23 - I Jim Carrey si zahrál v jednom thrilleru v režii Joela Schumachera. Tahle spolupráce dopadla... no, rozporuplně je asi to nejlepší slovo.

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Joel Schumacher a neu­stá­le pro­pí­ra­ná kva­li­ta jeho sním­ků. Někdy nato­čí něco, co vám vyra­zí dech (Telefonní bud­ka nebo 8 MM), ale jin­dy se zase před­sta­ví tako­vou kra­vi­nou („Batman a Robin“ nebo „Krvavý potok“), až to pěk­né není. Dnes jsem se roz­ho­dl recen­zo­vat sní­mek „23“, kte­rý by se dal zařa­dit někam do prů­mě­ru, kte­rý se Schumacherovi daří točit. Zajímavé téma pro thriller, kte­ré je nako­nec roz­měl­ně­no ve sna­ze ohro­mit divá­ka, kte­rý pod­le vše­ho nic jiné­ho nikdy nevi­děl.

Kdybych měl k něče­mu sní­mek „23“ při­rov­nat, tak k fil­mu Dream House, kte­rý jsem viděl v nedáv­né době v kině a ješ­tě teď toho litu­ji. V obou pří­pa­dech se tvůr­ci sna­ži­li o to, aby měl sní­mek neče­ka­nou poin­tu. Příběh se od začát­ku zamo­tá­vá, na kon­ci pak dochá­zí k „pro­zře­ní“, kde si koneč­ně máme uvě­do­mit, jak to vlast­ně bylo. Tohle pro­zře­ní nás má praš­tit do žalud­ku, jako se to poved­lo sním­kům „Šestý smy­sl“ nebo „Ti dru­zí“. Jenže ani v jed­nom pří­pa­dě to nefun­gu­je.

Když se měl film „23“ dostat do kin, dost lidí si kle­pa­lo na hla­vu. Jim Carrey má zase hrát váž­nou roli? Dokonce v thrille­ru? Tohle se niko­mu moc nechtě­lo líbit. Ale Jim Carrey je prá­vě tou sil­nou strán­kou, kte­rou „23“ má. Že je skvě­lým her­cem, doká­zal už ve fil­mu „Muž na Měsíci“, a i v tomhle pří­pa­dě podá­vá skvě­lý výkon. V tomhle pří­pa­dě to není tedy Schumacher, kte­rý by nedo­ká­zal zvlád­nout her­ce nebo film, vlast­ně se mu doce­la daří budo­vat napě­tí, ale je to scé­nář, kte­rý sní­mek potá­pí do hlu­bin.

Představte si, že se váš život bude řídit jedi­ným čís­lem. Všude bude­te vidět čís­lo 23 a najed­nou zjis­tí­te, že všech­no, co dělá­te, je tímhle čís­lem ovlá­dá­no. Nic není z vaší vůle, všech­no je dáno tím čís­lem, ale proč? Ne, neče­kej­te vysvět­le­ní toho, proč je to čís­lo 23, pros­tě to tak je. Nehledejte v tom vel­kou logi­ku nebo vel­kou prav­du. Ve fil­mu se uvá­dí, že Ted Bundy byl popra­ven 23. led­na. Ve sku­teč­nos­ti k tomu došlo až 24. led­na. Film si upra­vu­je fak­ta, aby se mu hodi­la do krá­mu. Už tohle samo o sobě svěd­čí o tom, že scé­nář není na nijak vyso­ké úrov­ni.

Nápad musí člo­věk uznat jako dob­rý. Posedlost jed­ním čís­lem vede k tomu, že se dosta­vu­je para­no­ia, pří­pad­ně i mani­o­de­pre­siv­ní poru­cha. Kolikrát jste roz­sví­ti­li a zhas­li, když jste šli ven? Zamkli jste dve­ře? Je všech­no na svém mís­tě v rov­no­běž­kách a pra­vých úhlech? Kolikrát jste si utře­li zadek, než jste splách­li? Z toho­hle téma­tu se dalo vytřís­kat mno­hem víc než jen tohle dra­ma jed­no­ho člo­vě­ka, co se zcvok­nul, ale nako­nec je mu urči­tým způ­so­bem odpuš­tě­no.

Hodnocení: 55%

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře