Spolupracujeme s:  IZDoprava.cz | MujTip.Info | ČSKR.CZ | X-Box-hry | Simca's web

E. L. James: Grey (25 % – za snahu)





Hodnocení článku:
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Nahrávám...


Mám respekt ke kni­hám – k těm dob­rým i k bra­kům. Přece jen, někdo si dal tu práci, aby je napsal. Co ale nere­spek­tuji, je kopí­ro­vání děl. A to ani v pří­padě, že se jedná o totož­ného autora. Na pohled na Padesát odstínů šedi z druhé strany – tedy očima Christiana Greye, jak je pre­zen­to­váno v podti­tulu knihy – v pod­statě nedo­jde. Pokračování best­selleru budí dojem, že autorka užila klá­ve­sové zkratky CTRL C, CTRL V a „Anastasia Steeleová řekla…“ pouze zamě­nila za „Christian Grey řekl…“ Je to laciné, neo­sobní, bez vkusu a čte­nář, který se ke koupi nechal zlá­kat rekla­mou, musí být nutně pokud ne naštván, tak zkla­mán. I když…

Když E. L. James vydala Padesát odstínů šedi, čte­nářky jí málem utr­haly ruce. A to nejen v domov­ské Anglii, kde spi­so­va­telka Erika Leonard žije už víc než dva­cet let s man­že­lem a dvěma syny. Těžko říci, kde bere inspi­raci k psaní „porna pro matky“, jak bývá její šedivá tri­lo­gie nazý­vána, je však jasné, že se jí poda­řilo to, co málo­komu pro­jde – nejenže bez­trestně, ale ještě s potles­kem naser­ví­ro­vala vděč­nému žen­skému pub­liku dávku slov­ních spo­jení, za něž by se nemu­sela sty­dět ani pro­třelá pro­sti­tutka.  Přitom střet život­ního osudu mla­dičké stu­dentky z chudší střední vrstvy s osu­dem boha­tého tři­ce­ti­le­tého zřejmě duševně nemoc­ného (jinak si bohu­žel jeho cho­vání vysvět­lit neu­mím) muže je líčen jed­no­duše, ploše, uni­ver­zálně.

Hlavní postavy jako mlýnky opa­kují to, co již vyřkly, jejich jed­nání je poměrně před­ví­da­telné, byť se navzá­jem stále ujiš­ťují, jak hrozně se pře­kva­pují. Vrcholem je spodní ret, jenž si Anastasia kouše s tako­vou frek­vencí, že pokud nad tím čte­nář pře­mýšlí, musela by ho mít již v polo­vině knihy úplně roz­žvý­kaný… Ale raději nepře­mýš­let. Možná to je to, co činí knihy E. L. James best­sellery. Představme si ženu, která po ran­ním boji s dětmi utíká za nerud­ným šéfem a horou povin­ností do práce, odtud vyzve­dává děti z výchov­ných zaří­zení, doma uklidí, uvaří, nakrmí rodinu, naučí se s dětmi, pohádá se s tchyní a večer si nad strán­kami sku­tečně nená­ročné četby před­sta­vuje. Není divu, když ji man­žel po návratu z hos­pody najde v křesle s při­blb­lým úsmě­vem na tváři, v klíně Padesát odstínů…

Nový román E. L. James Grey v pod­statě kopí­ruje Padesát odstínů šedi. Setkáváme se s tři­cát­ní­kem Greyem, pedant­sky dis­ci­pli­no­va­ným ukáz­ně­ným hezou­nem, navíc ukrutně boha­tým. Jedinou vadou na jeho „kráse“ je to, že od ženy poža­duje naprosté pod­vo­lení se jeho vůli a to, aby ji těšilo, že ho těší, že jí způ­so­buje bolest (sku­tečně, i tyto obraty v pří­padě „rádo­by­fi­lo­zo­fo­vání“ o sub­misi autorka užívá). Do jeho života vstu­puje panna Anastasia, oby­čejná tuc­tovka, která nako­nec zjistí, že se jí bičíky, pouta, svorky a další BDSM pro­pri­ety tak úplně nehnusí.

Bohužel o moti­vech jed­nání Christiana Greye se nedo­zvíme vůbec nic. Kusé úryvky z jeho snů evo­kují slo­žité dět­ství, ale velmi bídně. Z vět: „Mám tři autíčka. Jezdí rychle po pod­laze. Moc rychle. Jedno je čer­vené,“ pro­stě čte­nář není scho­pen poznat, jaká duševní nemoc hlav­ního hrdinu postihla, jen odtu­šit, že její základy zřejmě pochá­zejí z dět­ství. Rozpracovaná není ani Greyova povaha, autorka se detail­něji neza­bývá ani jeho myš­len­ko­vými pochody.

Co Greye od Padesáti odstínů šedi odli­šuje, je mno­hem lepší pře­klad. Ten „šedivý“ byl totiž jed­ním z nej­hor­ších, který jsem kdy v knize pře­lo­žené z ang­lič­tiny četla. I když nutno podotknout, že pře­kla­da­telka Padesáti odstínů šedi neměla vůbec lehký úkol.

Čeho se sku­tečně obá­vám se fakt, že na Padesát odstínů šedi nava­zo­valy knihy Padesát odstínů svo­body a Padesát odstínů tem­noty, takže nás možná autorka brzy „potěší“ jejich zko­pí­ro­vá­ním „z pohledu Greye“. Doufám, že zkrat­kové klá­vesy nepo­u­žije tak okatě.

Na Greyovi, potažmo na dosa­vad­ním díle autorky oce­ňuji dvě věci – že i pod­prů­měrný autor dokáže napsat tri­lo­gii, jednu její verzi zko­pí­ro­vat a vydá­vat za pohled jiné postavy a ještě na tom vydě­lat velké peníze.  Nemluvě o tom, že se Padesát odstínů šedi dostalo i na fil­mová plátna. Druhou věcí je, že E. L. James při­vedla ke čtení i ženy, které před „šedí“ četly jen face­boo­kové pro­fily a reklamní letáky.


  • Autor:E L James
  • Žánr:roman­tika, love story, čtení pro ženy
  • Nakladatelstvi:XYZ

Kniha ke koupi na AlbatrosMedia.cz.

Jana Špačková

Více info o autorce: http://janaspackovaknihy.webnode.cz/

Koment...

↓ Komentáře k článku ↓

Související příspěvky:


X

Přidejte si Kritiky.cz na Váš facebook.