Živý svět: Nové pohádky kouzelné lucerny

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Spavé pohád­ky. Pohádky, kte­ré vám při­vo­dí tak hlu­bo­ký spá­nek, že je to až k neu­vě­ře­ní. Něco na té rela­xa­ci a medi­ta­ci je. A když si k tomu při­dá­te ješ­tě ten mateř­sky heb­ký hlas Nadi Konvalinkové, tak mám pocit, že leckte­ří dospě­lí budou do poste­lí spě­chat dří­ve než děti.

Každý z dva­ce­ti pří­bě­hů začí­ná tím, že si dítě vez­me kou­zel­nou lucer­nu, vydá se na taju­pl­nou ces­tu a vstou­pí do nové­ho a str­hu­jí­cí­ho svě­ta, sli­bu­je ano­ta­ce na kni­ze. A já říkám, nech­te se pozvat.

Už jen ten nápad, že se stá­vá­te aktiv­ní­mi hyba­te­li pří­bě­hu, že v něm krá­čí­te ovliv­ně­ni vším, co se kolem vás děje, je napros­to str­hu­jí­cí. Všechno tak pro­ží­vá­te s plnou pozor­nos­tí.

Ukázka z pří­bě­hu Skřítkovo vyprá­vě­ní:

„Zavři oči a před­stav si, že sto­jíš na přík­ré kame­ni­té ces­tě, kte­rá vede na vyso­kou horu. Na jed­né stra­ně ces­ty je hlu­bo­ká rokle. Obrovské kap­ra­di­ny se drží jejích okra­jů jako chlu­pa­tá zele­ná vlák­na ve veli­ké pavu­či­ně. Vršek hory nad tebou je sko­ro celý zaha­le­ný v mlž­ném opa­ru, na chví­li však zahléd­neš kamen­ný hrad, kte­rý se pyš­ně vypí­ná na jejím vrcho­lu. Kdo asi byd­lí na tako­vém tajem­ném mís­tě?...

Náhle zaslech­neš, jak někdo pís­ká…

… K tvé­mu pře­kva­pe­ní se tu obje­ví malý skří­tek s koší­kem plným ovo­ce. Vidíš, že se při chůzi opí­rá o hůl­ku, s níž ťuká na kame­ny… a…“

Tak v tuhle chví­li jsem už jako poslu­chač i čte­nář napros­to chy­ce­ná! Už pros­tě chci vědět, co bude dál, tím víc, že celé pří­běhy se pro­ží­va­jí tak na vlast­ní kůži, že se z nich stá­vá oprav­du až duši očiš­ťu­jí­cí záži­tek.

Intenzivní pohád­ky

Intenzita, s jakou jsou pří­běhy díky tomu­to poje­tí pro­ží­vá­ny, je pak v MP3 ver­zi ješ­tě zvý­raz­ně­na načte­ním Naďou Konvalinkovou, což byl jed­no­znač­ně parád­ní počin.  Neumím si snad v tuhle chví­li před­sta­vit hez­čí hlas pro něco tako­vé­ho. Ukolébá vás už jen ten.

V čem tkví kouz­lo medi­tač­ních pohá­dek?

V kaž­dém pří­bě­hu jste aktiv­ním účast­ní­kem. Berete si do ruky kou­zel­nou lucer­nu a vydá­vá­te se na ces­tu. Už jen to svět­lo v ruce je fak­to­rem, kte­rý vás udr­žu­je bdě­lé (rela­tiv­ně), tím máte v rukou jis­té situ­a­ce, a těles­ně se vás sna­ží pří­běh udr­žet pří­mo v pohád­ce. Mluví s vámi jed­not­li­vé posta­vy, máte mož­nost se roz­ho­do­vat, žáda­jí vás o pomoc, může­te spous­tu věcí pocho­pit - nau­čit se... pro­jít pří­bě­hem tak, jak bys­te pro­šli, kdy­bys­te v něm sku­teč­ně byli. Je to pohád­ka vede­ná, kdy vás za ruku vede hlas nebo pří­běh, zále­ží, jest­li poslou­chá­te, nebo čte­te. Pohádka by šla pře­vy­prá­vět ve tře­tích oso­bách, ba i v prv­ní - ale neby­lo by to nic pro­ti tomu, kdy jste inten­ziv­ně vta­ho­vá­ni oslo­ve­ním, úko­ly, vnuk­nu­tím vlast­ních myš­le­nek.

A na závěr kaž­dé pohád­ky si o pří­bě­hu může­te poví­dat, pocho­pit to, co ješ­tě zůsta­lo nedo­jas­ně­né a i rodi­če oce­ní drob­né rady, kte­ré mají obec­nou plat­nost a kte­ré se k pří­bě­hu vzta­hu­jí: „Vždy udě­lej, co pova­žu­ješ za správ­né, i když se ti někdo tře­ba sna­ží toto roz­mlu­vit. Nakonec se uká­že, že jsi zvo­li­la správ­ně. Když zůsta­neš sama sebou, najdeš oprav­do­vé kama­rá­dy i věci, na kte­rých ti sku­teč­ně zále­ží.“

„Buď šťast­ná a spo­ko­je­ná s tím co máš. Pamatuj, že to, co mají dru­zí, nemu­sí být nut­ně lep­ší.“

Autoři: Anne Civardi, Joyce Dunbar, Kate Petty, Karen Wallance s před­mluvou Davida Fontany: všich­ni se podí­le­li i na před­cho­zích kni­hách s tím­to téma­tem a jejich záli­ba v plném pro­ží­vá­ní pří­bě­hů, mýtech a bájích, je znát na kaž­dém řád­ku.

Vydalo nakla­da­tel­ství Synergie Publishing SE, 2018, www.synergiepublishing.com

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře