Spolupracujeme s:  IZDoprava.cz | MujTip.Info | ČSKR.CZ | X-Box-hry | Simca's web

Menna van Praag: Dům v ulici Naděje





Hodnocení článku:
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Nahrávám...


prebal DUM k3.indd

Mnoho večerů jsem strá­vila ve spo­leč­nosti této knihy a na každý večer jsem se těšila jako na chvíli, kdy ote­vřete slad­kou bon­bo­ni­éru vonící těž­kou čoko­lá­do­vou vůní a vez­mete si… Bylo mi líto, když jed­noho večera Dům v ulici Naděje, skon­čil. Ano, všechno tam sice dopadlo sladce, dobře a s hlu­bo­kou moud­rostí, ale velice jsem tou­žila po další dávce hla­di­vého stylu, kte­rým je tato kniha Menny van Praag napsána.

Sáhla jsem tedy po jejím před­cho­zím díle Štěstí, láska, čoko­láda a upo­ko­jila jsem se podobně jako člo­věk, který si kou­pil další tabulku čoko­lády a tak má další dny co mlsat.

Alba se toulá měs­tem po život­ním krach a při­chází k domu, který ještě nikdy nevi­děla. Neví, co jí k němu táhne, ale náhle je uvnitř, při­vítá jí stará milá paní a… nabídne ji změnu života.

V nasta­lém tichu se koře­něné vůně, nyní ještě pro­ni­ka­vější, linuly kuchyní. Alba je sice nevi­děla, ale v mysli jí opět vyta­nula mat­čina pís­nička. Působila konej­ši­vým dojmem, jako uko­lé­bavka.

Můžeš tady zůstat,“ řekla Peggy, „deva­de­sát devět nocí až do sed­mého srpna těsně před půl­nocí. A pak musíš jít.“

Promiňte?“ Albu napadlo, jestli snad v horké čoko­ládě nebylo taky tro­chu rumu. Náhle se jí zmoc­nila malát­nost. „Ale já nemůžu…“

Žádný nájem, žádné účty. Budeš mít vlastní pokoj a můžeš si v něm dělat, co chceš.“ Usmála se a Alba skoro sly­šela, jak její papí­rově tenká kůže zapraš­těla. „Pokud se budeš k domu cho­vat dobře, udělá to samé pro tebe.“

No, já…“ Albě se hla­vou honily tisíce otá­zek, a tak se zeptala na tu první, co jí při­šla na jazyk. „Ale proč zrovna deva­de­sát devět nocí?“

Ach ano,“ řekla Peggy. „Nejspíš proto, že je to dosta­tečně dlouhá doba na to, obrá­tit svůj  život o stoo smde­sát stupňů, a dost krátká na to, aby to člo­věk nemohl done­ko­nečna odklá­dat.“

Aha, fajn,“ řekla Alba a pomys­lela si, že je nemožné, aby posbí­rala kousky svého roz­bi­tého života a dala je dohro­mady za tak krát­kou dobu. O tom, že by se všechno navrá­tilo do sta­rých kolejí, už nemohla být ani řeč.

Je to možné,“ řekla Peggy. To ti sli­buju. A nebu­deš na to sama. O tom to je. Dům ti pomůže. Je celý tvůj, až na věžičku, která patří jenom mně.“

Začíná se roz­ví­jet pří­běh, který je plný intim­ních zákoutí lid­ské duše. Extrémní radost, extrémní bolest. S autor­kou si pro­jdete díky posta­vám v knize bolestí, ztrá­tou, opuš­tě­ností, samo­tou i zou­fal­stvím. Ale také vsta­nete, oprá­šíte si kolena a udě­láte první krok dál. A druhý, a třetí…

Průvodkyněmi jsou tu i Agatha Christie, Beatrix Potterová, Daphne du Maurier, nebo Mary Anne Evansová, která psala pod pseu­do­ny­mem George Eliot. Dámy, které tu zane­chaly svou duchovní stopu, nechali tu svou duši, která ve své roman­tické podobě „ducha“ pro­mlouvá s Albou a Carmen, které jsou momen­tálně v bez­pečí domu uscho­va­nými ženami. I ty slavné tu strá­vily svůj čas v dobách, kdy jim bylo těžko. Toto pří­střeší pro duši s las­ka­vou péčí i odváž­nými šťou­chanci „jdi a zkus to!“ žije svým živo­tem, jehož atmo­sféru umí autorka neo­pa­ko­va­telně popsat. Součástí je i vůně horké čoko­lády a kaka­o­vých a sko­ři­co­vých suše­nek, ale také malebná rána, líné večery a měkká pod­laha, která vám doslova obe­jme nohy, když do domu vejdete. Večery by měly být líné…

Toužila jsem po tako­vém domě. Toužila jsem po 99 dnech pro svůj život. Alba to nebude mít lehké, osud se po vstupu do domu začíná točit mno­hem rych­leji a často nepří­jemně. Nakonec však i vnější okol­nosti pomo­hou tomu, že se jí opravdu podaří posbí­rat střípky svého roz­bi­tého života.

Na začátku knihy – a na konci knihy – je to jiná Alba. Jiná žena. Takhle nějak by to v životě mělo být. Každý by měl dostat čas a pro­stor pro uzdra­vení své duše.  Malebný pří­běh s kuli­sami, které roze­hrá­vají fan­ta­zii, jemné vní­mání i úsměv na tváři. Příběhy, které ať ote­vřete kde­ko­liv, vždy vás osloví něčím „pod nimi“. A není to jen vůně čoko­lády.

Sladká, něžná a návy­ková je Menna van Praag. Opět to doká­zala touto kni­hou!

O autorce

Menna van Praag vystu­do­vala Oxfordskou uni­ver­zitu, pra­cuje jako novi­nářka a miluje čoko­ládu. Jejím snem bylo stát se spi­so­va­tel­kou a jako cíl si sta­no­vila, že dřív než jí bude tři­cet, musí vydat první knihu. Deset let pilně psala, šest ruko­pisů jí různá nakla­da­tel­ství odmítla, a tak se roz­hodla, že vezme osud do svých rukou.  Knihu Štěstí, láska, čoko­láda napsala během dvou týdnů a sama ji vydala – stalo se to dva měsíce před­tím, než osla­vila tři­cáté naro­ze­niny. O rok poz­ději pode­psala smlouvu s nakla­da­tel­stvím Hay House a knížka byla postupně pře­lo­žena do 26 jazyků. Sen se jí vypl­nil hlavně proto, že e nebála vykro­čit za ním sama, s odva­hou a odhod­lá­ním, jak říká.

Největší inspi­rací Menny van Praag je její život s jeho vze­stupy a pády, a možná proto jsou pří­běhy, které píše, tak oblí­bené čte­náři po celém světě. V nakla­da­tel­ství Synergie již vyšla kniha Štěstí, láska, čoko­láda a její pokra­čo­vání Nejšťastnější na světě.

Vydalo nakla­da­tel­ství Synergie Publishing SE, 2016, www.synergiepublishing.com

Renata Petříčková

Knižní milov­nice, která knihy ráda čte, upra­vuje k doko­na­losti, ba i píše. Redaktorka časo­pi­sová, webová i knižní, copy­wri­terka i spi­so­va­telka. Vše pěkné ve svém životě pře­dá­vám dál....

Koment...

↓ Komentáře k článku ↓

Související příspěvky:


X

Přidejte si Kritiky.cz na Váš facebook.