Space Hulk: Deathwing Enhanced Edition - Recenze - 55%

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Hra Space Hulk: Deathwing není vlast­ně žád­nou novin­kou. Hra ze svě­ta Warhammer 40000 vyšla již před 2 lety na PC/konzole a skli­di­la obrov­skou vlnu nevo­le. Prázdný obsah, špat­ná hra­tel­nost, ješ­tě hor­ší odla­dě­ní. Vývojáři tvr­dí, že si vza­li reak­ce fanouš­ků k srd­ci a roz­hod­li se nyní při­jít s vylep­še­nou ver­zí (tedy Enhanced Edition), kte­rá má stát za ty pení­ze. A je tomu sku­teč­ně tak?
Hra je inspi­ro­vá­na des­ko­vou ver­zí Space Hulk a hráč má tak mož­nost, jaké to je, být čle­nem elit­ní vojen­ské jed­not­ky Imperiální armá­dy. Jednotka Černých Andělů, zde kon­krét­ně oddíl Deathwing má na sta­ros­ti ty nej­ob­tíž­něj­ší úko­ly a pro­vá­dě­ní čer­né prá­ce jakož­to pro­dlou­že­ná ruka císa­ře. Deatwingové jsou pově­ře­ní hle­dá­ním arte­fak­tů a relikvií z minu­los­ti, kte­ré upev­ní císa­řo­vu moc a pomo­hou v boji pro­ti vesmír­né chátře Genestealerům. Prolézáte tak, vy (jakož­to hlav­ní posta­va Librarian) a vaši par­ťá­ci, množ­stvím vesmír­ných lodí a vra­ků. Co vše najde­te a co (nebo kdo) se vám posta­ví do ces­ty máte mož­nost zjis­tit již dnes ve Space Hulk: Deathwing Enhanced Edition.

První, čeho si musí­te jako hráč záko­ni­tě všim­nout je gra­fic­ké zpra­co­vá­ní. Temné, gotic­ké ale nijak úchvat­né. Od vydá­ní původ­ní hry je to 2 roky a běží na Unreal Enginu 4, což by se moh­lo zdát jako dob­rá vol­ba. Nicméně zpra­co­vá­ní je při bliž­ším pohle­du až leda­by­lé. Když máte spo­ra­dic­ky čas se poroz­hléd­nout, tak gra­fic­ké chy­by a nedo­děl­ky najde­te všu­de. Mě až mra­zí, když chví­le­mi před oči­ma vidím totál­ně kos­tič­ko­va­nou gra­fi­ku něče­ho, co by mělo být snad­no vykres­le­né. Jestli jsem si vši­ml správ­ně a iden­ti­fi­ko­val pro­blém, tak vývo­já­ři pou­ží­va­jí postup­né­ho vykres­lo­vá­ní detai­lů pod­le vzdá­le­nos­ti od objek­tu. Pro před­sta­vu. Pokud kou­ká­te na barel ze 30 met­rů, je vše v pořád­ku, ale pokud při­blí­ží­te hle­dím zbra­ně, pixe­lům to tro­chu trvá, než se zaostří. To má za násle­dek, že na malý moment vidí­te jen kos­tič­ky. Pokaždé jsem se toho­to efek­tu lekl. Na PC bych to ješ­tě vzhle­dem k ladě­ní výko­nu tro­chu chá­pal, ale na PS4 Pro těž­ko. O dal­ší gra­fic­ké roz­ma­ni­tos­ti se také roz­hod­ně mlu­vit nedá. Obsahově je svět stá­le prázd­ný a do detai­lů se vývo­já­ři pří­liš nepouš­tě­li.
Velkému množ­ství her by tyto chy­by hrá­či odpus­ti­li, pro­to­že se hra sna­ží být neu­stá­le v pohy­bu a posou­vá vás (nebo vás k tomu nutí) dále. Tady je ale dal­ší kámen úra­zu. Pohyb jako tako­vý je straš­ně krko­lom­ný. Každému je jas­né, že v ple­cho­vém super­těž­kém brně­ní nebu­de­te atlet, ale jde o ply­nu­lost a auten­ti­ci­tu. Pohyb vaší posta­vy ješ­tě ujde, pro­to­že se nevi­dí­te, ale vaši par­ťá­ci se pohy­bu­jí jako nevzhled­né ple­chov­ky bez špet­ky rozu­mu. To samé pla­tí pro nepřá­te­le. Často se obje­vu­jí ve veli­ce mohut­ných sku­pi­nách a trha­vý cha­o­tic­ký pohyb pros­tě leze na ner­vy. Následkem je to, že se moc nedí­vá­te, jak to kolem vás vypa­dá a pros­tě jen tupě stří­lí­te na všech­no, co se pohne. O samot­ném gra­fic­kém zpra­co­vá­ní objek­tů, ať už zbra­ní, relikvií, nebo destruk­ce pro­stře­dí (tře­ba po střel­bě) se nedá vůbec mlu­vit. V tom­to ohle­du jsou na tom leckte­ré o 10 let star­ší hry lépe.

