Spolupracujeme s:  IZDoprava.cz | MujTip.Info | ČSKR.CZ | X-Box-hry | Simca's web

Veronica Rothová: Rezistence





Hodnocení článku:
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (1 hlasů, průměr: 1,00 z 5)
Nahrávám...


Rezistence je druhý díl tri­lo­gie Divergence od úspěšné spi­so­va­telky Veronicy Roth. Když jsem dočetla Divergenci, byla jsem ráda, že jsem hned po ruce měla Rezistenci, pro­tože konec byl ote­vřený a já jsem se samo­zřejmě co nejdříve chtěla dozvě­dět, jak to bude dál  s Tris a jejími kama­rády.

Rezistence je poně­kud jiná než první díl – při­jde mi ještě více akční, bru­tál­nější, ale i reál­nější oproti pře­de­šlé knize. Veronica Roth si podle mě nasa­dila Divergencí laťku hodně vysoko a bylo milým pře­kva­pe­ním zjis­tit, že si ji doká­zala udr­žet, ne-li ji pře­ko­nat. Nemohu se roz­hod­nout, který díl byl lepší – v Divergenci bylo vše nové a plné oče­ká­vání – roz­dě­lení spo­leč­nosti do pěti frakcí dle ctností, sezna­mu­jeme se s Tris, pozná­váme Neohrožené a všechna dob­ro­druž­ství i smu­tek, který je spo­jen s výcvi­kem neo­hro­že­ných nováčků. Sledujeme, jak se vyvíjí vztah mezi Tris a Čtyřkou – Tobiasem a jak padá celý sys­tém a schy­luje se k válce.

Ale Rezistence? Ta je něčím jiná. Ve vzdu­chu visí atmo­sféra války, vzá­jemná riva­lita mezi frak­cemi nabývá na síle, Tris se mění – po celou dobu se sebou není spo­ko­jená, trápí ji ponuré myš­lenky, nemůže se zba­vit hrůz­ného pocitu viny ze zabití svého kama­ráda Willa, její vztah s Tobiasem není nej­lepší a někdy to mezi nimi pěkně skřípe. Tris mi při­pa­dala jiná, vymě­něná a moc jsem v ní nepo­zná­vala tu sta­teč­nou dívku z Divergence. V Rezistenci jsem se divila, jak ji válka a neu­stálé obavy pře­tvá­řejí a stává se z ní jiný člo­věk. Po čase mi to její lito­vání a pla­kání při­šlo pře­hnané a měla jsem chuť po ní něčím hodit, aby se sebrala.

Tobias mi nao­pak při­jde stejný kliďas, možná i sym­pa­tič­tější. I když se o něm a jeho minu­losti v tomto díle dozvíme nemálo nových zají­ma­vostí, stále je pro mě tak tro­chu záha­dou a jsem zvě­davá, co se z něj vyklube v posled­ním, závě­reč­ném dílu – Alianci.

Až při čtení Rezistence jsem si plně uvě­do­mila, jak jsou oby­va­telé Chicaga závislí na frak­cích a že si jiný život (až na pár výji­mek) vlastně nedo­ká­žou před­sta­vit. To mě při­vádí k myš­lence, jaké by to bylo, kdyby naše spo­leč­nost byla roz­dě­lena do frakcí jako v téhle povsta­lecké tri­lo­gii – kdyby ti, kdo mají rádi adre­na­lin, jsou sta­teční a chtějí brá­nit město, byli pospolu. Další sku­pi­nou by byli ti, kdo se chtějí vzdě­lá­vat a být uži­teční po vědo­mostní stránce. Další jsou ti, kteří nemají žádná tajem­ství a mluví jen upřím­nou pravdu. A tak dále. Jaký by to byl svět? Pomohlo by tohle roz­dě­lení něčemu? Upřímně si to nedo­kážu před­sta­vit, že by to fun­go­valo a jak se v Rezistenci dozví­dáme, ono to opravdu nefun­guje. Ale myš­lenka je to zají­mavá…

Co mi vadilo kromě Tris, bylo velké množ­ství nových postav. I když jsem se sna­žila novou osobu vždy k něčemu při­řa­dit, abych si ji lépe pama­to­vala, těch postav bylo pro­stě moc a potom to dopadlo tak, že jsem třeba po pěti strán­kách při­šla na to, o koho vlastně šlo a až potom mi došlo, co to vlastně zna­mená. Takový chaos nemám moc ráda, ale když o tom tak pře­mýš­lím, Rezistence je sama o sobě celá taková cha­o­tická – Tris se s přá­teli neu­stále někam vydává, na jed­nom místě nevy­drží moc dlouho, tam někoho zabijí, tamhle se zase spolčí tamti proti tam­těm… tudíž je jasné, že výsle­dek těchto ne úplně sro­zu­mi­tel­ných udá­lostí bude také cha­o­tický.

Celkově hod­no­tím Rezistenci podobně jako Divergenci – skvělý nápad, kniha má spád, pro­vází ji spousta akč­ních scén, ale nechybí ani potíže ve vzá­jem­ných vzta­zích, zamyš­lení nad živo­tem a hlubší myš­lenky. Abyste z Rezistence nebyli zkla­maní, musíte skous­nout občas otrav­nou hlavní hrdinku a místy se spo­ko­jit s až pří­liš neu­vě­ři­tel­nými udá­lostmi, které podle mě nemohli dotyční pře­žít. Takže jsem se nad něja­kými pasá­žemi už jen zasmála, když někdo opět unikl smrti o fous. V knize se obje­vil nespo­čet scén, kdy měli být hlavní postavy už dávno mrtvé. Když se ale proti tomu obr­níte, čeká vás skvělý čte­nář­ský záži­tek.


  • Autor:Veronica Rothová
  • Žánr:fan­tasy pro děti, dysto­pie, dob­ro­druž­ství
  • Nakladatelstvi:COOBOO

Kniha ke koupi na Albatrosmedia.cz

Vendula Jindrová

Jsem velká milov­nic čtení, psaní, knih a pří­běhů, díky kte­rým dokážu zapo­me­nout na svět okolo. Kromě lite­ra­tury ještě hraju na kla­vír, zají­mám se o jógu, pří­rodní kos­me­tiku a zdravý životní styl. Doufám, že se vám mé články budou líbit a že si třeba i něja­kou knihu na mé dopo­ru­čení pře­čtete! ;)

Koment...

↓ Komentáře k článku ↓

Související příspěvky:


X

Přidejte si Kritiky.cz na Váš facebook.