Na začátku 50. let se Jean Simmonsová v Americe dozvěděla, že šéf RKO Howard Hughes odkoupil zbývajících šest měsíců její smlouvy se studiem Rank. Když Hughes tvrdil, že ústní dohoda s Rankem vylučuje její zapůjčení jinému studiu, zažalovala RKO. Soudní spor trval více než rok. Když byla žaloba nakonec urovnána, RKO mělo tříletou smlouvu na Jeanovy služby, ale bylo povinno jí zaplatit 250 000 dolarů navíc k soudním poplatkům. Kromě toho získala právo pracovat na zakázku pro jiná studia za značný plat.
„Natáčení filmu „Spartakus“ (1960) bylo dost herectví na to, aby někomu vystačilo na celý život. Víte, po roce natáčení mi Kirk Douglas poslal magnum šampaňského s malým vzkazem: „Doufám, že náš druhý rok bude stejně šťastný jako ten první.“
A tak jsem se dočkala.
Douglas si nebyl jistý obsazením Simmonsové do role Varinie ve filmu Spartakus, protože to byla anglická herečka. Do rolí otroků byli obsazeni američtí herci a herečky a do rolí Římanů britští herci a herečky. Douglas ve skutečnosti chtěl, aby Varinii hrála německá herečka (její skutečné ztvárnění v románu Howarda Fasta), ale protože žádná nebyla dost hezká, rozhodl se pro Simmonsovou.
„Vzpomínám si na dlouhý, dlouhý natáčecí den a trvalo celou věčnost, než se Kirk Douglas postavil na kříž. Udělali jsme si z něj hrozný žert, když když byl bezpečně instalován, asistent režie zavolal na oběd a nechal ho tam nahoře. Mohl nás všechny nechat vyhodit, ale on se k tomu postavil velmi slušně. V téhle branži musíte mít smysl pro humor.“
Třicet let po natáčení se Jean Simmonsová setkala s dítětem, které chovala v tomto filmu a které pracovalo ve filmovém průmyslu jako kaskadérka. (IMDb)
Všechno nejlepší k narozeninám, Jean Simmonsová!
Zdroj článku: Cinema Shorthand Society
Nejnovější komentáře