Spolupracujeme s:  IZDoprava.cz | MujTip.Info | ČSKR.CZ | X-Box-hry | Simca's web

Naštval jsem Papeže i Vatikán, řekl o svém režijním snímku Peter Mullan





Hodnocení článku:
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Nahrávám...


 

Febiofest_vizual_2

Herec a také reži­sér Peter Mullan, který je veřej­nosti známý rolí dea­lera Swannyho v úspěš­ném filmu Trainspotting při­jel před­sta­vit na Febiofest nový film Hector od reži­séra Jake Gavina. Film který je záro­veň zařa­zen  do sou­těže pojed­nává o  bez­do­movci Hectorovi, který se snaží znovu obno­vit vztahy se svojí rodi­nou a nejen to. Vyprávění nebylo jen o filmu, ale také o jeho herec­kých zážit­cích, touze být reži­sé­rem ale i o životě na ulici, který si pro­žil i ve sku­teč­nosti. Česká tele­vize bude v blízké době vysí­lat seriál Na jezeře (2013), kde ztvár­nil jednu z rolí.

Herec přijel na Febiofest představit film Hector a také si převzít Cenu Kristián, za přínos kinematografii.
Herec při­jel na Febiofest před­sta­vit film Hector a také si pře­vzít Cenu Kristián, za pří­nos kine­ma­to­gra­fii.
Peter Mullan co by drogový dealer v kultovním snímku Trainspotting.
Peter Mullan co by dro­gový dea­ler v kul­tov­ním snímku Trainspotting.

V novém snímku Hector, spo­lu­pra­co­val s debu­tu­jí­cím reži­sé­rem Jackem Gavinem.,, Když jsem četl jeho scé­nář a mlu­vil s ním osobně, tak jsem s ním nalezl spo­leč­nou řeč a to pro mě bylo roz­ho­du­jící,” řekl o natá­čení filmu. Role ve filmu mu možná při­po­me­nula i svůj život v mládí, kdy jak sám při­znal byl rok na ulici v partě pou­lič­ního gangu.

Peter Mullen se výrazně zapsal role dea­lera v Trainspottingu (1996) a tak i začá­tek debaty se tohoto kul­tov­ního filmu týkal. ,,Nevím, zda se bude točit jeho pokra­čo­vání , ale jediné co vím, je že v něm nebudu hrát. Netušil jsem, že si mě lidé tímto sním­kem zapa­ma­tují, pro­tože vět­šinu mlu­ve­ných dia­logů vystři­hly a já tam byl spíše jako němý kom­parz” zavzpo­mí­nal na slavný film. Později ho oslo­vil reži­sér Ken Loach, kvůli natá­čení filmu Jmenuji se Joe(1998)  za který, zís­kal cenu na fes­ti­valu v Cannes za muž­ský herecký výkon. ,,V záku­lisí pře­dá­vání cen, zamnou při­šel Martin Scorsese a ptal se mě jak to dělá, to kouzlo, že se filmy líbí,” řekl herec.

Na otázku, se kte­rými reži­séry spo­lu­pra­cuje nej­ra­ději odpo­vídá šala­moun­sky. ,,Nemám žád­ného oblí­be­ného reži­séra. Všichni jsou něčím jiný, at’ už je to Danny Boyl či Jane Campion. Každý je mi pří­no­sem, ale kdy­bych měl jme­no­vat jed­noho, tak by to byl jed­no­značně Ken Loach. Ten měl na mě co by herce nej­větší vliv,” říká, když hod­notí spo­lu­práci s reži­séry.

Prozradil už od dět­ství chtěl být reži­sé­rem a když v tele­vizi běžel pořad Alfred Hitchcock uvádí, tak ho to vydě­silo k smrti, ale záro­veň si uvě­do­mil, že tohle je to čemu se chce věno­vat. Dětství neměl moc jed­no­du­ché, otec byl alko­ho­lik a matka se sta­rala o dal­ších sedm sou­ro­zenců. ,,Nejlepším pří­te­lem mého dět­ství byla fan­ta­zie, a když byla v tele­vizi něko­li­ka­ho­di­nová pře­stávka ve vysí­lání, kou­kal jsem třeba tři hodiny na obra­zovku, na které tehdy byla hol­čička a v ruce držela balonky. Chudák maminka, když mě viděla, tak mě vzala k psy­cho­lo­govi, ale já se před ním sty­děl říct, co tam v té své fan­ta­zii vidím. Protože byl dospě­lej a nepo­cho­pil by to.”

Na Filmovou školu ho nevzali, ale bavilo ho psaní scé­náře a když jed­nou za své dílo zís­kal cenu v Anglické  sou­těži, zna­me­nalo to, že se podle toho natočí film. A když viděl, jak film se scé­náře moc nedr­žel, zku­sil se věno­vat Režii sám. S pře­svěd­čení, pro­tože se  mu nelí­bilo, co se stane s napsa­ným scé­ná­řem pokud se dostane do špat­ných rukou. ,,Ten scé­nář byl z děl­nic­kého pro­středí a oni z nich udě­lali blbce. Měl jsem dobré úmysly, ale když má někdo před­sudky k děl­nické třídě, tak jsou schopny z toho udě­lat něco zcela jiného.”

Coby reži­sér nato­čil mimo jiné kon­tro­verzní film Padlé ženy (2002). ,, Naštval jsem Papeže i Vatikán a bylo mi ctí!. Viděl jsem nejdříve doku­ment o zne­u­ží­va­ných ženách v kláš­teře a na jeho základě se roz­hodl nato­čit hraný film. A ten film viděl další doku­men­ta­rista, který udě­lal kam­pani, aby se o těchto ženách mlu­vilo a dočkali se veřejné omluvy. Loni, když si Irský pre­miér tyto ženy pozval do par­la­mentu, aby se jim omlu­vil, mohu říct, že jsem nikdy nic tako­vého nevi­děl, aby se poli­tik tak dojemně a hlu­boce omlou­val,” odpo­vě­děl na otázku, jak byl film při­jat veřej­ností.

 

Koment...

↓ Komentáře k článku ↓

Související příspěvky:


X

Přidejte si Kritiky.cz na Váš facebook.