Ko aktivní koučink aneb staňte se svým vlastním koučem




Ko aktiv­ní kou­čink aneb staň­te se svým vlast­ním kou­čem
Ohodnoťte člá­nek

Naučte se osla­vo­vat neú­spěch. Chopte se vede­ní, když cítí­te úspěch. A buď­te sobě samým tím nej­lep­ším part­ne­rem v roz­ho­vo­ru o vlast­ních pro­blé­mech. Tak nějak bych cha­rak­te­ri­zo­va­la Ko-aktivní kou­čink. Pěkně posklá­da­ný sou­bor rad, pří­kla­dů a zku­še­nos­tí s tím, jak co nej­e­fek­tiv­ně­ji pra­co­vat sám se sebou. Jak vzít oprav­du zod­po­věd­nost do svých rukou a vědo­mě začít cíle­ně­ji věno­vat pozor­nost a ener­gii tam, kde je jí tře­ba.

U této kni­hy jsem si uvě­do­mi­la jed­nu důle­ži­tou věc. Často se totiž sna­ží­me být co nej­lep­ší, udě­lat to nej­lep­ší, co může­me, vyna­klá­dá­me ohrom­né úsi­lí, ale úspěch se nedo­sta­vu­je, pro­to­že jsme špat­ně zací­li­li, nebo se pří­liš vyčer­pa­li na špat­ných mís­tech nebo ve špat­ný čas. Ono i správ­né nača­so­vá­ní a umě­ní si počkat je nesmír­ně důle­ži­té. A také umět pozo­ro­vat oko­lí a své vlast­ní pří­le­ži­tos­ti.

A mož­ná i intu­i­ci… i o té jsem se tu dozvě­dě­la, že to není jen impuls a pocit, ale může se nám pro­je­vit také „pozo­ro­vá­ním“:

„…ačko­liv nemu­sí být hned zřej­mé, že jste zpo­zo­ro­va­li něco zvlášt­ní­ho. Budeme-li ji nazý­vat „pozo­ro­vá­ním“, zůsta­ne neut­rál­ní. Můžeme říkat „mám pocit“ nebo „pozo­ru­ji, že“ nebo „intu­i­ce mi říká“, a nikdo se s vámi nemů­že přít. Je to váš pocit, vaše pozo­ro­vá­ní, vaše intu­i­ce. Následuje ovšem inter­pre­ta­ce ono­ho poci­tu, pozo­ro­vá­ní či intu­i­ce. Potřebujeme onen navý­sost spe­ci­fic­ký impuls nějak zfor­mu­lo­vat do slov. Je při­ro­ze­né při­klá­dat intu­i­ci význam a v této fázi se může­me mýlit.“

Dále se dozví­dá­me, že ten­to pocit je čas­to prav­di­vý, ale ješ­tě není dozrá­lý. Nesmíme tedy lpět na oka­mži­tých a vlast­ních inter­pre­ta­cích. Autor pak dopo­ru­ču­je sou­bor kon­t­rol­ních otá­zek, a pře­de­vším zno­vuna­slou­chá­ní a leh­kost, se kte­rou infor­ma­ce při­jí­má­te. Co má být potvr­ze­no, potvr­ze­no bude. Je tře­ba se tou­to meto­dou jenom opros­tit od toho, že při prv­ním intu­i­tiv­ním záchvě­vu praš­tí­me do sto­lu a řek­ne­me, že to je ono – a násled­ně to půjde­me vyko­nat. Někdy to tak je, ale někdy se vypla­tí ješ­tě vyčí­hat tu správ­nou chví­li a vše si ově­řit.

Z kni­hy je patr­ná opa­tr­nost…

A to musím říci, se mi líbí.  Je psá­na jako text, ve kte­rém se kouč, či spí­še něko­lik koučů, dělí o své zku­še­nos­ti se svý­mi kli­en­ty, o roz­ho­vo­ry a o své vlast­ní meto­dy, kte­ré čas­ti i za pocho­du a vlast­ní pra­xí ješ­tě dopi­lo­vá­vá­li k doko­na­los­ti. Máte tedy s tou­to kni­hou jedi­neč­nou mož­nost nahléd­nout pod poklič­ku všech těch moti­vu­jí­cích psy­cho­lo­gic­ky ana­ly­zu­jí­cích koučů a tera­pe­u­tů, a zjis­tí­te, že jsou to taky jenom lidi. A že někdy je vaše pří­běhy zasáh­nou… a pak si musí dát odstup nebo pau­zu. Že někdy i jim není dob­ře a pak je dob­ré všech­no odlo­žit. Ale to, že se podě­li­li o své meto­dy, je nesmír­ně cen­né.

Často nám totiž v úspě­chu nebo spo­ko­je­nos­ti (a to nejen pra­cov­ní, ale i v osob­ním živo­tě) brá­ní jen navyk­lé cho­vá­ní, kte­ré si neu­vě­do­mu­je­me, nebo nátlak oko­lí, kte­rý už ani nevní­má­me… a někdy i sla­bá vůle a jed­no­duš­ší ces­ta, kdy uhne­me ze své­ho zámě­ru, abychom… no co já vím, tře­ba něko­ho dal­ší­ho neza­han­bi­li, nebo se bojí­me neú­spě­chu? No a co? Vždyť i neú­spěch je výsle­dek, se kte­rým se dá dále pra­co­vat a otví­rá ces­ty ke zce­la novým obzo­rům!

No vidí­te, není to tak těž­ké, vlast­ně všech­no tady je logic­ké a sro­zu­mi­tel­né.

A v této kni­ze  ješ­tě navíc vel­mi čti­vé a zábav­né, nenu­dí­te se a neu­stá­le vstře­bá­vá­te nové a tak „sta­ré zná­mé“ infor­ma­ce!

O auto­rech:

Henry Kimsey-House je už od osm­de­sá­tých let pro­fe­si­o­nál­ním kou­čem a prů­kop­ní­kem této oblas­ti sebe­roz­vo­je.

Karen Kimsey-House se ve své fir­mě na plný úva­zek věnu­je v roli gene­rál­ní ředi­tel­ky také kou­čo­vá­ní, vede wor­sho­py a je oblí­be­nou moti­vač­ní řeč­ni­cí.

Phillip Sandahl je prů­kop­ní­kem v kou­čo­vá­ní týmů a do kni­hy vne­sl ten­to úhel pohle­du.

Laura Whitworth je hod­no­ce­na jako jed­na z dese­ti nej­vliv­něj­ších koučů na svě­tě a svou pra­cí zís­ka­la mezi­ná­rod­ní věhlas.

Vydalo nakla­da­tel­ství Synergie Publishing SE, 2017, www.synergiepublishing.com

 

Renata Petříčková

Knižní milovnice, která knihy ráda čte, upravuje k dokonalosti, ba i píše. Redaktorka časopisová, webová i knižní, copywriterka i spisovatelka. Vše pěkné ve svém životě předávám dál....

↓ Komentáře k článku ↓

Související příspěvky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


WP Facebook Auto Publish Powered By : XYZScripts.com
X