Spolupracujeme s:  IZDoprava.cz | MujTip.Info | ČSKR.CZ | X-Box-hry | Simca's web

John Wick – 50 %





Hodnocení článku:
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (3 hlasů, průměr: 3,67 z 5)
Nahrávám...


Smutné pro­bu­zení do prázd­ného bytu Johna Wicka nena­pl­ňuje žád­nou radostí. Všechno mu při­po­míná milo­va­nou ženu, která náhle umírá. John pro­padá smutku a chmur­nou náladu v roz­lehlém domě naruší až návštěva zásil­kové služby. Z tajem­ného balíčku se vyba­tolí roz­to­milé ště­ňátko. Je to  pozdrav ze záhrobí od milo­vané ženy. Roztomilé tlapky, čumá­ček i ta malá hnědá hro­mádka na tráv­níku tak nějak zahřeje u srdce. Vypadá to, že Johna čeká poklidný život. Ale zdání klame. Malé par­tičce chu­li­gánů se zalíbí Johnovo auto a „pro­stě“ si o něj řek­nou. Řeknou si o něj slovně i drs­ným nási­lím. To, že John dostane naklá­dačku, je sice k naštvání, ale par­tička drzounů si dovolí šáh­nout na malé štěně. Tak tohle se nedělá a pomsta bude krutá. U Johna pro­stě platí „ jsem klid­nej, ale když mi někdo sáhne na pej­ska, tak se neznám“.  Kdyby jen par­tička zlo­dějů věděla, kdo vlastně John Wick je, tak by si dala určitě větší pozor a nesa­hala by ani na auto ani na pej­ska. Ale stalo se a John to parádně roz­jede. Rozmlátí beto­no­vou desku a dostane se ke svým oblí­be­ným zbra­ním. Jestli opla­ká­val smrt své milo­vané ženy, pak smrt svých nepřá­tel se ho ani netkne. Reflexy nájem­ného vraha a zabi­jáka jsou v plné poho­to­vosti a nikdo nemá šanci unik­nout. Vůdce chu­li­gán­ské par­tičky je sice synem rus­kého mafi­ána Vigga Tarasova, ale svému osudu nemá šanci unik­nout. Může utí­kat, může se scho­vá­vat, může mít počet­nou ochranku, ale to asi tak všechno. Viggo Tarasov sice má jisté plány, jak nazlo­be­ného Johna zlik­vi­do­vat, ale není vůbec snadné se proti tako­vému stroji na smrt pro­sa­dit. A jak se ukáže, pod­světí na Johna taky neza­po­mnělo.

wick

Scénář filmu napsal Derek Kolstad, který si už vyzkou­šel akční poten­ciál svých scé­nářů na fil­mech Zásilka nebo Hra pro jed­noho. Tentokrát je pří­běh zará­mo­ván sluš­ným a klid­ným živo­tem, který by si chtěl uží­vat nelí­tostný zabi­ják. Vlastní touha žít spo­řá­daný život je ale náhle naru­šena a hlavní hrdina v sobě nachází scho­vané schop­nosti. Tedy zápletka je cel­kem tri­vi­ální, ale umož­ňuje vynik­nout akč­ním scé­nám i pohled na mafi­án­ské prak­tiky. Scénář má kromě hlavní postavy ještě něko­lik padou­chů a zabi­jáků, kteří mají vlastní zájmy a cíle. Setkání členů ruské mafie i nájem­ných zabi­jáků pro­vází pře­střelky i bojové scény, ale vždy končí hro­ma­dou mrt­vol.

Režisér Chad Stahelski si se scé­ná­řem pora­dil cel­kem snadno. Využil cha­risma něko­lika popu­lár­ních herců, kteří dali svým posta­vám pat­řič­nou tajem­nost, neú­stup­nost a krve­lač­nost. Je jedno, kdo na čí straně bojuje. Všichni mají ve svých tvá­řích leh­kou naštva­nost a maxi­málně věrně zob­ra­zují zaje­tou šab­lonu padou­chů. Stejně tak pro­bí­hají pře­střelky a sou­boje. Profesionálně nasní­mané a v tempu stří­hané scény působí chvil­kami jako zfil­mo­vaný komiks. Tomu odpo­vídá i nasví­cení a zpo­ma­lení detail­ních záběrů. Svým způ­so­bem působí film sty­lově jed­notně a děj je snadno před­ví­da­telný. Nároky na diváka jsou sku­tečně velice mírné. Je nutné jen sle­do­vat hlav­ního hrdinu a jeho cestu ke správ­nému konci pří­běhu. Když zapo­me­neme, že John Wick při cestě zabije něko­lik desí­tek lidí, pak je opti­mis­tické vykro­čení po cestě za dopro­vodu nového čtver­no­hého kama­ráda pohád­ko­vým kon­cem.

HWick2

erecké obsa­zení filmu hodně pomohlo. Nejen Keanu Reeves v roli Johna Wicka, ale i Michael Nygvist v roli  Vigga Tarasova a  Willem Dafoe v roli Marcuse, se snaží dát jed­no­du­chým tex­tům a scé­nám ale­spoň tro­chu věro­hod­ného herec­tví a nádech lehké nad­sázky. Scény v domě u Vigga  jsou si však nudně podobné a vypadá to, že reži­sér má pro­blém nato­čit nor­mální dia­log. Určitě jis­tější je v akč­ních scé­nách, které vstu­pují do děje jako pra­po­divná „živá voda“. Zábavně působí i pod­zemní klub, kde se pod­světí baví za cenu respek­to­vání zaje­tých pra­vi­del, které ale hlavní hrdina musí z pocho­pi­tel­ných důvodů poru­šit.  Zabíjení je snadný způ­sob, jakým se hlavní hrdina posouvá ke své touze žít „nor­mální klidný život“.  A k tomu nabízí Kean Reeves neu­stále stejný ztrá­pený a sou­časně naštvaný výraz ve tváři. Krvavé šrámy, které získá při první bitce s chu­li­gány, nosí na své tváři až do konce filmu. A že to není žádné oře­zá­vátko, dokáže si ošet­řit sám i bod­nou ránu.

Film nabízí 101 minut nená­ročné fil­mové podí­vané, které kromě něko­lika zná­mých herců nena­bízí nic nového nebo zají­ma­vého. Technicky je film nato­čen v běž­ném prů­měru a s mini­mem digi­tál­ních efektů. Akční scény jsou plné kaska­dér­ských kousků a zají­mavé záběry navo­zují napětí, které se zvolna vytratí spolu s nadějí, že pří­běh bude mít něja­kou kloud­nou myš­lenku nebo pointu.

Koment...

↓ Komentáře k článku ↓

Související příspěvky:


X

Přidejte si Kritiky.cz na Váš facebook.