Sir Laurence Olivier triumfuje se svým filmem Hamlet: První hercovská režie a vítězství v kategorii nejlepší film

(zatím nehodnoceno)

Loading...

S fil­mem Hamlet (1948) se stal Sir Laurence Olivier, teh­dy tři­krát nomi­no­va­ný na Oscara za nej­lep­ší muž­ský herec­ký výkon, prv­ním her­cem nomi­no­va­ným na Oscara za nej­lep­ší režii a také prv­ním her­cem nomi­no­va­ným na Oscara za nej­lep­ší film, kte­rý reží­ro­val film nomi­no­va­ný na Oscara (a vítěz­ný). Stal se také prv­ním nomi­no­va­ným her­cem na Oscara za nej­lep­ší muž­ský herec­ký výkon, kte­rý zís­kal Oscara za nej­lep­ší muž­ský herec­ký výkon popr­vé ze své čtvr­té nomi­na­ce. Byl to prv­ní brit­ský nebo nea­me­ric­ký film, kte­rý zís­kal Oscara za nej­lep­ší film.

Jednalo se o prv­ní ze čty­ři­a­dva­ce­ti fil­mů, v nichž se obje­vi­li Christopher Lee (nosič kopí) a Peter Cushing (Osric).

Olivier, kte­ré­mu bylo v době uve­de­ní fil­mu do kin jed­načty­ři­cet let, roze­hrál oidi­pov­ský pod­text hry do té míry, že do role Hamletovy mat­ky obsa­dil osm­a­dva­ce­ti­le­tou Eileen Herlieovou. Filmový vědec Jack Jorgens pozna­me­nal, že „Hamletovy scé­ny s krá­lov­nou v jejích šatech s hlu­bo­kým výstři­hem jsou prak­tic­ky milost­né scé­ny.“

Herlieová hrá­la Gertrudu také na Broadwayi v roce 1964 ve hře Richarda Burtona „Hamlet“, kte­rá byla zfil­mo­vá­na a uve­de­na v ome­ze­ném počtu před­sta­ve­ní. Zatímco v době, kdy Hamleta hrál Olivier, byla o jede­náct let mlad­ší než její „syn“, v době, kdy ho hrál Burton, byla o sedm let star­ší.

Film začí­ná Olivierovým voiceo­ve­rem jeho vlast­ní inter­pre­ta­ce hry, kte­rá byla kri­ti­zo­vá­na jako reduk­tiv­ní: „Je to tragé­die muže, kte­rý se nedo­ká­zal roz­hod­nout.“ V tom­to pří­pa­dě se jed­ná o tragé­dii, kte­rá se ode­hrá­la v době, kdy se Olivier roz­ho­dl, že bude hrát v diva­dle. Olivier vyškr­tl „poli­tic­ké“ prv­ky hry (zce­la vyškr­tl Fortinbrase, Rosencrantze a Guildensterna) ve pro­spěch inten­ziv­ně psy­cho­lo­gic­ké­ho ztvár­ně­ní.

Jedním z puris­tů Williama Shakespeara, kte­ří kri­ti­zo­va­li tuto ose­ka­nou ver­zi hry, byla Ethel Barrymoreová, kte­rá si stě­žo­va­la, že není tak věr­ná jako jevišt­ní ver­ze uve­de­ná na Broadwayi v roce 1922, v níž Hamleta hrál její bra­tr John Barrymore. Ethel Barrymoreová v tom roce pře­dá­va­la Oscara za nej­lep­ší film a byla vidi­tel­ně otře­se­na, když pře­čet­la jmé­no sira Laurence Oliviera jako vítě­ze. (IMDb/Wikipedia)

Všechno nej­lep­ší, Williame Shakespeare!

Zdroj článku: Cinema Shorthand Society

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře