Kritiky.cz > Články > 11 památných filmových momentů

11 památných filmových momentů

Osobně moc nemám v lásce různé žebříčky "5 nejlepších filmů všech dob", či "10 věcí které nás baví na...". Zpravidla se jedná o dost plytký výčet věcí, které mají za úkol zaplácnout tištěný nebo virtuální prostor. Nerad bych tedy k něčemu podobnému také přispíval. Pokud by však někomu tento text přesto něco podobného připomínal, tak se omlouvám.

Kinematografii tu máme už pěknou řádku let. Během oné doby stihlo několik filmových momentů náležitě zdomácnět, některé jsou úspěšně kopírovány, jiné parodovány. Následující výčet 11 z nich je má subjektivní fotbalová jedenáctka těch scén, které z různých důvodů považuji za pamětihodné, výjimečné, či třeba "jen" zajímavé. Stejně jako ve skutečné fotbalové jedenáctce, tak i zde je spousta filmů jiných a mají své vlastní úlohy, něco pobaví, něco vyděsí, někde snad pookřeje srdce.

Chaplin zpívá v Moderní době
První film, ve kterém božský Charlie promluvil, respektive on nemluvil, on zpíval, a to velké nesmysly. Moderní dobu soukromě považuji za asi nejlepší Chaplinův film, kde vystupuje jako "tulák Charlie". Gagy a taškařice se tu mísí s lidským příběhem a apelem proti nesmyslné technologizaci a odlidštění života.

Holčička v červených šatech v Schindlerově seznamu
Tento Spielbergův snímek asi viděl takřka každý. Scéna likvidace ghetta patří mezi ty nejsilnější záběry. Holčička v červených šatech (v jinak prakticky černobílém filmu) nám tu symbolizuje nevinnost v tváří tvář šílenému lidskému marasmu. Ve filmu se pak objeví ještě jednou…

Střih ve Vesmírné Odysee
Smysl lidské existence, trocha filosofie a notná dávka poctivého sci-fi. To vše nabízí Kubrickův opus 2001: Vesmírná odysea. Zde zachycený střih přes propast tisíců let je prostě fantastický

Vetřelec - zrození vetřelce

Zjevení asi nejslavnějšího filmového monstra. Režisér Scott se postaral o to, že herci nebudou přesně vědět, co se stane, takže ten úlek může být dost autentický. Za mě nejlepší snímek z celé "Alien ságy".

Osvícení - výtah
Kubrickův snímek Osvícení obsahuje mnoho památných scén, které se nejednomu divákovi určitě hluboce vryly do paměti. Osobně pravděpodobně neznám po hororové stránce působivější snímek, od zvukového doprovodu, po vizuální prezentaci, skryté náznaky, vložené scény a skvělého Jacka Nicholsona...

Psycho - sprchovací scéna
Když jsem Psycho viděl poprvé, tak mě to zase až tak za srdce nevzalo. Vražda, no a co... Až v pozdějšch letech jsem si uvědomil, jak neskutečně působivá ta scéna je, ta hudba která přesně zapadá do útoku nožem. Ano, bavíme se zde o scéně lidského zabití, chápu... Hitchcock si však s touto scénou vyhrál tak, jak to snad dovedl jen on, měla prý až 50 filmových střihů. Dnes by šlo jen těžko spočítat různé paradoie, které na tento motiv vznikly.

Život Briana - závěrečná píseň
Teď radši něco veselého. Milá Montypythonovská písnička o tom, jak i v nejhorších časech by se měl člověk dívat na pozitivní aspekt věci. Život Briana byl první film, kde jsem tyto "šílence" poznal. Zároveň je to film, který je nejvíc přístupný širší divácké veřejnosti, miniaturní roličku tu má i George z Beatles a do konce života mě bude rozveselovat Pyjus Čůrus.

Spartacus - "Já jsem Spartakus"
A zase ten Kubrick. Spartakus nepatří zrovna mezi mé nejoblíbenější filmy, svého času mi přišel dokonce přespříliš rozvleklý, nicméně závěrečná scéna po porážce je nezapomenutelná. Takhle to vypadá, když klucí drží při sobě. Zajímavostí určitě je, že zde má roli i patrně nejslavnější herec původem z Prahy - Herbert Lom.

Apokalypsa - útok helikoptér
Apokalypsa je jeden z těch filmů, které dokáží zošklivit válku lépe, než četbou nekonečných seznamů padlých. Inspirován knihou Josepha Conrada se Kubrick (zase...) rozhodl vypořádat s válkou ve Vietnamu. Možná to dnes přijde divné, ale tato scéna připravujícího se válečného masakru nám ukazuje, že člověk je pořád stejný a hrůzy válek minulých se mohou kdykoli opakovat (jen ty okolnosti budou trochu jiné).

Četa - smrt Eliase
Podobně jako v Apokalypse, tak i v tomto "vietnamském" filmu máme spojenou smrt s krásnou klasickou hudbou. Četa pro mě představovala snad první válečný film který jsem viděl a neglorifikoval válku. Film není podán natolik "filosoficky" jako třeba výše zmíněná Apokalypsa, ale to jej činá o level realističtější a uvěřitenější. Seržant Elias zde reprezentuje ty lepší hodnoty - a proto musí zemřít.

Diktátor - závěrečný proslov
Začali jsme božským Chaplinem, můžeme s ním tedy i skončit. Závěrečný proslov ve filmu Diktátor (který prý rozhněval Hitlera k nepříčetnosti) je bohužel aktuální i dnes. Stejně tak i dnes existují lidé, kteří by nad podobnými slovy bohužel ohrnuli nos. Bohužel...
U Chaplina se nejedná o nějaké mlácení prázdné slámy. Tento člověk byl ryzí humanista (snad to ještě není nadávka), sám po válce přispěl na obnovu Lidic a byl celoživotním odpůrcem fašismu.


Ano, ve výběru není žádný český/československý film. Není to tím, že by se zde točily jen špatné filmy. Namátkou se mi v hlavě objeví výjevy z Vláčilových snímků (scéna na pláži v Údolí včel, či nájezd kamerou v Ďáblově pasti), ale bohužel v globálu takové popularity podle mě nedosahují.

A jak to máte vy s ikonickými filmovými momenty?


Ohodnoťte článek


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Další naše články...