Spolupracujeme s:  IZDoprava.cz | MujTip.Info | Tři Týpci | X-Box-hry | Simca's web

ROZHOVOR: Michal Čagánek: Baví mě rozpouštět hranice mezi lidmi....






ROZHOVOR: Michal Čagánek: Baví mě roz­pouš­tět hra­ni­ce mezi lid­mi....
Ohodnoťte člá­nek

Plyšový Buddha je neo­by­čej­né čte­ní z důvo­du, kte­rý si bude muset kaž­dý čte­nář najít sám. Protože v pří­bě­hu je scho­vá­no množ­ství emo­cí, kte­ré vám doslo­va obe­jdou všech­ny vnitř­nos­ti, obe­jmou duši a teď – teď mož­ná ucí­tí­te něco, co jste nikdy necí­ti­li. Snad za to může ten podiv­ný pří­běh Pavla Plyšatého, kte­rý je tak tro­chu sen, tak tro­chu kaž­dý z nás, ale hlav­ně mu nikdo nevzal duši. A tou duší vidí celý svět, lidi kolem sebe, tak tro­chu jako psy­chi­at­ric­ký paci­ent, řekl by rea­lis­ta a plně domes­ti­ko­va­ný člo­věk dneš­ní doby, a tak tro­chu jako lyric­ky nala­dě­ný opti­mis­ta, řekl by ten, kte­rý zrov­na tak straš­ně moc chce žít navzdo­ry pří­zem­ní­mu a nesmy­sl­né­mu svě­tu kolem.

Takže neby­lo dale­ko od toho, aby se mi v hla­vě neza­ča­lo rodit něko­lik otá­zek pro samot­né­ho auto­ra.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

A začnu otáz­kou, kte­rá mě napa­da­la snad pokaž­dé… Takže pro­sím, kolik vrs­tev jste scho­val do pří­bě­hu? Kolik pří­bě­hů, uvě­do­mě­ní, se tu na čte­ná­ře odloup­ne jako slup­ka z cibu­le, když se zač­te jed­nou, dva­krát, potře­tí, za dva roky, za deset?

Neřekl bych, že bych coko­liv scho­vá­val. Spíše bych mlu­vil o odkrý­vá­ní. V kni­ze, stej­ně jako v živo­tě samot­ném, jsou zastou­pe­ny napros­to všech­ny rovi­ny. Od napros­to svo­bod­né nespou­ta­né bytos­ti vědo­mé si své pro­po­je­nos­ti se vším, až po posluš­né ocho­če­né zví­řát­ko leka­jí­cí se vlast­ní­ho stí­nu. Záleží pře­de­vším na roz­po­lo­že­ní čte­ná­ře, v jakém bude kni­hu číst. Pokud k ní při­stou­pí v kli­du, s ote­vře­nou mys­lí a srd­cem, potom může snad­no zažít to, co popi­su­je­te v úvo­du: obje­tí duše a teď – pocit dosud nepo­cí­tě­ný, přes­to však důvěr­ně zná­mý…


Nejdrsněji a nej­vý­raz­ně­ji jsem vní­ma­la hned prv­ní část kni­hy. Americký ven­kov. Kde jste vzal inspi­ra­ci? Jaké to bylo pohy­bo­vat se ve spi­so­va­tel­ské duši prá­vě těmi­to podiv­ně drs­ný­mi reá­li­e­mi?

Inspiraci beru pře­de­vším zevnitř. Z vel­ké­ho Spiritu (In-Spirit:-) Úvodní část Vám při­jde nej­drs­něj­ší mož­ná pro­to, že je v ní Pavel malý a jako­by bez­bran­ný chla­pec vysta­ve­ný roz­ma­rům svě­ta dospě­lých. Ale s jakou krá­sou a uvol­ně­nos­tí ten­to svět pro­ží­vá! To je zásad­ní. Z mého pohle­du je ten úvod až na pár míst čis­tá krá­sa. Drama z toho prav­dě­po­dob­ně děla­jí zasu­nu­té vzpo­mín­ky na vlast­ní dět­ství, v kte­rém jsme si dra­mat kaž­dý uži­li nepo­čí­ta­ných. Ten dia­me­t­rál­ní roz­por mezi čis­to­tou a nevin­nos­tí hlav­ní­ho hrdi­ny a drs­nos­tí a ztra­ce­nos­tí jeho alko­ho­lem a démo­ny minu­los­ti ovlá­da­né­ho strýč­ka, může v mys­li čte­ná­ře spus­tit lavi­nu poci­tů a emo­cí… Jinak tuto celou kapi­to­lu vní­mám stej­ně jako malý Pavel – s vědo­mím, že je to jenom dočas­né. Že se nako­nec kaž­dá nega­ce una­ví a navrá­tí se zpět do své­ho Zdroje, do Lásky.
Zeptám se naro­vi­nu. Existuje Pavel Plyšatý? Má základ v něja­ké reál­né posta­vě, či je úpl­ně fik­tiv­ní od vla­sů až po paty?

