17. listopad 1989–2019 30 let svobody

Dvojí tvář spar­ta­ki­ád

pre­mi­é­ra v úte­rý 12. 11. na ČT2

Od dob­ře pro­ma­za­né­ho stro­je po dis­ko­té­ku

Díky boha­té­mu množ­ství archiv­ních mate­ri­á­lů nabí­zí doku­ment roz­sáh­lý vhled do minu­los­ti čes­ko­slo­ven­ských spar­ta­ki­ád, kte­ré byly jed­nou z výstav­ních skří­ní minu­lé­ho reži­mu. Pět spar­ta­ki­ád­ních roč­ní­ků před­sta­vu­je pro­mě­ny soci­a­lis­tic­ké spo­leč­nos­ti. Zatímco v roce 1955 uka­zo­va­ly spar­ta­ki­ád­ní sesta­vy spo­leč­nost jako doko­na­le fun­gu­jí­cí stroj, v šede­sá­tých letech se nosi­lo roz­já­sa­né poje­tí spar­ta­ki­á­dy s lid­skou tvá­ří, kte­ré se v nor­ma­li­zač­ních letech pro­mě­ni­lo v doklad jis­to­ty, sta­bi­li­ty a rodin­né­ho štěs­tí, aby se v závě­reč­ném roce 1985 za dopro­vo­du hitu Michala Davida pro­mě­ni­lo v jeden vel­ký mejdan. Co se nao­pak nemě­ni­lo, byla doko­na­le zvlád­nu­tá orga­ni­za­ce celé akce od tech­nic­ké­ho záze­mí Strahovského sta­di­o­nu přes logis­ti­ku sta­ti­sí­ců cvi­čen­ců, záso­bo­vá­ní potra­vi­na­mi až po hro­mad­nou dopra­vu. „Spartakiády před­sta­vu­jí pří­le­ži­tost, jak lépe poro­zu­mět dyna­mic­ké­mu vzta­hu čes­ko­slo­ven­ské spo­leč­nos­ti a komu­nis­tic­ké dik­ta­tu­ry. Tento doku­ment je jakousi vizu­ál­ní pole­mi­kou s pře­vlá­da­jí­cím pohle­dem na spo­leč­nost během komu­nis­mu jako na pasiv­ní objekt mocen­ské ide­o­lo­gic­ké mani­pu­la­ce,“ říká autor scé­ná­ře Petr Roubal a autor kni­hy Československé spar­ta­ki­á­dy, za niž byl oce­něn cenou Magnesia Litera a při jejíž tvor­bě nashro­máž­dil roz­sáh­lý obra­zo­vý mate­ri­ál.

scé­nář: Petr Roubal, Tereza Bernátková režie: Tereza Bernátková

dra­ma­tur­gie: Jakub Mahler, Lenka Marešová, Jan Gogola ml.

výkon­ná pro­du­cent­ka: Kateřina Kovářová

kre­a­tiv­ní pro­du­cent: Dušan Mulíček