Příběhem a loka­ce­mi vás hra občas nuce­ně posou­vá tím, že vám do ces­ty vrhá neko­neč­né množ­ství nepřá­tel. Ano sku­teč­ně neko­neč­né, jed­not­ky se nepře­sta­nou obje­vo­vat, dokud nepů­jde­te dál. A pro­chá­zí­te se tak množ­stvím tune­lů a cho­deb. Map design nevy­pa­dá vůbec zle, ale také občas postrá­dá logi­ku. Hlavně tím, že vás hra umě­le vodí z jed­no­ho kon­ce na dru­hý a pak pro jis­to­tu zase zpět. Prostě „od čer­ta k ďáblu“. Zavírání a blo­ko­vá­ní dve­ří za sebou tak čas­to ztrá­cí význam. Na map desig­nu je zásad­ní chy­ba ne v roz­lo­ze, nebo slo­ži­tos­ti, ale hlav­ně v obsa­hu. Skutečně se jed­ná o prázd­nou kori­do­rov­ku a v chod­bách tak krom zástu­pu nepřá­tel, pár ven­ti­lů a závě­sů, nic zásad­ní­ho neu­vi­dí­te. Gotická atmo­sfé­ra tuto prázd­no­tu ješ­tě umoc­ňu­je a vy máte bohu­žel čas si všim­nout, jak je prá­ce špat­ně odve­de­na.
Mnozí teď mohou namí­tat, že gra­fi­ka není vše. Pod to se také klid­ně pode­píšu a dle mne jde ve hrách hlav­ně o hra­tel­nost a pří­běh. Příběh je zde vyprá­věn stro­ze, vět­ši­nou for­mou brie­fin­gů před mise­mi a během načí­tá­ní (což je čas­to neú­měr­ně dlou­hé). Nejsem kova­ný fan­da WH 40k, tak­že jsem byl mimo a byl jsem nucen infor­ma­ce hle­dat zpět­ně na inter­ne­tu. Z toho­to úhlu pohle­du hra oprav­du není vhod­ná pro začá­teč­ní­ky ve svě­tě Warhammer 40000. Z dal­ších zdro­jů se mi dones­lo, že fan­do­vé pří­běh hod­no­tí klad­ně, tak­že já tohle nechám čis­tě na posou­ze­ní kaž­dé­ho hrá­če.

A jak se to tedy všech­no hra­je? FPS na kon­zo­lích nikdy nebyl a nebu­de šálek mé kávy. Ale tady je to para­dox­ně jed­no. Zbraně mají tak směš­ný roz­ptyl, že je sko­ro jed­no, kam míří­te. Časem spous­ta hrá­čů zvo­lí jako pri­már­ní zbraň kulo­met nebo pla­me­no­met a je po pro­blé­mu, sta­čí držet tla­čít­ko střel­by dost dlou­ho daným smě­rem. Bohužel pocit ze střel­by je nevý­raz­ný a zvuk tenhle pocit nevy­lep­ší. Zbraní na blíz­ko může­te také něko­lik vystří­dat, ale pocit je stej­ný. Prostě jen máchá­te do pro­sto­ru s obrov­ským „klac­kem“ a kolem vás lítá hně­do­čer­ve­ná sójo­vá omáč­ka. Takhle sil­ný pocit odci­ze­ní jsem neměl dlou­ho.
Přehlednosti naštěs­tí tro­chu pomá­há sluš­ně pře­hled­ný a zpra­co­va­ný HUD dis­play, na kte­rém vidí­te všech­ny důle­ži­té infor­ma­ce jako mapu, stav zbro­je, vašich par­ťá­ků apod. Taktický pohled na mapu se dá kdy­ko­liv zob­ra­zit a vždy vidí­te mapu celou, což je dal­ší plus při plá­no­vá­ní tra­sy. Další nabíd­ky a mož­nos­ti postav a menu jsou až mini­ma­lis­tic­ké, ale dá se na to zvyk­nout. Jako zají­ma­vost půso­bí vaše báze, do kte­ré máte mož­nost se něko­li­krát (v závis­los­ti na zvo­le­né obtíž­nos­ti hry) tele­por­to­vat a dopl­nit všem zdra­ví, pří­pad­ně jinak vyba­vit sebe a par­ťá­ky. Hra obsa­hu­je 9 kapi­tol, při­čemž kaž­dá trvá v prů­mě­ru cca 45 minut. Takže to aspoň odsý­pá a máte za něja­kých 10 hodin dohrá­no. Ale to za vaše pení­ze asi zjis­tit nechce­te že? 😉

K moti­va­ci pokra­čo­vat ve hra­ní má při­spět i RPG sys­tém. Ten není bůhví jaký, přes to, že zna­tel­ný je. Opět tro­chu mini­ma­lis­tic­ký, ve sty­lu Shadowrunu, ale roz­hod­ně neza­ne­dba­tel­ný. Můžete vylep­šo­vat jak posta­vu, tak zbra­ně. Můžete se vydat ces­tou Psykera, kte­rý umí psy­chic­ká kouz­la, nebo ces­tou veli­te­le, kte­rý vylep­šu­je schop­nos­ti svým par­ťá­kům. Bohužel však nemá RPG sys­tém pří­liš veli­ký vliv na her­ní styl nebo prů­chod hrou. Na pří­běh nemá vliv vůbec.
Příběh by tak měl být dal­ší moti­va­cí k pokra­čo­vá­ní. Ale jak jsem zmí­nil, je pou­ze stro­ze pře­dá­ván brie­fin­gem a mě po chví­li vůbec neza­jí­ma­lo, co ten fra­jer Belial poví­dá, nebo co mi v prů­bě­hu mise říká. Omezil jsem se na sle­do­vá­ní, kde se na mapě obje­ví dal­ší kon­t­rol­ní bod. Fandové žán­ru (o to víc série 40k) to jis­tě skous­nou a pře­be­rou si to, ale pro neza­u­ja­té­ho divá­ka tohle pros­tě není.
Vaši par­ťá­ci (a nále­ži­tě tak i nepřá­te­lé) jsou abso­lut­ně tupí. Vaše duo pomoc­ní­ků je čas­to na obtíž a pře­ká­ží při střel­bě. Ještě že je tu ale­spoň mož­nost pro­chá­zet skrz ně. Takže zaplať pánbůh za pří­tom­nost mul­tipla­ye­ru, což je mož­ná posled­ní záchvat moti­va­ce pro hrá­če. Máte mož­nost hrát se svý­mi přá­te­li spe­ci­ál­ní mise, při kte­rých pro­chá­zí­te zná­mé loka­ce, jen s jiný­mi úko­ly. Nebo máte i tu mož­nost „užít“ si kam­paň v koo­pe­rač­ním reži­mu.
Mě bohu­žel žád­ná ze zmí­ně­ných věcí pří­liš nepře­svěd­či­la a hru jsem chví­le­mi hrál se sebeza­pře­ním. O zno­vu­hra­tel­nost se mlu­vit (ale­spoň v mém pří­pa­dě) nedá ani omy­lem. Vývojáři dali hrá­čům a komu­ni­tě spous­tu sli­bů a na hře v pod­sta­tě nic nevy­lep­ši­li. Za plnou cenu je tenhle počin oprav­du hod­ně špat­ný vtip a dal bych ruce pryč. Nebo bych si počkal na vel­mi výraz­nou sle­vu. Já nemo­hu dát víc než 55% za veli­ce prů­měr­nou a prázd­nou kori­do­ro­vou FPS, kte­rou drží nad vodou snad jen zasa­ze­ní do Warhammer 40k. Fanouškové si mož­ná při­da­jí 5-10% za pří­běh.

A zde pár zábě­rů z mého hra­ní:

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře