chu pro­jít kolem své­ho vozi­dla.

Za jed­no­du­ché úko­ny, jako je správ­né odbo­čo­vá­ní, par­ko­vá­ní, stí­há­ní správ­né­ho časo­vé­ho roz­pi­su, dostá­vá­te klad­né body a za špat­né říze­ní zápor­né. Odměna je v peně­zích, a tak při správ­ném dodr­žo­vá­ní všech správ­ných pou­ček vydě­lá­vá­te na své dal­ší řidi­če a auto­bu­sy.

První hodi­ny hry jsou vel­mi zábav­né, ale postup­ně své­ho řidi­če umí­te tak správ­ně ovlá­dat, až se dosta­vu­je nuda. Město už zná­te a plní­te pořád ty samé a samé úko­ly. Oproti simu­lá­to­ru v Evropě nebo v Americe při­chá­zí dost brzká nuda, kte­rá se líbí pou­ze simu­lá­to­ro­vým nad­šen­cům.

Grafika hry je na úrov­ni, všech­na auta a auto­bu­sy ve měs­tě jsou dob­ře vykres­le­né, ale ti ces­tu­jí­cí… Jenom pár šab­lon nic nevy­ře­ší. Přeci necho­dí v jed­nom měs­tě pořád x-terčata, že. A ani nejsou moc dob­ře vyob­ra­ze­ní.

Je také vidět, že tvůr­ci pou­ži­li už exis­tu­jí­cí Unreal® Engine 4, a tak lze říci, že gra­fi­ka je už pár let sta­rá. Pěkné měs­to to samo­zřej­mě je, ale opro­ti „kon­ku­renč­ním“ TIR simu­lá­to­rům je gra­fic­ké zpra­co­va­ní o dost slab­ší.

Ti, co nehra­jí simu­lá­to­ry, si samo­zřej­mě hru nekou­pí, ale pro ty, co si rádi hra­jí na řidi­če, je při­pra­ve­ná dost kva­lit­ní cena. Není to žád­ná hra přes tisí­cov­ku, cena je v rám­ci slev i za 777 Kč.  Na Steamu. Od naše­ho part­ne­ra ji seže­ne­te za 799 Kč, což je za hru dosta­teč­ná cena.

Cena je při­ja­tel­ná, a tak hru dopo­ru­ču­ji všem fanouškům simu­lá­to­rů dopra­vy. Ten, kdo nemá řidi­čák a líbí se mu jez­dit auto­bu­sem, tak ať si hru kou­pí. Konkurence není a tak je to ten­to rok ta nej­lep­ší kou­pě, co může udě­lat.


Hru si může­te kou­pit (předob­jed­nat) od naše­ho part­ne­ra Comgad.cz za 799 Kč.


Děkuji Karolíně Kobližkové za korek­tor­ské prá­ce.

Autor:
0

Máte-li doma malého vědátora, jež rád experimentuje, zcela určitě ho nechte vyzkoušet a otestovat „Senzační výbušné experimenty“

Máte-li doma malé­ho vědá­to­ra, jež rád expe­ri­men­tu­je a trouf­ne si i na slo­ži­těj­ší poku­sy, jež vyža­du­jí pře­váž­ně dohled dospě­lé oso­by, je prá­vě kni­ha Senzační výbuš­né expe­ri­men­ty od Radka Chajdy, jež vyda­lo nakla­da­tel­ství Edika, prá­vě tou pra­vou „vědá­tor­skou“ pří­ruč­kou pro vás a vaše děti.

Kniha obsa­hu­je 50 efek­tiv­ních poku­sů pro mla­dé milov­ní­ky tech­ni­ky, samo­zřej­mě tak, aby byly nejen spo­leh­li­vé, ale hlav­ně i bez­peč­né. Ale pozor! Kniha je vhod­ná pro děti až od desí­ti let, a to díky pova­ze jed­not­li­vých, pro­vá­dě­ných poku­sů!

Pomocí této kni­hy si děti vyzkou­ší někte­ré z poku­sů, jež jsou bez­peč­né, sro­zu­mi­tel­né a jed­no­du­ché tak, aby pocho­pi­ly, jak se cho­va­jí jed­not­li­vé lát­ky v růz­ných pod­mín­kách, a záro­veň se zblíz­ka sezná­mí s tím, jak fun­gu­jí jed­not­li­vé fyzi­kál­ní záko­ny v pra­xi.

Ano, odteď se už děti nemu­sí bát hodin fyzi­ky, ani expe­ri­men­tů s tím spo­je­ných, pro­to­že všech­ny poku­sy jsou sku­teč­ně vybrá­ny a zvo­le­ny tak, aby děti nadchly, a kro­mě zába­vy jim při­nes­ly i to nej­dů­le­ži­těj­ší: POZNÁNÍ.

