Spolupracujeme s:  IZDoprava.cz | MujTip.Info | ČSKR.CZ | X-Box-hry | Simca's web

Rychle a zběsile: Tokijská jízda – 65%





Hodnocení článku:
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Nahrávám...


Justin Lin pře­bral sérii Rychle a zbě­sile po roz­pa­či­tém dru­hém dílu. Ten uká­zal, že nemá smysl točit film o autech, pokud v něm nemáte zají­mavé postavy a smys­lu­plný pří­běh, pře­kra­ču­jící pouhé rych­lostní špič­ko­vání. Tokijská jízda jde už svou základní pre­mi­sou proti vyši­so­va­ným a oko­pí­ro­va­ným nápa­dům dru­hého dílu a při tom zvy­šuje úro­veň “coo­lo­vi­tosti” do nových výšin. Jak kva­litně se to ale Tokijské jízdě daří? A jde opravdu o návrat ke kva­litě prv­ního dílu?

RR01

To, že je Tokijská jízda kro­kem novým smě­rem, demon­struje již změna hlav­ního hrdiny. Místo Briana O’Connora (Paul Walker) z prv­ních dvou dílů se pozor­nost pře­su­nuje na Seana Buswella (Lucas Black). Snímek tak vět­ši­nově igno­ruje svět budo­vaný prv­ními jeho před­chůdci, a to jak pří­bě­hově, tak geo­gra­ficky. Přesun do japon­ské met­ro­pole nepřed­sta­vuje jediný závan čer­stvého vzdu­chu.

Sean Buswell je blá­zen do aut a když se zrovna neo­cho­mýtá kolem stře­do­škol­ského kam­pusu, tak se v dvou­sto­pých vozi­dlech vrtá nebo závodí. Kvůli svému koníčku se ovšem dostává do potíží a se svou mat­kou se stě­huje z města do města. Po tře­tím poru­šení zákona a zde­mo­lo­vání svého auta ho ohro­žuje vidina života za mří­žemi a tak mu nezbývá nic jiného než se ukli­dit k otci do Tokia. Sean sice utíká před záko­nem, ale před svým sta­rým koníč­kem neu­teče. Záhy se totiž dostane mezi komu­nitu míst­ních závod­níků.

Tokijská jízda zprvu působí jako kla­sická tee­nage kome­die. Hlavní hrdina závodí o srdce místní krásky a špič­kuje se svými soky. Po hrdi­nově pře­stě­ho­vání do Tokia a obje­vení míst­ních závodů se ovšem žánr začne pře­vra­cet do zábavné akční jízdy, kde hlavní roli nehraje stře­do­škol­ská láska, ale vývoj hlav­ního hrdiny a skvěle nato­čené závodní pasáže.

To, v čem v minu­lém díle zkla­mal Singleton, zde Justin Lin napra­vuje parádně. Místo bez­du­chého a nein­spi­ra­tiv­ního pří­běhu jako z kopí­ráku nám ser­ví­ruje hrdi­novu ody­seu z konce závod­ního řetězce na jeho vrchol. Zkoušky, kte­rým během ní čelí, zoce­lují jeho pocit zod­po­věd­nosti a určují vztahy s otcov­skými posta­vami. Tokijská jízda je tak kromě filmu o smy­cích v cool autech hlavně fil­mem o dospí­vání a zou­fa­lém hle­dání otcov­ských vzorů.

RR02

Příjemnou změ­nou je i větší roz­vrstvení pří­běhu. Film se už nevě­nuje pouze a jen hlav­ním klad­ným posta­vám, ale nechává nahléd­nout i do sou­kro­mého života padou­cha. Ten nabízí zají­ma­vou para­lelu s moti­va­cemi hlav­ního hrdiny. Oba životní pro­tiv­níci mají pro­blém s absencí otcov­ských postav a potře­bou doká­zat, že jsou lepší než si o nich ostatní myslí.

V recenzi jsem už něko­li­kát pou­žil slovo cool. Nenacházím lepší název k popsání pocitu, který se tvůrci roz­ho­dují navo­dit během smy­ko­va­cích a honič­ko­vých scén. Cirkusově vytu­něná auta z minu­lého díla nahra­zují pro­fe­si­o­nálně upra­vené závodní bes­tie. Motiv sprintů vystří­dal motiv smy­ko­vého závo­dění. Závod se už nevy­hrává tvrd­ším sešlápnu­tím plynu jako v prv­ním dílu, ale peč­li­vým vede­ním vozi­del ve smy­cích.

Přes celý film se tak vznáší opar leh­ko­váž­nosti. To sice pomáhá k lepší stra­vi­tel­nosti pro­středí smy­ko­va­cích závodů a jejich kul­tury, mnohdy se však tato kva­lita snáší i na původně vážně zamyš­lené scény, které pak ztrá­cejí na emo­ci­o­nál­ním a pří­bě­ho­vém dopadu. Perfektně však do ní zapa­dají opět šab­lo­no­vité postavy a prkenné dia­logy, již tra­diční pro celou sérii.

RR03

I když tak sní­mek pra­cuje se zají­ma­vými motivy a tématy, nedo­káže je pro­sa­zo­vat s plnou inten­zi­tou. Zavděčování se mlad­šímu pub­liku poté degra­duje funkč­nost váž­ných scén. Přes to však Tokijská jízda dokáže být napí­navá při dvou “roz­ho­du­jí­cích” honič­kách, jež končí s pro děj napro­sto zásad­ními udá­lostmi. Tyto pasáže jsou vyztu­že­ným šasi úspě­chu filmu, bez které by nabo­řil do své prvotní odvá­za­nosti.

Tokijská jízda je fil­mem kom­bi­nu­jí­cím to nej­lepší z obou před­cho­zích dílů. Do své samo­statné exis­tence si při­náší vlastní nedo­statky. S Tokijskou jízdou končí éra nad­še­ného túro­vání motorů a série se bude pod tak­tov­kou Justina Lina ubí­rat poně­kud jiným smě­rem. Jako posled­nímu zamá­vání roz­ja­ře­nosti a oso­bité sty­li­zaci série se vyplatí Tokijské jízdě věno­vat tro­chu času a pocho­pení pro její oso­bitý obal.


Části seriálu: Rychle a zběsile

Koment...

↓ Komentáře k článku ↓

Související příspěvky:


X

Přidejte si Kritiky.cz na Váš facebook.