Spolupracujeme s:  IZDoprava.cz | MujTip.Info | Tři Týpci | X-Box-hry | Simca's web

MARTIN MYŠIČKA (kouzelník, táta hlavního hrdiny Alberta)






MARTIN MYŠIČKA (kou­zel­ník, táta hlav­ní­ho hrdi­ny Alberta)
Ohodnoťte člá­nek

Jak jste se k roli tatín­ka hlav­ní­ho hrdi­ny dostal? A jak jste natá­če­ní fil­mu pro­ží­val?

V létě mi zavo­lal reži­sér Vítek Karas s nabíd­kou role. Zrovna jsme se sou­se­dem opra­vo­va­li spo­leč­ný plot na zahra­dě. A udě­lal mi tím radost. Poslal mi scé­nář, kte­rý se mi líbil a tak jsem mu na to řekl ano a rád. Je to sice moje prv­ní spo­lu­prá­ce s Vítkem Karasem, ale sto­pro­cent­ně jsem mu věřil, a mys­lím, že jsem udě­lal dob­ře. A on zase naslou­chal nám, když jsme ješ­tě spo­leč­ně s Jitkou natá­če­li spo­leč­né scé­ny. Takže natá­če­ní to bylo milé a tvůr­čí, všech­no fun­go­va­lo, jak mělo, nikdo tzv. nepru­dil a celý štáb fun­go­val jako dob­ře seří­ze­ný stroj.

 Čím Vás scé­nář fil­mu Přání k mání zau­jal?

Film je sty­li­zo­va­ný a to nejen způ­so­bem hra­ní, ale i výtvar­ná strán­ka fil­mu je oprav­du výji­meč­ná, nála­dou a barva­mi mi při­po­mí­na­la Amélii z Montmartru nebo Karlíka a továr­nu na čoko­lá­du. Ondřej Lipenský vytvo­řil nád­her­né deko­ra­ce. Je to film o kama­rád­ství, lás­ce, o odva­ze a odhod­lá­ní. O tom, že oprav­dic­ká kouz­la exis­tu­jí a že mož­nost přát si coko­li může být ohrom­ně krás­né, ale i veli­ce nebez­peč­né. Záleží na tom, kdo má tako­vé přá­ní k dis­po­zi­ci. Film je také o tom, že když se o něco upřím­ně a vytr­va­le sna­ží­te, a věří­te ve svo­jí sílu, kouz­la pak snad nejsou ani zapo­tře­bí, a také o tom, že nej­vět­ším kouz­lem je kama­rád­ství, fun­gu­jí­cí rodi­na a pře­de­vším lás­ka. A to nejen mezi muži a žena­mi, ale i mezi rodi­či a dět­mi.

Ve fil­mu hra­je­te ilu­zi­o­nis­tu a s Vaší man­žel­kou, kte­rou ztvár­ni­la Jitka Čvančarová, před­vá­dí­te kou­zel­nic­ké čís­lo. Jak to pro­bí­ha­lo, muse­li jste se na tuto scé­nu dlou­ho při­pra­vo­vat?

Šlo o taneč­ně kou­zel­nic­ké čís­lo ve vari­e­té, kte­ré se natá­če­lo v Národním domě v Karlových Varech. V rám­ci toho­to tri­ku mění moje part­ner­ka při tan­ci šaty, ovšem bleskurych­le a něko­li­krát za sebou. Samotný trik je nato­čen v jed­nom zábě­ru, tak­že to není žád­ný fil­mař­ský trik. A pro­to jsme muse­li toto čís­lo poměr­ně důklad­ně nacvi­čo­vat. Pomáhal nám s ním oprav­do­vý ilu­zi­o­nis­ta. V Národním domě s námi natá­če­lo i něko­lik dal­ších sku­teč­ných kou­zel­ní­ků. Takže to pro mě bylo vel­mi zají­ma­vé setká­ní s pro­fe­sí, kte­rá je tak záhad­ně při­taž­li­vá, ale bohu­žel prý v sou­čas­né době na úby­tě. Většina slav­ných vari­e­té zani­ká. Nicméně pood­ha­li­li nám pár tri­ků, i když samo­zřej­mě jen tako­vých, kte­ré nepro­zra­dí ta hlav­ní jejich tajem­ství. Musím říct, že je to nároč­ná pro­fe­se a ta vel­ká vari­et­ní kouz­la jsou vlast­ně kom­pli­ko­va­ná věda.