Autor dopo­ru­ču­je všech­ny expe­ri­men­ty pro­vá­dět pře­váž­ně ven­ku a na nehoř­la­vém povrchu např. beto­nu, aby nedo­šlo k něja­ké­mu neštěs­tí. Stejně jako ve ško­le, tak i zde se strikt­ně vyža­du­je dbát všech uve­de­ných poky­nů v návo­dech, pro­to­že vše je kon­ci­po­vá­no tak, aby se mini­ma­li­zo­va­lo jaké­ko­liv bez­peč­nost­ní rizi­ko na mini­mum.

Poslechněte tedy auto­ra a před pro­vá­dě­ním jed­not­li­vých poku­sů se pro jis­to­tu vybav­te i dopo­ru­če­ný­mi ochran­ný­mi pomůc­ka­mi či požá­dej­te dospě­lé­ho o asi­s­ten­ci při usku­teč­ňo­vá­ní poku­su. Nic sami radě­ji nedě­lej­te! Vždy radě­ji pou­ží­vej­te ochran­né brý­le, ruka­vi­ce a při zapa­lo­vá­ní pro jis­to­tu dlou­hý zapa­lo­vač.

Senzační, výbuš­né expe­ri­men­ty pro všech­ny milov­ní­ky tech­ni­ky pro­mě­ní dvo­rek v tes­to­va­cí pro­stor.  Díky této pří­ruč­ce se děti nau­čí hod­ně nejen ohled­ně bez­peč­nos­ti, o tom, na jakém prin­ci­pu fun­gu­jí mecha­nic­ké střel­né zbra­ně, něco o samot­ném střel­ném pra­chu, ale nau­čí se pozná­vat i vlast­nos­ti jed­not­li­vých látek, vyzkou­ší si jed­not­li­vé hoř­la­vi­ny, a do poku­sů samo­zřej­mě zapo­jí i mik­ro­vl­nou trou­bu.

Všechny poku­sy jsou vel­mi zábav­né, a kro­mě poku­sů se nau­čí i spous­tu věcí jako napří­klad o vyná­le­zu jmé­nem střel­ný prach, o jader­ném záře­ní a jak se před ním chrá­nit, o mimo­řád­ných kanó­nech, o nej­vět­ších bom­bách na svě­tě, o tom jak vlast­ně „fun­gu­je“ mik­ro­vln­ná trou­ba nebo nao­pak o prv­ních rake­tách.

U všech pro­vá­dě­ných poku­sů je krát­ký popis vše­ho, co bude­me k dané­mu poku­su potře­bo­vat. Vedle názvu poku­su se čas od času může obje­vit vpra­vo naho­ře i znač­ka, a tepr­ve potom až dole vyob­ra­ze­ní, jež buď zna­me­ná  „Dávej pozor“ ane­bo „Bacha! Jen s dospě­lá­kem!“ Následuje jed­no­du­chý a struč­ný postup expe­ri­men­tu včet­ně podrob­né­ho foto-návodu. V závě­ru kaž­dé­ho tako­vé­ho poku­su pak obje­ví­te buď něja­ký dob­rý tip na jinou vari­an­tu poku­su nebo vysvět­le­ní dané­ho jevu.

Kniha je moc pre­ciz­ně pro­pra­co­vá­na do posled­ní­ho detai­lu a díky podrob­ným foto-návodům lze dané expe­ri­men­ty dovést až do zdár­né­ho kon­ce. Knihu s dcer­ka­mi dopo­ru­ču­je­me, neboť na chví­le strá­ve­né nad poku­sy vám vytvo­ří spous­tu báječ­ných vzpo­mí­nek, na kte­ré bude­te rádi vzpo­mí­nat. A čas strá­ve­ný se svý­mi dět­mi je oprav­du k neza­pla­ce­ní!!!

Nebojte se výbuchů! Ty naše jsou efekt­ní a při­tom bez­peč­né!

 

SENZAČNÍ VÝBUŠNÉ EXPERIMENTY

Napsal: Radek Chajda

Fotografie poku­sů: Barbora Grünwaldová

Vydalo nakla­da­tel­ství Edika v Brně roku 2018

Vydání prv­ní

Počet stran: 72

Autor:
0

Kniha Nebeské symfonie se postará o audiovizuální zážitek díky propojení krásných fotografií denní a noční oblohy spolu s relaxační a podmanivou hudbou.

Také vás a vaše děti fas­ci­nu­je noč­ní oblo­ha plná hvězd a rádi bys­te se o ní dozvě­dě­li mno­hem více? Pak jsou tu pro vás „Nebeské sym­fo­nie“ od auto­rů Petra Horálka, Miloše Rábla a Vladislava Slezáka, jež vyda­lo nakla­da­tel­ství CPress.

S tou­to kni­hou si dopře­je­te jedi­neč­ný audi­o­vi­zu­ál­ní záži­tek tj. díky pro­po­je­ní krás­ných foto­gra­fií den­ní a noč­ní oblo­hy spo­lu s rela­xač­ní hud­bou. Věřte, že s touhle kom­bi­na­cí se vám bude při pro­hlí­že­ní obráz­ků oblo­hy zdát hud­ba vel­mi pod­ma­ni­vá, rozkoš­ná, ryt­mic­ká, hra­vá, chytla­vá, váš­ni­vá, emo­tiv­ní, plná váš­ně; ostat­ně stej­ně tak na nás půso­bí i samot­ný okol­ní vesmír.

Vesmír - pozo­ru­hod­ný, tajem­ný, nedo­sa­ži­tel­ný, nepřed­sta­vi­tel­ně obrov­ský, ele­gant­ní v detai­lu i cel­ku, pohled do vesmí­ru máme noc co noc nad svý­mi hla­va­mi, a mož­ná si ani neu­vě­do­mu­je­me, že tako­vý pohled do vesmí­ru je pohled do naší minu­los­ti.

Přiložené CD s hud­bou Miloše Rábla a kni­hou s neza­po­me­nu­tel­ný­mi obráz­ky v ruce se snad­no člo­věk nechá uná­šet pod­ma­ni­vý­mi tóny. Navíc jed­not­li­vé klad­by doko­na­le pod­kres­lu­jí všech­ny úchvat­né pohle­dy nebe, jež se nám dosta­nou pro­střed­nic­tvím foto­gra­fií šikov­né­ho Petra Horálka.

Lahodivé rytmy námi totiž nejen hýba­jí, ale také sti­mu­lu­jí kre­a­tiv­ní část moz­ku, kte­rá je tak nesmír­ně důle­ži­tá pro roz­voj naší fan­ta­zie, co nás v živo­tě posou­vá dál ve vlast­ních tuž­bách a snech. A co by to bylo za život, kdy­bychom po ničem netou­ži­li nebo nesni­li, že?

Seznam skla­deb

  1. Zatmění 2:41
  2. Nebeské sym­fo­nie 6:39
  3. Tam, kde se rodí hvězdy 3:31
  4. Návštěvníci 5:55
  5.  Indiánským okem 1:32
  6. Déšť pada­jí­cích hvězd 3:29
  7. Za jeden den 5:28
  8. Hlubinami vesmí­ru 3:22
  9. Mléčná drá­ha z oce­á­nu 3:49
  10. Na kome­tár­ní pou­ti 3:18
  11. Jiskřivé hvězdy v mra­zi­vé noci 3:51
  12. Pod nebeskou klen­bou 3:38
  13. Tanec polár­ních září 4:14
  14. Kontakt 4:46
  15. Osud 2:24
  16. Hvězdné nebe po bou­ři 1:35
  17. Svítání 3:30
  18. Snění / Strhující vesmír 5:08

PRELUDE: Kouzla den­ní oblo­hy

I za den­ní­ho svět­la lze pozo­ro­vat úžas­ná před­sta­ve­ní např. úpl­né zatmě­ní slun­ce, nebeský požár, vlně­ní slun­ce, zele­ný záblesk nad Pacifikem, sou­mrač­né mra­ky léta, děsi­vý límec bou­ře a spous­tu jiné­ho.

RALLENTANDO: Když se den lou­čí

Když slun­ce poma­lu zapad­ne a barev­né odstí­ny mra­ků vybar­ví večer­ní a poma­lu noč­ní oblo­hu, vše oko­lo chtě nechtě poma­lu bled­ne a usí­ná. První hvězdou je „večer­ni­ce“. Za sou­mra­ku si pro­to nenech­te ujít východ úplň­ku tj. když slun­ce zapad­ne, vychá­zí úpl­něk na opač­né stra­ně oblo­hy a díky optic­ké­mu kla­mu se zdá obrov­ský. Dále si může­te pro­hléd­nout spous­tu dal­ších foto­gra­fií plných barev­ných sou­mra­ků, bouř­li­vých mra­ků, večer­ních paprs­ků, měsí­ce a večer­ni­ce a mno­ho dal­ší­ho.

LARGO GRAZIOSO: Pod jeho veli­čen­stvem vesmí­rem

Vesmír. Mléčná drá­ha. Orion. Hvězdný kouř. Hvězdný vodo­pád. Velký vůz. Prach z Halleyovy kome­ty. Pohled k Jižnímu kří­ži. Majellanův oblak. Největší nale­ze­ný mete­o­rit. Noční velry­ba na oblo­ze. Tolik krás­ných a neví­da­ných pohle­dů, jež na vás čeka­jí v této úžas­né kapi­to­le.

CON AFFETTO: Dech berou­cí před­sta­ve­ní

Pohledy do klid­né­ho noč­ní nebe nebý­va­jí pou­ze pod­ma­ni­vé, ale mnoh­dy také plné jedi­neč­ných udá­los­tí. Například o bar­vi­té a kou­zel­né před­sta­ve­ní se může zaslou­žit polár­ní záře, či nepřed­ví­da­tel­ně může na nebi zazá­řit jas­ná kome­ta. Autoři vám pro­to dají nahléd­nout na někte­ré z komet, na kome­tár­ní úprk, může­te spo­leč­ně pozo­ro­vat pada­jí­cí hvězdy, hvězd­ný ohňostroj nebo roj, polár­ní záři, noč­ní oblo­hu plnou bles­ků, bouř­li­vý hřib, Vánoční hvězdu, Měsíc a Býčí oko, Auru kolem úplň­ku ane­bo dokon­ce i Krvavý nebo Zatmělý měsíc.

Budete vel­mi mile pře­kva­pe­ni, jak nepřed­ví­da­tel­ná může být jak den­ní, tak i noč­ní oblo­ha a může vás pře­kva­pit neče­ka­ný­mi zob­ra­ze­ní­mi. Stačí jen pozor­ně sle­do­vat a nene­chat se rušit.

EPILOG: Na sklon­ku noci a počát­ku nové­ho dne.

S pozvol­ným roz­břeskem poma­lu svět­lá nebe a bled­nou hvězdy. První záblesk slu­neč­ní­ho svět­la nad obzo­rem, roz­břesk sílí a je to znát. Noc je minu­los­tí, roz­břesk vzpo­mín­ka a nový den začí­ná....

Nebeské sym­fo­nie jsou vel­mi pro­pra­co­va­nou pub­li­ka­cí, jež vás pohl­tí nejen svý­mi pod­ma­ni­vý­mi skladba­mi, ale i kou­zel­ný­mi foto­gra­fie­mi a bude­te si přát stát se sami pozo­ro­va­te­li a být svěd­ky podob­ných úka­zů na vlast­ní kůži.

NEBESKÉ SYMFONIE
Petr Horálek, Miloš Rábl, Vladislav Slezák
Fotografie: Petr Horálek
Vydalo nakla­da­tel­ství CPress v Brně roku 2017
Vydání prv­ní
Počet stran: 184

Autor:
0

Brickleberry aneb Park s nulovou šancí na přežití

Parta totál­ních mago­rů a cynic­ký mlu­ví­cí med­ví­dek? Proč ne…

Na ten­to ani­mák se pro­sím nekou­kej­te, pokud jste útlo­cit­ná duše, máte rádi zví­řát­ka, odpu­zu­jí vás spros­tá slo­va, omdlé­vá­te při naho­tě (byť kres­le­né) a při zmín­ce o dro­gách utí­ká­te z míst­nos­ti.

Pokud vám ani jed­no z toho neva­dí, či to nao­pak vítá­te, pak vítej­te v národ­ním par­ku, kte­ré­mu velí mega­ko­kot Woody Johnson, mon­stroz­ní les­ba Connie, sebestřed­ný kokot Steve a prsa­tá blon­dý­na Ethel a jehož mas­ko­tem je cynic­ký, spros­tý a destruk­tiv­ní med­ví­dek Malloy.

vlcsnap-2016-03-16-00h21m52s210

Vítejte v Brickleberry

Šéfa par­ku Woody Johnsona zastih­ne­me zrov­na v momen­tě, kdy je jako obvykle nasra­ný na Yellowstone, kte­rý mu vždyc­ky vyfouk­ne cenu pro prv­ní park. Určitou nadě­ji na zlep­še­ní má díky nové ran­ger­ce Ethel, pro­to­že zby­tek týmu je totál­ně na hou­by a svým způ­so­bem asi i Ethel.

