Epizoda měla slib­ný začá­tek, posta­vy, obě dějo­vé linie i pro­stře­dí. Ale jako celek je to vlast­ně nic neří­ka­jí­cí nuda. Hororovou lin­ku dost zasti­ňu­je ta nemoc­nič­ní, ve kte­ré Scully trá­ví posled­ní chvil­ky se svou mat­kou – smut­né oka­mži­ky, nepří­jem­né svět­lo a spous­ta tajem­ství. Gillian Anderson tyto scé­ny zahrá­la vel­mi dob­ře, ale ani její herec­tví neza­chrá­ní našrou­bo­va­né­ho Williama, kte­ré­ho se tvůr­ci násil­ně sna­ží vecpat do kaž­dé­ho dílu. Zvlášť závě­reč­ná mono­lo­go­vá scé­na je už oprav­du přes čáru. Jako kdy­by to...

Ještě během úvod­ní zněl­ky mi hla­vou běže­la otáz­ka, zda jsem si omy­lem mís­to epi­zo­dy nové, desá­té série nepus­ti­la jeden ze star­ších dílů Akt X. Čichači bar­vy a pří­šer­ně zahra­né zele­né mon­strum by tomu nasvěd­čo­va­li. Nedůvěřivě jsem čeka­la na to, co při­jde dál – Mulder je star­ší, tak­že je to správ­ný díl. To si z nás tvůr­ci stří­lí? Ano, ale tako­vým způ­so­bem, že musím jed­no­du­še říct, že mě pořád­ně dlou­ho něja­ký film či seri­ál tolik nepo­ba­vil. Když divák při­jme...