 Jak vzpo­mí­ná­te na natá­če­ní v Karlových Varech?

Byl jsem v Karlových Varech bohu­žel jen pár dní, pama­tu­ji si moc pěk­ně zre­kon­stru­o­va­ný Národní dům, kde jsme natá­če­li tu vari­et­ní scé­nu a pře­de­vším pak hotel Imperial, kde se nejen natá­če­lo, ale bylo tam i záze­mí pro štáb. Hotel Imperial půso­bí jako pohád­ko­vý zámek. Já jsem uvnitř hote­lu žád­né scé­ny neměl, ale musel to být skvě­lý záži­tek, hlav­ně pro děti, být v tak krás­ném pro­stře­dí.

 Nebylo natá­če­ní s toli­ka dět­mi nároč­né?

Děti byly výbor­né, nad­še­ně pra­co­va­ly a natá­če­ní si oprav­du uží­va­ly. Musel to pro ně být skvě­lý záži­tek. Představitel Alberta, Filip Antonio, je již zku­še­ný herec a jeho talent je nepo­pi­ra­tel­ný. I ostat­ní byli výbor­ní. Bavil mě Lukáš Březina, kte­rý ve fil­mu hra­je Emana – jak byl smut­ný, když se toči­ly scé­ny bez něj a on nemohl být na pla­ce, tak ho to bavi­lo. Myslím, že je to pře­de­vším záslu­ha reži­sé­ra, vel­mi dob­ře s dět­mi pra­co­val, doká­zal v nich vzbu­dit nad­še­ní a měl vel­kou trpě­li­vost.

 Točili jste také na lodi na Vltavě, jak to pro­bí­ha­lo?

Na natá­če­ní na lodi vzpo­mí­nám. Byla krás­ná. Zkusil jsem ji si sám i řídit, což jsem měl pře­de­psá­no ve scé­ná­ři a byl to adre­na­li­no­vý záži­tek. Uprostřed řeky, když není nikde nablíz­ku žád­ná pře­káž­ka, je to doce­la poho­da, ale zku­sit tře­ba při­stát u bře­hu, je už oprav­du prá­ce. Majitel lodi nám kla­dl na srd­ce hlav­ní zása­du, že to není jako řídit auto, loď má mno­hem vět­ší setr­vač­nost, tak­že se kaž­dý mané­vr pro­je­ví až za chví­li, a pro­to je nut­né hod­ně před­ví­dat. Obzvlášť v sil­ném prou­du.

 Máte také něja­kou ne úpl­ně pozi­tiv­ní vzpo­mín­ku na natá­če­ní?

Ano, prá­vě při natá­če­ní na lodi, ale už uvá­za­né u bře­hu, jsem si zlo­mil palec na ruce, při­skří­pl jsem si ho do fut­ra u dve­ří. Udělal jsem si to sám a pří­mo v zábě­ru. V okru­hu něko­li­ka met­rů prý všich­ni sly­še­li, jak něco křuplo. Měl jsem pak palec zafi­xo­va­ný v dla­ze, což způ­so­bi­lo potí­že při natá­če­ní v dal­ších dnech, musel jsem palec scho­vá­vat a růz­ně to kamuflo­vat. Naštěstí těch dní pak už neby­lo mno­ho.

 Na jaké fil­my z dět­ství vzpo­mí­ná­te? A má Přání k mání šan­ci být fil­mem, kte­rý si budou divá­ci pama­to­vat?

Velmi jsem měl rád film „Ať žijí ducho­vé“, samo­zřej­mě „Tři oříš­ky pro popel­ku“ nebo tře­ba „Jak vytrh­nout velry­bě sto­lič­ku“. Našlo by se jich však mno­hem víc. A já věřím, že film Přání k mání by se také mohl stát oblí­be­ným rodin­ným fil­mem. Půjdu na něj do kina i s dět­mi, dou­fám, že se jim bude líbit. Jsou sice již o dost star­ší než hlav­ní hrdi­no­vé fil­mu, ale já mys­lím, že je to film, kte­rý by mohl bavit i je, tedy že je tak­zva­ně pro děti i pro dospě­lé. Jestli bude mít Přání k mání u divá­ků úspěch, to netu­ším, všich­ni jsme pro to však udě­la­li maxi­mum, a i když je úspěch vždyc­ky tak tro­chu alchy­mie a kouz­lo, tomu­to fil­mu bych to vel­mi přál.

 Ve fil­mu Přání k mání je scé­na, ve kte­ré jsou opi­lé děti. Co si o tom mys­lí­te?

Když jsem tuto scé­nu četl ve scé­ná­ři, říkal jsem si, že je to mož­ná přes čáru a zají­ma­lo mě, jak to chce reži­sér nato­čit. Když jsem ji pak nato­če­nou viděl, při­šlo mi, že to fun­gu­je. Je to dob­ré. Film ško­lo­met­sky nevy­cho­vá­vá, uka­zu­je pros­tě i tako­vé děti, kte­ré děla­jí hlouposti pře­de­vším pro­to, že napo­do­bu­jí dospě­lé.

Jako Albertův otec ve fil­mu říká­te: „Kouzla nee­xis­tu­jí, jsou to jen tri­ky.“ Jak to máte vy, věří­te na kouz­la?

Kouzlu, ve smys­lu, že někdo máv­ne rukou a pře­de mnou se zni­če­ho­nic zhmot­ní tře­ba slon, moc nevě­řím. Ale když se kolem sebe roz­hléd­nu a podí­vám se hlou­bě­ji, vidím, že celý náš svět je napros­tý zázrak. To, jak napří­klad fun­gu­je lid­ské tělo, naro­ze­ní dítě­te, to je zázrak. To, že po zimě při­jde jaro a všech­no oži­je. Že oby­čej­ná mou­cha umí lítat... A také věřím, že síla mys­li a srd­ce a sil­né přá­ní mohou roz­hý­bat netu­še­né věci a dosáh­nout mno­hé­ho. A ano, věřím, že svět oko­lo nás je mno­hem záhad­něj­ší a krás­něj­ší než si běž­ně mys­lí­me.

A Vánoce? Věříte ve vánoč­ní kouz­lo?

Když si odmys­lí­me tu zpro­fa­no­va­nou vánoč­ní kul­tu­ru, komer­ci, honbu za dár­ky, kte­rá zasti­ňu­je to pod­stat­né, tak věřím tomu, že čas Vánoc má svou vnitř­ní sílu, svou spi­ri­tu­a­li­tu. Už jenom ta před­sta­va se mi líbí. Vždyť je to také doba zim­ní­ho slu­no­vra­tu, kdy nej­hlub­ší tmou začí­ná pro­ni­kat svět­lo. Lidé mají vět­ší pocit sdí­le­ní a tou­hy být spo­lu, otevřít svá srd­ce něče­mu, co je pře­sa­hu­je a spo­ju­je. Nezažil jsem sice žád­ný kon­krét­ní vánoč­ní zázrak, mám ale toto obdo­bí rád a i když už jsou naše děti vel­ké, pořád Vánoce spo­leč­ně pro­ží­vá­me. Není u nás hlav­ní mít co nej­vět­ší stro­me­ček a hro­ma­du dár­ků, je hez­ké tu dobu strá­vit spo­leč­ně, být v kli­du a spo­lu. To že je to vel­ká hod­no­ta, pozná­me už jenom díky tomu, že není vůbec snad­né toho docí­lit.

Tiskové materiály

Tiskové infor­ma­ce. Většinou od dis­tri­bu­to­rů, ale občas i z tele­vi­zí a fes­ti­va­lů.


Části seriálu: Přání k mání

↓ Komentáře k článku ↓

Související příspěvky:

  • Přání k mání - JAK VZNIKAL FILM A JEHO KOUZELNÝ SVĚT6. prosince 2017 Přání k mání - JAK VZNIKAL FILM A JEHO KOUZELNÝ SVĚT „A hlavně je film o tom, čeho jsme schopni dosáhnout, když uvěříme sami sobě.“ VÍT KARAS, režisér Dne 2. 10. 2017 to byly přesně čtyři roky, kdy Vítu Karasovi přinesl producent Jan Maxa […]
  • Jedna ruka netleská30. října 2003 Jedna ruka netleská Už je tomu nějaký ten pátek, kdy šel do kin film Davida Ondříčka Jedna ruka netleská, ale i pozdě, tedy více než měsíc po premiéře přinášíme takovou krátkou filmovou recenzi.Režisér David […]
  • Čtvrtá hvězda29. listopadu 2013 Čtvrtá hvězda Na novinářské projekci dne 28.11.2013 byl novinářům představen nový  seriál České televize,  který uvidí diváci počátkem roku 2014 na kanálu ČT1. Na co se mohou diváci těšit? Děj se […]
  • Ve stínu - 67 %5. září 2012 Ve stínu - 67 % Detektivní případ, který musí řešit kapitán Hakl, začíná pěkným vyloupením trezoru. Zdá se, že stačí zapátrat v policejní kartotéce, a lupič bude rychle dopaden. U židovského kasaře […]
  • Přání k mání - PÁR ZAJÍMAVOSTÍ A ČÍSEL6. prosince 2017 Přání k mání - PÁR ZAJÍMAVOSTÍ A ČÍSEL Natáčení filmu Přání k mání trvalo 4 měsíce. O měsíc déle oproti plánu. Prodleva byla způsobena především sněhem a chřipkou, která postihla dětské herce. Ve filmu bylo použito 236 […]
  • „Trapný padesátky“ hledají řešení na své trable23. srpna 2017 „Trapný padesátky“ hledají řešení na své trable Česká televize připravila komediální seriál režiséra Michala Vajdičky, který vznikl podle scénáře spisovatelky Ireny Obermannové, Trapný padesátky. „Padesátka je pro ženu důležitý životní […]
  • Ve stínu (2012)10. června 2013 Ve stínu (2012) David Ondříček patří - snad spravedlivě - mezi přední české filmaře. Jeho "Šeptej" je pro mě dodnes synonymem generačního filmu. A co poslední dílo "Ve stínu"? Ondříček tu má opět své […]
  • Alois Nebel - online5. prosince 2014 Alois Nebel - online Podívejte se na první film, který můžete vidět přímo z Vašeho PC.
  • Bohéma se na obrazovkách ČT1 objeví  15.ledna 201721. prosince 2016 Bohéma se na obrazovkách ČT1 objeví 15.ledna 2017 Dnes představili tvůrci nový šestidílný seriál věnovaný osudům českých filmových legend a barrandovského studia. Podle scénáře Terezy Brdečkové natočil režisér Robert Sedláček příběhy […]
  • Bohéma21. prosince 2016 Bohéma Záznam s tiskové konference 20.12.2016. https://youtu.be/bhpXXca4C6k

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


X
Přidejte si Kritiky.cz na facebook a žádný článek Vám neunikne.
Nakupujte v Alze