Woody by se rád dostal na špič­ku a velel nej­lep­ší­mu par­ku v zemi. Problém je, že jsou mu pro­s­ti srs­ti jaké­ko­li zlep­šo­vá­ky nebo změ­ny a chce si pou­ze udr­žet svou pozi­ci. Ta obná­ší život ve sluš­ném domě se vše­mi vymo­že­nost­mi včet­ně video­her pro Malloye, zatím­co ostat­ní stráž­ci mají pou­ze drob­né domeč­ky a svo­je noč­ní můry.

vlcsnap-2016-03-07-21h53m34s417

Destrukce, smrt, sex, vul­ga­ri­ta a všu­dypří­tom­ná apo­ka­ly­psa

Brickleberry nesle­du­je uce­le­ný pří­běh. Každý díl je kla­sic­kou jed­no­hub­kou, ve kte­ré posta­vy řeší něja­ký pro­blém, během kte­ré­ho pra­vi­del­ně pošlou do věč­ných lovišť něja­kou tu zví­ře­cí popu­la­ci, zkří­ží něko­lik dru­hů mezi sebou, oje­dou vět­ši­nu cílů v dosa­hu bez ohle­du na pohla­ví a pokud mají tro­chu pech (vět­ši­nou), něko­li­krát během toho samy zemřou potup­nou smr­tí.

South Park švih­nu­tý Happy Tree Friends a čert­ví čím dal­ším

Brickleberry se vydal ces­tou poli­tic­ké neko­rekt­nos­ti a drs­né­ho humo­ru, kte­rý vysta­čil tak ako­rát na tři série po 13ti dílech a skon­čil tak dřív, než začal výraz­ně­ji pře­hrá­vat a opa­ko­vat se ve svých moti­vech. Jeho plu­sem jsou dosta­teč­ně šíle­né posta­vy a něko­lik záple­tek či trau­mat z minu­los­ti spo­leč­ně s ocho­tou opa­ko­va­ně a při­tom vtip­ně likvi­do­vat nebo vyu­ží­vat pro­stře­dí ke všem neřes­tem, jaké může tako­vý park a sna­ha ho udr­žet tak nějak pohro­ma­dě skrý­vat. A že jich není málo…

vlcsnap-2016-03-16-00h23m59s491

Autor:
0

FarCry ve 3D? I s NVidia GeForce4 MX4400 žádný problém!

Máte rádi FarCry? Tak proč si tuto skvě­lou stří­leč­ku neza­hrát kom­plet­ně ve 3D, když k tomu sta­čí jen málo! Opravdu nelžu! Pokud si chce­te na vašem počí­ta­či zahrát FarCry ve 3D, tak k tomu bude­te potře­bo­vat 3D dri­ve­ry od NVidie, hru FarCry a gra­fic­kou kar­tu GeForce 4 MX4400, nebo lep­ší, a může­te se do toho smě­le pus­tit.

I když hra­ní FarCry 3D má něja­ké mou­chy, i přes to se jed­ná o skvě­lý záži­tek. Trochu vět­ším pro­blé­mem je zamě­řo­vá­ní, kdy díky 3D tech­no­lo­gii se musí­te učit zamě­řo­vat zno­va, pro­to­že se jed­ná o tro­chu jinou před­sta­vi­vost, než kte­rá je zapo­tře­bí u 2D, ale po hodi­ně hra­ní si na toto zamě­řo­vá­ní lehce zvyk­ne­te a už vám to ani nepři­jde, že jste se muse­li učit zamě­řo­vat zno­va.

Větší záži­tek z FarCry 3D bude­te mít, když si zakou­pí­te, nyní vel­mi dra­hou, hel­mu s postra­ní­mi LCD pane­ly, ale k tomu bys­te muse­li kou­pit prav­dě­po­dob­ně nový počí­tač, pro­to­že pro správ­ný chod 3D hel­my potře­bu­je­te oprav­du super výkon­ný počí­tač, ale běž­ným pařa­nům bude hra­vě vyho­vo­vat vari­an­ta s 3D brý­le­mi a gra­fic­kou kar­tou od NVidie.

Doufejme, že brzká budouc­nost při­ne­se ješ­tě více her kom­plet­ně ve 3D a my si tak bude­me moci zahrát nej­růz­něj­ší titu­ly ve skvě­lém 3D pro­stře­dí. Na to se vel­mi těším!

Tento člá­nek byl sou­čás­tí zanik­lé­ho webu 3Dmovie.cz.…

Autor:
0

Nulová šance aneb Jednoduché, nikoli primitivní základy

„Tvůj úkol, Jime, jest­li se roz­hod­neš ho při­jmout.“

Využití jmé­na nebo počá­tek legen­dy?

S cito­va­nou for­mu­la­cí se vět­ši­ně divá­ků a cti­te­lů kva­lit­ní akce asi vyba­ví hlav­ně posta­va Ethana Hunta v podá­ní Toma Cruise a mož­ná si pomys­lí něco o vykrá­dá­ní.

Ale to by byl kolosál­ní omyl, pro­to­že Jim a jeho tým tu byli dáv­no před Huntem. Jejich dob­ro­druž­ství vznik­la roku 1988 a pod názvem Mission: Impossible (u nás jako Nulová šan­ce), si zača­la kles­tit ces­tu k divác­kým zra­kům.

Nemožné ihned, zázra­ky do tří dnů

Seriál už dnes půso­bí v někte­rých, hlav­ně tech­nic­kých ohle­dech úsměv­ně. Zůstává ale počá­teč­ní zadá­ní v podo­bě kra­bič­ky a dis­ku, kte­rý se zni­čí za pět vte­řin.

Přes tyto stár­nou­cí pro­pri­e­ty nabí­zí ale zají­ma­vé záplet­ky a hlav­ně neotře­lá řeše­ní pří­pa­dů, jejichž roz­lousk­nu­tím je tým pově­řen. Jako u mno­ha jiných star­ších kous­ků je totiž vidět, že tady musel obsah sku­teč­ně exis­to­vat, jeho absen­ci nešlo zakrýt mega­lo­man­ský­mi zábě­ry, ohlu­šu­jí­cí hud­bou a divo­ký­mi pře­střel­ka­mi.

vlcsnap-2016-01-04-22h14m19s776

Ne, tohle je komor­ní řeše­ní kri­tic­kých misí, kde posta­vy i her­ci musí oprav­du něco uká­zat. Ať je to svr­že­ní afric­ké­ho dik­tá­to­ra, likvi­da­ce vra­žed­né­ho egypt­ské­ho kul­tu, zatnu­tí tip­ce potom­kům hit­le­ro­vých důstoj­ní­ků nebo nut­nost dostat věd­ce přes nástra­hy ber­lín­ské zdi a sou­čas­ně zasta­vit paše­rá­ka lidí.

Iluzionisté a lupi­či Forsythovského for­má­tu

Navíc, tým Nulové šan­ce nepo­u­ží­vá nási­lí, pokud oprav­du není potře­ba. Většinou totiž vytvo­ří slo­ži­těj­ší kon­struk­ci ilu­zí, nedo­ro­zu­mě­ní a dez­in­for­ma­ce, ve kte­ré se potom mohou jeho čle­no­vé pohy­bo­vat a pře­svěd­čo­vat růz­né stra­ny kon­flik­tu o růz­ných ver­zích toho, co se kolem nich děje.

Tady je peč­li­vá stav­ba pří­bě­hu mno­hem cen­něj­ší, než pouz­dro plné bou­cha­ček. A to je jeden z mno­ha důvo­dů, proč Nulová šan­ce ani po letech svo­je kouz­lo neztrá­cí.

vlcsnap-2016-01-04-22h15m23s754

Autor:
0

Transporter: The Series - Frank Martin: „Dopravím ho tam, ale jen v případě, že mě to necháte udělat po mém.“

Frank Martin: „Dopravím ho tam, ale jen v pří­pa­dě, že mě to nechá­te udě­lat po mém.“
Jockey: „A to je jak přes­ně?“
Frank Martin: „Tak, že neřek­nu živé duši, jak to přes­ně udě­lám.“
Jockey:“A je něco, co nám může­te říct?“
Frank Martin: „Že ho tam dosta­nu v pořád­ku.“

Když se občas podí­vám na hod­no­ce­ní někte­rých sérií nebo fil­mů na Csfd a dal­ších data­bá­zích, občas nevě­řím svým očím. Bývá mi líto, kdy si série, kte­ré nesou stej­né jmé­no jako tu méně, tu více proflá­k­lé fil­my nebo fil­mo­vé série, odná­še­jí rov­nou jed­nu nebo dvě hvěz­dič­ky (pří­pad­ně rov­nou odpad).

Mám neod­byt­ný pocit, že míst­ní kri­ti­ci oče­ká­va­jí, že půjde urči­tě o sérii s Jasonem Stathamem a v momen­tě, kdy na ně vybaf­ne Chris Vance, oka­mži­tě díl vypí­na­jí a hod­no­tí stej­ným sty­lem jako Radek Hulán Linux. Tedy v sou­la­du s rov­ni­cí – je to Linux, tak je to špat­ně.

vlcsnap-2016-01-03-16h45m28s197

Tichý kurýr se svým týmem

Ne, seri­á­lo­vý kurýr není zázrak. Z původ­ní tri­lo­gie si odná­ší jmé­no pro­fe­se, jmé­no hrdi­ny a jeho pro­fe­si. Přidává mobil­ní sekre­tář­ku, postu­pem času dal­ší spo­leč­ní­ky a jeho akti­vi­ty se neo­me­zu­jí pou­ze na pře­pra­vu, ale i na prů­ni­ky do ban­ky, pře­voz koně nebo zís­ká­ní cen­né­ho obra­zu ze zabez­pe­če­né­ho domu.

Ne, není to zázrak. Ale je to řeme­sl­ně dob­ře odve­de­ná akč­ní žánrov­ka, u kte­ré se uži­je­te cel­kem dobrou cho­re­o­gra­fii scén, něja­ké Vancovo hláš­ko­vá­ní a cel­kem se vás dotkne něko­lik smr­tí jeho spo­leč­ní­ků, pro­to­že jsou nato­lik dob­ře poda­ní, že vám pře­ce jen tro­chu při­ros­tou k srd­ci. Kromě toho Andrea Osvárt, sekre­tář­ka z prv­ní série, je oprav­du kočka a při­znej­te se, že jste si zkou­še­li najít pořád­ný wall­pa­per, aby se na vás z moni­to­ru usmí­va­la pořád.

Kritika pro kri­ti­ku

K těm jed­nohvěz­dič­ká­řům a odpa­dá­řům na Csfd i jin­de se ješ­tě na chvil­ku vrá­tím. Ne, že bych musel, ale nedá mi to. Přes svou aver­zi k sou­čas­né hla­vě stá­tu řekl něko­lik vět, kte­ré sto­jí za pozor­nost. Jedna z nich byla na adre­su lite­rár­ních kri­ti­ků: „Kritik je někdo, kdo říká spi­so­va­te­li, jak by on sám napsal kni­hu, kdy­by to uměl.“

V tom se liší od recen­zen­ta, kte­rý se sna­ží snad objek­tiv­ně shr­nout kla­dy a zápo­ry kni­hy, fil­mu nebo hry.

Opět, seri­á­lo­vý Kurýr není zázrak. Ale ani po tom netou­ží. Prostě viděl poten­ci­ál původ­ní­ho hrdi­ny a při­hrál mu pár dal­ších pří­pa­dů, skr­ze kte­ré se s ním může­te pro­jet. Nic víc, nic míň. Mohl dopad­nout ješ­tě mno­hem hůř. Až na usek­nu­tý konec dopa­dl tak, že jsem se na všech­ny díly kou­kl rád.

vlcsnap-2016-01-03-16h43m16s836

Autor:
0

Herec Jan Cina představuje KPZ – Krabičku pekelné záchrany

Nová čes­ká pohád­ka Čertí brko, kte­rou natá­čí reži­sér Marek Najbrt, vstou­pí do kin letos v lis­to­pa­du. Hlavní roli mla­dé­ho čer­ta, zlep­šo­va­te­le a vyná­lez­ce Bonifáce, hra­je Jan Cina. Podívejte se na ukáz­ku z natá­če­ní scé­ny, kte­rá se ode­hrá­vá v krmel­ci upro­střed lesa.

Čertovské rekvi­zi­ty pro čer­ta Bonifáce

„Točíme krás­nou scé­nu, kte­rá se ode­hrá­vá v krmel­ci. Moje posta­va Bonifáce tam před­sta­ví pro­pri­e­ty, kte­ré dostal v pekle, aby se mu ve svě­tě daři­lo a všech­no tam zvlád­nul. Je to tako­vá „kápé­zetka“ – kra­bič­ka pekel­né záchra­ny a obsa­hu­je kou­zel­né věci, kte­ré umí to, co pozemš­ťa­ni nezvlá­da­jí,“ říká herec Jan Cina, a v ukáz­ce před­sta­ví všech­ny tři zázrač­né před­mě­ty.

 

Krabička čer­tí záchra­ny má čer­tu Bonifácovi pomo­ci při plně­ní zod­po­věd­né­ho úko­lu, kte­rým ho pově­řil Lucifer – doru­čit nové čer­tí brko do měs­teč­ka Pytlov. Jednoho dne se totiž sta­ne, že čer­tí brko, kte­ré dopo­sud spra­ved­li­vě zapi­so­va­lo lid­ské hří­chy všem oby­va­te­lům Pytlova, pře­sta­ne fun­go­vat.

Bonifác se vydá­vá na ces­tu a hned jeho prv­ní zku­še­nos­tí je, že mu zdej­ší šejdíř kou­zel­né brko ukrad­ne. Tím se zpus­tí řetěz udá­los­tí, kdy Pytlov ovlád­nou míst­ní vychyt­ral­ci, leno­ši a pod­vod­ní­ci, jimž se nako­nec poda­ří uvěz­nit i samot­né­ho vlád­ce pekel. Je na Bonifácovi, aby v sobě našel ty nej­lep­ší vlast­nos­ti a osvo­bo­dil Pytlov, Lucifera i zís­kal srd­ce krás­né Markétky.

Pohádka Čertí brko vzni­ká v tvůr­čí spo­lu­prá­ci auto­rů vel­mi úspěš­né sit­ko­mo­vé série a fil­mu o lob­bis­to­vi Tondovi Blaníkovi, Kancelář Blaník.

Svou výtvar­nou kon­cep­cí a čas­to iro­nic­kým humo­rem a sati­ric­kou nad­sáz­kou chce Čertí brko navá­zat na nej­lep­ší tra­di­ce čes­ké fil­mo­vé pohád­ky, a při­tom vyprá­vět ori­gi­nál­ním způ­so­bem.

Film se opí­rá o skvě­lé herec­ké obsa­ze­ní. V roli Lucifera se před­sta­vu­je (po více než tři­ce­ti letech od legen­dár­ní úlo­hy ve fil­mu S čer­ty nejsou žer­ty) Ondřej Vetchý, v roli mla­dé­ho čer­ta Bonifáce uvi­dí divá­ci vítě­ze divác­ky úspěš­né tele­viz­ní sou­tě­že Tvoje tvář má zná­mý hlas Jana Cinu, posta­vu Markétky hra­je Judit Bárdos.

V dal­ších rolích uvi­dí­me tře­ba Jana Budaře, Marka Daniela, Janu Plodkovou, Tomáše Jeřábka nebo Václava Koptu.

Producentem fil­mu jsou Ondřej Beránek a Martin Hůlovec ze spo­leč­nos­ti Punk Film, čes­ký­mi kopro­du­cen­ty Čertího brka jsou Česká tele­vi­ze, Michal Bauer a Barrandov Studios.

Za slo­ven­skou stra­nu kopro­du­ku­je spo­leč­nost Trigon Production Patrika Pašše v kopro­duk­ci s RTVS a Magic Lab. V obou zemích výro­bu pod­po­ři­ly stát­ní fon­dy kine­ma­to­gra­fie. Projekt rov­něž zís­kal pod­po­ru Eurimages. Premiéra pohád­ky je plá­no­vá­na na lis­to­pad roku 2018, do kin uve­de spo­leč­nost Falcon.…

Autor:
0

Arthur a souboj dvou světů – třetí pokračování je tu v překrásné HD kvalitě!

Arthur je vel­mi dob­rá pohád­ka, kte­rá kom­bi­nu­je v sobě poměr­ně nové prv­ky. Chvilku se děj ode­hrá­vá v nor­mál­ním svě­tě a během pár minut je děj pro­mít­nut do pod­ze­mí a má pře­krás­ný ani­mo­va­ný kabát. To všech­no dalo pohád­ce vel­kou popu­la­ri­tu, zvláš­tě pak u dětí. Dospělí ovšem pro tuto pohád­ku moc pocho­pe­ní nena­šli. Možná v tom hle­da­li něco jiné­ho, než nevin­né děti. Druhý díl byl také poměr­ně zají­ma­vý, i když měl své mou­chy. Tvůrci teď ovšem sli­bu­jí, že si i dospě­lí při­jdou na své. Třetí díl má být určen nejen pro děti, ale také pro jejich rodi­če.

Ve tře­tím díle se hlav­ní hrdi­na Arthur bude muset vrá­tit na zem, aby zasta­vil své­ho úhlav­ní­ho nepří­te­le Maltazarda, kte­rý díky lsti pro­šel na zem­ský povrch a chce si podro­bit všech­ny oby­va­te­le. Film sli­bu­je nové prv­ky, kdy se hlav­ní hrdi­na bude pro­há­nět po uli­cích na Harley, nebo bude utí­kat pěš­ky.

Tvůrci také sli­bu­jí pře­krás­né HD efek­ty, ze kte­rých bude­te v kině totál­ně une­se­ni. Budete mít mož­nost shléd­nout úchvat­né sou­bo­je v pře­krás­ném HD roz­li­še­ní, kte­ré vám bude brát dech.

Vezměte své děti na jedi­neč­nou pohád­ku Arthur a sou­boj dvou svě­tů! Určitě nebu­de­te ani vy, ani vaše děti lito­vat a bude­te s ote­vře­ný­mi ústy obdi­vo­vat dílo Luca Bessona.

Tento člá­nek byl sou­čás­tí zanik­lé­ho webu 3Dmovie.cz.

Autor: