Denní archiv Červenec 1, 2016

Hejdi0

Červencové premiéry

V čer­ven­ci nás čeká 12 nových fil­mů. V prv­ní půl­ce prázd­nin bude­te mít na co kou­kat. Mezi vyvo­le­ný­mi jsou Krotitelé duchů, Jason Bourne, Tarzan a mno­ho dal­ších kva­lit­ních (i méně) fil­mů.…

Autor:
158339263_24b8d90

Jeg er din / Jsem tvá

Mina žije sama s malým syn­kem a svůj život roz­dě­lu­je mezi kon­kur­zy na vysně­nou roli a hle­dá­ní ide­ál­ní­ho part­ne­ra. Ale s kaž­dým dal­ším zka­že­ným kon­kur­zem a dal­ším nefunkč­ním vzta­hem se její nadě­je začí­na­jí roz­plý­vat. Jednoho dne ale potká švéd­ské­ho reži­sé­ra Jespera a mož­ná, že prá­vě on bude ON. Nebo jen dal­ší zkla­má­ní, jak jí to před­po­ví­da­la její mat­ka? Lásku dávat je totiž vel­mi těž­ké, pokud jste ji ješ­tě nikdy nedo­sta­li. Celovečerní debut talen­to­va­né zpě­vač­ky, hereč­ky, scé­nárist­ky a reži­sér­ky Iram Haq zpra­co­vá­vá mimo téma­tu rodin­ných a part­ner­ských vzta­hů i téma východ­ních emi­gran­tů v sever­ských zemích a poci­tu vyko­ře­ně­ní. (srov. Febiofest)

Je hlu­bo­ká noc. Mladá žena s tem­ný­ma oči­ma, tma­vý­mi roz­cu­cha­ný­mi vla­sy a vyta­ha­ném vlně­ném sve­t­ru roz­hod­ným kro­kem krá­čí po lidu­prázd­né sil­ni­ci. Sem tam ji mine auto, jehož svět­la se záhy ztra­tí ve tmě, stej­ně jako vzda­lu­jí­cí se zábles­ky lamp a roz­sví­ce­ných oken měs­ta, kte­ré nechá­vá za sebou.

„Jmenuju se Mina. Je mi 27 let. Jsem hereč­ka. Mám syna jmé­nem Felix.“

Jak napsal jeden z mých oblí­be­ných slo­ven­ských spi­so­va­te­lů, je důle­ži­té umět žít svůj nedo­ko­na­lý život. Pro něko­ho je život pří­mou ces­tou, po kte­ré krá­čí s oči­ma upře­ný­ma na vyty­če­ný cíl, jiní nejis­tě tápou na hor­ské stez­ce se zavá­za­ný­ma oči­ma smě­rem, kde tuší obzor, za nímž se skrý­vá napl­ně­ní jejich snů. Mina je ten dru­hý pří­pad.

Mině je sedm­a­dva­cet let, což je dost i málo. Má toho za sebou víc, než jiní stih­nou za dvoj­ná­sob­ný čas, jen­že k dospě­los­ti a vyrov­na­nos­ti má ješ­tě dale­ko. Už se stih­la vdát, poro­dit, roz­vést se a odci­zit se svým pří­buz­ným. Pochází z Indie, ovšem zatím­co její rodi­na si i v zemi tisí­ce kilo­me­t­rů vzdá­le­né od domo­va ucho­va­la svou kul­tur­ní odliš­nost – lpě­ní na tra­di­cích i původ­ním život­ním sty­lu a zvyk­los­tech – Mina se nové­mu pro­stře­dí „při­způ­so­bi­la jako cha­me­le­on“. Až moc, mož­ná, když se jí v jed­nu dobu vlast­ní rodi­na poku­si­la zba­vit umís­tě­ním k pří­buz­ným do Pákistánu, ale ani to nedo­padlo dob­ře. Nyní je z Miny napo­hled krás­ná, smy­sl­ná a nezá­vis­lá žena. Ráda nosí hez­ké šaty, pozor­nost mužů ji těší a flir­to­vá­ní baví. Podle slov její mat­ky, rodin­né­ho roz­hod­čí­ho, to byla prá­vě její sexu­ál­ní nevá­za­nost, kte­rá způ­so­bi­la roz­pad mla­dé­ho man­žel­ství. („Takový sluš­ný člo­věk!“) Jenže ono málo­kdy jsou věci tak jed­no­du­ché, jak se zda­jí být a jak si rodin­ní pří­sluš­ní­ci mys­lí. Jistě, Mina postrá­dá zábra­ny, do nových zná­mos­tí se vrhá po hla­vě a vede dost neu­spo­řá­da­ný život. Věci, co pla­vou na hla­di­ně a jsou ze bře­hu dob­ře vidět, je leh­ké odsou­dit jako odpad. A málo­kdo se namá­há při­pus­tit mož­nost, že na dně, kte­ré není vidět, se mohou skrý­vat hlub­ší moti­vy, tou­hy a pří­či­ny, kte­ré nejsou zane­dba­tel­né, a co víc, kte­ré nemu­sí pokaž­dé zaslou­žit odsou­ze­ní.

Mina tou­ží a Mina hle­dá. Touží, aniž za to může a hle­dá, jak může. Chtěla by part­ne­ra, kte­rý by jí posky­tl opo­ru i pod­po­ru, sílu i jis­to­tu lás­ky a zba­vil ji nejis­to­ty a osa­mě­los­ti. Kdo by nechtěl? Chtěla by rozu­mět své­mu syn­ko­vi a být tou nej­lep­ší mámou na svě­tě, ale i to jde těž­ko, když je sama pod vše­mi těmi herec­ký­mi etuda­mi pořád dítě. Chtěla by si pořád­nou prá­ci, sluš­nou roli, díky níž by sobě i svě­tu doká­za­la, že má sku­teč­ně talent. Je pře­svěd­če­ná, že dosa­že­ní těch­to cílů by ji zba­vi­lo vnitř­ní prázd­no­ty i poci­tu, že do žád­né­ho ze svě­tů, kte­ré pozna­la, nepat­ří. Jenže tako­vé věci se těž­ko vyprá­vě­jí rodi­ně o neděl­ní sva­či­ně. Zvlášť, když jste v zakon­zer­vo­va­né tou jedi­nou zka­že­nou sar­din­kou v ple­chov­ce a všich­ni vám to dáva­jí naje­vo, popř. vás obvi­ňu­jí je sobec­tví, když odmí­tá­te pojmout za man­že­la čís­lo 2 báječ­ný exem­plář z dob­ré rodi­ny, kte­rý pro vás vybra­li, pro­to­že to s vámi mys­lí dob­ře.

Prý je mno­hem vyš­ší prav­dě­po­dob­nost, že člo­vě­ka zabi­je někdo z jeho nej­bliž­ších, než cizí člo­věk. A taky je fakt, že mno­hem víc dove­dou ublí­žit ti, kdo to „mys­lí dob­ře“, než nepřá­te­lé. Od těch to konec­kon­ců lze oče­ká­vat. Po tako­vém ublí­že­ní při­chá­zí nená­vist, vztek nebo tou­ha po pomstě. Následky zra­ně­ní, kte­ré způ­so­bi­ly „dob­ré úmys­ly“ jsou ale mno­hem hor­ší – při­ná­še­jí pocit zra­ze­ní, ztrá­ty důvě­ry a čas­to i napros­tý roz­klad vzta­hu mezi „obě­tí“, pro niž je mno­hem těž­ší v tako­vém pří­pa­dě odpus­tit a „pacha­te­lem“, kte­rý si zpra­vi­dla odmí­tá jakou­ko­li vinu při­pus­tit.

Sobectví jis­tě není správ­né, ale také je svým způ­so­bem při­ro­ze­né. Každý člo­věk vědo­mě i nevě­do­mě usi­lu­je o vlast­ní dob­ro. Mina se cho­vá sobec­ky. Měla během man­žel­ství bokov­ky, pro­to­že jí zřej­mě chy­bě­lo něco, co vel­mi tou­ži­la. Sobecký je i její nový objev Jesper, kte­rý sice svou „indic­kou prin­cez­nu z Norska“, ale hro­zí­cí ztrá­ta pohod­lí a záva­zek zod­po­věd­nos­ti, kte­ré by vyplý­va­ly ze sou­ži­tí s malým Felixem, jej při­mě­je, aby roman­ci ukon­čil. A sobec­ká je i Minina rodi­na, kte­rá se ji sna­ží „napra­vit“ ne z pro­to, že by jim zále­že­lo na jejím štěs­tí, ale „kvů­li lidem“. Tedy vlast­ním lidem – zkrát­ka, aby pře­sta­li být v komu­ni­tě emi­gran­tů ter­čem kri­ti­ky za mar­no­trat­nou dce­ru, kte­rá je „všech­ny pošpi­ni­la a zostu­di­la“ a usnad­ni­li si tím život. Tragicky i para­dox­ně půso­bí pře­de­vším scé­na, v níž hys­te­ric­ká máti Mině před­ho­dí: „Už dlou­ho trpím za něco, na čem nemám žád­nou vinu. Copak nejsem lid­ská bytost? Mé srd­ce tou­ží po kli­du a lás­ce.“ A ani ji nena­pad­ne, že totéž se týká i její dce­ry.

Felix: „Mám tě rád.“
Jesper: „Cos to řekl?“
Felix: „Mám tě rád.“
Jesper: „Ne, to nesmíš říkat.“
Felix: „Mám tě rád.“
Jesper: „Poslouchej, Felixi…“
Felix: „Mám tě rád!“
Jesper: „Felixi, tohle je důle­ži­tý. Tohle se neří­ká jen tak kde­ko­mu.“

Mina je dlou­ho pře­svěd­če­ná, že Jesper je koneč­ně ten pra­vý, „princ z cizí země“. Odstěhuje se za ním do Švédska a pole­ví i v péči o Felixe. Je konec­kon­ců mla­dá, a Jesperovi přá­te­lé a bohém­ský život ji okouz­lu­je. Ale zatím­co ona se k Jesperovi čím dál víc pou­tá, ten zařa­zu­je zpá­teč­ku pod zámin­kou, že „potře­bu­je čas a pro­stor a být sám sebou“. A doža­du­je se za to sou­ci­tu. Spíž než jako umě­lec půso­bí jako zba­bě­lec a flink, kte­rý přes své ego nevi­dí do dál­ky, a demon­stra­tiv­ním lpě­ním na svo­bo­dě mas­ku­je nechuť k závaz­kům a odpor k mož­nos­ti, že by se nedej­bo­že musel sta­rat i o něko­ho jiné­ho než o své kou­zel­né Já. Vrcholem jeho ego­is­mu je však to, že s Minou sice žít nechce, ale rád by si ji udr­žel na vodít­ku – tedy k dis­po­zi­ci, kdy­ko­li bla­ho­ro­dí dosta­ne chuť.

Z roz­cho­du s Jesperem se Mina sna­ží dostat způ­so­bem, jakým ji velí instink­ty. Hledá útě­chu v poste­li býva­lé zná­mos­ti a pokou­ší se udob­řit s rodi­nou. První dopad­ne špat­ně, dru­hé kata­stro­fál­ně. Rodina ji defi­ni­tiv­ně odvrh­ne, dá před­nost spo­le­čen­ské­mu posta­ve­ní v „komu­ni­tě“ před vlast­ní krví.

Mina: „Jak se máš, tati? Přinesla jsem zákus­ky. Tvoje oblí­be­né.“
Matka: „Ty teď pra­cu­ješ jako pro­sti­tut­ka?“
Mina: „Ne.“
Matka: „Tos mě oprav­du zkla­ma­la.“

A jak to vypa­dá, his­to­rie se bude zno­vu a x-té opa­ko­vat. Hluboce zra­ně­ná Mina jde hle­dat zapo­mně­ní do baru. Sbalí tam cizí­ho chla­pa a ode­jde s ním… ale svě­te div se, nevy­spí se s ním. A jako­by se roz­hod­la pře­stat být „věz­něm vlast­ní­ho osu­du, opa­ko­vat tytéž chy­by a zaží­vat stej­né nezda­ry“, odhod­lá se k nej­ne­so­bečtěj­ší­mu, nej­sta­teč­něj­ší­mu a nej­bo­les­ti­věj­ší­mu činu v živo­tě.