Vy po pře­čte­ní romá­nu o exis­ten­ci Pavla Plyšatého Buddhy pochy­bu­je­te? Prozradím, že je reál­něj­ší než vět­ši­na lidí, se kte­rý­mi se během svých dní běž­ně potká­vá­te :-).

No a bylo mi líto, že končí…máte pokra­čo­vá­ní v hla­vě?

Nejen v hla­vě J. Psaní nové­ho romá­nu Odložený Vesmír je v plném prou­du. Nejedná se pří­mo o pokra­čo­vá­ní Plyšového Buddhy, ale Pavel zde bude jed­nou z hlav­ních postav. A řekl bych, že to nebu­de posled­ní kni­ha, ve kte­ré se obje­ví 🙂

No a polož­me si otáz­ku, kte­rou si poklá­dal Pavel Plyšatý.  Proč Michal Čagánek při­šel na Zemi, jaký je jeho úkol?

Pavel Plyšatý si poklá­dal otáz­ku, proč při­šel na Zemi Michal Čagánek? To sly­ším prv­ně :-). No, naše před­sta­va o tom, že někdo při­chá­zí na Zemi plnit něja­ké úko­ly, je dost zkres­le­ná. Už vůbec před­sta­va, že na Zemi při­chá­zí­me… Možná nejsou žád­né úko­ly, ani žád­né při­chá­ze­ní, mož­ná je jenom čis­té Nyní odě­né do zdán­li­vě růz­ných těl, podob, ener­gií…:-) A ener­gii, kte­ré někdo říká Michal Čagánek, baví roz­pouš­tět ty zdán­li­vé hra­ni­ce mezi lid­mi a ve for­mě knih a dal­ší tvor­by na tuto nedíl­nou Jednotu pou­ka­zo­vat.

 

Ostatně věnu­je­te se mno­ha čin­nos­tem, kte­ré lze nazvat aktiv­ním sebe­roz­vo­jem, píše­te kni­hy. Takže co bys­te pora­dil něko­mu, kdo se neu­mí v cha­o­su svě­ta vyznat a chtěl by to klubíč­ko zma­te­nos­ti roz­mo­tat? Kdy jste Vy sám při­šel na to, že nechce­te žít kon­venč­ní život? Kde je ta jis­křič­ka, kte­rá změ­ní lid­ský směr uva­žo­vá­ní a duše?

Hlavně si nemys­lím, že něco jako cha­os svě­ta exis­tu­je. Existuje pou­ze cha­os mys­li. A z toho jde vystou­pit. Tím, že se pře­sta­ne­me neu­stá­le roz­pty­lo­vat pro­měn­li­vým – myš­len­ka­mi, slo­vy, poci­ty, emo­ce­mi… a plně se oddá­me Neměnnému. V kaž­dém z nás je nehyb­ná rovi­na bytí, kte­rou nemo­hou ovliv­nit žád­né udá­los­ti, slo­va, činy. Zdánlivý cha­os svě­ta sem nedo­lé­há. O tom je ostat­ně celý román Plyšový Buddha.
Jinak si nemys­lím, že bych žil něja­ký nekon­venč­ní život. V mno­hém je můj život vel­mi kon­venč­ní, čas­to­krát se zamo­tám do myš­le­nek, poci­tů a růz­ných nálad. Myslím, že nejde o kon­venč­nost nebo nekon­venč­nost, duchov­nost nebo nedu­chov­nost. Tou jis­křič­kou je kaž­dý oka­mžik, kte­rý žije­me prá­vě v tom oka­mži­ku – bez uni­ká­ní do minu­los­ti nebo budouc­nos­ti. Když se nedr­ží­me vzpo­mí­nek ani oče­ká­vá­ní, naše dla­ně jsou plné Života samé­ho a ten vždy přes­ně ví, co potře­bu­je­me, abychom byli v rov­no­vá­ze a har­mo­nii.

Děkuji Vám za roz­ho­vor.

S radostíJ

Renata Petříčková

Knižní milov­ni­ce, kte­rá kni­hy ráda čte, upra­vu­je k doko­na­los­ti, ba i píše. Redaktorka časo­pi­so­vá, webo­vá i kniž­ní, copy­wri­ter­ka i spi­so­va­tel­ka. Vše pěk­né ve svém živo­tě pře­dá­vám dál....

↓ Komentáře k článku ↓

Související příspěvky:

  • ROZHOVOR s Lucií Vondráčkovou ke komedii BABOVŘESKY1. srpna 2012 ROZHOVOR s Lucií Vondráčkovou ke komedii BABOVŘESKY Proč jste se rozhodla přijmout nabídku na roli u Zdeňka Trošky v jeho komedii BABOVŘESKY? LV: Já když jsem byla menší, tak jsem zbožňovala filmy Zdeňka Trošky, miluju Botu jménem Melichar […]
  • Aneta Vrzalová: Průpravu na Decibely lásky jsem měla už v šesti letech29. ledna 2016 Aneta Vrzalová: Průpravu na Decibely lásky jsem měla už v šesti letech Dosud jste měla zkušenosti především s muzikálem, případně televizními seriály, co pro vás znamenala tato první velká role ve filmu? Úplně první filmová zkušenost to pro mě nebyla, takže […]
  • Alice Nellis -  rozhovor k filmu Andělé všedního dne26. září 2014 Alice Nellis - rozhovor k filmu Andělé všedního dne Co bylo hlavním impulzem k realizaci úspěšné novely spisovatele Michala Viewegha Andělé všedního dne? Zaujalo mě téma té knihy. Zjednodušeně řečeno, člověk neví dne ani hodiny a každý den […]
  • Jenovéfa Boková12. září 2016 Jenovéfa Boková Filmografie (výběr):  Zloději zelených koní (2016), Bezva ženská na krku (2016), Fotograf (2015), Rodinný film (2015),  Parádně pokecal (2014),  Hořící keř (2013), Revival (2013), Láska je […]
  • Zdeněk Svěrák o filmu Po strništi bos21. srpna 2017 Zdeněk Svěrák o filmu Po strništi bos Co pro vás znamená Po strništi bos? Po strništi bos je vzpomínka na dobu protektorátu, kdy jsem byl přesazen z města na venkov a učil se tam žít. Naučil jsem se tam – a to vyjadřuje […]
  • ROZHOVOR S PIERREM SCHŒLLEREM K FILMU MINISTR15. října 2012 ROZHOVOR S PIERREM SCHŒLLEREM K FILMU MINISTR Všichni ministrovi muži Na tomto projektu jsem pracoval 7 let. Mojí prvotní myšlenkou bylo ukázat neviditelnou povahu moci, ukázat lidi pohybující se v zákulisí politické scény, […]
  • ROZHOVOR S IGNASEM JONYNASEM4. července 2014 ROZHOVOR S IGNASEM JONYNASEM Film Hráč vypráví příběh o špičkovém doktorovi, který si začíná sázet na smrt svých pacientů. Jak se toto přihodilo? Je stará pravda, že hra je základem naší povahy a kultury. Během hry […]
  • Rozhovor s Csongorem Kassaiem, tatínkem Danky4. července 2016 Rozhovor s Csongorem Kassaiem, tatínkem Danky Ve filmu Učitelka hrajete otce Danky Kučerové, dívky, která je učitelkou Drazděchovou šikanována nejvíce. Jak se vám postava jejího otce, který je sice vystaven velkému tlaku, ale jde mu […]
  • Pravé a lahodné jídlo: více než 100 receptů z neupravených potravin pro vaše zdraví a pohodu23. května 2017 Pravé a lahodné jídlo: více než 100 receptů z neupravených potravin pro vaše zdraví a pohodu Moderní trendy ve stravování asi nemusím sáhodlouze představovat. Nejspíš každý už slyšel o raw (syrové) stravě, zná nějakého vegetariána, jedl veganskou sušenku bez cukru a ochutnal […]
  • Rozhovor s Janem Hřebejkem15. srpna 2012 Rozhovor s Janem Hřebejkem Jeden z nejúspěšnějších českých režisérů a příležitostně také divadelní režisér. Mezi jeho divácky nejúspěšnější filmy patří: Šakalí léta, Pelíšky, Musíme si pomáhat (6 Českých lvů a […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


X
Přidejte si Kritiky.cz na facebook a žádný článek Vám neunikne.
Simpsonovi.Blog
Simpsonovi.Blog