Spolupracujeme s:  IZDoprava.cz | MujTip.Info | ČSKR.CZ | X-Box-hry | Simca's web

Decibely lásky – Recenze – 20%





Hodnocení článku:
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Nahrávám...


Decibely lásky jsou let­ním muzi­ká­lem plným roman­tiky a pís­ni­ček Michala Davida, který film spo­lu­pro­du­ko­val a hraje v něm sám sebe ve scéně, která se ode­hrává na jeho kon­certu. V pod­statě jde o jakési volné pokra­čo­vání Discopříběhů, kdy Rudolf Hrušínský nejml. si zopa­ko­val svou roli po pět­a­dva­ceti letech a Rudolf Hrušínský ml. hraje de facto postavu Ladislava Potměšila – sice se ve filmu (jenž se opět ode­hrává v Plzni) jme­nují jinak, leč je tu dost náznaků, že jde o ty samé postavy. („Bydleli jsme s tátou v pane­láku na síd­lišti.“ „Byl jsem na výchovu syna sám a pak jsme se odci­zili.“). Tvůrci sice srov­nání s Discopříběhem odmí­tají, leč přesto lze na sní­mek nahlí­žet při­nejmen­ším jako na mul­ti­ge­ne­rační nos­tal­gické ohléd­nutí a pří­bě­ho­vou nad­stavbu pro teh­dejší diváky Discopříběhů, jejich rodiče, jejich děti a vůbec pro všechny, co si občas rádi poslech­nou Michala Davida.

Decibely lásky – Recenze
Zdroj fotek: falcon.cz
Ačkoli oba muži nalez­nou v prů­běhu filmu lásku, tak ten­to­krát nej­sou jedi­nými hlav­ními hrdiny – těmi se zdá být úplně jiná mladá zami­lo­vaná dvo­jice. Snímek, který byl zřejmě kon­ci­po­ván jako roman­tická story tří růz­ných gene­rací, však nabízí ještě mno­hem větší množ­ství postav.
Když to vezmu od pod­lahy, tak ve filmu jde zhruba o toto (pro zjed­no­du­šení budu fil­mové postavy nazý­vat jmény těch, kteří je hrají): Rudolf Hrušínský nejml. dělá šéfa pope­lářů na Plzeňském magis­trátu a jeho dcera Marika Šoposká je zaměst­naná v nemoc­nici, kde pra­cuje i jeho nej­lepší kama­rádka Lucka Vondráčková. S tou se kama­rádí modelky a taneč­nice Alžběta Bartošová a Aneta Vrzalová. Alžbětu balí mladý umě­lec Filip Cíl, který si odpy­kává u Rudolfa a jeho kolegy Pavla Horvátha veřejně pro­spěšné práce. S Anetou zas chodí Jakub Grafnetr, syn Rudolfova býva­lého kama­ráda Roberta Vojtka, záro­veň ale Jakub poku­kuje i po Alžbětě, což se žár­livé Anetě nelíbí. Filipova sestra Petra Svoboda pra­cuje v Robertově firmě a Robert ji neú­spěšně uhání, zatímco ona roz­jíždí romá­nek s Rudolfem. A Rudolfův táta se v láz­ních (nebo kde) sezna­muje s Ivou Janžurovou, která je sho­dou okol­ností Alžbětina teta.
Ve sku­teč­nosti je to ale ještě o něco kom­pli­ko­va­nější. Např. jsem opo­mněl zmí­nit, že Filip Cíl zachrání Rudolfovi život, když mu zavolá sanitku po potyčce s Jakubem Grafnetrem, a on ho za to nechá zkou­šet na roli v muzi­kálu v bytě svého táty, v býva­lém pokoji své dcery (po které Filip také hodí očkem). Opravdu to je tak straš­livě zamo­tané a kom­pli­ko­vané, jak to zní. Graficky by se to dalo ztvár­nit např. takto:
Decibely lásky - Grafická analýza vztahů mezi postavami
Zoufalá pře­lid­ně­nost a mimo­řádná zapekli­tost vztahů mezi posta­vami ale nej­sou ani zda­leka jedi­ným pro­blé­mem filmu. Tím asi nej­vět­ším zádrhe­lem je scé­nář, resp. neu­vě­ři­telné sce­náris­tické kon­strukty slou­žící k tomu, aby se hrdi­nové mohli osu­dově potká­vat a nějak spo­lečně inter­a­go­vat. Tudíž dojde např. k tomu, že Rudolf Hrušínský ml. se domluví s Janžurovou, že ji odveze na Moravu na nějaký pohřeb. Ta z něja­kého důvodu pře­svědčí svou neteř Alžbětu, aby jela taky. Nezávisle na tom pozve Rudolf z ještě mno­hem uje­těj­šího důvodu na cestu i Filipa (kte­rého namát­kově zná jenom díky tomu, že má v jeho bytě zku­šebnu). Samozřejmě netuší, že Filip se s Alžbětou zná, natož že spolu dokonce téměř chodí. Tím pádem dojde k tomu, že ti dva jsou „náho­dou“ nuceni strá­vit spolu víkend, což je pocho­pi­telně velmi sblíží.
Děj jako takový ale film nemá a spíš jde jen o mozaiku střípků z osudů něko­lika hrdinů, kteří se sem tam nacho­mýt­nou k něja­kému náznaku zápletky. Nebo spíš hůř – jde o nepří­liš pře­hledné vzta­hové hem­žení spousty postav bez známky jaké­ho­koli jed­no­tí­cího pří­bě­ho­vého oblouku, kdy někteří z nich třeba i nalez­nou lásku, ale je to k ničemu, pro­tože o vět­šině z nich se téměř nic nedo­zvíme.
Decibely lásky – Recenze

Další věc jsou dia­logy a prkenné výkony vět­šiny herců. Legendy jako Hrušínský ml. a Janžurová se ještě dejme tomu snaží (ačkoli jejich roz­ho­vory plné sta­řec­kého mudro­vání a lamen­to­vání nad dáv­nými ztra­ce­nými lás­kami jsou téměř k nepře­žití a z pohledu na Janžurovou s berlí a křikla­vým líče­ním jsem měl deprese), ale třeba už Hrušínský nejml. se celý film prak­ticky jen zhu­leně culí a jací­koli mladší herci ve ved­lej­ších rolích jsou také dost hrozní (možná s výjim­kou Šoposké). Nejlepší a nej­při­ro­ze­nější z nich je nako­nec Pavel Horváth, který není herec, nýbrž bývalý fot­ba­lový zálož­ník FC Viktoria Plzeň.
No a konečně se dostá­váme k těm pís­nič­kám Michala Davida, které jsou z hudeb­ního hle­diska sice vyda­řené, ale mají strašné texty, mnohdy nesmy­slné, navíc s podiv­nými rýmy (jde o nové písně, nikoli o staré slavné fláky). Kvůli jejich zby­tečně pře­hnané kom­pli­ko­va­nosti (a snad ambi­ci­óz­nosti) nehrozí, že byste si z nich po skon­čení filmu zapa­ma­to­vali byť jedi­nou řádku, natož si tři dny v kuse brou­kali celé jejich refrény, tak jako u star­ších Davidových hitů. Z muzi­ká­lo­vého hle­diska pak Decibely lásky působí značně zao­stale a nemo­derně – tance mnohdy postrá­dají jakou­koli slo­ži­tější cho­re­o­gra­fii (spíš jde jen o takové roz­ju­chané pohy­bové dová­dění) a zpí­va­jící postavy jsou zabí­rány sta­tic­kou kame­rou ve scé­nách s velice málo střihy, jak pomalu vychá­zejí z baru, nebo stojí u postele, nebo vysy­pá­vají popel­nici.
Pravděpodobně to bude sou­vi­set s tím, že Decibely lásky jsou režij­ním, sce­náris­tic­kým a pro­du­cent­ským debu­tem Miloslava Halíka, jemuž bylo nedávno jed­na­še­de­sát let, a který kromě nedo­statku fil­mař­ských schop­ností opravdu nemá prst na tepu doby, což se odráží mimo jiné např. ve scéně, kdy se hrdi­nové roz­hod­nou někomu nahac­ko­vat počí­tač – při­čemž reži­sé­rova před­stava o tom, jak to vypadá v hac­kar­ském dou­pěti a jak pro­bíhá hac­ko­vání, je silně za hra­nicí paro­die.
Decibely lásky – Recenze
S tím se veze i pří­stup ke scé­nám, které byly do snímku zařa­zeny zřejmě jen proto, aby půso­bily opravdu jen na té nej­zá­klad­nější pudové či emo­ci­o­nální úrovni. Jistě bude exis­to­vat nenu­lové množ­ství diváků, kteří se dojmou u scény s osmi­le­tou hol­čič­kou, která zpívá operu, nebo se vzruší u dlouhé sek­vence foto­sho­o­tingu, při němž se modelky v plav­kách vyzý­vavě pro­hý­bají nad nablýska­ným Jaguárem, nebo u scény váš­ni­vého tance s Lucií Vondráčkovou, které se prsa tva­rují přes tričko. Působí to ale straš­livě lacině, prvo­plá­nově a pod­bí­zivě.
Některé scény jsou až nechtěně komické, vyjma toho hac­ko­vání např. pasáž, kdy jedna z hrdi­nek zpívá před kavár­nou, která je plná pohled­ných mla­dých blon­ďa­tých děv­čat, nebo když Roman Vojtek kroutí boky a neu­stále domlouvá své účetní, aby s ním šla někam tan­co­vat (asi aby si diváci vzpo­mněli, že vyhrál první řadu pořadu Stardance). Alarmující nefunkč­nost ční i ze závěru snímku, kdy dojde na velmi nepři­ro­zeně zaim­ple­men­to­vané cameo jisté slavné osob­nosti, které by jistě bylo pře­kva­pivé, kdyby se tvůrci neroz­hodli pře­su­nout závě­rečné titulky do úvodu filmu.
Decibely lásky při­tom nej­sou tak agre­sivně strašné a nepří­jemné na kou­kání jako Andílek na nervy nebo třetí Babovřesky, nebo tak extrémně řeme­slně nezvlád­nuté jako filmy Tomáše Magnuska. Pořád jsou sice velice nechytré a nepo­da­řené ve všech mož­ných ohle­dech včetně vyprá­vění, střihu a práce s posta­vami a s motivy, ale není to žádný divácký teror. Jen je úplně zby­tečné se na ně dívat, pro­tože jsou pře­plá­cané a prázdné záro­veň a zábavu ský­tají mini­mální.

Koment...

↓ Komentáře k článku ↓

Související příspěvky:

  • Decibely lásky29. ledna 2016 Decibely lásky V hlavních rolích příběhu tří dvojic zcela rozdílného věku, jejich přátel a současných i minulých lásek se objeví otec a syn Rudolfové Hrušínští, Iva Janžurová, Alžběta Bartošová, Filip Cíl, Petra Svoboda, Roman Vojtek, Lucie Vondráčková, […] Posted in Filmové premiéry
  • Muzikál aneb Cesty ke štěstí – 45 %12. ledna 2016 Muzikál aneb Cesty ke štěstí – 45 % Připravit zajímavé představení s partou mladých lidí je docela dobrá záminka, jak rozehrát aktuální lidské příběhy v kulisách osvědčené divadelní hry nebo muzikálu. Jednak se tak připomene vybrané umělecké dílo a současně máme určitou […] Posted in Filmové recenze (Art… Blu-ray… Kino…)
  • Muzikál aneb Cesty ke štěstí11. ledna 2016 Muzikál aneb Cesty ke štěstí Dnes proběhla novinářská projekce nového českého filmu, kde v příběhu ze školního soustředění žáků pražské konzervatoře zazní známé melodie z muzikálu Starci na chmelu. Příběh o studentských trápeních a začínajících láskách  připomene […] Posted in Filmové premiéry
  • Dědictví aneb Opakovanývtipnenívtipem18. února 2014 Dědictví aneb Opakovanývtipnenívtipem Herec Bolek Polívka přišel o možnost vybudovat hotel s wellness centrem, o farmu v Olšanech a u řady obdivovatelů i o morální kredit. Proto jediná otázka, kterou jsem si kladl před zhlédnutím „dvojky Dědictví“ zněla, přišel i o smysl pro […] Posted in Filmové recenze (Art… Blu-ray… Kino…)
  • Pavel Horváth: Zpívám rád a je to na mně doufám znát2. února 2016 Pavel Horváth: Zpívám rád a je to na mně doufám znát Proč jste se rozhodl přijmout nabídku na poměrně velkou roli ve filmu Decibely lásky? Já jsem si při prvních kontaktech myslel, že si ze mě dělají srandu. Až když mi zavolal režisér a následně také Rudolf Hrušínský, tak mi došlo, že to […] Posted in Rozhovory
  • Já, Olga Hepnarová – 70 %18. března 2016 Já, Olga Hepnarová – 70 % Prügelknabe to nemá v životě lehké a když se v téhle roli člověk doslova zabydlí, tak se z ní těžko dostane. Olga Hepnarová si jako Prügelknabe – otloukánek připadá a jediným místem, kde dokáže vydržet, je chata, kam nikdo nechodí. Samota […] Posted in Filmové recenze (Art… Blu-ray… Kino…)
  • Teorie tygra nabízí moudra pro oslabené kocourky26. března 2016 Teorie tygra nabízí moudra pro oslabené kocourky Příběh stárnoucího zvěrolékaře Jana, který si najednou uvědomí, že mu do života mluví jeho žena víc, než si to vlastně přeje, je pro duši i mysl nenáročnou podívanou. Od počátku jsou rozděleny postavy na dobré a špatné, což se projeví […] Posted in Filmové recenze (Art… Blu-ray… Kino…)
  • Petra Svoboda: Vánek přímotopu ve vlasech2. února 2016 Petra Svoboda: Vánek přímotopu ve vlasech Decibely lásky byla vaše první větší filmová zkušenost, takže  jaké vzpomínky a zážitky jste si z natáčení odnesla? Odnesla jsem si spoustu dojmů a zážitků. Potkala jsem se na place s takovými legendami jako je například herečka Iva […] Posted in Rozhovory
  • Jiří Menzel dostříhal svou novou komedii a změnil název na Donšajny22. ledna 2013 Jiří Menzel dostříhal svou novou komedii a změnil název na Donšajny Praha, 22.ledna 2013 – Donšajni – pod tímto názvem uvede Jiří Menzel 30.května do kin svou novou komedii Režisér Jiří Menzel se rozhodl vrátit k pracovnímu názvu svého nového filmu. Místo Sukničkářů tak v květnu do kin dorazí […] Posted in Články
  • dabel14. května 2012 Líbáš jako ďábel – 65 % Tato věta padne ke konci filmu a není to v situaci nijak příjemné pro jednoho z hlavních hrdinů nového filmu režisérky a scénáristky Marie Poledňákové. Film je pokračováním divácky úspěšné komedie Líbáš jako Bůh, kterou uvedla společnost […] Posted in Filmové recenze (Art… Blu-ray… Kino…)

X

Přidejte si Kritiky.cz na Váš facebook.