Spolupracujeme s:  IZDoprava.cz | MujTip.Info | ČSKR.CZ | Hrajeme.stream | X-Box-hry | Simca's web

Lars von Trier






Ohodnoťte člá­nek

Lars von Trier (naro­zen 30. dub­na 1956 v Kodani jako Lars Trier) je dán­ský fil­mo­vý reži­sér a před­sta­vi­tel hnu­tí Dogme 95, pro­sa­zu­jí­cí­ho mini­ma­lis­mus ve fil­mu.

Život

Lars Trier se naro­dil v Kodani, Ulfu a Inger Trierovým. Jeho rodi­če se pova­žo­va­li jak za komu­nis­ty, tak za natu­ris­tya mla­dý Lars se v dět­ství zúčast­nil něko­li­ka nudis­tic­kých tábo­rů. Jeho rodi­če se domní­va­li, že trestat děti je bez­na­děj­ně zpá­teč­nic­ké. Trier říká, že byl vycho­ván v ate­is­tic­ké rodi­ně a přes­to, že jeho nevlast­ní otec byl Žid, nebyl nábo­žen­sky zalo­že­ný (identi­tu své­ho bio­lo­gic­ké­ho otce odha­lil až v roce 1995). V domě jeho rodi­čů neby­lo pří­liš mís­ta pro „city, víru nebo potě­še­ní“. Oba rodi­če také odmí­ta­li vytvá­řet jaká­ko­liv pra­vi­dla pro své děti, což mělo vliv na Trierovu osob­nost a vývoj. Mladý Lars našel v kine­ma­to­gra­fii ces­tu k vněj­ší­mu svě­tu a mohl se tak dozvě­dět o věcech, o kte­rých by mu rodi­če nikdy neřek­li. Své vlast­ní fil­my začal vytvá­řet v 11 letech, když dostal osmi­mi­li­me­t­ro­vou kame­ru. Celou střed­ní ško­lu byl zapo­jen do svě­ta nezá­vis­lé kine­ma­to­gra­fie.

V roce 1979 byl při­jat na dán­skou Národní fil­mo­vou ško­lu. Během svých stu­dií vytvo­řil fil­my Nocturne (1980) a Befrielsesbilleder (Image of Liberation, 1982), z nichž oba zís­ka­ly cenu za nej­lep­ší film na fil­mo­vém fes­ti­va­lu v Mnichově, spo­lu se sním­kem Den sid­s­te detalje (The Last Detail, 1981). Jeho vrs­tev­ní­ci z fil­mo­vé ško­ly mu dali pře­zdív­ku „Von Trier“. Tato pře­zdív­ka je vlast­ně vtip. „Von“ nazna­ču­je uro­ze­nost, kdež­to „Lars“ a „Trier“ jsou v Dánsku cel­kem běž­ná jmé­na podob­ně jako „Josef“ a „Novák“ v Česku. Lars si údaj­ně pře­zdív­ku pone­chal na počest Ericha von Stroheima a Josefa von Sternberga, kte­ří své „von“ zača­li pou­ží­vat také až během své­ho živo­ta. Filmovou ško­lu Lars ukon­čil v roce 1983.

Evropská trilogie

Po ško­le začal pra­co­vat na tri­lo­gii o záni­ku Evropy, kte­rou zahá­jil inte­lek­tu­ál­ním dra­ma­tem o séri­o­vých vraž­dách, Prvek zlo­či­nu (Forbrydelsens ele­ment 1984). Tento film, kte­rý byl oce­něn na fil­mo­vém fes­ti­va­lu v Cannes (zís­kal cenu za tech­ni­ku), byl extrém­ně sty­li­zo­va­ný a zna­me­nal radi­kál­ní odchý­le­ní od běž­né dán­ské kine­ma­to­gra­fie.

Dalším fil­mem z tri­lo­gie je Epidemic (1987), kte­rý byl také pro­mí­tán v Cannes. Film je zčás­ti ponu­rá sci-fi pohád­ka o budou­cí epi­de­mii moru a zčás­ti kro­ni­ka dvou fil­mo­vých tvůr­ců (hra­ných Larsem von Trierem a sce­náris­tou Nielsem Vorselem), kte­ří ten­to film při­pra­vu­jí. Obě dějo­vé linie se nako­nec střet­nou.

Svou tri­lo­gii zakon­čil v roce 1991 sním­kem Evropa (zná­mým v USA jako Zentropa), kte­rý ješ­tě ten­týž rok vyhrál Prix du Jury na fil­mo­vém fes­ti­va­lu v Cannes a sbí­ral ceny i na jiných vel­kých fes­ti­va­lech.

Evropa a Království

V roce 1992 zalo­žil spo­lu s pro­du­cen­tem Peterem Aalbækem Jensenem fil­mo­vou spo­leč­nost Zentropa Entertainment, nazva­nou pod­le jejich teh­dy nej­no­věj­ší­ho fil­mu. Tuto spo­leč­nost zalo­ži­li, aby zís­ka­li finanč­ní nezá­vis­lost a abso­lut­ní kon­t­ro­lu nad kre­a­tiv­ní čin­nos­tí. Produkční fir­ma se nepo­dí­le­la jen na vzni­ku Larsových fil­mů, ale také mno­ha jiných sním­ků od růz­ných auto­rů, včet­ně tele­viz­ních seri­á­lů. Je to také jedi­né tra­dič­ní fil­mo­vé stu­dio na svě­tě, kte­ré pro­du­ko­va­lo hard­co­re por­no sním­ky: Constance (1998), Pink Prison (1999), HotMen CoolBoyz (2000) and All About Anna (2005).

Aby zís­kal pení­ze pro svou nově vzniklou spo­leč­nost, vytvo­řil Trier Království (Riget, 1994) a Království II. (Riget II, 1997), dva krát­ké seri­á­ly natá­če­né v dán­ské stát­ní nemoc­ni­ci. Název „Riget“ vzni­kl z dán­ské­ho hovo­ro­vé­ho ozna­če­ní této nemoc­ni­ce „Righospitalet“ (doslo­va Královská nemoc­ni­ce). Natáčení tře­tí­ho pokra­čo­vá­ní toho seri­á­lu se neu­sku­teč­ni­lo kvů­li smr­ti Ernst-Huga Järegårda, kte­rý ztvár­nil jed­nu z hlav­ních postav – Helmera.

Dogme 95

V roce 1995 odha­li­la Trierova mat­ka na smr­tel­né poste­li své tajem­ství. Trier se dozvě­děl, že jeho pra­vý otec je mat­čin býva­lý zaměst­na­va­tel, Fritz Michael Hartmann, kte­rý pochá­zel z dlou­hé řady římsko-katolických hudeb­ní­ků a po kte­rém Trier zdě­dil své „umě­lec­ké geny“. Jeho otec se s ním však, po čtyřech trap­ných schůz­kách, pře­stal dále stý­kat. Tato odha­le­ní ved­la von Triera ke sna­ze „pře­ru­šit“ všech­na spo­je­ní s jeho nevlast­ním otcem. Konvertoval ke kato­li­cis­mu a ve svém fil­mař­ském sty­lu začal klást více důra­zu na „věr­nost“.

V roce 1995 Lars von Trier a Thomas Vinterberg před­sta­vi­li svůj mani­fest za nové fil­mo­vé hnu­tí, kte­ré nazva­li Dogme 95. Ještě pak ale chví­li trva­lo, než se obje­vil prv­ní film, nato­če­ný ve sty­lu toho­to mani­fes­tu. V této době se mno­zí domní­va­li, že Dogme 95 je jen radi­kál­ní myš­len­ka bez budouc­nos­ti.

Ve Von Trierově dal­ším fil­mu, Prolomit vlny (Breaking the waves, 1996), kte­rý vyhrál Grand Prix na fes­ti­va­lu v Cannes, si zahrá­la Emily Watsonová, navr­že­ná na cenu aka­de­mie za nej­lep­ší žen­ský herec­ký výkon. Drsné obra­zy a ruč­ní sním­ko­vá­ní toho­to fil­mu smě­řo­va­lo k Dogme 95. Prolomit vlny byl prv­ní Trierův film z tri­lo­gie „Golden Heart“, kte­rá obsa­ho­va­la také fil­my Idioti (1998) a Tanec v tem­no­tách (2000).

Také v roce 1996 pro­ve­dl von Trier v Kodani neo­by­čej­ný diva­del­ní expe­ri­ment zahr­nu­jí­cí 53 her­ců, kte­rý nazval Psychomobile 1 – The World Clock. Dokument zazna­me­ná­va­jí­cí ten­to pro­jekt byl reží­ro­ván Jasperem Jargilem a vyšel v roce 2000 pod názvem De Udstillede (The Exhibited).

Lars von Trier při­spěl k hnu­tí Dogme 95 svým fil­mem Idioti (Idioterne 1998) a dokon­ce pře­ko­nal svůj odpor k ces­to­vá­ní, aby sní­mek osob­ně uve­dl na fil­mo­vém fes­ti­va­lu v Cannes, kde byl ten­to film navr­žen na cenu Palme d’Or.

Lars von Trier byl nejen zakla­da­te­lem kon­cep­tu Dogme 95, kte­rý vedl k mezi­ná­rod­ní­mu zájmu o dán­skou kine­ma­to­gra­fii jako celek, ale také inspi­ru­jí­cím fil­ma­řem.

Fóbie

Von Trier trpí mno­ha fobi­e­mi, včet­ně stra­chu z létá­ní. Jak sám jed­nou řekl: „Prostě se bojím vše­ho kro­mě fil­mo­vá­ní.“ Strach z létá­ní čas­to ome­zu­je jeho i jeho tým. Vlastně to zna­me­ná, že všech­ny jeho fil­my musí být natá­če­ny v Dánsku nebo ve Švédsku, a to dokon­ce i ty, kte­ré se pod­le děje ode­hrá­va­jí ve Spojených stá­tech nebo jiných cizích zemích. Mnoho Trierových fil­mů bylo v prů­bě­hu jeho kari­é­ry uve­de­no na fil­mo­vém fes­ti­va­lu v Cannes a on vždy trval na tom, aby z Dánska do Francie a zpět jel auto­mo­bi­lem.

Lars von Trier také mno­ho­krát pro­hlá­sil, že trpí občas­ný­mi depre­se­mi, kte­ré mu zne­mož­ňu­jí pra­co­vat a udr­žo­vat soci­ál­ní vzta­hy.

Technika filmování

Lars von Trier říká, že „film by měl být jako kamí­nek v botě“. Podle Trirea, aby fil­ma­ři vytvo­ři­li ori­gi­nál­ní umě­lec­ké dílo, musí se sty­lo­vě odli­šit od ostat­ních fil­mů. Toho mohou dosáh­nout pomo­cí urči­tých ome­ze­ní nebo pře­ká­žek v prů­bě­hu natá­če­ní fil­mu. Nejslavnější z těch­to ome­ze­ní, kte­ré si fil­ma­ři kla­dou, je fil­mo­vý „slib čis­to­ty“ pod­le hnu­tí Dogme 95 (se kte­rým je von Trier spo­jen ačko­liv jenom jeden jeho film, Idioti, byl pod­le něj nato­čen). Ve fil­mu Tanec v tem­no­tách byly pou­ži­ty výraz­ně roz­díl­né pale­ty barev a tech­ni­ky sním­ko­vá­ní k dosa­že­ní zdá­ní „oprav­do­vé­ho svě­ta“. A celý film Dogville byl nato­čen na holém pódiu bez kulis jen s na zemi nama­lo­va­ný­mi půdo­ry­sy budov fik­tiv­ní­ho měs­ta.

Von Trier čas­to točí sám digi­tál­ní kame­rou a rád nepře­tr­ži­tě natá­čí her­ce v roli bez pře­stá­vek mezi zábě­ry. Při natá­če­ní fil­mu Dogville nechal her­ce hodi­ny hrát své role, ve sty­lu jed­né herec­ké meto­dy. Tato tech­ni­ka čas­to vyvo­lá­vá u her­ců vel­ké napě­tí, jako napří­klad u Björk při natá­če­ní Tance v tem­no­tách. Lars von Trier čas­to obsa­zu­je stá­le stej­nou sku­pi­nu her­ců – mezi jeho oblí­ben­ce pat­ří: Jean-Marc Barr, Udo Kier a Stellan Skarsgård.

Trier je vel­mi ovliv­něn pra­cí Carla Theodora Dreyera a fil­mem The Night Porter. Byl také nato­lik nad­šen krát­kým fil­mem The Perfect Human reží­ro­va­ným Jørgenem Lethem, že pře­svěd­čil Letha, aby pře­pra­co­val svůj krát­ko­me­tráž­ní film na celo­ve­čer­ní - Pět pře­ká­žek (The Five Obstructions).


Detaily o článku Lars von Trier

Wikipedie

Články pře­vza­té z čes­ké Wikipedie.

loading...
↓ Komentáře k článku ↓

Související příspěvky:

  • Idioti (Idioterne 1998)20. června 2012 Idioti (Idioterne 1998) Film Idioti je snímkem, který režiséra Triera už nadobro proslavil (minimálně v mých očích). Jedná se pravděpodobně o vrcholné dílo manifestu Dogma 95 (upuštění od akčních scén, […]
  • Nymfomanka, první část (Nymphomaniac vol. 1) 201313. ledna 2014 Nymfomanka, první část (Nymphomaniac vol. 1) 2013 Dlouho očekávaný film režiséra Larse von Triera (Idioti, Melancholia, apod.) zaobírající se ženskou sexualitou je poměrně chytře rozdělen na dvě části, díkybohu to ale není po vzoru […]
  • Nymfomanka, druhá část (Nymphomaniac vol. 2) 201313. ledna 2014 Nymfomanka, druhá část (Nymphomaniac vol. 2) 2013 Druhá část Nymfomanky Larse von Triera je v podstatě tím samým, co byla ta první, takže by o ní platilo zhruba to samé, co jsem napsal zde. Jedná se tak v podstatě o jeden film rozpůlený - […]
  • Nymfomanka, část I. – režisérská verze - online5. prosince 2014 Nymfomanka, část I. – režisérská verze - online
  • BUSTER KEATON - Komik s vážnou tváří11. května 2009 BUSTER KEATON - Komik s vážnou tváří Buster Keaton se ve svých filmech nikdy neusmál, přesto jsou jeho postavy divákům po celém světě dodnes zárukou výborné zábavy. Už v dětství, kdy s ním tatínek ,,zametal“ vaudevillová […]
  • Jo Nesbø - norský král spisovatelů30. března 2017 Jo Nesbø - norský král spisovatelů Bez nadsázky se dá s jistou říci, že Jo Nesbø je nejenom, že nejslavnější norský spisovatel, ale všeobecně skandinávský od dob Hanse Christiana Andersena. Narodil se 29. března 1960 přímo […]
  • Guy Hamilton21. dubna 2016 Guy Hamilton Guy Hamilton (16.9.1922 - 21.4.2016) byl anglický režisér. Narodil se ve Francii. Během okupace nacistů působil ve francouzském odboji a po skončení války se začal věnovat filmu, kde začal […]
  • RIDLEY SCOTT 16. prosince 2014 RIDLEY SCOTT RIDLEY SCOTT (režisér, producent) byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší režie za filmy Černý jestřáb sestřelen, Gladiátor a Thelma a Louise. Všechny tři filmy mu také vysloužily […]
  • Svoboda není žádný dar, který člověk získá jen tak snadno, říká host Febiofestu26. března 2017 Svoboda není žádný dar, který člověk získá jen tak snadno, říká host Febiofestu Energický Abel Ferrara je režisér filmů jako je například Pasolini, Vítejte v New Yorku, Hledání otce Pia, Anděl pomsty, Poručík. To je seznam filmů, které jsou k jeho poctě zařazeny do […]
  • Katja Riemannová26. srpna 2014 Katja Riemannová Katja Riemannová vyrostla v Niedersachsenu (Dolní Sasko), odmaturovala v Leeste, vystudovala tanec v Hamburku, pracovala jako dobrovolnice v divadle Castrop Rauxel, studovala herectví v […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


X
Přidejte si Kritiky.cz na facebook a žádný článek Vám neunikne.