Vedle vyni­ka­jí­cí­ho výko­nu, kte­rý v hlav­ní roli poda­la krás­ná nepál­ská hereč­ka Amrita Acharia (u nás zná­má díky seri­á­lu Hra o trů­ny), je na pří­bě­hu obdi­vu­hod­ný i fakt, že Iram Haq nepod­leh­la poku­še­ní mora­li­zo­vat, ve vyprá­vě­ní se nepři­klá­ní k žád­né stra­ně, ale její pohled nepo­strá­dá sho­ví­va­vost. A díky tomu i divák nako­nec doká­že zaujmout smíř­li­vý postoj ke všem zúčast­ně­ným, kte­rý nemá dale­ko k sou­ci­tu.

Je hlu­bo­ká noc. Mladá žena s tem­ný­ma oči­ma, tma­vý­mi roz­cu­cha­ný­mi vla­sy a vyta­ha­ném vlně­ném sve­t­ru roz­hod­ným kro­kem krá­čí po lidu­prázd­né sil­ni­ci. Sem tam ji mine auto, jehož svět­la se záhy ztra­tí ve tmě, stej­ně jako vzda­lu­jí­cí se zábles­ky lamp a roz­sví­ce­ných oken měs­ta, kte­ré nechá­vá za sebou.

Autor:
MFF0

Co si nenechat ujít ve Varech

Dnes začí­ná Mezinárodní fil­mo­vý fes­ti­val v Karlových Varech, což je pro vyzna­va­če kva­lit­ních fil­mů, fil­mo­vým svát­kem. Program se při­pra­vo­val celý rok a pro­duk­ce vybí­ra­la zhru­ba z 1800 fil­mo­vých novi­nek, ze kte­rých nako­nec vybra­la ty kte­ré je zau­ja­li či zís­ka­li již uzná­ní na fes­ti­va­lech jiných. Filmy, kte­ré mají svým poje­tím zaujmout divá­ky, ...i když nikdy se nedá zavdě­čit všem a co člo­věk to jiný vkus a pohled, přes­to se nabí­zí pár tipů, kte­ré by jste si moh­li zaškrt­nout ve svém fes­ti­va­lo­vém pro­gra­mu.

Zahajovací sní­mek Anthropoid

Česká repub­li­ka / Velká Británie / Francie

2016, 120 min , Sekce: Zvláštní uve­de­ní, Světová pre­mi­é­ra

Jedna z klí­čo­vých udá­los­tí 2. svě­to­vé vál­ky, aten­tát na pro­tek­to­ra Heydricha, se dá zfil­mo­vat jako peč­li­vá dobov­ka, vzru­šu­jí­cí a záro­veň tís­ni­vé dra­ma, pre­ciz­ní rekon­struk­ce hrdin­ské­ho činu nebo inten­ziv­ní stu­die lid­ské­ho cho­vá­ní v mez­ních situ­a­cích. Sean Ellis je jeden z mála tvůr­ců, kte­ří jsou schop­ni to vše zkom­bi­no­vat a vtisk­nout fil­mu ryze autor­ský ruko­pis. Zahajovací film 51. MFF KV uvá­dí­me ve svě­to­vé pre­mi­é­ře.

Delegace Sean Ellis, Jamie Dornan, Toby Jones, Aňa Geislerová, Alena Mihulová, Václav Neužil

1.7 17.00 – dele­ga­ce pozdra­ví divá­ky na čer­ve­ném kober­ci před Velkým sálem hote­lu Thermal

1.7. 19.45, 20.00 – dele­ga­ce uve­de veřej­né pro­jek­ce fil­mu Anthropoid v Kongresovém a Malém sále hote­lu Thermal

125 Pátek 1.7. 19:45 Malý sál

139 Pátek 1.7. 20:00 Kongresový sál

155 Pátek 1.7. 20:00 Kinosál B

414 Pondělí 4.7. 14:00 Velký sál

Nová kůže

Španělsko / Švýcarsko

2016, 103 min, Sekce: Hlavní sou­těž, Světová pre­mi­é­ra

Mnoho let nikdo netu­šil, co se s deví­ti­le­tým Gabrielem po záhad­né neho­dě v horách sta­lo. Po letech se náh­le nyní už dospí­va­jí­cí tee­nager obje­vu­je, aniž by si však coko­li pama­to­val. Jde o návrat sku­teč­né­ho syna pát­ra­jí­cí­ho po své iden­ti­tě, nebo je to stra­te­gic­ký kal­kul pod­vod­ní­ka?

4.7. v 17.00 – Herec Sergi López uve­de film Nová kůže ve Velkém sále hote­lu Thermal

416 Pondělí 4.7. 17:00 Velký sál

5P2 Úterý 5.7. 13:00 Kinosál Pupp

7K1 Čtvrtek 7.7. 9:00 Kino Drahomíra

Noční život

Slovinsko / Makedonie / Bosna a Hercegovina

2016, 85 min, Sekce: Hlavní sou­těž, Světová pre­mi­é­ra

Život dob­ře situ­o­va­né­ho man­žel­ské­ho páru se v jed­nom oka­mži­ku radi­kál­ně změ­ní. Zatímco man­žel je po neho­dě, k níž došlo za podiv­ných okol­nos­tí, v kri­tic­kém sta­vu, jeho žena se sna­ží pocho­pit celou situ­a­ci a zachrá­nit, co se dá… V sevře­ném, komor­ním dra­ma­tu reno­mo­va­né­ho slo­vin­ské­ho tvůr­ce exce­lu­je Pia Zemljičová v roli ducha­pří­tom­né man­žel­ky.

618 Středa 6.7. 20:00 Velký sál

7P2 Čtvrtek 7.7. 13:00 Kinosál Pupp

9K2 Sobota 9.7. 11:30 Kino Drahomíra

Pořád spo­lu

Kanada, 2016, 82 min, Sekce: Hlavní sou­těž, Světová pre­mi­é­ra

Chris už nemů­že dál. Spolužáci ho šika­nu­jí, hol­ky na něj kaš­lou, s mat­kou si nero­zu­mí. Když ho napad­ne tlu­pa cizích klu­ků a neče­ka­ně najde zastá­ní u nezná­mé­ho mla­dé­ho muže, rád se s ním vydá na ces­tu. Po úpl­ně nových zážit­cích Chris zjis­tí, že Bobby ho mož­ná potře­bu­je víc, než se zdá­lo.

716 Čtvrtek 7.7. 17:00 Velký sál

8P1 Pátek 8.7. 10:00 Kinosál Pupp

9K3 Sobota 9.7. 14:00 Kino Drahomíra

Prvotní štěstí

Německo, 2016, 101 min, Sekce: Hlavní sou­těž, Mezinárodní pre­mi­é­ra

Bezdětné man­žel­ství Helene Brindelové neje­ví znám­ky štěs­tí, zádum­či­vá žena navíc ztra­ti­la víru v Boha. Vysvobození z pas­ti chmur­ných myš­le­nek a nespa­vos­ti, kte­ré se jed­no­ho dne nabíd­ne v oso­bě cha­risma­tic­ké­ho psy­cho­lo­ga Eduarda Glucka, má však svou cenu. Martina Gedecková (Životy těch dru­hých), Ulrich Tukur (Bílá stu­ha) a Johannes Krisch (Odplata) v hlav­ních rolích neob­vyk­lé psy­cho­lo­gic­ké roman­ce, ori­gi­nál­ní adap­ta­ci romá­nu reno­mo­va­né skot­ské autor­ky A. L. Kennedyové.

2.7. ve 20.00 - Herec Ulrich Tukur uve­de ve Velkém sále hote­lu Thermal sní­mek Prvotní štěs­tí

218 Sobota 2.7. 20:00 Velký sál

3P2 Neděle 3.7. 13:00 Kinosál Pupp

5K2 Úterý 5.7. 11:30 Kino Drahomíra

Učitel­ka

Slovenská repub­li­ka / Česká repub­li­ka

2016, 102 min, Sekce: Hlavní sou­těž, Světová pre­mi­é­ra

Ředitelka základ­ní ško­ly svo­lá­vá mimo­řád­nou rodi­čov­skou schůzi, neboť o zdán­li­vě empa­tic­ké a las­ka­vě vyhlí­že­jí­cí tříd­ní uči­tel­ce Drazděchové se říká, že pro­střed­nic­tvím svých žáků mani­pu­lu­je jejich rodi­či. S jis­to­tou zre­ží­ro­va­né dra­ma je sice zasa­ze­no do éry pozd­ní čes­ko­slo­ven­ské nor­ma­li­za­ce, plas­tic­ká stu­die pato­lo­gic­ké mani­pu­la­tiv­nos­ti má však uni­ver­zál­ní plat­nost.

418 Pondělí 4.7. 20:00 Velký sál

5P1 Úterý 5.7. 10:00 Kinosál Pupp

7K2 Čtvrtek 7.7. 11:30 Kino Drahomíra

Vlk z Královských Vinohrad

Česká repub­li­ka / Slovenská repub­li­ka / Francie

2016, 68 min, Sekce: Hlavní sou­těž, Světová pre­mi­é­ra

„Náš život je rych­lej­ší než vzpo­mín­ky na něj,“ říkal Jan Němec (1936–2016), čes­ký reži­sér svě­to­vé­ho význa­mu. Svéhlavý ori­gi­nál a nekom­pro­mis­ní bouř­li­vák nato­čil svůj posled­ní film pod­le vlast­ních auto­bi­o­gra­fic­ky ladě­ných poví­dek. Vznikla posmut­ně­lá kome­die, nesen­ti­men­tál­ní ohléd­nu­tí, non­ša­lant­ní vyrov­ná­vá­ní si účtů v pun­ko­vém hávu. Film i jeho tvůr­ce mimo veš­ke­ré kate­go­rie.

216 Sobota 2.7. 17:00 Velký sál

3P1 Neděle 3.7. 10:00 Kinosál Pupp

5K1 Úterý 5.7. 9:00 Kino Drahomíra

Anomalisa

USA, 2015, 90 min,Sekce: Zvláštní uve­de­ní

Michael Stone se živí pozi­tiv­ním moti­vo­vá­ním lidí, sám ale základ­ní nad­še­ní ze živo­ta postrá­dá a tou­ží po vytr­že­ní z kaž­do­den­ní ruti­ny. Lisa se zdá být zhmot­ně­ním toho­to přá­ní… Scenárista Charlie Kaufman doká­zal, že jeho scé­ná­ře snad ani nepo­tře­bu­jí her­ce, pro­to­že i lout­ky jeho repli­ka­mi oží­va­jí a jejich smu­tek je od toho lid­ské­ho k nero­ze­zná­ní.

Charlie Kaufman – drži­tel Ceny pre­zi­den­ta MFF Karlovy Vary 1.7. bude hos­tem slav­nost­ní­ho zahá­je­ní

Julieta

Španělsko, 2016, 99 min, Sekce: Horizonty

Po setká­ní s někdej­ší kama­rád­kou své dce­ry Antíi se Julieta roz­hod­ne neo­pouš­tět Madrid, dou­fa­jíc, že pře­ce jen po letech Antíu uvi­dí. Zatímco čeká, píše dce­ři dopis ve sna­ze objas­nit skrý­va­né tajem­ství z minu­los­ti a ujas­nit sama sobě své chy­by. Dvě obdo­bí Julietina živo­ta hra­jí v Almodóvarově melod­ra­ma­tu dvě hereč­ky – Emma Suárezová a Adriana Ugarteová.

3.7. ve 14.00 – Herečky Emma Suárezováa Adriana Ugarteová uve­dou před­sta­ve­ní fil­mu Julieta

314 Neděle 3.7. 14:00 Velký sál

5P5 Úterý 5.7. 22:00 Kinosál Pupp

8N2 Pátek 8.7. 13:00 Kinosál Národní dům

Lucie : příběh jedné kape­ly

Česká repub­li­ka, 2016, 88 min, Sekce: Zvláštní uve­de­ní, Světová pre­mi­é­ra

Kapela Lucie letos sla­ví tři­cet let. Zažila toho hod­ně a my s ní. Poprvé jsme se potka­li s walkma­nem zavě­še­ným na pás­ku, abychom s ní o mno­ho let poz­dě­ji šli do ope­ry. Naposledy jsme byli nad­še­ni jejich jedi­neč­ným kon­cer­tem na zahá­je­ní 50. MFF Karlovy Vary. Lucie je zkrát­ka feno­mén čes­ké hudeb­ní scé­ny, kte­rý David Sís zachy­til v uni­kát­ním doku­men­tu plném nikdy nezve­řej­ně­ných archiv­ních zábě­rů.

3D7 Neděle 3.7. 18:30 Karlovarské měst­ské divadlo,LUCIE, hudeb­ní sku­pi­na uve­de pre­mi­é­ru fil­mu Lucie: pří­běh jed­ný kape­ly

656 Středa 6.7. 22:30 Kinosál B

9L2 Sobota 9.7. 13:30 Lázně III

Leon

Francie, 1994, 110 min

Sekce: Zvláštní uve­de­ní

Leon je prvotříd­ní nájem­ný vrah, jenž vyko­ná­vá svou „špi­na­vou“ prá­ci s chi­rur­gic­kou přes­nos­tí. Když se ale před dveř­mi jeho bytu obje­ví dva­nác­ti­le­tá Mathilda, rutin­ní život osa­mě­lé­ho muže nabe­re neče­ka­ný směr. Kultovní thriller Luca Bessona se stal mil­ní­kem herec­ké kari­é­ry Jeana Rena, jenž doká­zal posta­vu uza­vře­né­ho zabi­já­ka obda­řit neo­do­la­tel­nou svůd­nos­tí.

Jean Reno – drži­tel Ceny pre­zi­den­ta MFF KV 4.7. ve 22.30 ve Velkém sále hote­lu Thermal pře­vez­me oce­ně­ní, uve­de pro­jek­ci fil­mu Leon a pozdra­ví divá­ky na čer­ve­ném kober­ci

419 Pondělí 4.7. 22:30 Velký sál

Ucho

Československo, 1970, 91 min

Sekce: Zvláštní uve­de­ní

7D6 Čtvrtek 7.7. Herečka Jiřina Bohdalová uve­de sní­mek v 16:00 v Karlovarském měst­ském diva­dle

Politický thriller, jehož tvůr­ci se u nás v 60. letech jako jedi­ní odhod­la­li ke kri­ti­ce nej­vyš­ší­ho stra­nic­ké­ho apa­rá­tu. Napínavé odha­lo­vá­ní prak­tik mocen­ské­ho boje se zde pro­po­ju­je s psy­cho­lo­gic­kým dra­ma­tem ústřed­ní man­žel­ské dvo­ji­ce, umoc­ně­ným herec­tvím Jiřiny Bohdalové a Radoslava Brzobohatého.

Jiřina Bohdalová – drži­tel­ka Ceny pre­zi­den­ta MFF KV za mimo­řád­ný umě­lec­ký pří­nos čes­ké kine­ma­to­gra­fii

9.7. v 17.00 – pozdra­ví divá­ky na čer­ve­ném kober­ci a pře­vez­me oce­ně­ní MFF KV na slav­nost­ním zakon­če­ní MFF KV…

Autor:
velka-kniha-stylu-portretni-fotografie (1)0

Kniha s názvem Velká kniha stylů portrétní fotografie je přehledným rádcem pro fotografování Portrétů

Velká kni­ha sty­lů por­trét­ní foto­gra­fie aneb kni­ha recep­tů na pro­fe­si­o­nál­ní por­tré­to­vé tech­ni­ky je dílem brit­ské­ho foto­gra­fa Petera Traversa a Jamesa Cheadlea. V kni­ze pře­dá­va­jí své rady začí­na­jí­cím foto­gra­fům, kte­ří se chtě­jí věno­vat ve své tvor­bě Portrétům a potře­bu­jí pora­dit se základ­ní­mi infor­ma­ce­mi jako je osvět­le­ní, vol­ba clo­ny, mís­ta, rych­los­ti závěr­ky či čís­la clo­ny.

0043485l

Že nestačí kou­pit si kva­lit­ní foto­a­pa­rát a mačkat bez­myšlen­ko­vitě jen jeho spoušť, to ví každý kdo si chce kva­litně zvěčnit milo­va­nou oso­bu, výji­mečný okamžik či se touží stát vyhle­dá­va­ným foto­gra­fem por­trétů.

Autoři kni­hy se zaměřují na foto­gra­fo­vá­ní por­trétů, kte­ré označují za žánrově nej­ná­ročnější. Vystihnout cha­rak­ter por­tré­to­va­né oso­by, zachy­tit správ­ný moment, kte­rý vysti­hu­je foto­gra­fo­va­nou osob­nost, to vše vyžadu­je pečlivou přípra­vu, komu­ni­ka­ci se zákaz­ní­kem, správ­ný výběr loka­ce, kre­a­tiv­ní myšlení, dobrou zna­lost foto­a­pa­rá­tu, ale i schop­nost impro­vi­zo­vat.

Kniha hned na úvod popi­su­je různé sty­ly por­trétů jako je Urbanistická důmysl­nost, ve kte­ré například foto­graf fotil jor­dán­skou DJ Ayah pro časo­pis pro mus­lim­ské čtenáře, v Drsném urba­nis­mu je por­tré­to­ván fot­ba­lis­ta Rio Ferdinand ve spor­tov­ní hale, zpěvák Ian Brown foce­ný v Londýnském klu­bu přesta­vu­je Realistický urba­nis­mus. Dalším sty­lem je Popová kultura,Rocková hvězda, Reklama, Úvodník časo­pi­su, Propagační por­trét, Krása, Přiro­ze­nost, Časo­pis pro mla­dé, Dobový por­trét, Historie, Módní foce­ní, Klasika, Pokročilá tech­no­lo­gie,

Současný Hollywood, Sport, Akce, Svatba, Práce, Firemní styl, Skupinová foto­gra­fie, Na uli­ci, Reportáž, Obličej, Rodiny a Děti.

Každý z těchto stylů je pro foto­gra­fa vel­kou výzvou, neboť vyžadu­jí pokaždé jiný úhel pohle­du, správ­nou vol­bu kom­po­zi­ce, včetně nákre­su jak umís­tit tech­nic­ké­ho osvětle­ní, což popi­su­je u jed­not­li­vých stylů foto­gra­fií, kte­ré Peters Travers a James Cheadle foto­gra­fo­va­li na zakáz­ku. U každého por­trétu je uve­de­no clo­no­vé číslo, rych­lost závěrky, cit­li­vost ISO, nasta­ve­ní objek­ti­vu a nákres s umístěním tech­nic­ké­ho osvětle­ní, pokud to daná situ­a­ce vyžadu­je.

V kni­ze je na závěr popsá­no několik základ­ních bodu a tipů na foce­ní. Poznání mís­ta k foto­gra­fo­vá­ní, kde bude slun­ce v určitý čas, manu­ál­ní ovlá­dá­ní foto­a­pa­rá­tu, měření a zaostřová­ní, HDR foce­ní, osvětle­ní ve stu­diu, prá­ce s bleskem, přiro­ze­né osvětle­ní, sla­bé osvětle­ní, kre­a­tiv­ní kom­po­zi­ce, Histogram, poza­dí, typy objek­tivů a popis digi­tál­ní zrca­dlov­ky až po konečnou úpra­vu ve Photoshopu.

Peters Travers je brit­ský repor­tážní foto­graf. Věnuje se prá­ci pro vyda­va­tel­ství Future Publishink a je zástup­cem šéfre­dak­to­ra v časo­pi­se PhotoPlus. Pravidelně přispí­vá do časo­pisů BBC, Digital Camera, PhotoRadar.com, T3 .

James Cheadle začal svo­jí kari­é­ru v novi­nách The Bath chro­nic­ké. Pracoval pro agen­tu­ru Solent News-Photo Agency, EMAP Publications, Total Sport. Mezi jeho kli­en­ty patří například USA Today, The Sunday Times, Golf Word, BBC Music Magazín, Mens Heat.

Kniha je sro­zu­mi­tel­ná, čtivá a přehle­ná. Líbíse mi na kni­ze, že tam jsou u por­trétů krát­ký pří­běhyy foto­gra­fie, kte­rá při detail­ním pro­hlí­že­ní, tomu při­dá­va­jí cel­ko­vou atmo­sfé­ru. Fotografie jsou ve vel­kém for­má­tu, tak­že jdou n nich vidět dosa­že­né efek­ty a navíc jsou tam por­tréty zná­mých osob­nos­tí jako je napří­klad tenis­ta Boris Becker, hereč­ka Angelina Jolie, Samuel L Jackson a dal­ší,

Hodnocení 90%

Kód: D0213850

EAN: 9788074132490

ISBN: 978-80-7413-249-0

Nakladatel: Zoner Press

Vazba: Brožovaná bez pře­ba­lu lesk­lá

Počet stran: 176

Rok vydá­ní: 2013

Rozměry: 232,0x275,0x13,0mm

Jazyk: Česky

 Možno objed­nat zde :

https://www.dobre-knihy.cz/velka-kniha-stylu-portretni-fotografie-218401.html?gclid=CPys14qW6cwCFbYK0wodOvUKdg…

Autor: